SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
No fajn, a jak se zapaluje oblouk u metody TIG při LA? Wolframová elektroda nemá obal, leda bys jí ušmudlal pacičkama, když jsi jí strkal do držáku. Pořád nejsem hnusnej?
Offline
Famater: psal jsem jen o funkci v.r.d co psal i pafik 1605. To je nějaký bezpečnostní prvek, aby nebylo na výstupu neustále takk vysoké napětí, ale jen asi 15V.
Offline
Wolframová elektroda při LA se na špičce nažhaví startovacím proudem při LA (10-20A).
Varoku, VRD je kvůli tomu, aby na elektrodě, když se zrovna nesváří nebylo nebezpečné napětí (podle prostředí, kde se sváří) Na elektrodě je cca 12V. Dotykem při zapalování oblouku se svářečka přepne do normálního režimu.
Offline
Nerad se pletu do odborné debaty, ale myslím si, že podrobný rozbor by byl nad rámec tohoto fóra, případní zájemci si mohou vyhledat odborné články na netu. Při svařování TIG/LA je proces zapálení v argonu, který má několikanásobně nižší ionizační potenciál, než dusík ve vzduchu. K zapálení tedy stačí termoionizace, podobně jako u některých speciálních svařovacích zdrojů s holou elektrodou při MMA. S běžným invertorem se nedá holou elektrodou svařovat ( alespoň mě to nešlo), a je potřeba nějaký lehce ionizovatelný kov v obalu k zapálení oblouku a jeho stabilnímu hoření, třeba draslík nebo titan apod.
Offline
Famater, vždyť já se s vámi nehádám a psal jsem to samé, jen u mé gamy je to napětí v.r.d 15V.
Offline
Zdenek11 napsal(a):
Nerad se pletu do odborné debaty, ale myslím si, že podrobný rozbor by byl nad rámec tohoto fóra, případní zájemci si mohou vyhledat odborné články na netu. Při svařování TIG/LA je proces zapálení v argonu, který má několikanásobně nižší ionizační potenciál, než dusík ve vzduchu. K zapálení tedy stačí termoionizace, podobně jako u některých speciálních svařovacích zdrojů s holou elektrodou při MMA. S běžným invertorem se nedá holou elektrodou svařovat ( alespoň mě to nešlo), a je potřeba nějaký lehce ionizovatelný kov v obalu k zapálení oblouku a jeho stabilnímu hoření, třeba draslík nebo titan apod.
Já jsem si myslel, že to je ionizací plynu při přeskoku jiskry, akorát jsem netušil, že argon má lepší ionizační potenciál, než vzduch (dusík).
Ale maně si pamatuju, že jsem kdysi blahé paměti potřeboval ohřát materiál, abych ho mohl rochu srovnat, tak jsem vzal do kleští uhlík z reflektoru, kterým se osvětluje v noci hrana přistávací dráhy pro letadla (teda osvětlovala, 40 let tomu nazad), a normálně jsem zapálil oblouk a ohříval jsem ten materiál. Oblouk byl docela dlouhej, tak 2 cm. To, že se mi ten materiál nauhličil a zakalil, že jsem po něm pak jezdil pilníkem, aniž by na něm zanechal stopu, to už byl vedlejší problém .
Offline
Koukám, že se odpovědi asi nedočkám.
Podle teorie, kterou jsem kdysi dávno studoval, je sice okamžik zapálení určen ionizačním napětím příslušných iontů, které jsou v tom okamžiku "k dispozici", neboli hodnotou toho napětí naprázdno, ale aby vzniknul stabilní oblouk, je vedle dosáhnutí potřebného ionizačního napětí potřeba taky nějaká minimální stálá hustota proudění těch ionizovaných atomů mezi elektrodou a svařovaným předmětem neboli určitý minimální proud. Při kterém musí invertor pořád udržovat to ionizační napětí, any ionty vůbec mohly vznikat. Pokud toho invertor není schopen, tak i když napětí naprázdno invertoru dosáhne ionizačního napětí, tak nevznikne stálý oblouk, ale pouhé větší či menší jiskření.
Právě proto jsem psal, že napětí naprázdno invertoru je v podstatě nesmyslný údaj. Oproti napětí naprázdno svařovacího trafa.
U svařovacího trafa je průběh napětí a proudu daný příslušnými sinusoidami jejich průběhů, které jsou dané a proto určité napětí naprázdno odpovídá +- konkrétnímu poklesu napětí při proudu, který právě udržuje minimální svařovací oblouk.
Jinak řečeno, když je u svařovacího trafa napětí naprázdno třeba 65 V, tak při proudu, při kterém je třeba při elektrodě dvojce stálý ten minimální oblouk, trafo dává třeba vždy 45 voltů a dá se s ním potom svařovat dobře i rutilkami i jinými. Když je na trafu naprázdno třeba 45 voltů, je potom s elektrodou dvojkou při tom minimálním oblouku vždy třeba jenom 35 voltů a s takovým trafem se potom dá svařovat jen některými elektrodami. Když je na trafu naprázdno třeba jenom 40 voltů, tak s elektrodou dvojkou je při tom minimálním oblouku a proudu na trafu třeba jen 28 voltů a nedá se potom s ním svařovat téměř s žádnými elektrodami.
Ale když na invertoru je naprázdno třeba 65 voltů, tak s elektrodou dvojkou na něm může být při tom minimálním oblouku a proudu stejně tak dobře 45 voltů jako 35 voltů nebo i jenom 28 voltů. V prvním případě se dá s invertorem dobře svařovat všemi elektrodami, rutilkami i bazickými, v druhém případě jen nízkonapěťovými rutilkami a v třetím případě to je šmejdovský invertor, se kterým se špatně svařuje i těmi rutilkami. A to záleží na tom , jak je ten invertor zapojený. Třeba jak se v sekundáru vyhlazuje usměrněné napětí nebo jak účinně jsou ve střídači eliminovány překmity napětí. Nebo třeba jestli kvůli marketingu není napětí naprázdno invertoru uměle zvýšeno nějakým přidaným malým "zdrojíkem", aby byl levný invertor dosahující při zapojení na jednu fázi 230 V velmi vysokých svařovacích proudů vůbec prodejný.
Právě proto mě zajímá, jaká je hodnota toho MINIMÁLNÍHO PROUDU svařovacího zdroje, při kterém se oblouk ještě udrží a elektroda tak hoří a svařuje.
Offline
Radime, na vaši otázku se asi odpovědi nedočkáte, mícháte totiž dohromady statické a dynamické vlastnosti zdroje (svářečky), to jsou dva zcela odlišné parametry. Zkuste si něco prostudovat, je to třeba částečně rozebíráno i v knížce Transformátory pro obloukové svařování, je tady někde ke stažení. Jinak minimální hodnota proudu svařovacího zdroje, při kterém je ještě oblouk stabilní, závisí na metodě svařování (TIG, MMA), materiálu jádra elektrody, složení obalu elektrody, charakteristikách zdroje, teplotě svařence a činného konce elektrody, délce oblouku.
Editoval Zdenek11 (14-04-2020 14:55:27)
Offline
Radim napsal(a):
Právě proto mě zajímá, jaká je hodnota toho MINIMÁLNÍHO PROUDU svařovacího zdroje, při kterém se oblouk ještě udrží a elektroda tak hoří a svařuje.
Zdravim V minulosti jsem natocil video viz zde:
Svařování holým kusem drátu průměru 3 mm kdy současně měřím napětí na oblouku (ten modrý a červený vodič s krokodýlky) a proud obloukem. video ze svařování zde: https://streamable.com/xdexp Videozáznam průběhu měření zde: https://streamable.com/u5dqh (napětí cca 20V proud cca 200A) Pristroj vlevo ma rozsah 100V a pristroj vpravo ma rozsah 600A
Offline
PRO RADIMA : ROZSAH PROUDU JE UVEDEN NA KRABIČCE OD ELEKTROD. PŘEDPOKLÁDÁM, ŽE EB 121 PRŮMĚR 2,5mm, BUDOU SVAŘOVAT OD CCA 75A DO 100A. NEMYSLÍM SI, ŽE BY NĚKDO NASTAVOVAL NA SVÁŘEČCE NAPŘ. DESET AMPER A PAK SE POKOUŠEL SVAŘOVAT. CHTĚLO BY TO NAKRESLIT SI VOLT-AMPEROVOU CHARAKTERISTIKU SVAŘOVACÍHO ZDROJE A PŘI POHLEDU NA NI VÁM HNED BUDE JASNÉ CO SE DĚJE POKUD OBLOUK ZTRÁCÍ AMPERY A NAOPAK.
Offline
No, vidím že téma už jsem informačně vytěžil a víc informací z toho nedostanu.
Offline
Radim napsal(a):
No, vidím že téma už jsem informačně vytěžil a víc informací z toho nedostanu.
Nejdřív k dotazu "Právě proto mě zajímá, jaká je hodnota toho MINIMÁLNÍHO PROUDU svařovacího zdroje, při kterém se oblouk ještě udrží a elektroda tak hoří a svařuje" bych trochu drze odpověděl: Nechte teorie teoriemi a mrkněte občas na etiketu na krabičce, je tam rozsah parametrů pro daný průměr
No a pak bych ještě pár informací měl k původnímu tématu a to celkem zásadních.
1) Svářečky nekupovat na internetu, ale u lokálního, zavedeného prodejce svářecí techniky.
2) Vybírat mezi známějšími a zavedenými produkty a vyhýbat se střelcům co si myslí, že na současném trhu, přesyceném všemi kategoriemi, udělá "díru do světa" s novým no-name produktem bůhví odkud.
3) Snažit se koupit kvalitní, nebo alespoň rozšířený funkční produkt, za slušné peníze. Nejít na to z druhé strany, tj. mezi co nejlevnějšími produkty vybírat ten, který by mohl fungovat.
4) Cena = produkt + služby. Pokud se kupuje levně, obvykle nejdřív škrtáte služby a pokud to přeženete, škrtáte i funkci produktu. A pak se místo svařování fňuká tady na svarfóru a hledá se pomoc.
Mimochodem, bod 3 a bod 4 byly jedním z důvodů, proč jsem se tu prakticky přestal vyskytovat.
Nekonečné debaty na téma, jestli tahle čína je lepší než tamta čína a jestli by nestačil támhleten bangladéš nebo ukrajinský e-shop, jestli SG2 za 35 není zlodějina a jestli není i 27 moc, atd., atd.
Další důvod bylo, že se půl dne gůglí a gůglí a přesvědčuje teoriemi, místo toho, aby se to za pět minut vyzkoušelo. A jako důkaz se dává to, co se jednou (náhodou?) povedlo a ne to, co průběžně funguje.
No a poslední důvod byl nechutné napadání se.
Offline
Svatá pravda. Máš pravdu, že podíl řešení skutečných odborných problémů z oblasti svařování se soustavně snižuje na úkor takových jako: "Chlapi a co říkáte této svářece" u tamtoho prodejce je o 2ečka levnější! a p. Bylo by škoda, kdyby ses na to tady vykašlal.
Offline
JardaK tu na čtvrté stránce rozvedl to, co jsem napsal na první stránce v příspěvku #8 o 10 dnů dříve. Smutné.
Offline
Tak znovu zdravím,
koukám, že se tady docela rozpoutalo peklo, což nutně není na škodu že.
Každopádně trvalo to dlouho, karatnena, chyba v systému, opravy v Německa tak dále - nu, vyměnili poťák a nějaký z předřadníků. A tak jsem se jal testovat a jsem sakra spokojen. Skoro to nelepí, svařuje to v pohodě jak 6013 tak 7018, všech tlouštěk, co tu mám, sváry vypadají pěkně (v rámci možností, svářeče jsem si ještě nepořídil), oblouk stabilní, svářečku jsem zatím ještě nedokázal přehřát.
Děkuji za váš zájem, ať už o otázku nebo fyziku obecně, problém bych tímto považoval za vyřešený. Tedy, i tahle levná svářečka dokáže divy - když funguje (kdo by to byl řekl).
Offline
Hlavně že tak.
Offline