SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

je to překlep. Myslí jednofázový. A jednorázový (na jedno použití) asi ne.

Inverory mají štítky od 220V ~15%

Neni lepší to střídavě trafo na délku 90metru kabel 3*2,5mm2?

Prodlužovačka dlouhá 90m je problém.
Obecně (tedy nejen na svářečku) by se neměla používat prodlužovačka delší než 50m
Tak dlouhé vedení (90m) má pro dva pracovní vodiče o průřezu 2,5qmm vlastní odpor zhruba  1,5 Ohmu. To bude při proudu 20A představovat úbytek napětí 30V. K tomu je třeba ještě uvažovat vnitřní odpor sítě v místě připojení (který neznáme, musel by se v konkrétním místě změřit). Na rozhoupání sítě bude reagovat elektronika invertoru a je nebezpečí jeho poškození. Při snížení napájecího napětí se elektronika snaží dorovnat příkon potřebný k provozu proudem, takže se situace ještě zhoršuje.

Ani z hlediska bezpečnosti obsluhy (svářeče) to není dobré řešení. V případě zkratu na tak dlouhém vedení je zde otázka rychlosti reakce předřazeného jistění. Vhodné by bylo použití proudového chrániče na přívodu.

Vhodnější by bylo použití klasického trafa typu RTB nebo JS90 připojeného na dvě fáze (400V), kde se primární proud sníží 1,7x, čímž budou menší úbytky napětí. Trafo bude také lépe snášet houpání napájecího napětí.

Už si slyšel něco o cívce?

Famater: Nechci se s vámi hádat, bo nejsem elektrikář, ale zajděte si na nějakou velkou stavbu. Tam jsou prodlužovačky delší než 50m běžné. Antoníček nebo nějaký rozvaděč třeba na zemi, 3 patrová stavba a antoníček ještě třeba kus od stavby, plácnu 10m. Nebo zrovna na opačné straně než by jste potřeboval. Takže nejdříve musíte "obejít" celou stavbu, kolikrát i třeba více než 30m, potom ještě nahoru plácnu 10m a když svařujete uprostřed budovy, tak třeba dalších 10m. A to někteří vidláci nepoužívají ani kabely 3x2,5mm², ale třeba 3x1,5mm² nebo prodlužovačky z hobby márketů které mají 3x1mm². Někdy 2 nebo 3 spojené za sebou, takže další ztráty. Že nechce svářečka ani zapálit oblouk je nezajímá, prostě tady máš svářečku, elektrody a svařuj.

Varoku, to je o něčem jiném. Charon navrhl vyzkoušet v dílně se smotaným kabelem. Zahajskej namítl, že by to byla cívka a nejspíš tím myslel, že cívka=indukčnost. Na to byla moje odpověď.
Jinak přitom, co popisuješ se uplatňuje hlavně ohmický odpor kabelů. Přitom platí to co napsal Radim. Regulace invertoru se snaží udržet velikost nastaveného svářecího proudu. Pokud se před invertor předřadí odpor ve formě dlouhého kabelu bude napětí na vstupu invertoru nižší o úbytek napětí na kabelu. Na to reaguje regulace invertoru zvýšením vstupního proudu atd až se dosáhne rovnovážného stavu. Každý spotřebič by měl mít uvedenu tolerenci vstupního napětí. T.zn, že úbytek na kabelu by měl být jen tak veliký, aby napětí na vstupu invertoru nebylo menší než spodní hranice tolerovaného napětí. Na rozsah vstupního napětí zaručovaný dodavetelem el. energie by měly být dimenzovány prvky inertoru. Kondensátory, diody, spínací prvky střídače, trafo atd.
Z toho vyplývá i omezení délky prodlužky. Tam kde je nízké vstupní napětí, nemusí ivertor fungovat i bez prodlužky. Kde je napětí v síti vysoké, (a tvrdé) může být použita prodlužka delší. Také záleží na tom, jakou elektrodou je potřeba svářet.

Famater: Omlouvám se, odpověď byla spíše pro VašekP než na vás. Na mobilu mi to dost blbě zobrazuje. Teď píšu z PC, tak vidím ten kopanec.

Charon: Ano, ale Jirinek píše přímo o prodlužovačce, ne o vedení do nějaké dílny. Tam by přece nebyl takhle omezen průřezem kabelu. Natáhl by třeba CYKY kabel plácnu 3x6mm2 kdyby mu stačilo jen 1x230V, ne? Prodlužovačky se na různých stavbách zapojují z několika jak jsem psal. Sám jsem to zažil a nebylo to nic příjemného, když prodlužky navíc opravuje nějaký umělec, 5x omotané izolačkou a jak už jsem psal, kolikrát i ty levné z marketů, kde jsou žíly i 3x1mm2. Potom nastavíte na svářečce např. 85A a zdá se vám jako by jste nastavili 40A. Nechce se ani zapálit oblouk, elektroda se stále lepí. Když už se náhodou povede oblouk zapálit, tak hodně kolísá a je to tak na lepení plechů 1,5mm a máte s tím svařovat třeba plocháče 8mm. Od takových firem raději pryč!

Editoval varok (09-09-2022 11:11:16)

Varoku, souhlas. Podle dotazu předpokládám, že jde o dočasné řešení. Místo kůlny si dosad altán nebo stavbu jak pěkně píšeš dříve. A nebo svaří a vedení zruší hned. Prostě se nebude kopat do země a vedení se po čase smotá. Měd je drahá a při 90m je rozdíl v ceně znát, kor když by to bylo jednorázově použitý.

Charon: Však může prodlužku nechat někde uschovanou, popř. když ví na 100% že už ji nebude potřebovat, tak ji může nadělit na několik kratších, třeba po 20m, které člověk vždycky využije.
Já třeba mám v garáži jednu prodlužku asi 20m z gumového kabelu 3x2,5mm. Potom jednu asi 30m z plastového kabelu CYSY 3x1,5mm a to mi stačí. Většinou používám jen tu 2,5mm2 ale občas člověk potřebuje i delší kabel, tak to nadstavím tou 1,5kou.

Plastové prodlužovačky by se měly používat pouze v objektech, v místech, kde nehrozí mechanické poškození. Povrch plastu se poškrábe např. od kamení a pak se v daném místě začne plášť rozevírat. Prodlužovačky na ven by měly být v gumovém provedení se střední a těžkou vrchní izolací, tedy provedení CGSG a CGTG.

Záleží  jaké  plastové  kabely to  jsou.  Já  mám  prodlužky ještě z  plastových  PVC kabelů krátce po  socíku  vyráběných  u  nás a ty jsou o dost  tvrdší  než  dnešní  takzvané  gumové  kabely a přitom  tu  tvrdost  a odolnost  drží  i  v létě za tepla i  v zimě při  teplotách kolem nuly. Zatímco  současné  plastové  kabely na prodlužkách  je často velký  šunt,  oni  aby to  bylo  uživatelsky přívětivé a lidi  to  kupovali, tak  používají  velmi  moc měkčený plast,  takže kabel  je na omak  měkký,  pružný a ohebný,  ale velice rychle to  zvrdne ,  ztratí  pružnost  a začne praskat.
Jednou  mi  známý coby řemeslník dělal  něco  doma s elektrickou  sbíječkou  a přinesl  si  na to právě tu oranžovou plastovou "garden"  prodlužku a ta měla na 20 metrech snad 20 prasklých  míst  vnějšího  oranžovaného  obalu a na pár místech dokonce prasklou i  izolaci  drátů,  takže tam  na světlo  koukala z  káblíků holá  měď. A on to  normálně používá(l)  na zakázkách  a jeho  otec doma na zahradě pro  elektřickou  sekažku  na trávu. Zatím,  co  vím,  žijou  oba.
Mimochodem,  ty dnešní  "gumové"  kabely už  dlouho  nejsou  dělané  z  gumy,  ale taky z plastu,  konkrétně z  polyuretanu. Polyuretan  je asi  příznivý  v tom  smyslu,  že se ty kabely z  něho  dají  snadno  a levně vyrobit a přitom ten  použitý  polyuretan  je z přincipu  současně měkký  a ohebný  a současně velmi  houževnatý,  odolný  proti  otěru  a velmi  nesnadno  se taví,  takže se snadno  nepoškodí  a snadno  nepopraská nebo  nepoškodí  jiskrami. Aspoň  dokud ten  polyuretan nezačnou  taky pořádně kostovat.

Radim napsal(a):

...Mimochodem,  ty dnešní  "gumové"  kabely už  dlouho  nejsou  dělané  z  gumy,  ale taky z plastu,  konkrétně z  polyuretanu. Polyuretan  je asi  příznivý  v tom  smyslu,  že se ty kabely z  něho  dají  snadno  a levně vyrobit a přitom ten  použitý  polyuretan  je z přincipu  současně měkký  a ohebný  a současně velmi  houževnatý,  odolný  proti  otěru  a velmi  nesnadno  se taví,  takže se snadno  nepoškodí  a snadno  nepopraská nebo  nepoškodí  jiskrami. Aspoň  dokud ten  polyuretan nezačnou  taky pořádně kostovat.

Tak já co znám "gumové" šňůry, jsou dělané z chloroprenového kaučuku.