SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Vždyť u tzv. CO2 svářečky se právě nastavuje napětí, NE PROUD! Že jsou v dnešní době výrobci trošku mimo a míchají jablka s hruškami a pak má zdejší pan Jirkati nervy, to je věc druhá. U MIG/MAG neboli CO2 se nastavuje napětí ve Voltech a k tomu posuv drátu v m/min. Popř. ještě tlumivka, která filtruje svářecí proud.

Editoval varok (21-09-2022 16:04:08)

Metoda svařování MIG/MAG je založena na trochu jiném principu regulace a ovládání svařovacího procesu než metody MMA a TIG. Je dobré si trochu nastudovat něco málo o statických a dynamických charakteristikách jednotlivých svařovacích metod.
Metody MMA a TIG pracují se strmou charakteristikou, tedy při změně délky oblouku se svařovací proud mění velmi mírně. U metody MIG/MAG s plochou charakteristikou se i minimální změna délky oblouku dramaticky projeví na velikosti svařovacího proudu. Proto se třeba ve všech chytrých knížkách o svařování vždy píše o nutnosti dodržovat výlet drátu z průvlaku (ne z hubice!) při svařování na desetinásobku jeho průměru, tedy např. pro drát 1 mm výlet 10 mm. Jak správně poznamenal varok, na MIG/MAG mašinkách se nastavuje jediný parametr - napětí. Velikost svařovacího proudu je pak daná rychlostí podávaného drátu. Existují samozřejmě možnosti mírně pomocí řídící elektroniky "posouvat" statickou dynamiku oblouku "nahoru i dolů", případně i její "plochost". To umí mašinky zvládající tzv. synergické programy.
Uznávám, že takový stručný náhled do teorie svařování toho moc neobjasní, ale kdo chce vědět víc, rád si informace najde.

Juraj.A> Ja myslim, ze nad tim moc premyslis
Ono, ze je na stupnici napsany proud nebo napeti (zejmena u levnych stroju) vubec neznamena, ze ten potenciometr nastavuje jen a pouze tu hodnotu (napr. proud klidne muze byt zakamuflovana rychlost posuvu dratu, jen proud je pro laiky prisle z MMA lip uchopitelny). Klidne tam taky muze byt nejaka primitivni synergie.

Famater napsal(a):

Pánové, já sice MIG/MAG nepoužívám, ale přesto pokusím se k tomu něco napsat. Pro představu jako základ je odbočkové trafo. Spousta kombinací odboček, aby bylo možné nastavit napětí v dost malém kroku. Pak tam byl knoflík, kterým se nastavila rychlost posuvu. Podotýkám, že to trafo dává tvrdé napětí. Existuje něco, jako závislost napětí na oblouku a proudu. Takže když chci svařovat větším proudem, tak aby oblouk dobře hořel a pohodlně se svářelo musím nastavit větší napětí. Potom se nastaví posuv, tak, aby stačil drát odtavovat a zároveň udržoval oblouk. Podle výsledku se to zkorigovalo. Nastavená hodnota napětí je závislá na druhu plynu. Něco podobného dělají dnešní stroje ale počítají to a nastavují uvnitř, aniž by to uživatel pozoroval. Podle zkušenosti více nebo méně zdařile. Proč se tedy uvádí proud? Protože když strojím před tím, co mám svařit, tak si lépe představím působení svářecího proudu, než vliv kombinace parametrů průměr drátu, plyn, napětí a rychlosti posuvu. Průtok plynu je trochu stranou. Z toho důvodu bývá u odbočkových strojů tabulka nastavení podle truhu sváru, materiálu a jeho tloušťky, druhu plynu atd.
Doufám jen, že jsem to nezkomplikoval.

Ďakujem pekne za "polopatistické" vysvetlenie.

To je somarina. Pac prud pri zvarani elektrodovou 2,5 a co dram 0.8 je dijametralne odlisny.

Klidne si mužete predstavit že drát 0,6mm je jako elektroda 2mm , 0,8mm je jako elektroda 2,5mm a drát 1,0mm je jako elektroda 3,2mm. Když se podle toho budete chovat, chybu neudeláte.

Pěkná otázka, složitá odpověď. Když jsem se dostal k MAG, tak jsem si jí položil taky a došel k názoru, že nad tím nemá cenu dumat. Ono je to totiž jedno, zda I nebo U. U nebo I je jen jedná z veličin, která určuje svár. To co vytváří teplo a taví je P, kde P[W]=U[V]*I[A] (zjednodušeně) a je to výkon měřený ve Wattech. Asi by bylo lepší nastavovat podle tloušťky materiálu výkon a svářečka nechť ho drží konstantní. Vznikla by přibližná přenositelnost nastavení z jedné na druhou svářečku.

První zde byly odbočkové svářečky (trafa) a na přepínač šlo označení I odbočka, II, III, … . Když se k tomu doplnil displej, tak je honosnější zobrazovat číslo odpovídající veličině kterou lze při nastavování měřit a to je napětí naprázdno. Proud nebo napětí pod zátěží se nastavuje špatně, špatně se svařuje a zároveň točí knoflíkem a kouká na displej. A jak víme, tak proud a napětí pod zátěží bude kolísat podle délky oblouku a tím se přichází o opakovatelnost nastavení vyjádřenou jedním parametrem.

  Závěr, na svářečce se nastavuje číslo (jedno zda U nebo I) které pro ten konkrétní stroj a tloušťku materiálu odpovídá optimu a svářeč podle zvuku, kvality sváru a zkušeností to číslo zjistí a pak používá. Na jiné svářečce to číslo je podobné, ale jiné.

Editoval Charon (23-09-2022 10:45:33)

Pro varoka. Parametry platí pro plyn čisté CO2. Drát 0,6mm nejlépe svaruje v rozsahu 40 až 70 A,  0,8 v rozsahu 60 až 120 A a 1,0  v rozsahu 110 až 180 A. Nad tyto hodnoty svarovat jde, ale už to není úplne ono. Zejména co se týká roztriku. Podle techto parametrú si volím jaký drát na jakou sílu materiálu použiji.

ZDENÁL:  Aha, tak tu 0,8ku jsem nějak přebuřil nahoru. Ale i přesto si myslím že konkrétně u té 0,8ky je proud jak píšete v mnohem větším rozsahu než pobere elektroda 2,5mm ne? Tak jako pojede asi už od 60A, i když to už bude asi spíše lepení a naopak při 120A už oblouk dost prská a je velký rozstřik kuliček. Alespoň co jsem zkoušel. Ale přes MMA nejsem profík, tak se hádat nebudu.

pafik1605: Ale vždyť jsem to psal už na začátku. Správně to je jak píšete, ale viděl jste dnešní hobby mašinky? Skoro nikde už není nastavovaní V, tedy napětí a k tomu posuv. Čím dál více se hrnou strojky se synergií, protože dnešní rozmazlená doba si to vyžaduje a nikdo se nechce učit nějaké tabulky kolik m/min drátu je potřeba pro jaké napětí. Navíc některé multifunkce dokonce mají jen potenciometr pro nastavení proudu u MMA a při přepnutí na MIG/MAG slouží k nastavení posuvu drátu, ale označeno to je jako nastavení proudu, i u displeje. Takže mě poučovat nemusíte, místo toho si zajděte do nějakého obchodu se svářecí technikou, kde mají i hobby mašinky a nebo do firmy kde jsou mladí svářeči.

Editoval varok (23-09-2022 13:56:32)

@Pafíku1605, ano, VA charakteristika je daná druhem svařování a MIG/MAG má plochou. Jinak by to nefungovalo. Rozhodně tím, že nastavuješ proud se na to nedá dívat jako na proudový zdroj. I když na svářečce nastavuješ proud, tak je to jen číslo, nejspíš vzniklé přepočítáním na volty jak uvádíš. Z hlediska výrobce i uživatele pomocí proudu (nebo napětí) lze mít svářečku nastavenou stejně jako byla nastavená jindy, je to jednoznačný a o to při nastavení jde. Místo [A] nebo [V] lze dát hrušky nebo jablka a bez znalosti konkrétní VA charakteristiky to bude skoro jedno.

Editoval Charon (23-09-2022 15:27:09)

E-Ryc: Já bych to spíše přirovnal k tomu, že nějaké pako neumí zaparkovat auto, tak výrobci vymysleli dávat do nových aut parkovací asistenty, kteří to zaparkují.

Charon: A není naopak to nastavení proudu jakože nastavení posuvu drátu a proud je tomu přímo úměrný? napětí si pak mašina vypočítá sama podle nastaveného programu. Jen se ptám.

Editoval varok (23-09-2022 15:37:03)

To nemusí být rukou . Tam je mnoho proměnných . U těch drahých strojů bývá vše vymakané a počítá se i s "horšíma rukama" . Aby cočko dobře svářelo je třeba souhra mnoha komponent , zdaleko více , než u elektrody . U cočka musíš mít v pořádku zdroj , podávání , vedení bowdenem , tzv. špička , její ustavení k ústi hořáku , průtok plynu , jeho složení , k tomu ty ruce a ještě svářený materiál , kde narozdíl od elektrody zde pro dobrý svar je třeba čistoty svářených materiálů . Bylo by dobře , jak je zde často uvedeno , zaplatit si hodinku ve svářečské škole . Potom by se tam mohlo nejspíše i domluvit přinést svůj stroj a dát ho ruky učiteli . A mohlo by být jasno . Ale chce to aktivitu i jinde , než zde . Mnoho zdaru .