SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Daver213: Taky hodně záleží z kterého koutu ČR jste. Myslím že píšete nesmysly. Těch 35-40000,- kč vám jen tak nikdo na smlouvu nedá. U nás na severní moravě je myslím i něco okolo 20000 pěkný plat. Se záklaďákem dnes v podstatě nesmíte legálně skoro nic většího svařovat. Že se to ve spoustě firem porušuje je věc jiná. A podle toho co se ptáte, tak nevím jestli se můžete vůbec zajímat o těch 35 tisíc.

Hoši, to že tomu nevěříte je jenom vaše neznalost. Klidně vyfotím výplatnici Rozdíl mezi mnou a těmi svářeči u vás na pohovoru je ten, že já ten svár udělám na stejné úrovni, jako ten váš expert se státnicemi...  Asi ani jeden z vás nepochopil, že značení svárů je úplně k ničemu, pokud firma dělá jednu věc pořád dokola... trezory jsme dělali dokonce úplně bez výkresu, lidi to prostě měli v hlavě. Teď v další firmě výkres máme, ale bez svárů, protože je zase jasné, kde a co se svařuje. Rozdíl je, pokud firma bere x různých věcí. Kdyby jste radši normálně odpověděli, místo bezvýznamné teorie o ničem... mě zajímá akorát praxe.
Jestli se u nás něco porušuje, tak to nevím, protože to vůbec neřeším. Za to nese zodpovědnost firma a když jí stačí základ. Platy jsem neřešil kvůli machrování, ale protože je to pro mě výsměch. Kolega ze severní Moravy bude možná nadšeně plácat po rameni šéfa za 20čistého, ale já už mám nějakou úroveň a vím, že tohle je prostě výsměch. Nebere podobnou částku pokladní v Lidlu??? Takže se zkuste zamyslet, všechno má svoje meze. Někdo ze sebe bude dělat blba za 20 a u nás ve firmě se na téhle částce začíná. U nás je ale problém jednání mistra, ten si myslí, že je na vyšší úrovni (jako každý šéf, který ve většině případů nic neumí) a ostatními opovrhuje. Někdo to přetrpí kvůli mnou zmiňovanému platu, ale mě už to stačilo. Mimochodem, já utratím těch vašich suprových 20k měsíčně za měsíc bez jídla!!!  ( to je samozřejmě můj problém, ale tak to je)
No a fotky práce z fotoalba sem asi jen tak nedám, škoda.  Bydliště: Brno









Možná jsem zapomněl zmínit, nebo jsem se blbě vyjádřil. Tohle ale není jednoduchá práce, právě naopak. To co vidíte nahoře se dá stihnout za 2 hodiny, ale taky to můžete dělat celou směnu. Celkově pořád něco nesedí a musí se po kouscích trubky zařezávat,hlídat stupně. Ani člověk, který to všechny naučil vám neřekne o kolik uříznout, protože se to musí vyzkoušet. Ten slepenec ve tvaru U je někdy i z 8 kousků trubek, záleží, jak to sedí.
Jsem zvědavej, co napíšete teď. Tohle kdejakej jouda asi neudělá

Editoval Daver213 (21-04-2020 21:03:27)

Díky, já ani nečekám podobný plat, ale chtěl bych dělat aspoň něco, než se otevřou hranice. Pak jdu stejně pryč z ČR, tady je to o ničem. Pohovory mluví za vše.. Získat zkušenosti a pak sám na sebe, kašlat na firmy.

Tak jazyk pro mě problém nebude, protože si platím svou učitelku. Navíc tam nejdu jenom kvůli penězům a zajímá mě, jak to chodí jinde. A úřední zkoušky se dají kdykoliv dodělat. Nevím, jaký jste ročník, ale sváry ve výkrusu vysvětloval maximálně učitel technického kreslení a ve svářečské škole o tom nepadlo ani slovo. Je logické, že když něco neděláte, tak to prostě zapomenete. S výkresem dělám běžně, jen prostě přímo sváry nikdo neučil. Možná to bude tím, že jsem vyučený zámečník a ne přímo svářeč, ale tyhle dvě profese jdou většinou ruku v ruce. Spíš jsem zatím nepochopil účel úředních zkoušek v některých firmách, které dělají například ocelové skříně na něco. Pochopím to, pokud to bude konstrukce, která může někoho zabít. Ale co jsem zatím viděl, tak se s tím dělá moc velké haló u úplně obyčejných svařenců. Každopádně si to budu muset nastudovat sám. Tak jako všechno.

Editoval Daver213 (21-04-2020 22:55:27)

JJ  osobní  tatrovky T 613 měli  dělníci  v provozech  v Kopřivnici a Příboře taky v hlavě. Dokud ty tatrovky byly jen  pro  komunistické  papaláše,  tak  to  nikomu  nevadilo. Ovšem  po sametu  jak  ta výroba musela prorazit do  kapitalistických  států,  aby se ekonomicky udržela,  tak  najednou  začalo  budoucím  lukrativním  VIP klientům  vadit,  že se to dělá  na koleně,  zastaralými  technologiemi doslova každý  pes (vůz) jiná  ves,  že to  nemá  solidní  výrobní  dokumentaci ... O požadavcích  začínajících  norem jakosti  ani  nemluvě. Jak  došlo na lámání  chleba,  Tatrovka těch potřebných  x stovek  miliónů  Kč na nápravu neměla.

Pracovníky z východu u nás bereme jako podřadnou pracovní sílu, protože to tak většinou je. Ale myslím, že v Německu mají Češi už nějaké jméno a rozhodně se na ně nedívají skrz prsty. Nebudou se smát někomu, kdo umí třeba jenom základ němčiny. Podle mě to moc prožíváte, přece jenom je to ruční práce a ne zvedání telefonů někde v kanclu. Jasně - bude potřeba pochopit slova a věty ohledně práce, ale nějakou němčinu s diplomem a C1 nikdo chtít nebude. Jediná věc, která je potřeba je jednoduše se umět domluvit. - když pominu pracovní dovednosti.

Editoval Daver213 (22-04-2020 11:02:45)

Je vidět, že jste někteří úplně nepobrali téma těch výkresů. Takže ještě jednou: Já umím dělat podle výkresu, např. rozměry, vrtání, řezání, stříhání, umím dát tu věc dohromady. Jen jsem prostě nikdy neměl ve výkrese zakreslený svár - to je realita i v mnoha prosperujících firmách - výkres je prostě bez svárů. Zkoušky se dělají a nikdy nic neupadlo - teda aspoň mě ne. Garantuju vám, že pokud půjdu k nám do firmy a zeptám se zhruba 60 svářečů, tak nikdo nebude vědět co je to 5tka svár, jak se měří a jak se to vlastně dělá. Tohle se prostě neřeší, protože se dělá kouťák na padáka MIGem, kterej měří zhruba 2cm. Podívám se a prostě vidím, že svár je v pohodě. Potom už se dělají jen 5cm tupé sváry a to jen občas+ 5cm sváry na trubce, kterou svářeč při vaření točí. Však jsem dával nahoru obrázky.
Takže ještě jednou, nikdy jsem neměl ve výkresu SVÁRY - to je taková ta kóta, kde je velikost,značka + rozměr sváru. Chápeme???
Proč bych se měl ptát Turka? Copak firma nemá povinnost nového člověka zaučit, nebo k němu na nějakou dobu někoho přiřadit? (Takhle je to u nás).
A věci, které jsem napsal o Německu jsem si nepřečetl někde na internetu, ale je to zkušenost člena rodiny za víc než 10 let s úplně normální (žádnou odbornou/úžasnou) znalostí němčiny. A vzhledem k dialektům si kolikrát navzájem nerozumí i samotní Němci, ve Švýcarsku je to zase úplně jinak. To, že tam někdo dělá podržtašku za 2000€ je už jiná věc a rozhodně to neplatí pro celé Německo. Ono to chce taky jet napřímo a neřešit nějakou agenturu. Němci nedají jiný plat Němci a jiný Čechům, ale pokud je to angentura, tak se o tom ani nemá smysl bavit. Tady teda dělám taky úkolem, ale co jsem slyšel, tak se v Německu zase tolik nepředřou - to je mimochodem docela známá věc.
Však si to budu muset zkusit sám.

Editoval Daver213 (22-04-2020 12:32:49)

No nejspíš to bude asi firma od firmy. Asi je zbytečné sem přidávat ještě výkres. Ale jde vidět, že někde prostě kreslí do výkresu sváry, aby to bylo tip ťop a někde se to jenom vysvětlí slovně a funguje to. Za 6 let jsem se prostě se sváry přímo ve výkresu nesetkal a to je fakt. Tečka. Dnes jsem se o tom bavil na jednom pohovoru a tam ředitel výroby řekl, že někdy mají sváry ve výkresu a někdy se to prostě ani nestihne nakreslit. Tím pádem se dělá bez toho - opět podle zkušeností několikaletých zkušených pracovníků, jak se tady od včerejška marně snažím vysvětlit. No to je jedno. Takovou mám zkušenost já.
Ani nikde netvrdím, že se bráním svařování podle výkresu zuby nehty, jenom nám to nikdo nevysvětlil. Ta kóta je úplně primitivní, ale udělat podle toho svár je už jiná věc. Svařoval tady vůbec někdo doopravdy podle toho výkresu a velikostí svárů, nebo jste si o tom přečetli v učebnici?
Možná jsem zapomněl zmínit, že každá firma ve které jsem byl dělala svůj vlastní výrobek a ten potom prodávala. Tu danou věc si někdo objedná, ale svařuje se podle pravidel té firmy. Další důvod

Editoval Daver213 (22-04-2020 16:23:17)

Famater napsal(a):

Bohužel, nechápu. Výkres je výkres. To je podklad pro výrobu. Konstruktér navrhne sváry, důležité i na základě pevnostních výpočtů. Za to ručí. Pak přípravář spočte kolik přídavného a pomocného materiálu se spotřebuje, čas, který je potřeba na svaření, nebo podle interních normativů spočte náklady. To je podlkad pro stanovení nabídkové ceny. Bohužel dnes je značná konkurence a jakékoli chyby se při shánění zakázek nevyplácí.
Na svářeči je provést sváry dle dokumentace, někde včetně přípravy, někde přípravu provede jiný pracovník. K tomu je potřeba umět výkres správně přečíst vč označení svárů. Nevidím problém se naučit značení základních svárů a případně si pořídit tabulku s popisem a druhu sváru odpovídající přípravu.
Pokud budeš chtít nabídnout svoji práci nějaké firmě, tak budeš muset respektovat podmínky té firmy. Rozhodně nepočítej s tím, že se oni přizpůsobí. Čím víc budeš schopen nabídnout, tím větší požadavky můžeš mít.

Bohužel  jestli firma dělá  nízkonákladovou "štíhlou" lean  výrobu,  tak  to  takhle nefunguje.
Konstruktér udělá  výkres,  ale protože lean,  tak  na to  dostane zaplaceno  hodinu,  dvě,  ale on by pro pevnostní  výpočet,  zkoušku  a detailní  výkres potřeboval  20 hodin. Tak  prostě jen  vyhodí  to,  co  za tu  dobu zvládne systémem  ctrl+c a ctrl+v zkopírovat  z podkladů  a všelijak  zflikovat. Přípravář se 10 sekund dívá  z okna a potom  napíše, kolik přídavného  a pomocného  materilu  se spotřebuje. Technolog  či  materiálový  inženýr atd běhá  kolem  prototypu,  ladí,  zkouší, ale zase jak  je výrobek  hotový,  už  musí  běhat  jinde a tak technologický  postup  a další  předpisy a dokumentaci  zase tvoří  stylem  CTRL+c a + V .
Výsledek  je potom  ten,  že veškerá  dokumentace v provozu  je jen  formální,  jen  aby právě prošla běžnými  kontrolami  a certifikacemi, které firma potřebuje,  ale běžnému  pracovníkovi,  dělníkovi  je k  ničemu, protože z toho  nic pro  svou práci  nevyčte.
A dělníci tak  jedou paralelně,  co  si  ten  první  zapamatuje při  zavádění  výroby a zkoušení prototypu ,  tak  to  si postupně předávají  všichni  ostatní,  kteří  na tom  dále pracují. Případně i  někteří  objeví  něco  už  dávno  objevené  nebo vytvoří  svou  vlastní  metodu více č  méně odlišnou  od té  původní. Nebo  dokonce nového  člověka postaví  ke stroji,  řeknou  dělej  a on  co  tam  uvidí,  podle toho  dělá.
Výroba je pak  nízkonákladová  štíhlá, náklady jsou formálně osekány,  ale v tržním  prostředí  i  tak  musí  být ty výrobky perfektní  a v termínu a to  kolikrát jsou.

Hele zkus jinou strategii.
Pri pohovoru proste priznej ze nevis a zeptej se pana ktery ti tu otazku dal zdali by ti to mohl vysvetlit ze se rad naucis neco noveho. Ja bych takoveho cloveka kdyby mi nasledne ukazal precizni svary vzal.

Však přesně takhle to vždycky řeknu, jakmile se začneme bavit okolo výkresů a pak chtějí zavařit tupý svár a kouťák. Oba jsem měl v pohodě, oni řekli dobře dejte nám potom vědět. Jenže mě štve to, že tam hodinu sedím, jako pako a poslouchám řeči o firmě, pak po mě teda chcou zkoušku. Tu zkoušku taky splním a pak řeknou plat a že je to vlastně úkolem a je tam nějaká pohyblivá složka podle mistra a podle výkonu. Jenže kdo ze začátečníků asi bude první měsíce stíhat, že? Potom další firma - 100 letá fabrika a prý - noooo my tady teď začínáme a tak pomalu přicházíme na to, co ke potřeba všechno koupit. V další firmě jsem právě pohořel na tom čtení svárů a dívali se na mě, jako na dementa, že jsem neměl nikdy sváry na výkrese. Nakonec pochopili, že v opakující se výrobě se to prostě nedělá. Majitel řekl - 95% se opakuje a 5% podle výkresu. Nakonec jsem se od mistra dozvěděl, že je to úplně naopak
Zítra jdu pro změnu do další firmy, ta vypadá celkem na úrovni, tak to třeba vyjde. Když jsem řediteli řekl, kolik jsem měl na hodinu do teď, tak se mu málem protočily panenky. Nevim, vy byste zvládli vyžít za 20k čistého? Za tohle umřu hlady sorry...

Á jé, už je to tady zase. Buď jsem měl celoživotní kliku nebo už si nic nepamatuju.
Když jsem nastoupil do firmy jako osmnáctiletý kluk na montáže na tlakových systémech elektráren tak už tehdy jsem se musel jako helfr vyznat ve výkresech. a páni svářeči už tehdy měli skutečné Státní zkoušky. Během čtyř roků jsem si "pořídil" celou řadu státních zkoušek na svařování a nikoho tenkrát nepřekvapovalo, že lidi musí mít příslušnou kvalifikaci. Při zahraničních montážích se už nikdo od zákazníka na nějaká oprávnění neptal, bylo samozřejmostí, že lidi potřebnou kvalifikaci měli a uměli dělat.
Po postupném zavedení Evropských norem po roce 1990 se vše změnilo a nastoupilo papírování. Pokud chtěly firmy dodávat na západní trhy, musely se tomu přizpůsobit. A to platí doposud.
Za největší chybu z toho období - poklud se svařování týče - považuji nešťastné vyjednání "přechodného" období na platnost tzv. Základních kurzů svařování. Svářečským školám tyto kurzy přinášejí největší zisky i když svářeče s takovou zkouškou dnes už nejde skoro nikde použít. Obecné normy, výrobní normy, metrologie, tam všude jsou už uvádění výhradně svářeči s Certifikátem podle EN. Je to proto, že vrcholové orgány přes svařování (v Evropě EWF) na celém světě udělaly jakousi dohodu o vzájemném uznávání svářečských kvalifikací. A tak naši majitelé Základního kurzu zůstali "v luftě" a nikdo jejich oprávnění neuznává.
Na kvalitním výkrese svařované sestavy (kde určitě bude zmínka o požadované jakosti svárů podle EN ISO 5817) jsou obvykle sváry vyznačeny jak umístěním, tak velikostí. Pokud nejsou, platí zase norma EN která říká, že svár má minimální velikost podle tlouštěk dílů. Takže vlastně zase odkaz na kvalifikaci svářeče.
Pokud někde ve firmě svařuje člověk bez příslušného oprávnění není to svářeč ale lepič, kterému nenáleží mzda za kvalifikované svařování, ale za lepení.