SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

rorejs napsal(a):

... kam nedostanu řezačku...

To jako zdroj/plasmu? Když tam nedostaneš řezačku, pravděpodobně se tam nedostane ani ta obsluha 30m hořáku.

Chtělo by to trošku upřesnit.. 8mm stěny zvládne i Lidl-plasma.

Potíž je v tom, že k trubce není přístup, nevejde se tam ani zdroj, ani obsluha. Můj (poněkud mlhavý) plán je, že bych si vyrobil přípravek pro fixaci/vedení hořáku uvnitř trubky na dálku a odřízl to zevnitř. Trubka je vertikálně umístěná v šachtové studni a je dlouhá ca. 25 m. Nebo, jestli Vás napadne jiný způsob, jak trubku dole odříznout, když se tam nedá slézt...

Jedná se o kopanou studnu o hloubce ca. 25 m, ve které je zhruba uprostřed svisle umístěná výše uvedená mohutná trubka (snad by se dalo říci pažnice). Uvnitř pažnice je 26 m hluboko utržené (asi) čerpadlo. Možná se jedná o vrt vedený ze dna studny, v tom případě pažnice vede ještě mnohem hlouběji do podloží. Nebo je pažnice jen volně postavená na dně, ale pak je pod sedimenty k něčemu pevně přivařená, protože jsme ji zkoušeli vytrhnout jeřábem, ale 35titunový Liebherr s tím ani nehnul.

Důvodem akce je snaha uvést studnu do provozu. Pažnici bych chtěl odstranit, protože takto se studna nedá ani vyčistit.

Můj plán byl, že součástí řezacího přípravku bude trubka, kterou povede přívod do hořáku, aby byl chráněný. Počítám, že řezání by netrvalo dlouho, takže by se ten přívod v ochranné trubce snad nestihl tolik zahřát. Jestli je to ale reálné nebo ne, to nedovedu posoudit...

Editoval rorejs (23-10-2021 23:55:15)

Já bych to dělal takto: Sedačkový závěs nad trubkou, masku s externím přívodem vzduchu, odsávání nebo foukání vzduchu, plazmový hořák na tyči a postupné odřezávání zvenku po cca metru. Očko kolem odřezávaného kusu, po odřezání přizvednutí, protažení řetízku odřezaným kusem, zajištění a bezpečné vytažení.

Neopisuj. Cca metrový kus by měl vážit kolem 50kg, takže elektrický naviják s ocelovým lankem by neměl mít problém.

j.bill napsal(a):

Já bych to dělal takto: Sedačkový závěs nad trubkou, masku s externím přívodem vzduchu, odsávání nebo foukání vzduchu, plazmový hořák na tyči a postupné odřezávání zvenku po cca metru. Očko kolem odřezávaného kusu, po odřezání přizvednutí, protažení řetízku odřezaným kusem, zajištění a bezpečné vytažení.

Ano, to vypadá celkem proveditelně, nebude ale stoupající teplo ohrožovat kabel hořáku i samotného operátora? viz.

bourač napsal(a):

...při procesu řezání plasmou, stejně jako plamenem vzniká teplo a hodně velké. To ti bude stoupat to trubkou vzhůru a zapálí ti to přívody do hořáku (tlakový vzduch + napětí 200V / 60A)...

Navíc, bylo by to nějakých 25 řezů a vytahování 25 kusů postupně. Je otázka, jak dlouho by to pak trvalo a kolik by to stálo. I když, zase by se ušetřilo za jeřáb. Každopádně, pokud se najde někdo, kdo by to dovedl udělat, uvítám nabídku. Sám bych si na to netroufal.

Radim napsal(a):

Nad studnu postavit třeba lešení ,  trubku  uchytit  a mírně napnout,  vlízt do  studny v nějakém  skafandru  s přívodem  vzduchu,  ufiknout kus trubky a nějakým vrátkem či hubcukem vytáhnout ven...

To právě nejde, ve studni je málo místa, do mezery mezi pažnicí a stěnou studny se nikdo nevejde.

Radim napsal(a):

J
Pokud bude vedení  pro  hořák  uložené  v nějaká  pevné  trubce, může se vedení  v té  pevné  trubce chladit pouštěním  nějakého  tlakového  vzduchu  přes trubku, pokud se trubku povede nahoře dost  utěsnit. O něco  by to  prodloužilo  dobu,  než  se vedení  uvnitř trubky přehřeje.

Nebo by se do té trubky dala shora pouštět voda, ne?

Radim napsal(a):

Je otázka,  jak  moc to  ufiknutí  trubky pomůže, protože ten  vrt se tam dělal z nějakého  vážného  důvodu. Třeba nedostatečné  kapacity studně nebo  špatného  stavu  studně. Studna uprostřed lesa, to  bych  viděl  na nějaký  zdroj  vody,  buď pro  vodovod pro  lidi,  nebo  technické  vody pro nějakou  technologii?

Máme neověřenou teorii, že se studna stavěla v 50tých letech v rámci výstavby Živohošťského mostu. Mělo jít o zdroj vody pro dočasné ubikace pro dělníky a snad i betonárku. Jenomže studna neměla dost vody, tak ji prohlubovali vrtem. Později, po napuštění Slapské přehrady, se hladina podzemní vody zvýšila a studna teď dává mnohem víc.

Joe66 napsal(a):

Zavolat studniarov co vrtaju studne a ty maju silny kompresor  s ktorym precistia studnu od sedimentov+ zaroven sa prehlby + urobit cerpaciu skusku . Tak by som to videl realne bez vytahovania tej vacsej trubky 

Studnaře jsem tam měl několikrát. Šlo o poměrně velkou firmu, specializovanou i na větší průmyslové vrty a studny. Strkali tam tlakový vzduch z kompresoru, čerpadla, tahali to jeřábem, zkoušeli vyprostit čerpadlo zaseklé v pažnici, slibovali že pažnici odřežou, vše bez výsledku... Čerpací zkouška se dělala a dává to nejméně 3 m3 za den.

Si tam mal podla mna suplikantov co sa  s tym neako nechceli zaoberat lebo im inde utekali rychlejsie zarobene prachy .  Videl som ako 60 metrovy vrt bol vycisteny + prehlbeny a podobne akcie . Ze zavolaj viacej firmy a ponukni im,ze im zaplatis ak to uspesne dokoncia a verim,ze jedna seriozna sa musi najst co nebude mat problem 

Joe66 napsal(a):

Si tam mal podla mna suplikantov co sa  s tym neako nechceli zaoberat lebo im inde utekali rychlejsie zarobene prachy .  Videl som ako 60 metrovy vrt bol vycisteny + prehlbeny a podobne akcie . Ze zavolaj viacej firmy a ponukni im,ze im zaplatis ak to uspesne dokoncia a verim,ze jedna seriozna sa musi najst co nebude mat problem 

Už jsem to řešil s několika firmami. Nikdo to nechce/neumí udělat. Vrt se nedá vyčistit, protože je v něm čerpadlo, které se nepodařilo vyprostit. A kopanou studnu vně pažnice taky nejde vyčistit proplachem, jsou tam napadané rozměrné předměty, nějaké trubky, prkna a bůhvíco.

Joe je zde jediný zkušený praktik, ostatní rady jsou k ničemu. :-)
Já denně řežu plasmou a autogenem podobné věci.
Ta roura dole nijak upevněná není, jestli jsem dobře viděl ta videa tak vnitřní hloubka je o několik metrů větší než ta vnější.
To znamená že na trubku zevně působí tlak zeminy a bordelu - to je princip piloty - takto se staví na bahnité půdě.
Piloty se zatlučou tak hluboko že unesou tisíce tun a už dál neklesají.

To s tím vzduchem je jediný způsob jak trubku uvolnit zapíchnout další trubku cca 100mm průměr, na vrchu té staré trubky pomocí nějaké příruby bytelně svařit a narvat tam 30Barů + tisíce litrů vzduchu/minutu. Nestačí vzduch jen do té staré ta nová vnitřní musí být zapíchnutá do dna!
Trefit se vedle té utopené Nautily.
Čím hlouběji tím lépe.
90tunový jeřáb - silnější už potřebuje kamion na protizávaží.

Levněji vyjde udělat vedle nový vrt.

Dnešní (neděle) a včerejší prácička. https://www.youtube.com/watch?v=2ejdI7ftqVA

Editoval bourač (24-10-2021 23:56:53)

rorejs napsal(a):

Radim napsal(a):

Nad studnu postavit třeba lešení ,  trubku  uchytit  a mírně napnout,  vlízt do  studny v nějakém  skafandru  s přívodem  vzduchu,  ufiknout kus trubky a nějakým vrátkem či hubcukem vytáhnout ven...

To právě nejde, ve studni je málo místa, do mezery mezi pažnicí a stěnou studny se nikdo nevejde.

Já  jsem  ale nikde nepsal,  že by měl  někdo  vlízt do  studny až  pod úroven  té  trubky. Vlízt do  studny,  to  ano,  ale vždy jen  nad úroveň  té  trubky a řezat  pod sebou. Řezat  to  po cca  1 metru je pohodlná  varianta pro  ruční  vytahování  těch  kousků  trubky,  50 kilový  kus se vytáhne ručně bez  problémů. Pokud se bude vytahovat  vrátkem,  tak bude hmotnostní  omezení řekněme na stovky kilogramů,  tahat  to  ručně na řeteězu  hubzukem,  tak  potom  je hmotnostní omezení až  jednotky tun.
Pokud se bude řezat  plazmou,  tak  stejně tam  bude muset  být zdroj elektřiny,  takže elektrický vrátek  se nabízí.
Co  se týká  délkového  omezení,  je problém  pří  vytahování  té uřezané trubky ze studny. Nebyl  by problém, kdyby tam  po  celou  dobu toho  řezání  mohl  být jeřáb,  protože ten může zvednout trubku  do  hodně velké  výšky a tudíž délka uřezané  trubky by byla omezena jen  podle toho, jak  hluboko  ten  řezáč pod sebe dosáhne.  Pokud by jeřáb kvůli  poplatkům  za ty hodiny,  co  by řezání  trvalo,  byl  příliš drahý, potom  by bylo  řešení  postavit nad studnou  lešení z  lešenářských  trubek  s  volnou výškou  řekněme tak  3 - 5 metrů  nad studnou. Vrátek - zvedák o  nosnosti tak pár stovek  kilo osadit na lesení.  Potom  by ze studny šlo jednoduše tahat  délku  odřezané  trubky o cca metr až  metr a půl  kratší  než  je volná  výška toho  lešení  nad studnou.  Potom  by se musela ta trubka odřezávat  po  kusech  dlouhých maximálně mezi 1,5 až 3,5  metry, aby to  šlo  ze studny vytahovat  jednoduše.  oproti  řezům  po  jednom  metru  by se už  tím  počet řezů  až  ke dnu  k  vodě výrazně snížil. Nebo  zvětšit volnou  výšku  lešení  nad studnou.

Takhle by šlo  dojít až  po  úroveň  vody ve studni. Potom,  když  má  studna dávat  aspoň  3 kubíky za den, to  je asi  125 litrů  za hodinu,  to  není  problém  ze studny odčerpávat.  Potom  by šla ta trubka odřezat  až  po  úroveň  bahna. Rozdíl  hladiny vody v trubce a mimo  trubku  by mohl  být, pokud půda na dně studny je spíš jílovitá  a těsní, protože potom  by trubka vrtu  mohla dosáhnout nižší zvodnělé  vrstvy,  kde je voda pod nějakým  tlakem a stoupá  víc nahoru,  zatímco  do  studny zvenku  trubky by proudila voda z  hornější  propustné  zvodnělé  vrstvy pod nižším  tlakem.

Tady by mohl  být i  případný další důvod toho vrtu,  vrt mohl  dosáhnout nějaké  nižší  zvodnělé  vrstvy, kde by byla kvalitnější a třeba použitelná  "víc podzemní"  voda,  zatímco  studna z  vnějšku  trubky,  případně původní kopaná  studna před provedením  toho  vrtu  by mohla být plněna vodou  z  méně hluboké  výše umístěné  zvodnělé  vrstvy,  kde mohla být voda znečištěná, kvalita vody nízká a tudíž třeba pro  daný  účel  nepoužitelná. Když  je mezi  těmi  zvodnělými  vrstvami těsnicí  vrstva z  jílovitého  materiálu, nebudou  ty vrstvy tím  vrtem  hydrostaticky propojené  a potom  bude v ustáleném  stavu  jiná  úroveń  hladiny uvnitř trubky a ve studni  vně trubky. Případně mohla být ta nepropustná  vrstva,  pokud byla třeba s větším  obsahem  štěrku,  ještě dotěsněna vrtaři. Pokud jsou  tyto  moje předpoklady správné,  V takovém  případě by bylo absolutně nežádoucí  ten  vrt likvidovat,  vytáhnout tu  trubku nebo  i  ji  výrazněji  zkracovat,  protože by došlo k hydrodynamickému   propojení  těch  zvodnělých  vrstev. Došlo by, podle rozdílu  tlaku  podzemní  vody, buďto  k  vytékání kvalitní  podzemní  vody do  vrstvy s méně kvalitní  vodou  nebo  naopak a došlo by tak  k  znehodnocení  podzemních  vod. Snadno  by mohla vzniknout i  mnohamiliónová  škoda. Tam  by bylo  velice vhodné  najít v archívek,  pokud to  je možné,  skutečnou  hloubku  toho  vrtu  a musel  by se k  tomu  vyjádřit hydrolog,  respektive hydrogeolog. Případně by bylo  dobré vnitřek  i  vnějšek  vrtu vyčistit mnohonásobným  odčerpáváním  vody a zjistit potom  rozborem  vody, jestli se voda z  vnějšku  a vnitřku vrtu  liší a jak  moc.

Co  se týká  úplného  vytáhnutí  té  trubky, řekl  bych,  že to  je trubka z  klasického  černého  materiálu. Záleží  potom  na složení  příměsí  v té  vodě,  ale  nejspíš bude ta trubka po  těch cca 70 letech pod úrovni  vody a v zemině směrem  dovnitř i  ven ztluštělá rzí až  o  centimetr  a tím  vrostlá  do  zeminy. Pokud tam  je kamenitý  materiál,  tak  ty kameny a kamínky budou  s tou  rzí pevně spojené. Pokud se nebude jednat  o propojení  různých  zvodnělých  vrstev,  jak  píšu  výše a trubku  tedy teoreticky bude možné  vytáhnout.  Potom  by to  vytáhnutí  hodně usnadnilo,  kdyby do  trubky šlo  shora párkrát silně bouchnout a nejhorší  rez  a vrostlé  kameny v hloubi tak  na nějakou dobu  uvolnit,  aby ten  spodek ve vodě a hornině byl  méně rapatý.

Pokud by ta teorie s propojením různých  zvodnělých  vrstev  platila,  tak  po  těch  cca 70 letech by ta trubka z  černého  materiálu  mohla být časovaná  bomba. Protože by už  nemuselo dlouho  trvat,  trubka vrtu  by prorezla a potom  by se ty vrstvy propojily. V takovém  případě by se nejspíš trubka toho  vrtu  musela zaplnit těsnicím  materiálem a vrt  tak  ucpat.

Jenom se ZEPTÁM. Nemá větší sílu bagr než jeřáb? Co jsem se kdysi bavil s jedním šikovným bagristou, co pro nás kopal když jsem dělal u plynařů, tak.... Uměl s bagrem neskutečné věci.

Boze vidno,ze ste nevideli prax v cisteni     Ked do vrtu na  dno   spustia tlakovu hadicu napojenu na kompresor a cerpadlo zaroven tak tlak vzduchu rozviri sedimenty,blato ci strk a cerpadlo zaroven odsava a za par hodin  ked to sa prerusovane robi  tak sa vrt precisti . Pisem to amatersky pre lahsie pochopenie .  A do takej rury potom nie je problem spustit lano  s hakom ci magnetom  a inym bazmekom  a to ,,zaseknute,, cerpadlo,, vytiahnut  a da sa v tej rure navrtat ak nie je kameniste podlozie aj hlbsi vrt ked to tak mozem amatersky napisat . Sice lahko sa to vysvetluje ale robota ako na kostole ale da sa to zvladnut.  Jasne,ze vrtat novy vrt by bolo jednoduchsie        Inak videl som uz kamaratom cistit vrt aj hydralickou jednotkou s ktorou sa frezuju kominy  Ale chcelo by to dlhsie hadice a silnejsie cerpadlo alebo predimenzovane na taku dlzku hadic . No ale to je pre obycajne cloveka bez praxe a znalosti  spanielska dedina      A inak  trubku po vonkajsom obvode nie je problem obsypat bentonitom aby nepresakovala cez vrstvy povrchova voda do vrtu .  Ze chce to natrafit na cloveka co vrta a cisti studne a tato robota by pre neho bola dobre zaplatena  ale hlavne by to bola pre neho osobne vyzva ,ze to dokaze    Inak teraz ma napadlo,ze dvaja opaleni makaci s flaskou slivovice by to aj dali  rucne ako ten omar    Len bezpecak by musel zmurit oci  a aj kukat do blba alebo pit z tej flase s nimi   

Editoval Joe66 (26-10-2021 00:48:53)