SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Číňan vyrobí to co se žádá. Pokud chce obchodník levné zboží, tak mu ho vyrobí. Že kvalita nestojí za moc se nelze pak divit. Problém je jen když obchodník nakoupí hodně levné zboží a pak prodává jako by to bylo kvalitní. A tak spoustu věcí koupíte přímo od čínana za zlomek ceny co zde v obchodě. Myslel jsem si, že težký věci budou přímo z Číny dražší, ale ani to není pravda. Litinový křížový stůl mám od čínana za polovinu než kdybych ho koupil v CZ, kvalita i provedení je stejný jako u zde koupeného.
Mezi IT lidem je stále hodně ceněný Lenovo počítač. A je to čínská značka co dříve patřila IBM. V Číně koupený mobil Xiaomi spolehlivě funguje do dnes, přes 5 let, jen Android v.5 už není v kurzu a většina aplikací na něm nejde. A tak ho 1x za měsíc dobiji a odložím do krabičky.
Editoval Charon (19-07-2022 19:52:40)
Offline
Charon: Jenže asi největší problém je v tom, že velké firmy, které vyráběli kdysi dávno opravdu kvalitní stroje a nářadí si tím udělali místo na trhu, dnes nechávají vyrábět taky v číně a kvalita mizerná. Vidím to třeba v práci na úhlových bruskách Makita. Kdysi výborná značka, dnes v podstatě odpad, ale u nás v práci to stále kupují, i když to nic nevydrží. A tak by se dalo pokračovat.
A abych se vrátil k tématu, určitě budou mít v AlfaIn ještě alespoň nějaké poznámky. Nebo v nějakém servisu kde tyhle svářečky opravují, i když je to třeba starý veterán.
Offline
Varoku , prečo zas odpovedáš ked nevieš ako funguje usmenovač s vyhlazovacím kondenzatorom ... Je to elektronika , nie karosarina na opravu ... To tu na Fore hráš o akú TOMBOLU ? Prvá cena bude aká za odmenu čo najviac nezmyslov psaních ?
varok napsal(a):
Těch 38V už je docela hodně. I kdyby 27V po usměrnění, ale 38V už může být pro některé součástky trošku problém, pokud je deska navržena na 24V. Co myslíte ta regulace hlavním relé? Vždyť deska by měla po zmáčknutí spínače na hořáku zapnout buď relé nebo nějaký výkonový prvek a ten by potom spínal stykač. Současně nebo s menším zpožděním by se měl sepnout regulátor podávání drátu a třeba i relé na spínání el.ventilu plynu. Po povolení tlačítka na hořáku. By se mělo vypnout regulace na posuv drátu, po chvíli relé co spíná hlavní trafo a po chvíli relé co spíná el. ventil plynu.
Offline
atishajn napsal(a):
Varoku , prečo zas odpovedáš ked nevieš ako funguje usmenovač s vyhlazovacím kondenzatorom ... Je to elektronika , nie karosarina na opravu ...
Můžu se zeptat v čem je ten příspěvek tak strašně špatně? Že z 27V AC po usměrnění vyleze kolem 38V DC naprázdno je na sinusu celkem nezpochybnitelné (sqrt(2) - 2*úbytek na diodě, navíc to NIKITA změřil), že je jmenovité napětí 35V na elektrolytech celkem častá volba z řady jak už tu kolega zmínil je taky bezproblémové, že jsou elektrolyty (zvlášť čínské provenience*) ) hned druhým nejčastějším kurvítkem hned po RoHS bezpečné zelené bezolovnaté pájce je myslím taky notoricky známý fakt, a že v téhle kombinaci to může být malér není níc, co by byla evidentní blbost. (A to pomlčme, že v zásuvce není 230V přesně, ale je tam nějaké plus (i mínus, ale to nehraje v tomhle případě roli), stejně jako že sinusovku by tam člověk hledal jen s velkou dávkou fantazie, nebo krátce po jaderném výbuchu který zničí všechny polovodiče okolo)
Jo dokážu si představit, že 35V elyt přežije dlouhodoběji 50V napájení (triviální příklad: je v sérii s druhým elytem, nebo drží vnitřní referenci např. 1.5V aby zenerka nešuměla), ale to bez znalosti schematu těžko něco takového předpokládat.
*) Jsou dvě základní možnosti, proč je čína levná. Buď jsou to součástky mimo povolenou toleranci = zmetky, které číňan "ekologicky zlikvidoval", nebo jsou to součástky, které už jednou poctivě v nějakém zařízení sloužily a dosloužily, a opět je číňan "ekologicky zrecykloval". Opět, hypotéza že průrazné napětí je vyšší než napětí jmenovité nemusí platit ;-)
Offline
jouda74 napsal(a):
*) Jsou dvě základní možnosti, proč je čína levná. Buď jsou to součástky mimo povolenou toleranci = zmetky, které číňan "ekologicky zlikvidoval", nebo jsou to součástky, které už jednou poctivě v nějakém zařízení sloužily a dosloužily, a opět je číňan "ekologicky zrecykloval". Opět, hypotéza že průrazné napětí je vyšší než napětí jmenovité nemusí platit ;-)
Šetří se hlavně na práci a technologii, i v Číně je to významná položka tvořící cenu zboží. A je jedno zda jde o elektrotechniku nebo jinou oblast. „Ekologická likvidace“ zmetků jak o ní píšete, je spíš výjimkou a praktikují jí obchodníci co prodávají na tržištích, ebay, Alliexpres… Oni totiž nakoupí zbytky kterých se chce někdo zbavit a prodají je dál. Mohou to být bezvadné součástky, které by zabíraly místo ve skladu jako i součástky které na tom nejsou dobře a tak nešly do výroby. Tak třeba součástky mají být do x měsíců zapájené (obecně 6 měsíců), pak jsou pro sériovou výrobou nevhodné a pájený spoj je nespolehlivý.
Součástky se většinou jednotlivě netestují, to je strašně drahý. Z bedny se vezme namátkou pár kusů, ty se otestují a podle nich se prohlásí bedna za vyhovující či nikoliv. Krásným příkladem jsou paměti do počítačů, zásuvné RAM moduly. Pro výrobce s prodejcem je levnější moduly netestovat, ušetří cca 1,5USD na modul, spotřebitel ho otestuje sám a pokud nevyhoví tak ho vrátí. Při tom projdou moduly které mají parametry mimo toleranci a počítač to ještě zvládne a uživatel nepozná.
Strašně se ušetří na seřízení zařízení a výstupní kontrole. A nejedná se jen o levnou čínu. První co u zařízení do dílny dělám je prohlídka a seřízení. Truhlářskou pilu Bosh (říkají značková, Německá kvalita) jsem měl rozebranou do prvočinitelů abych pochopil jak funguje a mohl jí seřídit. To jak jí výrobce seřídil bylo pro mě nepoužitelné. Pila konstrukčně výborná (až na detaily které běžný uživatel nevidí), po seřízení maximální spokojenost. Já jsem seřizoval nějaký den, dělat to často tak by mi to trvalo asi 1 hod. To máte 8 pil za den + prostory a zařízení, kdo by to chtěl z výrobců platit a jak by se to projevilo na ceně?
Editoval Charon (20-07-2022 08:49:07)
Offline
Až se budeš joudo zase nudit , tak místo obhajoby žvanilůneumětelů se podívej na jeho "příspěvky" alespoň 3roky zpětně , zvláště ty do elektriky , aby sis udělal pohled na hňupa .
Offline
Kdyz uz tady je toto tema o svarecce Alfa-in, tak jej zkusim vyuzit.
Zaregistroval jsem svarecky (invertory) znacky Weco vyrabene italskou firmou. Podivne je, ze se jedna o vyrobky shodnych tvaru, hmotnosti, rozmeru a hlavne parametru jako ma Alfa-in. Vnitrni usporadani neznam.
Priklad DC TIGu 160 A u Weca https://www.weco.it/discovery-162t/
a u Alfy https://www.alfain.eu/z24401-alfin-162- … r-svarecka
Potom ty smerem nahoru zuzujici se skrine u Alfy AC/DC, stejne ma i Weco. Jen Weco je o krok vepredu, dava uz monochrom displeje, zatimco Alfa porad jeste jednoradkove cislicove. Chapal bych, ze obe firmy si nahodou onjednavaji stejne skrine, ale ty udavane hmotnosti, parametry a dokonce samotne nazvy jsou az moc podobne.
V dnesni dobe globalizace je mozne cokoliv a ty podobnosti u svarecek jsou znama vec. U Alfy mne to ale nemile prekvapilo, myslel jsem, ze je to ryze cesky vyrobce a minimalne navrh pochazi z CR a je unikatni. Jak vidim neni to tak a v lepsim pripade si v dnesni dobe (nemuselo to tak byt vzdy!) jen nechavaji vyrabet stroje vybrane v cinskem katalogu s vlastnim potiskem. Anebo je to presne naopak a italska firma Weco si nechava vyrabet u Alfy v CR? Tomu neverim uz vzhledem k tomu, ze ty Weca jsou o krok vepredu a maji sirsi sortiment modelu. Chtelo by to vyjadreni nekoho znaleho. Dost by me to zajimalo, pac jsem o Alfe jeden cas uvazoval a zrovna o nejakem jejich vyssim modelu s HF TIGem. Ted me dost zklamali.
Offline
bobobo napsal(a):
Až se budeš joudo zase nudit , tak místo obhajoby žvanilůneumětelů se podívej na jeho "příspěvky" alespoň 3roky zpětně , zvláště ty do elektriky , aby sis udělal pohled na hňupa .
Promin, ale tohle patri bud do PM, nebo lepe do sekce MMA (ted nemyslim metodu svareni) a vyrikat si to v kleci jako chlapi, ale ne furt dokola do kazdeho tematu. Ale ne za kazdej prispevek, dyk uz je to horsi nez bezna tchyne, co pred 5 lety objevila prach na skrini ;-)
Offline
Když napíšu že je nějaká deska s elektronikou navržena na 24V, někdo tam valí 38V a já mu odpovím že je 38V moc, co jsem napsal špatně? Střídavé napětí třeba těch 24V je po usměrnění zhruba x 1,4 ne? To je nějakých 33,6V. Jestli počítám správně, tak by stačilo i trafo 17-18V abychom dosáhly napětí 24V?
Editoval varok (20-07-2022 15:16:33)
Offline
Jestli tam jsou ty přístrojová trafa, která jsou měkká a trafo má jmenovité napětí, když se z něho odebírá jmenovitý proud, při menším odběru má napětí vyšší, tak nejspíš naměřené napětí 38 voltů skutečně říká, že v té krabici chybí ještě nejméně nějaká druhá deska a další věci. Které odebírají většinu toho proudu z trafa.
Offline
varok napsal(a):
... Střídavé napětí třeba těch 24V je po usměrnění zhruba x 1,4 ne? To je nějakých 33,6V. Jestli počítám správně, tak by stačilo i trafo 17-18V abychom dosáhly napětí 24V?
Varoku, ono tak jednoduché to není. Dostaneš tím sice naprázdno 24V DC, ale po sepnutí zátěže (např. motorku) to DC napětí klesne klidně na 15V a motorek poběží jen tak nějak sporadicky. Často se používá pro tyto účely předzátěž a jak správný výkon trafa tak jeho napětí naprázdno se musí dobře navrhnout s ohledem na požadované jmenovité a krátkodobé špičkové odběry. Věř, že zase tak triviální to není a to, že umíš násobit, tady nijak nepomůže.
Offline
Ve skutecnosti je to tak, ze napeti trafa je dano vzdy pro konkretni jmenovity proud. Kdyz neni proudovy odber, napeti bude vyssi. Jak moc zalezi na ztratach v medi a zeleze. Obecne plati, ze mala traficka maji mensi ucinnost (vetsi ztraty) nez ta velka. Tedy ze mala trafa maji rozdil mezi napetim pri jm.proudu a pri nulovem proudu vetsi nez ta velka.
Offline
Plus připočítat ztrátu napětí na diodách v můstku, hlavně u nižších úrovní DC.
Offline
Zdenek11: Však já se tady s nikým hádat nechci. Od toho tady jsou jiní odborníci. Jen jsem se slušně ptal a za vaše vysvětlení děkuji.
Offline
Zdenek11 napsal(a):
varok napsal(a):
... Střídavé napětí třeba těch 24V je po usměrnění zhruba x 1,4 ne? To je nějakých 33,6V. Jestli počítám správně, tak by stačilo i trafo 17-18V abychom dosáhly napětí 24V?
Varoku, ono tak jednoduché to není. Dostaneš tím sice naprázdno 24V DC, ale po sepnutí zátěže (např. motorku) to DC napětí klesne klidně na 15V a motorek poběží jen tak nějak sporadicky. Často se používá pro tyto účely předzátěž a jak správný výkon trafa tak jeho napětí naprázdno se musí dobře navrhnout s ohledem na požadované jmenovité a krátkodobé špičkové odběry. Věř, že zase tak triviální to není a to, že umíš násobit, tady nijak nepomůže.
Přesně jak píší kolegové, trafo na 17-18V nestačí pro stejnosměrné napájení 24V. Konstanta 1,4 vychází ze vztahu mezi efektivní a maximální hodnotou pro sinusové střídavé napětí. Přesněji to je Uef* √2 = Umax kde Uef je efektivní napětí, Umax je maximální napětí a √2 = 1,414.. je druhá odmocnina ze dvou. Efektivní hodnota napětí se rovná stejnosměrnému napětí o stejném průměrném výkonu na odporové zátěži. Pro efektivní proud platí to samé. Prostě tak je efektivní U a I nadefinované, dohodnuté.
Měřáky jsou udělané tak, aby zobrazovaly efektivní hodnotu pro střídavý napětí/proud sinusového průběhu (ač většinou ve skutečnosti měří něco jiného). Pokud je střídavé napětí usměrněno a nabíjí kondenzátor z kterého není žádný odběr, tak na kondenzátoru naměříme stejnosměrné napětí odpovídající Umax střídavého napětí. A to je přesně náš případ, na trafu se změří 18V efektivních, ty se usměrní a na kondenzátoru je 18V*1,4=25,2V za předpokladu, že odběr je 0 nebo skoro 0. Jak začne růst odběr, tak napětí na kondenzátoru začne klesat, teoreticky na 18V, na naše efektivní napětí odpovídající výkonově stejnosměrnému. Začnou se projevovat ztráty na usměrňovacích diodách, v případě můstku je to ztráta na dvou diodách (pro usměrňovací křemíkové diody se zjednodušuje na 06V, 0,7V na diodu). A už jsme na 18V-1,2V = 16,8V. Jenže trafo není ideální (v žargonu elektrikáře dost tvrdý) a napětí na jeho výstupu s zátěží začne klesat a už tam nebude efektivní napětí 18V ale míň a tak těch 16,8V stejnosměrných také nebude.
Aby napětí necouralo podle zátěže, tak tam bude nejspíš stabilizátor a ten si asi 2V (minimálně 1,2V) vezme a jsme na 16,8-2V=15V při dostatečně tvrdým trafu, ale řekli jsme si že těžko bude dost tvrdý a tak ani těch 15V nedostaneme, natož těch 24V.
Editoval Charon (20-07-2022 23:01:32)
Offline
varok napsal(a):
Když napíšu že je nějaká deska s elektronikou navržena na 24V, někdo tam valí 38V a já mu odpovím že je 38V moc, co jsem napsal špatně? Střídavé napětí třeba těch 24V je po usměrnění zhruba x 1,4 ne? To je nějakých 33,6V. Jestli počítám správně, tak by stačilo i trafo 17-18V abychom dosáhly napětí 24V?
Nooo ne I kdyby to trafo i diody byly ideální, tak s rostoucí zátěží (kterou postupně přestane bejt schopnej ten kondenzátor krmit celých 10ms) tam efektivní napětí klesne až na krát jedna (prostě v limitě tam budou v řadě půlsinusovky), navíc to pak bude klesat až k nule, což elektronika moc neocení. (oblouk takhle udržet jde, do žárovky nebo topné spirály nebo i motorku to taky pustit jde...)
+jak tu říkají předřečníci, trafo není ideální, je více méně měkké.
Ale tím pořád obcházíme hlavní bod. Je to nějaká deska, podle všeho k ní chybí druhá, chybí i silová část, navíc obecně to co je ve svářečce nemusí sedět parametry... Sorry, ale řešit jak do ní přivést právě 24 voltů je to nejposlednější, a tak jak je to podané mi to spíš připomíná, že mrtvole vyoperujeme mozek, a protože víme že potřebuje hodně krve a přesnou tělesnou teplotu, tak ho někomu voperujeme místo plíce (však 24V, teda 36 stupňů sedí...) a strašně se budem divit, že to prostě nefunguje.
Jako jo, umím si představit si to COčko z jednotlivých dílů doma postavit. (O smysluplnosti se nebavme, když to někoho baví, je to podle mě naprosto legitimní trávení volného času). Ale tam to chce jednak docela dobré bastlící dovednosti a znalosti, a stejně na to jít z druhého konce. Mám ventil na 24V, mám tenhle motor na posuv drátu kterej chce 12V (příklad), potřebuju něco co to bude řídit. Není na bazoši něco, abych se s tim nemusel patlat a co mi udělá předfuk a dofuk? A jak to spojit, OK, tak pojedu interně na 12V, na ventil si z toho udělám 24V přes čínskej step-up a relátko, a můžu použít desku ze svářečky XYZ která na 12V jede a proudově ten motor utáhne.
A jak to napájet? Ono to tam v originále tahá víc věcí, ale kouknu na tišťák, ověřím že to jde jen do gretze a nikam jinam - fajn, tak místo blbnutí s trafem koupím čínskej zdroj 12V/2A, a buď ho připojím za usměrňovač, nebo mu zvednu napětí na 13 a naprasáka to připojím místo trafa (ten 1volt sežerou 2 diody) akorát až tam budu připojovat něco dalšího, tak mi bude haprovat zem o tu diodu. ... atd....
(a stejně riskuju, protože jsem v životě svářečku nestavěl ani neopravoval, že narazím na něco o čem netuším a budu to předělávat)
Ale prostě bez dokumentace to fakt nepůjde...
Editoval jouda74 (21-07-2022 00:54:56)
Offline
Já bych to řekl jinak, bez znalostí a potřebného vybavení to nepůjde.
Mě to spíš připadá jako, získal jsem jednu desku řídící jednotky z vybrakovaného mercedesu a chci s ní zprovoznit Felicii.
Pokud je cílem se něco naučit, zabavit se, tak je to dosažitelný a v pořádku. Pokud je cílem pojizdná Felície, tak existují efektivnější postupy vedoucí spíš k cíli.
Offline
davidma napsal(a):
Ve skutecnosti je to tak, ze napeti trafa je dano vzdy pro konkretni jmenovity proud. Kdyz neni proudovy odber, napeti bude vyssi. Jak moc zalezi na ztratach v medi a zeleze. Obecne plati, ze mala traficka maji mensi ucinnost (vetsi ztraty) nez ta velka. Tedy ze mala trafa maji rozdil mezi napetim pri jm.proudu a pri nulovem proudu vetsi nez ta velka.
Proto ten obvod step-down, jako teoreticky lepší řešení než nějaký napěťový stabilizátor. Nebo dokonce regulace vyrovnáváním odběru zenerkou.
Stejně jestli tím má být i napájení motorku posunu drátu, tak to trafo musí být slušně výkonné, 20 - 40 watt, aby dokázalo dávat dost pro ten posuv.
Přístrojová trafíčka takového výkonu jsou už hodně drahá a je to poměrně tvrdý zdroj. Z popsaného naměřeného zvýšení napětí bych spíše řekl, že tam bude malé přístrojové trafíčko 24 V na pár wattů pro napájení řídící elektroniky a motorek posuvu drátu bude napájen z jiného zdroje.
Offline
Radime, máš nějaký obvody step-down z Aliexpresu vyzkoušený a můžeš je doporučit?
Já se většinou snažím vyhnout bordelu co dělají měniče, a tak jen když musím, jako pro vytvoření záporného napětí a na to jsem si oblíbil icl7660A (switched-capacitor voltage converters). Ale je fakt, že step-down má nenahraditelné místo v konstrukci a rád se přiučím od zkušeného.
Offline
No já myslel trafo které dává 17-18V už v zátěži.
Nevím proč si tazatel nekoupil nějakou s osvědčených a vyzkoušených desek pro takové mašiny. Třeba někde ještě budou mít KTC 112 z OMI 165, nebo ty 024 apod. Nebo z některého Telwina. Ty vyjdou dráž, ale fungují. Na netu jdou sehnat i schémata zapojení a i tady se to probíralo.
Offline
Charon napsal(a):
Radime, máš nějaký obvody step-down z Aliexpresu vyzkoušený a můžeš je doporučit?
Já se většinou snažím vyhnout bordelu co dělají měniče, a tak jen když musím, jako pro vytvoření záporného napětí a na to jsem si oblíbil icl7660A (switched-capacitor voltage converters). Ale je fakt, že step-down má nenahraditelné místo v konstrukci a rád se přiučím od zkušeného.
Nemám a ani bych z Aliexpresu žádný úplně nedoporučil, protože nemám jistotu, že při nákupu už o měsíc později se koupí přesně totéž co předtím. Doporučil bych jen podle toho, co je vidět na fotkách a podle parametrů.
Jinak mám něco doma koupené od českých dovozců, ale zatím jsem se k vyzkoušení nedostal.
Offline
Test menicu https://www.youtube.com/watch?v=dYnzq5GzMdE
Offline
Radim napsal(a):
...
Nemám a ani bych z Aliexpresu žádný úplně nedoporučil, protože nemám jistotu, že při nákupu už o měsíc později se koupí přesně totéž co předtím. ....
Tomu rozumím a ono mnohdy ani dva nákupy za sebou neznamenají, že se dostane to samé zboží.
Ale i přes to se snažím nejdřív koupit něco s čím už někdo dobrou zkušenost má i s tím, že se nemusí zadařit. Potřeboval jsem měnič z 230V na 36V pro předregulaci a ukázalo se, že tohle je docela zdařilá konstrukce: https://www.aliexpress.com/item/1005003297380848.html? , popsaná na internetu https://mysku.club/blog/taobao/67684.html a dokonce se mi k ní podařilo sehnat schema. Tak něco takového jsem si představoval, nebo to video jak dal Jakobo. Určitě ho zhlédnu, děkuji Jakobo.
Mimochodem, ve stejné konstrukci nabízí čínan výstup 24V/12,5-15A a to by se dalo nejspíš použít pro napájení místo trafa, za předpokladu že deska není hodně citlivá na rušení.
Editoval Charon (21-07-2022 18:29:26)
Offline
Zrovna tohoto bych se bál při použití maxvýkonu . Tipoval bych to bez větráku tak na polovic . No ale vývoji se meze nekladou .
Offline
Plně souhlasím, to že to dá větší proud ještě neznamená, že se to na něj může delší dobu provozovat. Je to osazený tišták, polotovar za pár korun.
Sympatický ale je, že k tomu je povídání, v kterém si někdo dal práci a otestoval to. Spoustě věcí jsem se podíval pod sukni, otestoval je, ale stojí to spoustu času a při špatném výsledku to pak nerad uložím (do vyhození). Ztráta peněz, ztráta času.
No a k tomu provozu pod zátěží je tam pár doporučení, klasika pro Čínu: výměna kondenzátorů, termopasta a větrák.
Editoval Charon (21-07-2022 21:46:33)
Offline