SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Pokud se ta nabíječka má  používat  často,  tak  by asi  bylo  taky dobré  zjistit, kolik  elektřiny bere (to  trafo) naprázdno  a jakou  má  účinnost  při  nabíjení. Jestli  při  dnešních  cenách  elektřiny nebude úspornější nabíjet  nějakou  současnou  impulzní nabíječkou.
Případně pokud by nabíječka byla jen  málo  využitá při  nabíjení  akumulátorů  s výrazně menší  kapacitou než  dovoluje,  nová  nabíječka přesně na míru akumulátoru nebo  jenom o 10 - 20 % víc by nejspíš taky uspořila.
K těm  přepínačům,  nešly by vyčistit tak,  že by se ponořily do  izopropylalkoholu  anebo  jím  aspoň  pořádně vyčistil  vnitřek? Když  už  se nedají  rozebrat  a vyčistit ty kontakty ručně?
Izopropylalkohol  by měl  rozpustit olejovité  a sazovité  nečistoty na kontaktech a přitom  nenapadat plastové  díly a neměnit je. Snad s výjimkou  hodně měkké  gumy nebo  hodně měkkého  plastu, které  by mohly poněkud ztvrdnout.  Ty ale v takových přepínačích  obvykle nebývají. Nebo  pokud ano,  už  ztvrdlé  jsou.

to Radim: Přepínače rozhodně nemáčet v jakémkoliv odmašťovadle, vačky a aretační mechanismus jsou od výroby namazané, což je třeba pro správný chod a malé opotřebení. Navíc by se mastnota dostala tam, kde nepatří. Přepínače rozebrat lze, ale chce to zkušenosti a trpělivost. Většinou je to zbytečné. Elektronické nabíječky jsou dobré, pokud se použijí na dobíjení, kde se využije samočinné odpojení na konci nabíjení. Pokud potřebuji rychle dobít, není nad staré nabíječky, dávají velký proud a pracují i při baterii vybité téměř na nulu, což mnoho elektronických nabíječek vyhodnotí jako vadnou nebo nepřipojenou baterii.

to bobobo: Selenové usměrňovače "otráví" hlavně rtuťové páry, ty se snad v běžné domácnosti ani dílně nevyskytují, to by bylo velice špatné pro člověka. Selénové desky se vypálí zkraty, z hliníkové nosné desky se nanesená vrstva selenu oddělí a začne se loupat. Není to úplně nejčastější, ale občas se to vidí.

Ekonomika provozu je dnes také důležitá, určitě není tato nabíječka z více důvodů vhodná k nabíjení motocyklových a podobných akku s malými kapacitami. Ovšem pro akku o kapacitě 80 až 180Ah je nenahraditelná. Nabíječkou z Lidla se bude (ta 180 Ah) nabíjet dva dny a čas jsou také peníze.

Ještě dodám:
Tak jsem si řekl, že bude užitečné změřit vlastní spotřebu trafa. SuJ 122 tady nemám, ale s obdobnýmí parametry byla její nástupkyně NB 22a, kterou jsem změřil. Také má selenový usměrňovač a je stejný výrobce, konstrukčně asi o 10 let mladší. Vlastní činný odběr trafa je 22W. Přitom se jedná o trafo 1kVA a nabíjecí proudy jsou do 24V 20A (rychlé nab. až 30A/30min) a do 48V 10A. (proud a napětí se reguluje posuvem kladek po sekundárním vinutí trafa, čili obdobně bezeztrátově jako přepínáním odboček). Jak je vidět, kvalitně udělané trafo má minimální vlastní odběr, také se naprázdno nehřeje. Stačí kvalitní plechy jádra a zamezit vzniku vířivých proudů v něm. Pro porovnání jsem změřil elektronickou nabíječku CTEK s proudem 5A a ta má odběr naprázdno 3W.

Editoval VašekP (02-09-2022 14:55:38)

O plechy jde, musí být izolované, stará trafa mívala plechy s papírovým polepem, novější jsou lakovaná, důležitý je i materiál plechu, na jádra je třeba křemičitý plech. Také svorníky stahující jádro musí být izolované. Tím se omezí vířivé proudy a zahřívání jádra. Samozřejmě záleží na výpočtu trafa, pokud se nešetří a je sycení nižší, je to lépe ze všech hledisek. Mnoho dnešních traf je navinutých tak, jak kdyby měla být provozována na 60 Hz - malé jádro, malý počet závitů.

Editoval VašekP (02-09-2022 21:38:45)

MrWifiHifi napsal(a):

Zdravím

Dostal som sa k tejto nabíjačke, žiaľ niekto sa v nej šprtal. Vo vnútri nebola zapojená a ak už aj niečo bolo zapojené, tak to nebolo podľa schémy, ktorú som našiel na internete. Snažil som sa to podľa schémy zapojiť, žiaľ neúspešne. Napätia na jednotlivých rozsahoch nemalí potrebnú hodnotu, niektoré hodnoty boli menšia ako polovica menovitej hodnoty.

Chcel by som sa preto opýtať, ako postupovať pri oprave tejto nabíjačky a hlavne ako ju správne zapojiť tak, aby fungovala ako má.

Prikladám ešte schému, podľa ktorej som nabíjačku zapájal + ešte foto transformátora z nabíjačky.
https://photos.app.goo.gl/kBH9xT4AxfWjHyKXA

Bola by to veľká náhoda, ale pred časom som riešil takmer totožný prípad. Nabíjačka vraj bola na oprave vo vojenskej opravovni ale po tej oprave nefungovala správne. Nemal som ani schému a takmer všetky vývody k prepínačom boli odpojené alebo zle zapojené, keďže majiteľ sa pokúsil o svojpomocnú opravu. Schému som si nakreslil podľa logiky a nakoniec majiteľ aj našiel kryt, na ktorom bola schéma nalepená. Tá schéma bola nakoniec totožná s tou mojou, ale to zapojenie vývodov podľa očíslovanej svorkovnici neviedlo k úspechu. Po podrobnej prehliadke trafa bolo zistené, že trafo bolo v opravovni menené. Vývody z trafa boli pekne ukážkovo vytvarované, ale v samotnom zapojení bola fatálna chyba. Koncový vývod ktorý mal byť pripojený k usmerňovaču (6V), bol namiesto neho pripojený opačný koniec vinutia (U3).
Ak by sa aj v tomto prípade jednalo o rovnakú chybu, bola by to obrovská náhoda, ale znamenalo by to, že to opravoval ten istý "odborník".

Trafo je velice účinný zařízení a jeho ztráty jsou 0,5%, nejhůře 10%. A ztráty jsou to, co se mění v teplo. Není důvod, proč by se měly trafa na 230V přestat přehřívat snížením vstupního napětí. Spíš to bude horší, napájené zařízení bude dostávat mín štávy a lze jen spekulovat zda zkolabuje či se odpojí.  Pravdou je, že se šetří a mnohá trafa jsou poddimenzovaný a pak při nepatrném nárůstu spotřeby to nezvládnou.

Jinak je tomu u spínaných zdrojů, kde je také trafo, jen kmitočet je dán spínaným zdrojem. Přes zpětnou vazbu dochází k regulaci výstupního napětí a umožnuje to napájet spínaný zdroj  120V nebo 230V. Zdroj to ureguluje. Samozřejmě nároky na součástky a ztráty jsou jiný při napájení 120V nebo 230V.

Editoval Charon (06-09-2022 08:12:50)

Pokud se použije trafo navinuté (spočítané) na 60 Hz v síti 50 Hz, je třeba snížit napájecí napětí o 20%, aby zůstal zachovaný magnetizační proud. To jsem se snažil vysvětlit bez zacházení do přílišných odborných termínů. V okamžiku přesycení jádra začne magnetizační proud prudce stoupat a způsobuje zahřívání trafa. To hovořím o trafu v režimu naprázdno, bez zátěže. Snížení napětí není míněné jako řešení použití nevhodného trafa, protože se samozřejmě sníží také sekundární napětí, což může vést ke špatné funkci až poškození zařízení. To je spíše způsob, jak se přesvědčit, že trafo je na 60 Hz. Pokud je trafo poddimenzované výkonově, tak to je zase jiný problém. V tom případě se přehřívá vinutí zatížené vyšším proudem, než na jaký je spočítané. Takové trafo se nemusí zahřívat naprázdno.

O spínaných zdrojích zde nehovoříme, tam jsou jiné možnosti provozu. Zase záleží, jak je zařízení navrženo a je třeba dodržet pracovní podmínky dané technickými parametry.

Párkrát jsem si všimnul, že tam dali stabec na hranici parametrů bez chlazení. Takže u malých zdrojů následovala výměna za totéž, ale na 10x větší proudovou zátěž (většinou se bez problému vejde) a je po problému. Teplota klesne na úroveň ,,vlažno,,...

Bobobo má pravdu, pár ušetřených centů na kusu se v případě série docela projeví. A nikdo nenutí výrobce aby vyráběli zařízení co dlouho vydrží, ač by to bylo příznivé jak pro uživatele tak ekologii. Naopak pro výrobce je výhodné když se to po záruce rozbije a může prodat další kus.

@VašekP, nejspíš chladič na obvod nalepí. Chladící plocha i malým chladičem naroste několikanásobně a to je znát.

@bobobo, pokud lepíš, prosím o uvedení jaké používáš lepidlo a jak dobře to jde pak sundat.

Jednoduše , udělám do krytu díru a ztratím záruku , ale získám chlazený procesor s dlouhou výdrží . Vyber si . Však to o té záruce píši hned výše ....

bobobo napsal(a):

Ale zase houby s voctem. Takže jsem dnes uvedl do chodu nový modem a za půl hodiny se na vnějším plastu nedal přitlačit prst. Taky dlouho nepřežije. Nebo ho v záruce otevřu a nějaký vnitřní procák přidělám chladič .

Zase houby s voctem, žádný chladič tam nepřidělá, jenom silácké řeči, ale všechno ví.

To jsme dělali již v 90. létech u dvou typů procesorů v televizích, kde docházelo k zamrznutí DO pravidelně po asi třech hodinách provozu. Dělaly to procesory v bakelitovém pouzdru o 44 nožičkách na rozteči 1,78mm. Přesně opracovaný žebrový chladič se nalepil epoxidem na pouzdro a bylo po problému. S místem samozřejmě nebyl problém, v TV s klasickou obrazovkou bylo místa dost. Dnes ve stísněných konstrukcích s SMD součástkami to už není snadné a mnohdy ani možné. A nejsem si jistý, že pouhý otvor v krytu nad součástkou situaci nějak zásadně změní.

Já  mám  na svém  modemu  na místě,  kde hřeje ,  teplotu  tak  45 st  C. A zdroj,  12 V tuším  1 A ještě trasformátorový taky tak  podobně.  Teplotní  výkon obojího odhaduji  mezi 10 - 20 W. Přitom  je to  Čína Huawei. Harddisk v počítači  tak 30 - 35 st  c, chladič procesoru (Intel  Atom) taky tak  nějak. Chladič chipsetu  na základní  desce tak 45 st  C.