SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Jakobo napsal(a):

Varoku, slaba centrala je pro invertor smrtelna. Centrala toci nejake otacky a ve chvili, kdy ji zatizis otacky poklesnou, centrala ma snahu pokles vyrovnat a zabere. Ve chvili, kdy odtrhnes elektrodu dojde k odlehceni, otacky chvilkove vyskoci a tim vyskoci i napeti, na vystupu se najednou objevi prepeti. To je obecne vysvetleni problemu. Pak jsou centraly, ktere pracuji trochu odlisne a bez ohledu na zatizeni davaji porad asi tech 230 V. Take nektere invertory (dnes snad uz vetsina tech znackovych) prepeti snesi lepe, to jsou ty s power correction factor ci jak to je. Trafu je prepeti podpeti jedno, ty to pouze poznas na oblouku, ale samotne trafo to prezije. Teoreticky muzes svarovat i tim invertorem, dokud neuslysis ranu (prepetova ochrana), pak uz musis prestat a nechat varistory vymenit. No a ja jsem to odpiskal a nic neberu, dalsi kram do baraku.

Otáčky sú jedná vec, ale ešte dôležitejšia je regulácia napätia aj pri relatívne stabilných otáčkach. Generátor by napätie stabilizovaním otáčok neustrážil. Je to v podstate alternátor, konštrukciou podobný, ako alternátor v aute, akurát nemá diódy. Všetci ste majitelia auta aj šoféri, tak si spomeňte na časy, keď alternátory boli osadené normalnými, (nie lavínovými) diódami a čo sa stalo, ak ste za chodu motora odpojili akumulátor. Náhle prerušený odber pomerne malého prúdu, ktorým sa dobíjala baterka, spôsobil enormné zvýšenie napätia zo 14 V na rádovo tisícov V, ktoré spoľahlivo prerážalo diódy zo záv. napätím 1200 V.

Jakobo: Mě se jednalo spíše o to, že invertory jsou sice citlivé na přepětí a podpětí, ale teoreticky by měly plus mínus stále držet nastavené hodnoty, ne? U klasických trafosvářeček výkon kolísá právě podle vstupního napětí a proudu? Tedy když nastavíte na svářečce plácnu 100A, ale centrála to neutáhne, tak dá svářečka opět plácnu třeba polovinu proudu, tedy 50A. A navíc někdy ani nejde zapálit oblouk, protože jsou malé centrály "měkké". Vyzkoušeno!

To je poměrně jednoduché vysvětlení. Ale pro elektrikáře bude lepší se na schematech zde na fóru podívat na některý profi vyráběný transformátorový zdroj. Používají se tam v zásadě dva systémy s obdobným principem. Buď posuvné zkratovací jádro, nebo přepínání odboček na primáru. Prostě se mění sycení jádra jedním nebo druhým způsobem.

Někam jsem sem dával rozkleslené zapojení trafa RTBčka . Tam to pochopíš . Jsme na začátku , většina 99% elektrikářů nechápe vazbu mezi cívkami na jádře , nechápe magnetický odpor , jeho vliv , nechápe v tomto případě zvláště zdánlivý a reálný výkon . Pokud vezmeš doslova Jirkova slova , tak se pochopitelně napětí změní . Ale lze připustit myšlenku , že je to uděláno nehledě na dnešní předpisy a když se použije u nejvyššího stupně výstupní napětí např. 90V , tak při nejnižším je třeba těch 60V . Pochopitelně naprázdno . Zde se mění sycení . Ale u RTBček a dalších podobných se sycení nemění , ale uplatňuje se právě magnetický odpor , při různé poloze cívek na jádře . Ne , že by se polohy měnily , ale podle přepnutí se mění počet závitů primáru zapnutých na jednom i druhém sloupku a tím je změněna vazba cívek a tím výkon , který reálně jádro přenese na sekundár , který je celý jen na jednom sloupku . Posuvné jádro , Jirkou řečeno zkratovací zase není nijak zkratovací . Jen umožňuje měnit počet siločar protékající sekundárem . Ano je to vlastně cesta magsiločar , které se vyhnou cestě jádrem sekundáru . Ano zde se v jádru JEN sekundáru mění sycení . Tím se mění i napětí .
Neznalost cukráře je šílená . Není divu že nechápe napájení různých strojů , nemá jak , když nemá elektrikářské základy a o elektrice ví jen , že kope .  .