SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Axiální provedení elektrolytických kondenzátorů lze sehnat u firmy RaC - p. Vonka, ve Staré Huti (okr. Příbram).
E-shop se nachází na adrese racvonka.cz
Offline
No ta svářečka byla prý ze svářecí školy nebo z učňáku, říkali chlapi ze šrotu... :-D
Dnes jsem udělal měření trafa i s ventilátorem na jiné WTU 315-30 , na jiném místě: Opět pomocí elektroměru Logarex
I1 = 5,8 A ; I2 = 3,3 A ; I3 = 5,0 A
P1 = -0,07 kW ; P2 = 0,02 kW; P3 = 0,50 kW
Na elektroměru bliká L1, jakože nedovolená dodávka. Takže je to snad vlastnost těch traf nebo co. Tahle WTU vaří dobře po celou dobu. Trafo se tak moc nehřeje, ale je tam činných 520 W naprázdno, takže studené taky nebude. Pořadí fází neřešme, sled fází je v obou domech pravotočivý, až po svorkovnici svářečky, ale to by u WTU mohlo být jedno, ne?
Trafo má napříč plechy housenku, podobně, jako MOT.
Taky máme ve zkur.. síti místo 380 V nově 420 V (na obou místech) a k sinusu to má taky daleko...
Tak kdybych si někde pracně vymontoval a dovezl trafo a nakonec mělo podobné parametry a nesouměrný odběr, asi by mě škráblo...
Vašek: díky za tip, něco má i pan Buček v Brně, p. Vonka má asi víc. Ale bude to stará zásoba ze staré výroby, nejde mi teď o historickou věrnost, ale o max. spolehlivost a životnost. proto bych zkusil i nějakou novodobou náhradu. Nezhoršují se ty starší Tesly i když leží ve skladě?
Offline
No axiální elyty Tesla byly vždy držáky . Sám jsem snad za život žádný neměnil . A narozdíl od zemí západu slunce mají vždy vyšší kapacitu , než je na obalu vyznačená . Jediná hodnota ze staré řad bylo 100uF/15V . Tu jsem snad měnil . Ležením za pokojové teploty tě vždycky v životnosti překoná . Ale to trafo mi nedá spát , je fakt , že v minulosti by se nido vracením elenergie do sítě v těchto hodnotách nezabýval . Ale je to blbost , no jsou věci ...
Offline
To trafo je zajímavé, ale jsou to už dva kousky s takhle nesouměrným odběrem, dost velká náhoda.
Vlastně tři, i když tady má borec jenom žárovky a ne ampérmetry, opět jedna fáze menší proud: https://youtu.be/3Jhu2Pw3Nsw?t=1001
Kdo máte doma WTU 315 a zajímá vás odběr naprázdno a zatížení trafem, zkuste si to taky změřit :-)
No, mě tyhle axiály moc zdravé od pohledu nepřijdou, zkusím je nečím změřit, až je odpájím z desky:
Offline
Jakub.P napsal(a):
trafo naprázdno, dle digitálního elektroměru:
I1 = 6.0 A ; I2 = 5.8 A ; I3 = 3.1 A
P1 = 0.64 kW ; P2 = -0.09 kW ; P3 = 0.2 kW
To vám nikomu nepřijdou divné ty naměřené hodnoty? Tím nemyslím nevyrovnané proudy, ale 6A nemůže brát trafo na prázdno. To je prostě hrozně moc. A ty naměřené příkony P1, P2, P3 odpovídají naměřeným prudům? Vůbec ne.
Jakube změř to trafo normálním ampérmetrem, třeba rafikovým kleštákem a uvidíš že tvůj digitální elektroměr fixluje jako prase, díky němu patrně hledáš problém na špatném místě.
Offline
Franto, neblázni, co by neodpovídaly. Jde o autorizovaná měřidla s cejchem. Navíc jsem to ručičkovým ampérmetrem ověřoval a sedí to, jak už jsem napsal. Odchylka do 10 %. Co se Ti na tom nezdá?
Mě těch 6 A přijde naopak docela málo u 17,9 kVA trafa, které má jmenovitý proud 21 A. Při těch testech dvou fází vinutí jsem čekal, že mi to vymlátí 16 A pojistky a ono nic.
Já jsem teda trafa naprázdno neřešil, u elektromotorů je to ale víc, tak jsem čekal vyšší proudy.
Snad si nemyslíš, že trafo je stejnosměrný stroj a nepočítáš to tak, že ne?
Činný, jalový a zdánlivý výkon je rozdíl. Cosinus Fí u takového trafa naprázdno bude hódně nízko, ne? https://img31.rajce.idnes.cz/d3101/18/1 … .jpg?ver=0
Já jsem až doteď žil v představě, že se zatížením stroje se účiník mění, tak si to pojďme vyjasnit, možná se mýlím.
Offline
Trocha teorie
Činnost naprázdno transformátoru je činnost s buzením vstupu bez zátěže na výstupu. Pro budicí
zdroj je induktivní zátěží.
Při buzení sinusovým napětím vzniká o 90°
zpožděný sinusový magnetizační proud a ve fázi s ním
indukční tok. Důsledkem střídavého magnetického toku je sinusové napětí na výstupní cívce, fázově zpožděné o 90°
za indukčním tokem.
Reálný transformátor odebírá i v nezatíženém stavu nepatrný výkon, který ohřívá jádro hysterezními ztrátami a vířivými proudy a vinutí úměrně činnému odporu. Proud I0 naprázdno má oproti
vstupnímu napětí nepatrně menší fázové posunutí než magnetizační proud Im, neboť přemagnetizace železného jádra ztrátovým proudem Iv představuje ztrátový výkon. Účiník při běhu naprázdno
je asi 0,2.
Proud naprázdno je způsoben jenom ztrátami. Kvůli chybějící zátěži je malý účiník (poměr činného a celkového zdánlivého výkonu).
Nezatížený transformátor se chová jako cívka s velkou indukčností.
Připojíme-li vstupní vinutí na střídavé napětí U1 a na výstupní vinutí nepřipojíme žádnou zátěž,
říkáme, že transformátor pracuje naprázdno.
V okamžiku připojení nezatíženého transformátoru k síti vznikne proudový náraz, který může být
až 15krát větší, než je jmenovitý proud, protože impedance transformátoru je malá. Po vybuzení
magnetického toku (tj. během několika period) se proud transformátoru při chodu naprázdno ustálí
a činí asi 3% až 10% jmenovitého proudu. Menší hodnoty platí pro větší transformátory. Proud je
za vstupním napětím časově posunut téměř o 90°, takže účiník cos j0 je malý (0,05 – 0,1).
Jakube už jsem v praxi několikrát zažil, že osvědčený digitální měřící přístroj, každodenně používaný, za jistých okolností měří bludy. Obzvláště když na druhém transformátoru stejným měřákem naměříš stejně divné hodnoty. To že jsi měření opakoval jiným ampérmetrem, jsem přehlédl a ani teď to v textu nemohu najít. No nechce se mi věřit, že by tu hvězdu na primáru navinuli takhle nerovnoměrně. Skoro to vypadá jako by (jen taková domněnka) jako by klema na svorkách U3, V3, W3 byla jen částečně a částečně na na svorkách U4, V4, W4. Neříkám že to tak je, ale takto bys naměřil, ty nevyrovnané proudy. Napsal jsem to složitě, koukni do schématu pochopíš to. Na fotkách klemu na svorkovnici nevidím.
Tuhle svářečku doma nemám ani jinde nemám možnost na ní měřákem šáhnout. Je to na tobě a tvém měření. Zde jen můžeme kolektivně z diagnostikovat co by mohli znamenat naměřené hodnoty.
Offline
Naměřené hodnoty jsou podezřelé, tak nějak mě nenapadá důvod velkých rozdílů v jednotlivých fázích, přece nebudou dvě trafa stejně vadná. No a co se týká přesnosti a spolehlivosti elektroměrů - o tom vypovídá množství vyřazených elektronických elektroměrů v cejchovně. Je jich výrazně více než bývalo starých elektromechanických.
Ještě k napětí v síti. Od r. 1993 máme jmenovité napětí sítě 230/400V. To znamená, že 420V je správně, v dobách 220/380 se na výstupu distribučního (obecního) trafa také nastavovalo 231/400V, proto dnes by mělo být 242/420V. Je to vždy +5% jmenovitého napětí. Vykrývají se tímto způsobem ztráty na vedení. Všechny spotřebiče musí vydržet jmenovité napětí +10%, takže i ty starší pro 220/380 musí vydržet připojení do sítě s vyšším napětím dnes. V dnešní době bych viděl nejvíce problémů způsobených nekvalitou průběhu (sinusoidy) vlivem měničů FV elektráren a také spotřebičů se spínanými zdroji. Nekvalitní sinusovka nejvíce vadí a případně škodí transformátorům a asynchronním elektromotorům. Způsobuje hlučnější chod a přehřívání přístrojů.
Offline
Hele ten evidentně vyhřezlý kond je jasný . Ale pokud nejsou ostatní tak poznamenaný , tak bych na ně nesahal . Dají se dobře změřit i v zapojení . Co se trafa týká , tak zvyšování napětí nemá lineární závislost pro proud . Při větších rozdílech to bude exponenciálou . Vím , že je to složité mít k dispozici tři měřáky na střídavý proud vyšších rozsahů . Ale stejně bych to prověřil . Znovu změřit neeletronickým měřákem bez větráku a odrušovacího členu . Pokud máš dovybaveno softstartem , tak by nebyl problém to změřit i Avometem . Protože potom už připadají taková vélmi málo možná řešení . Že se podařilo v nějaké směně ve fabrice namotat primáry s rozdílným počtem závitů a druhá , stejně málo pravděpodobná věc , že se nějak špatně složil magnetický obvod . Ale to až po měření . Ono pokud se v tom takto nikdo nevrtal , tak je možné , že jsou všechny takové . Ono se nevyvážené vinutí i nesouměrný magobvod při zatížení v běžné praxi nepozná . Je to zajímavý problém , stálo by za to ho dobře dovyřešit . Jinak stará i nová deska musí fungovat stejně . Pokud jsou jiná napnapětí měřit a opravit napájení , či odběr něj . A ještě bych potom demontoval ty kondy , myslím M22? a změřil přesně jejich kapacitu . Ty určují fázový "záběr" usměrňovače a měli by být stejné .
Offline
Franto, na svorkovnici trafa klema není, jak už jsem psal, schema nesedí. Trafo má svařený uzel hvězdy a na svorkovnici jenom odbočky. 6 šroubů a ne 9. Volné konce odboček jsem sice nepsal, ale měřil. Měly cca 520 V mezi sebou. Můžu je ještě proměřit líp, ale to by museli splést ve fabrice při navíjení trafa. Tím záměnu odboček spíš vylučuji. To schema je z jiné verze, i když stejně označené, trošku bordýlek v Brumově...
Nemůžeš najít měření proudu - přečti si příspěvek #24 ode mě. Byl to feromagneticky Metra, TP=1. Můžu ještě použít s opatrností true RMS digitál, ale čeho tím docílím, potvrzení stejné hodnoty proudu potřetí?
Ta teorie, co jsi dal, platí i pro svářecí rozptylové transformátory, které mají posvařované plechy jádra? Nejsou ty univerzální hodnoty vhodné slíš pro síťová trafa? Jak může být proud naprázdno ovlivněn rozptylem anebo kolik Tesla (sycení jádra) je použito?
Vašek:
Souhlas, dvě trafa se stejnou anomálií už je podezřelé, třeba se přidá další majitel a zájemce o výzkum a opravy WTU s měřením. Časem.
Síť je tady na houby, FVE bych ale vynechal, ty by to měly vylepšovat spínanou sinusovkou v celé periodě na vysoké frekvenci (jak jen byla zkratka tohoto principu), kazí to hlavně distributor nesmyslným zvyšováním napětí na nn a ty spínané zdroje s usměrňovačem a filtrem. A to nejsem někde blízko trafa, ale spíš u konce...
S tím nesmyslným zvyšováním U je pak spojeno i odmítání připojovat domácí Fve do výkupu, jak popisuje Amperak na youtube.
(pod 230 V tady nebylo nikdy a to jsem spíš ke konci vedení).
Offline
Kondenzátory TESLA jsou i po létech stále funkční a perfektní, jen musí být dobře skladované. Pana Vonku osobně znám a znám i jeho sklad, takže vím, že to co prodává je v dobrém stavu. Jak také napsal bobobo, teslácké kondenzátory mají větší kapacitu, což u dovozů ze "západu" (to je z Číny) nebývá zvykem. Proto doporučuji.
Offline
cit Jak může být proud naprázdno ovlivněn rozptylem anebo kolik Tesla (sycení jádra) je použito?
Inu je potřeba poznat teorii principu trafa a sycení magobvodu .
Offline
Já jsem přesvědčený, že se nemá smysl zabývat v toto případě trafem. Pokud by bylo trafo vadné, tak jediné, co by na něm nemuselo být na první pohled patrné, je přerušení. Pokud jsou tyristory zkontrolovány, pak je nutné se soustředit na buzení. Na to je ale potřeba osciloskop. Vytvoření zapalovacích pulzů tu je vytvořeno komparací ss napětí s napětím sin. pro každou fázi. Tu se dá začít s hledáním závady. Atd.
Offline
Nepsal ale , že po výměně desky jede ?
Offline
Napsal, ale nějak jsem to v tom bádání nad trafem přehlédl.
Offline
Já bych byl rád , kdyby to měření udělal znovu bez všech možných součástek , které mohou měření ovlivnit . Byla by to věc , objevit nesrovanlost po mnoha letech
Offline
Ano, napsal jsem, že už to svařuje...
Pustil jsem se přecejen do dalšího měření, ne proto, že bych byl s provozem svářečky nespokojený, ale kdyby se přecejen někde válelo toto trafo, abych věděl, jestli má cenu ho brát a jak je na tom stávající:
Bez síťového filtru se proudová nesouměrnost zlepšila. To i přesto, že síťový filtr zapojený naprázdno (bez trafa), měřeno dříve, nevykazuje žádný proudový odběr.
Bližší podrobnosti a srovnání měřicích přístrojů ve videu: https://www.youtube.com/watch?v=LVa_wiIkJpo
Offline
Ještě jsem zapomněl přilepit video, týkající se frantovy myšlenky, že by mohly být přeházené odbočky trafa na svorkovnici. Tak je vkládám dodatečně a zvlášť:
https://www.youtube.com/watch?v=L0PdwmmRiDo
Řekl bych, že nejsou přehozené, ale dobrý nápad, to by mě nenapadlo.
Offline
Zeby soudrouzi navrhli trafo s jednym vinutim inym ? Kvoli rozmerom trafa ? Alebo ? Si si dal tu namahu este raz to zmerat Inak to kde mas to wtu,ze tma ako v rohu ? S tymi prehodenymi fazami to aj mna na zaciatku napadlo ale som to hned zavrhol . Ale vadaska, avomet vidim,ze nie som sam co skreckuje stare veci . Uz chyba len z toho merania urobit referat ako na skole
Offline
Však ano . Bylo by to jedna z mála haluzí , která by dostala odborného konce . Třeba : trafo naprázno nelze měžit se zapojeným větrákem a odrušovacími členy , neb jinak dojdete ke špatným výsledkům . Už to by bylo super . Ne nadarmo se dělají pokusy znova , a to i proto , aby se stopro dokázalo , že to nejde .
Offline
Shlédnul jsem obě videa. Měřením jsi prokázal správnost dříve naměřených hodnot, a vyvrátil všechny hypotézy.
Jak už naznačil pan bobobo, vlastnosti rozptylového trafa se projevují až po připojení zátěže. Mimochodem, kdyby jsi stejné video točil s plnou zátěží na výstupu transformátoru, tak by jsi se mohl stát svědkem vlivu elektromagnetického pole na blízko ležící měřící přístroje.
Čistě ze zvědavosti, jakou konstrukcí je dosahováno rozptylu u tohoto transformátoru? Předpokládám že nastavitelná mezera v mag. okruhu tam není. Přepínání odboček primáru na jednotlivých sloupcích jádra, není ve schématu. Jsou v jádře zasunuty mag. shunty? Ty by mohli vysvětlovat tu nesymetričnost při jejich nerovnoměrném umístění. Nebo je rozptylu dosahováno jiným způsobem?
Koukni na tuhle svorkovnici, z novější WTU, zde se přepíná MMA / MIG-MAG (tedy měká a tvrdá charakteristika) přepojením můstku na svorkovnici.
http://www.svarforum.cz/forum/zobrobr.p … 6_wtu4.jpg
Je to z tohoto vlákna
https://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=2381
Pokud by jsi se v budoucnu dále zabýval měřením třífázových strojů a chtěl by jsi měřit všechny proudy najednou analogovou metodou, rád ti zapůjčím lehce přenosný multimetr z obrázku dole.
Pouze osobní převzetí, má to skoro 3/4metru.
Offline
Darem od kámoše.
Je na něm několik inventárních čísel, ale nemá čí jsem nenašel jakékoliv typové označení. V minulé práci jsme měli modernější trochu menší, ale identický v koženkovém kufříku. Používali jsme ho příležitostně na měření motorů.
Zakládám doma sbírku staré měřící techniky, ale zatím mám jen pár kousků.
Offline
Bobobo: Přijde mi to zvláštní, že ten síťový filtr takhle zahýbe proudama. Naprázdno nic nebere. Takže ten toroid. Tři tlumivky na jednom toroidním jádře a vzájemně se ovlivňují, až s průchodem proudu, samozřejmě. Stačí jim k tomu proud naprázdno. Až budu mít houby co dělat, můžu ještě zkusit proházet fáze filtru vůči fázím trafa...
Joe: Jo, zhoršená kvalita obrazu i zvuku, je to ve stodole, tma a zima. Běžně svářečka parkuje v dílně, kde je dost světla, ale teď maká na stavbě za stodolou
Franta: Rozptyl přesně nevím. Nastavitelná mag. mezera určitě ne, to je u svářecích traf. Jestli je tam schovaný magnetický bočník, nevšiml jsem si, ale nepátral jsem po něm. Každopádně primární i sekundární vinutí leží na sobě, sekundár je venku. Mezi primárem a jádrem je docela velký vzduchový distanc. Netvrdím na beton, že jde o rozptylový transformátor, možná je veškeré svářecí charakteristiky dosaženo elektronikou (už kvůli přepínání charakteristik). Možná, pokud je to rozptylové trafo, je rozptylu dosaženo přesycením, a tudíž se to víc hřeje a odebírá víc proudu (?) než síťové trafo.
Ano WTU 315-34-MIG znám díky tomuto fóru, ale tam jde o přepínání odboček na sekundáru, servisní, při změně metody, má na to v krytu malé okýnko, aby se nemusel sundávat celý. Já jsem reagoval na možnost přehození primáru a klemy primáru na WTU 315-30 s jiným typem svorkovnice trafa, který je popsán na mnou vloženém manuálu v tomto vlákně.
Moc pěkný měřáček máš, ale taková věc se ZÁSADNĚ NEPŮJČUJE Třífázové stroje, no jedině toto WTU a občas se rýpu ve strojcích, kde jsou použity elektromotory. Tam ale ověřím souměrnost oběru postupně a pak už mi stačí jeden ampérmetr, případně wattmetr. Když už chybí, tak je to RAT, regulační autotransformátor, ale návratnost této investice... a není na něj místo.
Offline
a já měřím https://www.janitza.com/ od UMG507 (takovej dědeček) a pak novejíší.
Hezká hračka ...
Offline