SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Famater napsal(a):

Welda o tom jistě bude vědět víc...

Tady má každá vesnice svoje historky, protože v okolí obce jich je opravdu mnoho. Jen v naší dolině už roky 10 - 15 ks. Oni migrují, denně i 50 km, takže jich někdy může být i mnohem víc. Momentálně rostou krásné velké hřiby a do lesa skoro nikdo nejde.. Ale abych taky přidal jednu, v nedaleké obci se medvědice pokoušela dostat ke včelám a ohradník ji v tom bránil. Ohradník podhrabala a medvíďata si tam poslala pro nejbližší úl. Ten pečlivě rámek po rámku vyčistili. Včelař si pochvaloval, že načnula jen jeden úl. Mohlo být mnohem hůř.
Ještě k těm ohradníkům. Někde mám LED zkoušečku na ohradníky, tuším můj bateriový dával 10-12kV. Statkáři měli výkonnější sítí napájený model, dával tuším okolo 14kV. Avšak jejich výkon se neodvíjel jen od dosaženého napětí, ale tuším že se udával v joulech a od toho se i odvozovalo na jakou zvěř je vhodný. Ale už je to dávno.

Editoval Welda (13-09-2022 15:40:14)

Já  mám  pocit,  že mezi plošnými spoji  na sítové  části  a spoji  na nízkonapěťové  části má být jako  bezpečná  mezera 2,5 mm. Ale nevím  to  přesně,  ve škole jsme,  co  si  pamatuji,  nic takového  nebrali. Co  se týká  ohradníků napájených vysokým  napětím  z  indukční  cívky, tam  to  vysoké  napětí  běžně přeskakovalo na vzdálenost  víc milimetrů,  možní  i přes centimetr. Když  ohradník  nebyl zrovna na kilometry dlouhý,  obvykle se stačilo zaposlouchat a téměř vždy bylo  odněkud slyšet lupání jskry vysokého  napětí.

VašekP: SUčka jsem  tehdy nějak nebral  moc v úvahu.  Částečně asi  proto,  že byla drahá  a přece jen  byla málokdy k  sehnání  a taky proto,  že měly zoufale malý  zesilovací  činitel. Tehdy jsem  s tím  ještě neuměl  moc pracovat. A na to  moje zapalování  KTZ12 byly nevhodné,  tam  bylo  třeba proud tak aspoň 15 - 20 Ampér a napětí tak  aspoň  200 V.

KU608,  při  jejich  použití  by se musel dát  velmi  nízký  odpor BE, aby se víc využilo vyšší  napětí Ucbo než  Uce.  Ale stejně na tranzistorové  zapalování by KU608 měla moc malý  Uce,  na tyristorové  zapalování  KTZ12 zase moc malý  proud.  Navíc řada KU,  co  si  pamatuji,  byla dost  citlivá  na druhý  průraz.
Ty Su  sice byla v katalogu,  ale v obchodech  v Čr moc sehnat  nešly. A velmi  malý  zesilovací  činitel,  někdy se blížící  až  k  jedné způsoboval, že by se stejně musely řídit vysokým  bázovým  proudem , až  několika ampéry. Tudíž stejně by se musely zapojit do  darlingtonu nebo  podobného  zapojení  s dalším  výkonovým  tranzistorem, aby se plně otvíraly.
Jinak  to  zapalování  na favorita ,  našel  jsem  to, mělo darlingtony BU921 nebo SU111
https://www.skoda-techweb.cz/clanek.php?id=2
A pro  amatérské  stavby zapalování  se ještě používal  například BU931.

Editoval Radim (13-09-2022 20:04:55)

Radim napsal(a):

Jinak  to  zapalování  na favorita, našel  jsem  to, mělo darlingtony BU921 nebo SU111

A pro  amatérské  stavby zapalování  se ještě používal  například BU931.

Už si také houby pamatuji, několik těch zapalovacích skříněk pro Š-F jsen opravoval a jednu dokonce upravoval pro jiné vozidlo, kde bylo optické snímání bodu zážehu, jenže to je všechno víc jak 25 let, takže transistor z NDR jsem si pamatoval, že to byl darlngton už ne.

senior napsal(a):

Aj s KU605 a KU608 som do MB 1000 vyrobil pár zapalovaní, ktoré dávali také iskry, že keď bol vytiahnutý VN kábel z indukčky, tak iskra lietala z VN vývodu na skrutku primaru, cca 5 cm. Vtedy ešte neexistovali BU208 za 90 Kčs ani horšie ale drahšie SU161 za 300 Kčs. Nebolo to síce klasické TZ ale tyristorové, kde KU605 fungoval čoby bloking, čím sa nabil kondenzátor na cca 400 V a náboj sa vybíjal do cievky.

Tak  u  toho  zapalování  kTZ12 byl  problém  v tom,  že oni  se rozhodli nabít ten  kondenzátor 0,4 mikro  či  kolik  na 400 Volt pro  vybití  tyristorem  do zapalovací  cívky jedním jediným  impulzem do  druhé  pomocné  cívky - autotransformátoru. Aspoň  tak  jsem  to  zapojení  tehdy pochopil. Proto  potřebovali tranzistor na vysoký  proud i současně napětí. Který  byl  v té  době obtížně sehnatelný. I když  zachytil  jsem  na internetu,  že někomu  to  zapalování  fungovalo bez  poruchy. Možná  tam  byla odchylka hodnot nějaké  součástky nebo nadtabulková  odolnost  polovodiče,  nevím.
Každopádně pokud by se zapalování  udělalo  složitější  tím,  že místo  jednoho  impulzu  by se na nabití  toho  kondenzátoru použil běžný  impulzní  zdroj,  který  by se po nabití  kondenzátoru  na stanovené  napětí  blokoval stejně jako  by se blokoval  v době vybíjení tyristorem do  zapalovací cívky, tak  by se s přehledem  dal  použít jakýkoliv běžný  tranzistor  KU nebo  menší  KD.  Případně dva pro  dvojčinný  zdroj.  Akorát by to  bylo  složitější  a asi  dražší  na výrobu.
Oni  tehdy asi  měli  problém  se součástkami,  například onen hlavní  kondenzátor cca 0,4 mikro  na víc než  400 V byl  složen  ze sériovoparalelního  zapojení 3 nebo 4  baterií  malých  kondenzátorků  z  MP papíru  za sebou.