SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Dobrý den,
Máte někdo přístup do online ČSN, nebo i tabulky fyzicky u sebe? Potřeboval bych vědět vrubovou houževnatost u následujících ocelí:
11 373
11 523
12 050
14 260
15 231
19 133
19 800
Pokud byste mohli sem dát materiálové listy nebo printscreeny z norem, byl bych Vám moc vděčný.
Mnohokrát Vám děkuji.
Offline
Myslím, že normy tady nikdo publikovat nebude...
Offline
Jedinou současnou oficiální možností asi bude si ta stará označení ocelí podle ČSN převést do některé současné platné, nejlépe evropské nebo DIN normy. To už se pak dá ledacos nalézt na netu.
Pro příklad:
http://www.svarbazar.cz/phprs/showpage.php?name=oceli
Editoval jirkati (19-11-2021 20:56:45)
Offline
zajeď si do nejbližší krajské vědecké knihovny, tam by ty normy měli mít. Jinak u zušlechťovaček je vrubová houževnatost závislá na stupni popuštění. A vem si mobil nebo foťák, oficiálně se to nesmí kopírovat
Offline
Strojnické tabuľky s podtitulom "Materály pro strojírenskou výrobu" Ing. Jaromír Fiala, Adolf Bebr, Zdeněk Matoška Vydanie SNTL Praha 1987.
Offline
Senior - ano, to je vynikající příručka, jenže už trochu zastaralá "díky" komplexnímu přechodu na označování podle ISO a také díky různým "vylepšením" na stávajících materiálech, aby lépe ISO vyhovovaly. Pak se člověk nestačí divit jak se daný materiál chová při ohraňování, kdy za dva dny skladování už jsou úhly klidně o 2 stupně jiné. Svářeči nadávají ohýbačům, mistři z dílen to řeší na poradách. A pak dodavatel nerezového materiálu ze Švédska pošle doklad, že všechno na materiálu odpovídá normě. A záznamy z tahovek nedodá, protože je to jejich interní materiál.
Naštěstí jsem z toho už konečně vypadl, i když se ještě občas nechám zlomit k nějaké konzultaci.
Offline
Sucinitel intenzity napatia sa oznacuje K(IC), je to hodnota pri ktorej vznika krehky lom, najdi si ekvivalent materialu napr 11 373 je 1.0036 a lomova/vrubova huzevnatost je fracture toughness napr na www.steel-grades.com
Offline
Jo, jo, to jsem prakticky kolegovi napsal v #3, bohužel, už se neozval jak dopadl.
Offline
materiály byly docela tvrdý oříšek, obrovský kopec dat a závislostí a pokud chcete nějakou sběhlost, musíte už pak si nastudovat i normy jednotlivých ocelí. To, že se omezil přístup k nim a to ještě za poměrně vysoké ceny je podle mne sabotáž poškozující hospodářství státu. Prasečina, na které se pakuje pár šmejdů
Offline
Neznám ceny na tento, či příští rok, ale v poslední firmě jsem za roční poplatek cca 2000 Kč měl přístup ke všem platným normám.
http://zpravy.ckait.cz/vydani/2021-01/o … ym-normam/
https://www.agentura-cas.cz/produkty-a- … sn-online/
Offline
všechny normy těch ocelí (ty základní a ne ty, které byly vynuceny změnou technologie po zániku původního výrobce) byly už na světě v 60. letech a podílely se na nich třeba ČVUT, konkrétně i učitelé, kteří nám přednášeli. Mám kopii publikace, z které je zřejmé, že zkoušky byly rozsáhlé a oni na nich skutečně odborně vyrostli. Tak právě v tomto případě přes 60 let starých norem vzniklých na VŠ pracovištích případně např v Poldi Kladno nechápu, proč nejsou tyto normy volně přístupné včetně těch drobných novel.
Editoval bn (07-12-2021 21:17:44)
Offline
Nikoliv. Ocel bude mít vrubovku takovou, jakou si objednáte.
Napr S355JR bude mít minimálně 27J pri 20C, ocel S355J2 27J při -20C atd.
V reálu budou ty vrubovky výrazně vyšší, zjistíte z materiálového certifikátu toho konkrétního materiálu (pokud se mu dá věřit).
Ta lomová houževnatost výrazně závisí na velikosti zrn, tzn míře protváření.
Offline
Ano kým vám nákupca za dobrý peniaz nenakúpi 355 z Turecka (samozrejme s certifikátom, mat.listom atď.) a až keď poskladáte celý 40metrový stožiar na mieste (samozrejme rovno do prevádzky) zistíte po mat.skuskach že je to prebalená 335. Obchodník ja nič ja muzikant (máte certifikát a všetky doklady).
Offline
Ano, bohužel..
Proto když máte kritickou aplikaci, koupíte tabuli s certifikátem a uděláte si spektrografem chemické složení, vrubovku a tahovku. Když nevyjde, reklamace. Po čase se vztahy vytříbí a začnete dostávat, co si objednáte.
V tomhle má logicky malý živnostník smůlu..
Offline
To by bol ideálny postup ale realita je asi taká že sa niečo objedná, príde to s meškaním 3mesiace po x urgenciách, keď to už prišlo rýchlo šup na montáž (však nebudeme skladovať tony ocele na sklade) náhodným výberom sa vyberú kúsky na mat.skusky a odoslú do skusobne, ďalšie 3 mesiace kým vyhotoví skusobna všetky požadované protokoly, stoziar stojí v prevádzke už dva mesiace a bum (našťastie stoziar nepadol) problém na svete, investor samozrejme pred úhradou faktury chce mat.listy zo skusobne, dodávateľ svoje prachy za to že dodal 355 a firme zostava moznost nekoncene sa sudit alebo to rovno zabaliť. Krásne vymyslené v tomto svete to je (proste odrbavat kde to ide, aj tak odrbu aj teba)
Offline
MMA napsal(a):
Ano, bohužel...
Proto když máte kritickou aplikaci, koupíte tabuli s certifikátem a uděláte si spektrografem chemické složení, vrubovku a tahovku. Když nevyjde, reklamace. Po čase se vztahy vytříbí a začnete dostávat, co si objednáte.
V tomhle má logicky malý živnostník smůlu..
Naprostý souhlas! Menší fy, bez vlastních chem. i mech. zkušeben a odběru materiálu v řádech kT to při případném průseru/reklamaci nemají jednoduché...
Smutné je, že i v těch "velkých" firmách se občas najde nákupčí/šetřílek a neznalý problematiky zkouší ušetřit, ať už z jakéhokoliv důvodu.
Osobně se mi už stalo, že při frézování se výpalek z válcované tl.60mm rozpadnul na dvě 30-ky. Naštěstí to neletělo moc daleko a taky mimo mě.
Další výrobky z této šarže vstupního materiálu, které po strojním opracování nevykazovaly okem viditelné vady, se spolehlivě dělily napůl při tepelném zpracování v kalírně.
Offline
taky jde o chyby a "chyby" při tepelném zpracování. K podstatnému ovlivnění vrubové houževnatosti dochází při překročení či podkročení kalící teploty, nerespektováním u některých ocelí popouštěcí křehkosti a chyby při válcování a kování, pak samozřejmě, kdy ocel má natolik chybné složení, že všechny hodnoty tepelného zpracování se musí pokusem ověřit, prostě se na označení oceli nedá spolehnout. Jinak si nejsem moc jistý, ale dřív se zaručená mez vrubové houževnatosti udávala k -40 st. C
Editoval bn (10-12-2021 00:49:36)
Offline
obavam sa že u kaleneho materialu nenameraš vrubovu huževnatost materialu, pretože cely lom je krehky nemaš tam fázy lomu potrebne na určenie huževnatosti, vid nauka o materialoch, opravte ma ak sa mýlim.. nepamatam si žeby sme niekedy merali na Charpyho kladive ine než húževnate materialy.
Editoval AndyS (10-12-2021 07:58:57)
Offline
Tak snad se dají udělat vlastní rychlé orientační zkoušky, ještě předtím, než jde materiál do výroby? Nebo ne?
Offline
AndyS: To co píšeš je nesmysl, vrubová houževnatost ocelí je závislá také od konkrétního složení oceli. Pokud jde pouze o zakalení bez zušlechtění, uvědom si výsledek zakalení např 14 220 (bez nauhličení) výsledkem je ocel o velmi dobré houževnatosti a střední pevnosti (cca 900 MPa)
Offline
Radim: to už se právě lidi naučili dělat, dokonce i posunovat podmínky kalení a zušlechťování, aby dosáhli potřebného výsledku (!)
Offline
no 14220 (16MnCr5) možeš kaliť kolko chceš bez nauhličenia, čo tam chceš kaliť? Pritomosť uhlika je podmienkou matrenzitickej premeny austenitu, pozri Fe-FeC. Zdá sa že máš hokej v pojmoch.
Editoval AndyS (10-12-2021 15:06:25)
Offline
čím získáš těch 900 MPa? Těch 0,2 C spolu 1,+ Cr na kalení reaguje. Použil jsem to jako extrémní případ kalení, tedy materiálu, jehož zakalení poskytuje materiál s velmi dobrou houževnatostí. Když budeš přidávat C po 0,1 %, bude se vrubová houževnatost po kalení snižovat. Další možností je použití termálního kalení, kdy výsledná zakalená struktura je houževnatější (ale má to také své ale)
Offline
bn: nie som technolog na tepelne spracovanie, možem sa spytať nasho metalografa ak maš konkretnu otazku (to je kapacita v širokom okoli) tuto cementačku ale používame dosť často na rozne hriadele, ozubené kolesá ale cementujeme ich a kalime na vrstvu do 0.5mm, existuju rozne druhy zušľachťovania na dosiahnutie lepšej štruktúry, ale samotný materiál je tak legovaný že má medzu klzu cez 500MPa a Rm niečo pod 1000 MPa pri zachovaní pretvárniteľnosti, polotovar je za studena tvárnený. Ked tak napiš mi email a zistim ti čo potrebuješ..
Offline
podívej se třeba do hodnot 14220 uvedených na stránkách Lentus. Jsou tam hodnoty v HB materiálu normalizačně žíhaného, žíhaného na měkko, kaleného a v HRc nauhličené zakalené vrstvy. Pokud ti smysl těchto dat nedochází, obrať se na technologa ...
Offline