SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím,
mám dotazy na zdejší odborníky.
1)Z jakého důvodu je snad vždy kořen svaru ta problémová část? Na toto jsem nikde nenalezl odpověď.
2) Jaký význam má svarová mezera? Jde jen o to, aby svářeč viděl natavení spodní hrany a z toho důvodu například u automatického svařování není? Musí u svaru být i z nějakého důvodu odvodu tepla do okolního materiálu?
Děkuji za odpovědi
Offline
Vzhledem k tomu ze koren svaru je defacto jedna strana budouciho svaru (vytvorena ovsem z opacne strany) tak vyzaduje specifickou pripravu svarovych ploch i schopnosti svarece pracovat s obloukem(vnesenym teplem) tak aby vznikl co nejkvalitnejsi svarovy spoj.Pokud je tomu tak lze vytvorit korenovou vrstvu takovou ze vznikne svar bez krapniku propalenych mist vrtubu a trhlin to je ovšem do značné míry dáno tím jak kvalitně jsou svarove plochy pripravené.Svarová mezera slouzi prave k tomu aby vznik kvalitni svar.
Offline
Chápu správně, že má na to vliv i chování oblouku? Myslím to tak, že oblouk vzniká mezi dvěma elektrodami a např. při výplňové housence mi stabilně hoří mezi elektrodou v hořáku a kořenovou vrstvou (tedy žádná mezera mezi dílci), zatímco při svařování kořene je tam svarová mezera a tudíž oblouk vlastně přeskakuje mezi elektrodou v hořáku a svarovými plochami.
Offline
Nepřeskakuje.Pouze než se vytvoří svarová lázeň, tak může oblouk hořet na jedné straně dílů, ale jakmile svarová lázeň spojí oba svařované díly, oblouk již hoří převážně nad svarovou lázní. Zde již záleží na zkušenostech svářeče, aby nedošlo k protečení nebo naopak neprovaření kořene. Jole.
Offline
Když už do své záliby nechci investovat další peníze - například za zaškolení ve Svářečské škole - tak to chce dlouho číst všechno možné, co se dá na dané téma najít a pak chvíli zkoušet to, co jsem načetl. A samozřejmě, je také možné najít řadu videoinformací na netu. A pak se ptát na to, co mi ještě není jasné.
Každá svařovací metoda má své klady, zápory a záludnosti. Pravdou ale je, že zásady platné pro vytvoření kvalitního sváru jsou pro všechny svařovací metody obdobné. Těch zásad je mnoho. Od správného umístění sváru na svařenci přes stanovení potřebných geometrických tvarů, svaření za dodržení všech zásad pro kvalitní svár, až třeba po vizuální kontrolu svého výtvoru.
Hnusný svár nikdy nemůže mít požadovanou kvalitu.
Jakékoli převýšení sváru je zcela zbytečné, protože nepřenáší zatížení sváru.
Každý svár má své přechodové pásmo, které má obecně menší pevnost než svařovaný základní materiál.
Kořen sváru je stejně důležitý jako kterákoliv další vrstva. Neprovaření kořene je vždy tzv. vrub, který výrazně sníží pevnost celého pracně vytvořeného sváru, protože je to vlastně zeslabení nosného profilu.
Offline
aby se dva kusy materiálu dobře spojily - to jest v celé tloušťce - musí být spára. Když spára není je housenka jen na povrchu, neprovaří se to skrznaskrz.
U nějakých plechů 2mm, nebo jekly atd se to provaří, tam je spára spíš na závadu. U materiálů nad 5mm je spára nezbytně nutná (nebo úkosy).
Dnes sem vařil vingle 50/50 k nosným sloupům, na vinglu tl 5mm jsem si srazil hrany cca 3mm. Kořen 2eldou. Druhá housenka 2,5eldou.
A ještě kouťák z druhé strany. Takový vingl se přetrhne vedle sváru - když jej budu chtít urvat Tatrou. Ve sváru se nestane nic.
V těsné blízkosti sváru je materiál - přechodové pásmo - nejslabší článek.
Vodorovnej svár se dá naučit dost rychle. U stoupáků, a nad hlavou to chce delší tréning.
Offline