SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO  | 
    
    
 
     | 
    
Nejste přihlášen(a)
Zdravím, na jehle se mi začal tvořit oblouk mimo špičku 3mm od špičky blíže ke keramice a někdy to udělá kolem jehly takovou koronu a oblouk pohasne. Když dám starou jehlu tak je to v pohodě. Stalo se to už někomu a čím to asi může být?
Offline
Nemáš kontaminovanou elektrodu? Nepotopils jí omylem do lázně? Zkus jí znovu pořádně obrousit a nabrousit. Vyzkoušej i druhou stranu elektrody.
Offline
Obrousil, zlepšilo se to, leč po pár zapáleních je to podobné, oblouk cestuje po jehle jak kulový blesk. Možní ji budu musetz vyčistit důkladněji.
Offline
Při sváření jakého materiálu se ti to děje? Pokud Al tak je nejlepší cca 10mm odlomit a nabrousit. Pokud černé, nebo nerez, tak dobře přebrousit špičku a někdy je dobré přeleštit konec elektrody. Používám na to silikonový kotouček do vrtačky. Pokud se to opakuje, aniž bys konec elektrody smočil, pak dobře očisti svařované plochy a zkontroluj průtok Ar.
Offline
A nemuze byt v elektrode prasklina? Zkusil bych nabrousit z druhe strany (pripadne riznout napul a nabrousit "zprostredka"). A kdyz to bude delat porad, za staleho michani sypeme do popelnice...
Offline
Martin22 napsal(a):
Zdravím, na jehle se mi začal tvořit oblouk mimo špičku 3mm od špičky blíže ke keramice a někdy to udělá kolem jehly takovou koronu a oblouk pohasne. Když dám starou jehlu tak je to v pohodě. Stalo se to už někomu a čím to asi může být?
Stalo a několikrát. Příčinu neznám, pravděpodobně nečistota ve wolframu. Po výměně elektrody bylo vše OK. Na ocel a všechny materiály, kde svařování vyžaduje minus pól na elektrodě používám W s červenou značkou, tj. s přísadou Thoria.
Offline
A stoji to thorium za trable s tim souvisejici, pokud ten prach potencialne dycham (nemam profi brusku)?
Offline
E-Ryc napsal(a):
A stoji to thorium za trable s tim souvisejici, pokud ten prach potencialne dycham (nemam profi brusku)?
No, správné poznámka, vdechovat by se ten prach rozhodně neměl. A to ani bez toho Th. Tak asi respirátor pomůže, když není bruska s odsáváním.
Offline
nebo za mokra
Offline
Frank napsal(a):
Martin22 napsal(a):
Zdravím, na jehle se mi začal tvořit oblouk mimo špičku 3mm od špičky blíže ke keramice a někdy to udělá kolem jehly takovou koronu a oblouk pohasne. Když dám starou jehlu tak je to v pohodě. Stalo se to už někomu a čím to asi může být?
Stalo a několikrát. Příčinu neznám, pravděpodobně nečistota ve wolframu. Po výměně elektrody bylo vše OK. Na ocel a všechny materiály, kde svařování vyžaduje minus pól na elektrodě používám W s červenou značkou, tj. s přísadou Thoria.
Tak jsem ji očistil kus odbrousil a pořád stejné, tak jsem vzal novou jehlu a je to v pořádku. Asi fakt zmetek jehla.
Editoval Martin22 (07-02-2022 20:33:45)
Offline
Shromažďujete někdo ty obrusy wolframu? S cílem to třeba za nějaký čas recyklovat, někde někomu dát do výkupu?.
Offline
KMU1 napsal(a):
A brousíš "po délce"?
Jak jinak.
Offline
Radim napsal(a):
Shromažďujete někdo ty obrusy wolframu? S cílem to třeba za nějaký čas recyklovat, někde někomu dát do výkupu?.
Jasně. Až jich bude dost, udělám z nich průbojný střely... ![]()
Offline
Někde na netu byla studie na závadnost thoria v elektrodách a myslím že výsledek byl velmi zanedbatelný o proti tomu co za jedy a jiné škodliviny sežereme a vdechneme za 80let života. Ta funkčnost červených(hnedých) je o proti fialové (bez thoria) velmi výrazná a spousty firem a lidí se velmi rádi vrátily k thoriu
Offline
No jo. Už jsem to tady několikrát psal. V jedné studii, zveřejněné ve odborném švýcarském časopise na začátku 90. let, popsal autor děsivou škodlivost TIG elektrod dotovaných thoriem. Po asi půl roce vyšla ve stejném časopise oprava a omluva za zveřejněná čísla, kde došlo k posunutí desetinné čárky o několik řádů. To už ale různá světová media neotiskla. Už to nebylo tak senzační. Čas od času to někdo "znovu objeví" a udělá z toho "případ". Ano, při hoření oblouku ze všech variant TIG elektrod (ale i MMA a MIG/MAG) vzniká alfa záření. To způsobí intenzivní opálení holé lidské kůže, protože oblouk vydává asi 6 x více alfa záření, než přichází ze Slunce. K odstínění stačí i nejslabší papír, oděv, dokonce stačí i sklo.
Online
To se spíš jedná o ultrafialové záření, které způsobuje opálení a spálení kůže, ať už ze slunce nebo z elektrického oblouku. To alfa záření ze slunce se na zemský povrch nedostane, neprojde atmosférou a magnetickým polem země.
Offline
Thorium má několikrát delší poločas rozpadu než onen reaktivní uran U235. Uranu je přitom v běžné hornině na každou tunu ve vyvřelé hornině asi 40 gramů , v sedimentované hornině v průměru 5 - 10 gramů. Přitom ten uran, s nějak půl procentem toho zářícího U235 vytváří hlavně přes radon na 90 % celkové radioaktivního zatížení člověka z přirozeného radioaktivního pozadí. Ani kdyby člověk u sebe nosil kostku uranu, tak pokud to není uran, kde je ten izotop U235 uměle obohacen, tak to záření v podstatě není nebezpečné. Takže troška toho thoria nemůže být z titulu radioaktivity nebezpečná.
Offline
Nekde psali, ze prusvih neni, kdyz je venku (kuze to celkem uspesne odstini), ale kdyz si ho clovek nataha dovnitr do plic. Ale o kolik je to horsi, nez prochazka kolem ctyrproudovky...
Offline
Martin22 napsal(a):
Zdravím, na jehle se mi začal tvořit oblouk mimo špičku 3mm od špičky blíže ke keramice a někdy to udělá kolem jehly takovou koronu a oblouk pohasne. Když dám starou jehlu tak je to v pohodě. Stalo se to už někomu a čím to asi může být?
Mne sa to už tiež stalo. 
Ani ja som príčinu nezistil . 
Oblúk sa krútil do každej strany , chytal rôzne body na zváranom materiály len nie tam kde treba .
Offline
E-Ryc napsal(a):
Nekde psali, ze prusvih neni, kdyz je venku (kuze to celkem uspesne odstini), ale kdyz si ho clovek nataha dovnitr do plic. Ale o kolik je to horsi, nez prochazka kolem ctyrproudovky...
Právě. Ono  se to  rozpadá  v radioaktivních  řadách,  uvolní  jedno  záření a přemění  se na jeden  prvek,  uvolní  další  záření  a přemění  se na druhý další  prvek... A tak  dál  až po  nějakých  20 - 40 prvcích to  skončí  na nějakém  stabilním  izotopu. U uranu  to  je nějaký  izotop olova,  u  thoria to  z hlavy nevím. Ty rozpadové  řady byly za socíku  třeba v tabulkách  pro tuším  základní školy,  dnes tam  určitě už  nejsou,  pro  dnešní  školáky je to  příliš složité. 
Většina těch  záření  z  těch  jednotlivých  prvků radioaktivní  řady  je málo  pronikavé  záření, které  se snadno  odstíní  jakoukoliv překážkou,  takže když  je to někde  v hmotě,  není  s tím  větší  problém. Jak  se to  ale dostane do  těla, tak  všechno  další  záření  schytává tělo  a je to  problém. 
Problematický  je potom  radon,  který  je tuším  jediný  z těch  těžších  prvků těch  řad,  který  je plynný. Takže on  unikne z  půdy do  nevětraného  sklepa,  kanálu,  dolu...A když  ho  náhodou  vdechne člověk  v okamžiku,  kdy se ten  radon  rozloží  na další  prvek, tak  další  prvky už  jsou  pevné  látky a ty tak  zůstanou  v těch  plicích  trvale.  A člověk  pak  do  těch plic dostává všechna ta další  záření  těch  dalších  stupňů.
Offline
E-Ryc napsal(a):
Nekde psali, ze prusvih neni, kdyz je venku (kuze to celkem uspesne odstini), ale kdyz si ho clovek nataha dovnitr do plic. Ale o kolik je to horsi, nez prochazka kolem ctyrproudovky...
Tak nějak... Ono to používání wolframu s přísadou Th, není úplně neškodné. Ne snad radioaktivitou, ale jedovatostí, jakožto těžký kov.  (Stejně jako samotné svařování kovů obsahujících Cr, Ni, Zr, atd, i samotné Fe...) Přece jen nějaké nebezpečí existují a svědčí o tom množství všelijakých doporučení, jak jejich negativním účinkům  bránit... Ve firmě, kde jsem pracoval zde v US museli všichni, kdo přicházeli do styku s TIG i MIG svařováním mít každoroční lékařskou prohlídku včetně RT plic.
https://www.twi-global.com/technical-kn … electrodes
http://www.pro-fusiononline.com/tungste … tivity.htm
https://www.lenntech.com/periodic/elements/th.htm
Offline
Někdo tu před léty popisoval humorné situace v Lázních Jáchymov, kde se někteří pacienti odmítali koupat ve vodě sycené radonem a samozřejmě ji odmítali i pít.
My žijeme v oblasti, kde podloží tvoří metamorfovaná žula, pár kilometrů odsud se těžil uran jak dolováním, tak loužením. Takže trvalé radioaktivní pozadí je běžnou záležitostí. Před asi patnácti léty organizoval Krajský úřad bezplatné měření radonu každému, kdo si požádal. Rok jsme měli ve dvou přízemních místnostech součtové měřiče. Po jejich odevzdání a jejich certifikovaném vyhodnocení jsme dostali úřední dokument, že u nás radon nepřesahuje normu. A pro pobavení - před asi deseti roky se začal stavět rodinný dům na druhé straně ulice. Museli si nechat změřit radon před začátkem stavby a firma jim naměřila výrazně zvýšené množství a navrhla provedení těsnících vrstev a samostatné (drahé) fólie ještě pod základy domu. A co je na tom zábavné? Ta firma vybagrovala díru, navezla jíl, po udusání položili fólii a předali stavbu. Zaregistroval jsem, že tam políra dělá dobrý známý. Poseděli jsme u sklenky na zahradě a já mu ukázal dokument z dlouhodobého měření 15 metrů vedle. Jeho "To víš, něčím se živit musíme a tohle je lukrativní kšeft. A nějaké měření? ..." mě dostalo.
Online
Tak  ono  každý  fungující  geiger  to  "tikání"  dá  prakticky úplně všude. A běžný  neinformovaný  člověk  se v těch  hodnotách  nevyzná a tak  se mu dá  leccos namluvit.  Na druhé  straně pokud je nerozrušený  skalnatý  podklad jen  pod malou  vrstvou  půdy či  nanesené  horniny,  klidně tam  může být nějaká  žíla, kde se ten  uran  mohl  koncentrovat.  Ne tak,  aby to  už  bylo  na těžbu,  ale klidně tak,  aby ta radiooaktivita a produkce radonu byla v rámci  desítek  metrů nadprůměrná. 
Kdesi  jsem  četl  o  rodině,  tady v ČR,  která  má  mít na svém  pozemku  na zahradě jakousi  přírodní  skalku,  dokonce snad jako  nějaký  místně chráněný  malý  přírodní  útvar. A když  na to  přišlo,  tak  tam  měřili radioaktivitu  a zjistili,  že ta skalka je vlastně kolem  nějaké  malé  nerostné  žíly,  kde je zkoncentrován  uran  na nějak 200 gramů na tunu  horniny,  tedy asi 5 - 10 x víc než  je běžný  průměr ve vyvřelých  horninách.
A těm  pacientům  se ani  tak  nedivím, protože pokud znali  věci  kolem chemie,  konkrétné  molárního  množství,  tak  museli  vědět nebo  si  odvodit, že při  každém,  i  sebekratším  pobytu  v prostředí,  kde je radon, se neubrání  tomu,  že uričtý  počet tomů  radonu  se jim  riozloží  v plicích a potom ty radioaktivní  zplodiny toho  rozpadu  jim  už  v těch  plicích  zůstanou,  protože to  jsou  tuhé  látky.  Tyhlety věci  jsou  v podstatě záležitost  statistiky. Ale  pokud nepřekročí  hranici  určitého  množství, tak  se nic nestane.
Offline