SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Pár dní jsem neměl přístup na internet, s ničím podobným jsem si dosud nehrál a taky vidím, že si nikdo nechce pálit prsty. Připojení je tedy vaše riziko. Zkusím jen popsat, jak bych postupoval já.
Vyšel bych z toho, jaké může být napětí na kapacitě (na primární straně), která se vybíjí a její celkové velikosti, vzal bych v úvahu, jestli je ta kapacita nabíjena z dostatečně měkkého zdroje.
Energie uložená v kapacitě na primární straně před jejím vybití W=C*U*U/2
C je myšleno jako celková, tedy pokud jsou např. 3 kondenzátory 1n5 paralelně vybíjeny přes jiskřiště, je celková 4n5, pokud je konstrukce např již výše zmíněného http://allegro.pl/hf-jonizator-bezdotyk … 93607.html , kde je 230Vstřídavých (měkkých, špičková hodnota 320V) z trafa usměrněno (2 diody) a zdvojeno na 2 kondenzátorech 1u (tedy zapojeny v sérii), je napětí cca 640V a celková kapacita 0u5. (Toto zapojení má podobný výstup, jako tyristorové zapalování, jen jsou pulsy jinak spouštěny a místo zapalovací cívky je feritové trafo s menším převodem.) Tato energie přejde po odečtení ztrát na sekundár, při výboji je vlastně zkrat, tak se přelévá energie z indukčnosti na kapacitu v bloku ochrany (máte označeno jako E1) tedy na té kapacitě se objeví napětí podle výše uvedeného vzorce. Je ale potřeba počítat s tím, že kondenzátory v E1 mohou mít nějakou indukčnost (je výhodnější dát více menších kondenzátorů paralelně nebo jiné hodnoty např 10n kombinovat s 100n), která způsobí, že kapacita se začne nabíjet s jistým zpožděním (indukčnost mají také přívody k E1 a propoje v E1) a díky transformačnímu poměru bude napětí v bodech připojení E1 vyšší. Proto bych to ověřil osciloskopem, sondu bych připojil přes odporový dělič (důraz na malou indukčnost) a pro jistotu na úvod bych použil vhodný transil.
Připojení na PC zdroj toho moc neřekne. Ten má na výstupu velkou kapacitu. Ale jedná se o elektrolyt a ten se nechová na vyšších kmitočtech jako kondenzátor, navíc je na malé napětí, bývá tam i optron s odporem, ten nesnáší střídavé a také vyšší proud (odpor je počítán na napětí 12V). Následuje tlumivka (izolace závitů cca 20V, hrozí mezi závitový zkrat, nebo mezizávitová kapacita, takže se může tlumivka obejít nebo vyšší napětí dostat i do 5V větve) a ani diody nejsou na moc velké napětí.
Konstrukce toho invertoru (výstup) je jiná, záleží na tom, jestli tam jsou a kde svitkové kondenzátory, transil, nebo varistor (ten je pomalejší), jestli je tam zpětná vazba a jaká. Takže pokud bych chtěl mít jistotu, postavil bych model výstupu invertoru (z kondenzátorů a tlumivky a měřil špičky napětí. Tedy zvážil bych, jaké diody mohou být zavřené, v katalogu bych našel jejich kapacitu a do modelu bych dal místo diod keramické kondenzátory na dostatečné napětí a na nich bych měřil osciloskopem ty špičky. Vzal bych v úvahu, že ty diody při funkci mají už nějaké předpětí, ke kterému se mohou ty špičky přičíst.
Pokud by v modelu měly špičky i díky tlumivce zanedbatelnou hodnotu, připojil bych HF k vypnutému invertoru, pokud nemá už invertor na výstupu vhodný transil, dal bych to tam za tlumivku (bráno ze strany HF), pokud není nějaká zpětná vazba až za tlumivkou (bráno ze strany invertoru) a měřil bych napětí na transilu.
Na http://allegro.pl/hf-jonizator-bezdotyk … 93607.html je pak vidět, že HF obvod uzavírá paralelní kombinace odporu, varistoru a kondenzátoru, (u vás blok E1). Pokud beru, že invertor má na výstupu naprázdno zhruba 85V, odpor je 5W, pak mi vyjde, že ten R má 1k5. Rovněž varistor musí být s dostatečnou rezervou na větší napětí než napětí naprázdno, tedy vyšší než 110V (navíc je varistor dost pomalý, dlouho trvá, než se otevře, dostatečně strmá napětová špička vyletí podstatně nad hodnotu varistoru, (proto je tam ještě C) je jasné, že připojením na zdroj PC, musí být pro ten zdroj smrtící. Tedy takto se bezpečnost připojení HF ověřit nedá.
Offline
No .. prispevek je to brutalni a vubec mu nerozumim Mam proste gamu 160 (co je uvnitr nevim - proste vychazim z teho ze zapojeni tigu 20-30 je v poradku a funkcni pro vsechny svarecky - a z nej ten obvod ochran E1 je tedy celkem universalni????)
Nicmene ... vyhrabal jsem jeste jeden - mnohem slabsi a mensi AT zdroj, ktery nevypne .... zapojil pres odpor 1 ohm a pojistku, ktera by mela vic amper osetrit .... a zatim zdroj prezil jiskreni i zkrat i zkrat se zapnutym jiskrenim.... takze pokusne je to zatim plichta
Offline
Svarecka cela ... oblouk chyta .. snad se ji nestane osudna unava materialu jako tomu starickemu pc zdroji ... az vyresim kde sehnat levne elektroventil a jak to nacpat nejlepe primo dovnitr (neni tam misto ) tak sem dam i navod vcetne programu pro ridici cip...
Offline
srabsrab napsal(a):
Svarecka cela ... oblouk chyta .. snad se ji nestane osudna unava materialu jako tomu starickemu pc zdroji ... az vyresim kde sehnat levne elektroventil a jak to nacpat nejlepe primo dovnitr (neni tam misto ) tak sem dam i navod vcetne programu pro ridici cip...
Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat dořešil jste to nějak? Dával jste tu někde ten návod?
Předem děkuji
Offline
Zdravim,
Zaujala ma pretavba MMA zvaracky na TIG s HF zapalovanim. Pokrocili ste nejako ? Precital som tu niekolko vlakien a na aliexprese nasiel napriklad:
https://www.aliexpress.com/item/3292954 … web201603_
a k tomu trafo: https://www.aliexpress.com/item/3297139 … 6062%23171
Samozrejme pred to este ochrany z transilov kondikov atd. Zaujima ma ale, ci nemate odkaz aj pripadne na VN zdroj s trafom spolocne, aby som to nemusel objednavat od dvoch dodavatelov.
Priapdne, ako by sa dalo dorobit ACcko TIG ? Predstava je cca taka, ze by som k sucasnemu invertoru vyrobil novu krabicu, kde by bol prave striedac aj s HFkom. Ma niekto overene moduly, ktore by na to isli pouzit ?
To HFko by sa dalo pouzit aj na kalsicku elektrodu, nie ?
Vdaka
Editoval spin90 (18-08-2020 15:21:01)
Offline