SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
každý spalovací motor pracuje s prebytkom vzduchu-to znamená,že nasaje viac vzduchu k zhoreniu paliva,než je potrebné. V moderné motory pracuju s velkým prebytkom vzduchu,teda výfukové spaliny obsahuju určité percento kyslíka. Velký prebytok kyslíka je potrebný k správnej funkcii katalyzátorov a regenerácii DPF filtrov a taktiež k dohoreniu spalín vychádzajucich zo spalovacej komory . Niektoré motory mali i samostatné potrubie,ktorým sa privádzal vzduch za výfukový ventil. Takže na spaliny by som sa radšej nespoliehal.
Offline
https://www.televizeseznam.cz/video/vrt … e-64079662
prvi dvaja.....
Editoval rcp (27-07-2020 22:00:28)
Offline
admine vidíš to? pusť nám prosím to kecálkovo
Offline
Brembo napsal(a):
každý spalovací motor pracuje s prebytkom vzduchu-to znamená,že nasaje viac vzduchu k zhoreniu paliva,než je potrebné. V moderné motory pracuju s velkým prebytkom vzduchu,teda výfukové spaliny obsahuju určité percento kyslíka. Velký prebytok kyslíka je potrebný k správnej funkcii katalyzátorov a regenerácii DPF filtrov a taktiež k dohoreniu spalín vychádzajucich zo spalovacej komory . Niektoré motory mali i samostatné potrubie,ktorým sa privádzal vzduch za výfukový ventil. Takže na spaliny by som sa radšej nespoliehal.
Vic vzduchu nez potrebuje opravdu nasat nemuze to by totis nemel spravny pomer paliva/vzduch a o to se uz 20 let stara vaha vzduchu. Drive byla skrtici klapka. Trochu bych osvezil princip slalovacich motoru.
Offline
jj dnešní motory jsou uplně jinde, třeba EGR ventil a váha vzduchu sice je součástí sání ale vzduch neváží, hmotnost počítá procesor z teploty a hustoty:)
a většina komponentů je z hliníku - kdyby někomu přišlo že je to tady zas.raný OFFtopic.
Offline
Možná by byla dobrá rada počkat na zimu na mráz. Nafta je hořlavina většinou 3 třídy nebo na rozhraní dvojky a trojky, zvláště ta letní. To znamená, že páry nafty by měly začít nad kapalinou hořet při teplotě nějak 50 - 60 st C. Letní při vyšší, zimní při nižší. Na nádrži od nafty uložené na slunku a pořádně rozehřáté potom stačí při svařování jen malé oteplení a troška vneseného tepla a už to letí....
Benzín by měla být hořlavina dvojka, měl by začít hořet při teplotě par nad kapalinou nějak 25 - 30 st C. Takže benzínová nádrž je na ten výbuch o dost citlivější.
Jinak ředidla jsou většinou taky hořlaviny dvojky třídy. Takže pokud jsou vychlazené na třeba 0 stupňů C, dá se v těch kapalinách při troše obratnosti i zhasnout cigareta nebo hořící zápalka.
Hořlavinou jedničky třídy je třeba aceton nebo etanol, ty začnou hořet i vychlazené na 0 st C.
Myslím, že hodně problémů bylo způsobeno tím, že jeden vařil nádrž v zimě za hodně nízkých teplot a šlo to bez jakýchkoliv problémů, druhý to dělal podle něho, ale v létě za vedra a už to bylo. Nebo když vyčistil nádrž od třeba nafty třeba čistým technickým acetonem, oproti dřívějšku je nyní hodně v prodeji. Asi proto, že na rozdíl od třeba toluenu a lakových benzínů má aceton nižší emise CO2 takže jejich výrobci méně platí za uhlík.
Zase aceton je o hodně těkavější. Pokud dal do nádrže hadici se vzduchem a nechal to třeba aspoň půl hodiny vyfoukávat, měl by se téměř všechen aceton vypařit a dostat pryč z nádrže.
Offline
Viem ze kamarat zvaruje nadrze na motorky (viem su mensie) a tvrdil ze staci na vyplachnutie horucim luhom sodnym...
Offline
Svařoval jsem dvě 840l nádrže z DAFu před dvěma měsíci a nádrž před svařováním byla odvíčkovaná dva týdny, než se ke mě dostaly a ještě jí částečně napustili vodou. Pak jsem nařezal z 2ky plechu pásy, které přišly na místo, kde je stažená pásovinu k rámu a vařilo se v pulsu Triem a celé následně jen obloukem tigem přejel. Nádrž jak lusk. Pláty byly 3ks 20x90cm....prožrany jak řešeto od těch upínacích popruhů.
No být to nádrž od benzínu dávám od toho ruce pryč.
Nadrž na motorku je ještě pohoda ale nádrže z kamionů kdyby byly na benal to už je jiný objem a tam těkavé páry jsou o hubu.
Editoval Discovera (28-07-2020 11:19:53)
Offline
Za mě, když jsme stavěli čerpací stanice, byl automobilový benzín hořlavina 1. třídy s bodem vzplanutí -24°C, ethanol měl myslím +12°C.
Offline
Discovera napsal(a):
prožrany jak řešeto od těch upínacích popruhů. .
Navrhuju plynule přejít od benzínu k pracím práškům :
Po 15 letech odešla automatka, plněná zepředu. Značka Blomberg.
Trošku tekla, jen trošku jinak vše OK.
Rozebral jsem jí na prvočinitele, plastová vana, nerezový buben upevněný k hřídeli hliníkovým třírameným držákem. Ložiska + symering naprosto OK.
Ten hliníkový držák byl v blízkosti hřídele sežraný tolik že se jedno rameno úplně oddělilo. Pračka tedy prala a ždímala ale buben se mírně vyosil a škrtal o plastovou vanu.
Škrtal a drhnul několik let až vanu prodřel (nahoře).
Zajímavé je že hliník totálně zkorodoval jen těsně u osy, na velkém průměru byl profil tech 3 ramen úplně v pořádku i když zde byl původně mnohem menší tloušťky.
Vysvětluju si to tím že pračka když máchá, tak voda je pod úrovní osy a na tom středu zůstane agresivní prací prostředek, odstředivá síla je zde relativně malá a prášek se neumeje a trvale rozežírá ten hliníkovej střed.
Možná kdyby se občas napustila pračka ručně hadicí nad osu otáčení bubnu mohla tady holka být ještě 10 let.
Už nevím kolik tenkrát stála. Koupil sem úplně stejnou (4999Kč. PlaneoElektro) akorát se jmenuje jinak.
Opravit to nejde - buben nelze vyjmout bez totální destrukce vany.
Offline
Adamw140 napsal(a):
Brembo napsal(a):
každý spalovací motor pracuje s prebytkom vzduchu-to znamená,že nasaje viac vzduchu k zhoreniu paliva,než je potrebné. V moderné motory pracuju s velkým prebytkom vzduchu,teda výfukové spaliny obsahuju určité percento kyslíka. Velký prebytok kyslíka je potrebný k správnej funkcii katalyzátorov a regenerácii DPF filtrov a taktiež k dohoreniu spalín vychádzajucich zo spalovacej komory . Niektoré motory mali i samostatné potrubie,ktorým sa privádzal vzduch za výfukový ventil. Takže na spaliny by som sa radšej nespoliehal.
Vic vzduchu nez potrebuje opravdu nasat nemuze to by totis nemel spravny pomer paliva/vzduch a o to se uz 20 let stara vaha vzduchu. Drive byla skrtici klapka. Trochu bych osvezil princip slalovacich motoru.
Problematiku spalovacích motorov mám naštudovanu pomerne dobre. Váha vzducu alebo MAF senzor-ani zdaleka ho nemá každý motor a niektoré motory maju len MAP senzor. Iné maju MAF i MAF. škrtiaca klapka vobec nesluži na riadenia nastaveného pomeru vzduchu a paliva ale ne reguláciu prietoku vzduchu-u zážihových motorov nie je inak možné riadit výkon a otáčky-doteraz ho maju všetky zážihové motory. Lamda sonda zase sníma percentuálny podiel vzduchu v spalinách. Zážihový motor dokáže pracovat i dvojnásobne bohatšou zmesou. Rozhodne tu nemienim tuto tematiku rozvýjat.
Offline
hliník a jeho zliatiny silno oxiduju za pomoci soli-chlorid sodný a vody. Sol sa pridáva do mnohých zmekčovačov vody ale i pracích prostriedkov. životnost bola vopred daná výrobcom,vy ste ju nemohli ovplivnit-jedine hliníkový odliatok chránit voči vode a zmečovačom a pracím prostriedkom-čo je nemožné. Napríklad neošetrené hliníkové disky dokážu uplne zoxidovat zvnutra,pričom ich povrch sa javí byt v poriadku,no disk sa prakticky rozsype v niektorých častiach.
Ale téma bola iná,takže neodporučam naplnat palivovu nádrž spalinami zo spalovacieho motora ale použit inu metodu. A ešte niečo k tematike nafty v nádrži-do nafty sa za velkých mrazov pridával a niekedy ešte i teraz pridáva benzín-samozrejme nie v rafinériách. Zabranuje totiž zamrznutiu nafty-vyzrážaniu parafínu a voskov za nízkych teplot. V nafte sa čuchom len velmy tažko definuje benzín-musel by byt v hojnej miere. Takže odporučam použit iné metody na zamedzeniu vniku požiaru alebo výbuchu ako spaliny z motora-nepríklad CO2,dusík alebo vodu. Pred niekolkými rokmi v zberných surovinách nedaleko rozpalovali velku olejovu nádrž. Prišlo k výbuchu a zvarač bol tažko popálený. Samozrejme boli porušené všetky bezpečnostné pravidlá zo strany majitela a z časti i samotných pracovníkov. Neviem či mal pálič vobec nejaké skušky na prácu s autogénom.Samozrejme sa to vyšetrovalo,ale vzhladom k tomu,že to bolo v dobách divokých privatizácií a obnormej skorumpovanosti sudov,tak majitel zberných surovín nebol potrestaný,a pracovník nedostal žiadne odškodné.
Editoval Brembo (29-07-2020 08:44:14)
Offline
Radim tlaky pár u nafty či letnej alebo zimnej sa príliš nelíšia,len sa pridáva malé percento prídavných látok do zimnej. Zvačša to býva petrolej,je pre ekonomiku výrobcu najvhodnejší. Takže nebezpečenstvo je zhruba rovnaké.
U benzínov je to iné,letný motorový benzín má tlak pár z dovodu bezpečnosti nižší-teda odparnost letného benzínu je nižšia.
Offline
Brembo napsal(a):
............... Zážihový motor dokáže pracovat i dvojnásobne bohatšou zmesou. ......
Pokud se nepletu, tak čim bohatší směs, tim víc benzínu a méně kyslíku, motor se zakuckává a padá výkon.
Z hlediska motoru se snažíme dostat na poměr 14,7 dílů vzduchu a 1 díl benzínu, směs v tzv. stechiometrickém poměru. To je poměr nejvýhodnější pro motor, jde o fyziku.
Opačný stav o kterém asi hovoříte je chudá směs, motor je sice výkonnější, ale v důsledku nízkého obsahu benzínu dochází k přehřívání válce a výsledkem bývá např. přidřený píst. Hodně chudou směs signalizuje “chcípání” motoru při delší jízdě na plný plyn.
Nějaké dlouhodobé přisávání vzduchu za motorem si dost těžko dokáži představit, minimálně lamba sonda co je za katalizátorem by řvala. Snad jen krátkodobě pro spálení prachových částic.
Na technický se mohli zbláznit, hodnoty spalin mimo toleranci jen pro to, že na konci výfukového potrubí za tlumičem byla prorezlá díra. Z toho usuzuji, že ani u nich není žádoucí víc kyslíku ve výfukových plynech. Auto jezdilo na benzín.
Offline
Brembo napsal(a):
Radim tlaky pár u nafty či letnej alebo zimnej sa príliš nelíšia,len sa pridáva malé percento prídavných látok do zimnej. Zvačša to býva petrolej,je pre ekonomiku výrobcu najvhodnejší. Takže nebezpečenstvo je zhruba rovnaké.
U benzínov je to iné,letný motorový benzín má tlak pár z dovodu bezpečnosti nižší-teda odparnost letného benzínu je nižšia.
To je možné. Zimní nafta by ještě měla být mnohem precizněji zbavována rozpuštěných parafínů, protože ty se za nízké teploty srážejí.
Jinak si myslím, že největší rozdíly v parametrech tady myslím hlavně tu teplotu vznícení, budou způsobeny různými výrobci, benzínu i nafty a tím různým složením daným různou technologií.
Offline
Snad mě admini nesežerou, ale co se týká motorů:
benzínový motor se, pokud to jen trochu jde (vzhledem k teplotě spalovacího prostoru, odparnosti benzinu, klepání...), krmí směsí, která má co možná nejblíž k takzvanému stechiometrickému složení (t.j. lambda = 1) a výkon se řídí množstvím nasáté směsi. A skutečně je pravdou, že při chudé směsi dochází k hoření dusíku v nadbytku kyslíku ve válci a horšímu chlazení spalovacího prostoru menším množstvím paliva. Takže se může až propálit píst. Tj. výkon benzínového motoru je primárně řízen kvantitativně (množstvím nasáté směsi, která má optimální složení). A lambda sonda měří množství kyslíku ve výfukovách plynech. A pokud je ho moc, přiškrtí sání, přidá benzin nebo otevře EGR a obráceně.
Oproti tomu naftový motor (alespoň ty starší) žádnou škrtící klapku nemají (a z principu ani nesmí mít žádný zásadnější restriktor v sání, protože by nedošlo k dostatečnému vývinu tepla při adiabatické kompresi ve válci a tudíž by se vstříknuté palivo nevznítilo). Váha vzduch se začala montovat, pokud dobře vím, až s příchodem přeplňovaných motorů a dává řídící jednotce vědět, kolik vzduchu turbo natlačilo do válců, aby vstříknuté množství paliva bylo adekvátní nasátému vzduchu - kyslíku a nepadaly z výfuku brikety. Tj. naftový motor má řízení výkonu primárně kvalitativní - nafta se spaluje (téměř) vždy s přebytkem kyslíku a výkon je řízen množstvím paliva, tj. kvalitou zápalné směsi. Ovšem v případě nových emisních norem, které kladou velký důraz na množtví NOX ve výfukových plynech, už není situace tak jednoduchá a musí se množství kyslíku (a tedy NOX, které naftový motor díky vyšším spalovacím teplotám a tlakům produkuje v daleko větší míře než benzinový) hlídat a podle něho krmit sání "inertním" plynem přes EGR, řídit množství vstříknuté nafty a případně změnit parametry vstřikování močoviny nebo regeneračního procesu v případě akumulačních katalyzátorů (neplést s DPF, to je ještě jiná pohádka). Takže i zde vstupuje do hry způsob řízení splaovacího procesu "z toho druhého světa".
Jinak, co se týká odparnosti benzínu, jedná se jednu z nejvýznamnějších vlastností tohoto paliva - při vstřiku do sání/válce je potřeba, aby se co nejrychleji odpařil do vzduchu, aby se co nejvíce využilo odparné teplo, nevznikaly neodpařené kapénky (jsou základem vzniku sazí a ovlivňují již zmiňovaný koeficient lambda). Takže v případě benzinu je celkem jedno, jestli se jedná o zimní nebo letní benzin - oba se odpařují poměrně statečně a při teplotách, které se dosahují při svařování obloukem je to naprosto okrajová vlastnost: https://www.ceproas.cz/public/files/use … enziny.pdf
V případě nafty je pravda, že odparnost musí být naopak daleko nižší, ale hnáty a zdraví má človék jenom jedny. A poměrně často se stává, že benzinka neprojde zkouškou motorové nafty dělanou ČOI, kdy právě nesplňuje limity odparnosti. Takže já bych k celé problematice přistupoval poměrně konzervativně. Ale každý svého štěstí strůjce.
Offline
Brembo, rozvÝjať môžeš s vlkmi na mesiac. Škrtiacu klapku nemá viacero benzínových motorov, typicky BMW používa VANOS a BIVANOS systém, ktorý mení zdvih ventilov a tým sa škrtí prietok vzduchu. Študuj problematiku ďalej...
Charon, výkon motora vzniká spaľovaním paliva, takže je nepravdepodobné, aby pri chudobnejšej zmesi stúpol výkon, spravidla sa to ani nedeje. Najvyšší výkon sa zvyčajne dosahuje pri cca 0,9 ideálneho pomeru paliva. To zvyšuje spotrebu a HCx. Preto dnes autá jazdia tesne nad 1, lebo vtedy sa zas pre zmenu spáli "dokonale" všetko nasaté palivo. Vyššie sa pri bežných motoroch už zas nemôže ísť kvôli NOx.
Editoval jean (29-07-2020 17:32:00)
Offline
niektoré motory maju prisávanie alebo vstrekovanie vzduchu tesne za výfukový ventil-pred katalyzátorom. Je to ale riadený proces a pomáha znižovat emisie či už vo fáze zahrievania motora-katalyzátor nedosahuje prevádzkovu teplotu alebo sa tam prídavný vzduch nasáva pri bežnej prevádzke-či už zahriateho alebo studeného. Je to ale z dovodu plnenia emisných limitov,kde je takéto riešenie jednoduchšie,ako vyvinut uplne nový motor. Chcel som len poznamenat,že motory pracuju s určitým prebytkom vzduchu a preto riešenie samovznietenia paliva v nádrži privádzaním spalín nie je to najlepšie a najbezpečnejšie riešenie. Motor dokáže pracovat i s 2x násobným množstvom paliva-mimoriadne bohatá zmes-samozrejme len motor so vstrekovaním paliva. Motory s karburátorom-už len záhradná technika,generátory a veterány za žiadnych okolností nenasaju 2x násobne bohatšiu zmes,bez upravy karburátora. U vstrekovania je to možné,ale nie žiaduce,lenže niekedy elektronika zblbne a otimálny zmiesavací pomer si prisposobí svojmu obrazu-chyba riadiacej jednotky alebo zlé udaje niektorého senzora,snímača.
Offline
"za žiadnych okolností nenasaju 2x násobne bohatšiu zmes,bez upravy karburátora." - A existuje zázračné zariadenie menované sýtič, ktoré upravuje pomer až ku 4:1 vzduch - benzín. Sekundárneho vzduchu v spalinách bude s pravdepodobnosťou hraničiacou s istotou tak málo, že nejaké výbušné pomery s parami benzínu nehrozia. Ventil na sekundárny vzduch je záležitosť prevažne motorkových pohonov, autá majú spravidla EGR ventil, ktorý má práve opačnú funkciu, spaliny vracia späť do valca, čím je možné spaľovať "menej benzínu na objem valca, ako by sa patrilo" a zároveň sa tým znižuje teplota spaľovania - tvorí sa menej NOx. Ako príjemný bonus je zasraný motor sadzami.
"Vstrekovanie" sekundárneho vzduchu je dosť primitívny systém, ktorý sa používal skôr v 80. rokoch, nie je to riadené, auto nemá informáciu o tom, čo sa so spalinami deje, nie som si istý, ale veľmi pravdepodobne to nebude v mladšom aute, ako je euro II (skôr euro I). Každopádne dotaz bol na nádrž domiešavača, pri dieslovom motore sekundárny vzduch nemá význam, lebo diesel pracuje takmer vždy s prebytkom vzduchu. Napriek tomu by som nádrž radšej poriadne prefúkal CO2, ako spalinami.
Offline
Servus Odborníci,
Potrebujem si zavariť plechovú nádrž od motorky objem cca 10 L . Je tam diera o priemere 5 mm ktorú budem práve zvárať. Chcel by som Vás poprosiť a sa s Vami poradiť. Jedná sa mi hlavne o bezpečnosť pri zaváraní a samozrejme príjmem aj ine rady.
Stav nádrže : je vyliata s benzínu, odvetraná 2 dni, ešte by som ju prepláchol. Môžem do nádrže fúkať /vhánať Ar alebo bude lepšie CO. Zvárať budem Tigom. Dieru mam v pláne vyplniť zvarom čo poviete ... podla mna je zbytočné taku dieru preplátovať...
Za odpovede Vopred ďakujem.
Offline
Je to uplne jedno co tam budeš foukat.Při opravách nadrží běžně používám i stlačený vzduch.Samozřejmě CO2 nebo Ar jsou nehořlavé.Ten stlacený vzduch dokáže natolik naředit případné hořlavé páry aby nevznikl problém samozřejmě je idealní nadrž vyplachovat už par min dopředu a vzduch nelze použít při sváření tigem.
V zasadě jde vždy jen o to aby nevznikla hořlavá/výbušná směs.
Editoval Honza007 (14-05-2021 12:06:29)
Offline
Nadrz vyplachnut, napustit argonom a preplatovat.
Vyplachnut vodou s Jarom, Purom alebo niecim podobnym.. aby si to mal suche a nie mastne pri zvarani.. z nadrze by si samozrejme nemal citit ziadny benzin..
Napustit argonom - kedze to budes spravne varit Tigom.. Co2 by ti robila problemy, takto to budes mat ako ochranu korena.
Preplatovat - kvoli tomu ze ten plech je naozaj tenky a zaplata sa tam bude podstatne lepsie zvarat ako nejaka diera ktoru mozes tak akorat zvacsit.
Offline
Diki hoši Honza007,vyrobca rady si cením
Ja len že ked tam bude fúkať Ar tak počitam že bude velka spotreba ... ale keby tam použijem CO ktore budem fukať do nadrže ... znamena to že to bude nezvaritelné Tigom ? Iba ma to zaujima že čo by tam bol problém... zmiešanie Ar+CO=nevyhovujuce podmienky=porovitosť zvaru=zhasinajúci oblúk ... ? Samozrejme mi nemusite odpovedat iba ma to zaujima
Ja si myslim že ked pôjdem postupne na malych prúdoch alebo prípadne pulzne tak by som tu dieru nemal zväčšiť... za predpokladu že v mieste zvaru nieje material stenšený kvôli hrdzi ktorá bude musieť isť tak či tak preč ak tam bude ... čisto môj teoretický pohlad na môj problém.
Offline
Toho argonu tam nebudou tisice litru když si uděláš zátku na místo svaru napustíš do nadrže argon zadelas zatku, což bude trvat 1-2 min na to co potřebujes budeš svařet max další minutu nespotřebuješ toho moc.
Offline
Aha aha maš pravdu takto hej ja som si myslim neviem prečo... že to praveže utesnene nema byť moja hlúposť ...
Offline