SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Radim napsal(a):

U polovodičových invertorů, , které  musí  být lehké a malé,  těžká  tlumivka být nemůže a proto  se to  musí nahrazovat  napětím  naprázdno plus dobrou  charakteristikou invertoru,  který  i  při  poměrně vysokém  napětí  dává nějaký  slušný  proud na udržení  nebo  opětné  nahození  oblouku.

To není, že tam být nemůže stejně velká tlumivka, ona tam samozřejmě být může, ale je tam zbytečná, protože díky práci při mnohonásobně vyšší frekvenci dokáže stejnou "práci" udělat při podstatně menší velikosti, stejně jako transformátory. I ve spínaném zdroji (většinou) jsou, jen jsou podstatně menší. To, co dělá tlumivka v klasickém zdroji s transformátorem, to dělá i v invertoru, jen 2000x rychleji (což pomůže svářeči se stabilitou oblouku). Navíc mnohem komplexnější způsob řízení spínání v invertoru umožňuje i kouzly s procesorem řízeným spínáním docílit jiné charakteristiky zdroje, než má ten analogový obvod s velkým trafem a velkou tlumivkou.

Důvod nutné velikosti cívky (ať už trafa, nebo tlumivky) je, že u malého průřezu dosáhnete dříve plné saturace magnetického pole a větší energii už tam prostě "nenacpete". S řádově vyšší frekvencí řádově klesá potřebný průřez pro stejný výkon/příkon.

To že se toto vše v dobrém invertoru odehrává mnohem rychleji a jde i docílit charakteristiky analogovými prvky nedosažitelné je důvod, proč dobrý invertor je nejen mnohem menší a lehčí, ale svářeči se s ním i jednodušeji svařuje.

Trocha teorie









Celé to ke čtení máte zde https://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/Fyzika2el … ver_0a.pdf

bourač napsal(a):

habaso napsal(a):

Já už s dovolením budu tohle vlákno jenom číst

To platilo do momentu, než se zde několik obvyklých jedinců sešlo s jediným motivem, napsat něco ohledně svých mindráků k mojí osobě

bourač napsal(a):

to doporučení UTA200 vyhodit do šrotu a pořídit moderní invertor se rychle ukáže jako mylné.
Ukáže se to v létě při teplotách >36°C... Tady totiž invertory většinou končí, na elektrodě 2 / 2,5mm, kdežto UTA jede dál.

Myslíte i profi vodou chlazené invertory, nebo chcete chválit muzeální exemplář (co jistě svou práci odvede) na základě srovnání s MMA invertorem naprosto jiné kategorie?

One man show pokračuje dál....

Tak  po  určitém  počtu  příspěvků  je už  k  danému  tématu  řečeno prakticky všechno  a diskuze se potom může danému  tématu  vzdalovat a to všemi možnými směry pryč  od tématu.

vlákno je o UTA200, zda maká nebo nemaká.
Vyjadřujou se tady lidi kteří nemají s títmo strojem reálné zkušenosti, dokonce se tady vyjadřujou lidé bez jakýchkoliv svařečských zkušeností (dle jejich vlastního prohlášení - možno dohledat v diskuzi výše)

Roberte na stavbě v letních vedrech se situace dá ošidit např. tak že se dělá v noci? Tak jsi to myslel?

Vodou chlazenej invertor MMA mám už dávno - když je vedro polejvám ho vodou. (humor - nezkoušet!)

Chlapi, omlouvám se, že Vám do toho takto opět vstupuji, ale já jsem to nikdy nemyslel jako že jde o špatnou svářečku. Tím méně v době vzniku.

Jen prostě z příčin daných principem fungování to nemůže svařovat stejně, jako dnešní dobře udělaný invertor a čím méně zkušený svářeč, tím spíše (teoretické vysvětlení máte výše).

A co se týče toho "odvézt do sběru", tam platí, že tazatel má stroj co svařuje způsobem, se kterým není spokojený. A tam platí, že pokud to nechce spravovat "ze zájmu o fungování a elektrotechniku", tak to má "poslat dál" a pořídit si něco, co mu bude vyhovovat. A to je dané tím, že když čas strávený opravováním, studiem a hledáním závady stráví produktivní prací, tak mu ta práce vysoce pravděpodobně zaplatí invertor, co bude víc než dostatečnou náhradou.

Co se týče invertorů na třífázový proud, tak invertor co váží polovic od Fronius má 100% zatěžovatel při 40°C pro proud postačující i pro 4mm eletrody. A pochybuji, že by si zrovna Fronius v tomto vymýšlel. Tak jenom abychom srovnávali srovnatelné.

Dobrý den
To bych teda nečekal ,že tu bude taková "vědecká" debata o svářečce, která se dnes dá koupit a zase prodat za cca 2 až 4 tisíce ,podle štěstí.
Podle mne ta svářečka , když je v pořádku , svařuje bezvadně i na dnešní dobu , jen ta váha je nepříznivá pokud to chcete někam vozit.
Dobře si vpomínám , že na štítku bylo uvedeno váha 47Kg a když jsem ji musel občas někam transportovat tak mne nadšení opustilo už jakmile jsem jí donesl ke dveřím.....
Majiteli svářečky, která je předmětem tohoto vlákna bych jednoznačně doporučil aby si vyzkoušel jak svařuje jiná Uta 200 no a pak už je to jednoduché pokud to bude stejné, dle majitele stejně špatné, no tak prodat no a pokud to bude dobré  tak má jeho svářečka nějakou závadu.
Otázka pak už jen zní zda se to vyplatí opravit. Buď to umím sám no a nebo mám někoho kdo to opraví tak aby cena opravy nepřevýšila cenu svářečky. Všechny zdravím Štěpán

Niečo na pobavenie : https://www.youtube.com/watch?v=I0QwXipSrWc

Svarecky od https://youtu.be/r9tSsLPavt4?t=421 predtim je vicemene jen prehled portfolia komutatoru.

Já jsem pochopil, že v Brumově bývalí zaměstnanci Triodynu založila firmu TNZ, která vyrábí svářečky a jiné zdroje,
https://www.tnzcz.com/

Když se vrátíme zpět k UTA 200-1. Mám žlutě lakovanou z r. 1990, tedy středně starou a nemohu si na ní stěžovat. Získal jsem ji mírně použitou, potřebovala vyčistit a doplnit pár chybějících šroubů. Také nešel ventilátor, ale to byl možná úmysl, byla povolená jedna z jeho pojistek. Jediné co jsem upravoval, bylo doplnění jednoduchého soft startu, protože ji nebylo možno spustit na jističi 25A char. B. Ten jsem udělal nejjednodušším možným způsobem, vřazením odporového tělíska do přívodu a úpravou (výměnou) vypínače za třípolohový s polohami 0 - Start - 1. Po úpravě ji lze spustit i na jističi B16A (a vařit až do 100 až 110A) a na B 25A ji lze používat až do 200A.

K problému tazatele: Závada by mohla být v pomocném vinutí a pomocném usměrňovači. Diody je třeba zkontrolovat odpojené od vinutí (odpojit od trafa ve svorkách 4d0 a 4d1, můstek netřeba rozpojovat) a přeměřit kapacitu kondenzátorů. Dále je třeba zkontrolovat funkci přepínače S2 (pro svařování průvarovou pistolí), který výrazně omezuje činnost pomocného (zapalovacího) obvodu.

Na závěr ještě jedna dlouholetá zkušenost, na kterou se dnes často zapomíná. Vlhkost elektrod se u rutilových dnes neřeší. Ovšem bazické a kyselé umí pěkně pozlobit, pokud nejsou vysušené. Zejména právě při zapalování oblouku. Navlhlými bazickými se dá zapálit oblouk jen s obtížemi!