SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
senior napsal(a):
Opýtam sa miestnych guru na ich názor na toto: Povedzme, že mám zváračku TIG, ktorá je samozrejme použiteľná aj na metódu MMA. Potrebujem pomocou obalenej elektródy Ø 2 mm urobiť pár krátkych zvarov tenkých plechov. K zváračke samozrejme pripojím kábel s držiakom na elektródy, ale prepínač metódy zvárania dám na TIG. Fľašu s argónom nechám zavretú, ale pedálom okrem regulácie prúdu zapnem aj HF. Tým by som v spojení s pedálom mohol citlivo regulovať prúd bez death arc. Skúšal to už niekto?
Přesně na to jsem přišel a tak to dělám léta a nemá to chybu!!! Zapaluje to skvěle a přesně tam, kde chci, kde položím elektrodu.
Offline
varok napsal(a):
Však to nebylo konkrétě na vás ale všeobecně. A máte pravdu, kdysi se svařovalo skoro na každém dvorku a tam je asi ten problém. Já měl na mysli spíše něco trošku jiného. Kdysi byly jen trafa podomácku vynuté, střídavý proud a napětí dost nízko. Žádné HOT starty, antistick, a jiné pomocné funkce a taky to šlo. Ale asi jsem to celé špatně pochopil.
No a taky byly rutilky ktery se ani nemusej oklepavat, struska je castecne vodiva, svarovalo se poradny zelezo casto o dost vetsim proudem nez je zdravo... z jeklu nechteli lidi moc delat ze je hned propalenej a to i tema rutilkama paradoxne urcenyma na tensi materialy nebo spis k navarovani "tenkeho k tlustemu"...
Jak pisete tak prave takove ty pomocne funkce jsou hlavne nezbytne jak obejit nedostatecny prikon ktery je bezne k dispozici v jednofazove siti.
Offline
No, ony ty podomácku vyrobené trafa se dělaly hodně zkusmo. Proto kolikrát měly vyšší napětí než levný invertor a zapalovaly lépe.
Na druhé straně tehdy ještě nebyla běžná konstrukce trafa s plynulou regulací proudu. Vzaly se jakékoliv transformátorové plechy, co byly jen trochu vhodné, zhruba v potřebné hmotnosti z nějakého vyhazovaného šrotu, protože jinak legálně pro soukromníka nešly sehnat, totéž dráty, navinulo se to, odhadem se udělalo 3 - 6 odboček a bylo to. A pak se vyzkoušelo, jak které elektrody na kterých odbočkách svařovaly. Že na některé odbočce některá elektroda měla třeba málo proudu, na jiné odbočce jiná elektroda moc proudu, nikomu tehdy nevadilo, hlavně že se tím dalo něco svařit.
Sám jsem kdysi viděl půjčené svařovací trafo, tam se přehazovaly odbočky tuším na primáru propojovací klemou, aby to obsluhu nekoplo síťovým napětím, byl tam masívní držák z jakési žluté rohovinové hmoty, ve které byla ta propojka schovaná. Podle toho, jak mě to tehdy občas kopalo, když jsem svařované věci pomáhal držet, tam muselo být nejméně 50 voltů naprázdno, možná i 60 voltů.
Offline
Já si na tu dobu pamatuji. Nesetkal jsem se s tím, že by někdo motal svářečku zkusmo. Kolovaly mezi lidmi ověřené návody. Plechy se stříhaly z distribučních traf, dráty z kovošrotu. Problém byl s impregnací. Několik takových jsem měl půjčených i na delší dobu. Také jsem asi před dvěma lety opravoval na SK jednu takovou. Všechny svářely velmi slušně. Byla to doba, která donutila ty lidi, kteří o něco usilovali, získat znalosti a dovednosti, o kterých si nastupující generace mohou nechat jen zdát.
K příspěvku #26: Já jak jsem popsal v příspěvku #13 jsem moc se svou svářečkou neuspěl. Na druhé svářečce nemám možnost dálkové regulace proudu(pedál), ale zapínání a vypínání oblouku by pedálem šlo. Zkusím to také s ní a dám zprávu.
Offline
No já si pamatuji když jsem byl malý, že strejda měl taky takovou svářečku. Nejdříve ve velkém plechovém vozíku velikosti asi svářeček Wtu 315, ale nižší. Pak trafo vytáhnul a vozil jen na rudlíkovi. Samotné trafo bylo velké asi jako ty dnešní trafo svářečky z baubau, váha nejméně 20kg(jen samotné trafo). Bylo na 380V a pár odboček. Jednou jsem s ní zkoušel svařovat a pohoda, až na to hrozné prskání kuličel. Pak tam dodělal usměrňovač zhruba stejné velikosti. Viděl jsem potom i více takových svářeček a hodně se mi ty léta líbily. Pak si strejda koupil Gude GE 145, ale nebyl s ní spokojený, tak koupil nějakou menší Gamu, nevím přesně typ. Dnes jsou mašinky které svařují skoro samy a i tak je to pro některé málo.
Ale možná to bude i tím, že si spousta lidí koupí hračku za 2000,- kč která má napětí hodně nízko, kolikrát jen něco málo přes 50V a chybí ty pomocné funkce.
Offline
Radim napsal(a):
No, ony ty podomácku vyrobené trafa se dělaly hodně zkusmo. Proto kolikrát měly vyšší napětí než levný invertor a zapalovaly lépe.
Na druhé straně tehdy ještě nebyla běžná konstrukce trafa s plynulou regulací proudu. Vzaly se jakékoliv transformátorové plechy, co byly jen trochu vhodné, zhruba v potřebné hmotnosti z nějakého vyhazovaného šrotu, protože jinak legálně pro soukromníka nešly sehnat, totéž dráty, navinulo se to, odhadem se udělalo 3 - 6 odboček a bylo to. A pak se vyzkoušelo, jak které elektrody na kterých odbočkách svařovaly. Že na některé odbočce některá elektroda měla třeba málo proudu, na jiné odbočce jiná elektroda moc proudu, nikomu tehdy nevadilo, hlavně že se tím dalo něco svařit.
Sám jsem kdysi viděl půjčené svařovací trafo, tam se přehazovaly odbočky tuším na primáru propojovací klemou, aby to obsluhu nekoplo síťovým napětím, byl tam masívní držák z jakési žluté rohovinové hmoty, ve které byla ta propojka schovaná. Podle toho, jak mě to tehdy občas kopalo, když jsem svařované věci pomáhal držet, tam muselo být nejméně 50 voltů naprázdno, možná i 60 voltů.
Také jsem(někdy v sedmdesátých) vyrobil trafo - dvě fáze čili 380v, skundár cca 80V s usměrňovačem ze surovin z kovošrotu, atd... Právě ty odbočky na primáru se mi zamlouvaly. Ano ty dle projektu se měly překlenovat klemou, jsem zdokonalil, že jsem sehnal 16ti polohový výkonový přepínač a propojovalo se to pomocí něho. Takže těch odboček bylo 16. Vše bezpečně zakrytované a na podvozku. Nebylo to sice plynule regulovatelné, ale na domácí potřebu těch 15 poloh docela vyhovovalo. Tehdy ještě jsem sehnal od přítele diody ČKD 400A, tuším asi na několik tisíc V, byly používány v lokomotivách. Takže klasický můstek na sekundáru, napětí sekundáru trafa jsem vypočítal na cca 80V, zařadil tlumivku navinutou pásovou mědí a svařovalo to a hlavně zapaloval oblouk i na bazických naprosto excelentně. Proudový rozsah byl 40 - 200A. Hmotnost však byla příšerná, asi 55kg...
Offline
Famater napsal(a):
K příspěvku #26: Já jak jsem popsal v příspěvku #13 jsem moc se svou svářečkou neuspěl. Na druhé svářečce nemám možnost dálkové regulace proudu(pedál), ale zapínání a vypínání oblouku by pedálem šlo. Zkusím to také s ní a dám zprávu.
Máte pravdu. Nejde to použít na všech mašinách. Ano, musí tam být možnost spouštění pedálem.
Offline
Já jsem to zkoušel na ACDC svářečce- s pedálem. Oblouk zapálil, ale proud zůstal na hodnotě startovacího proudu (je jiný než startovací proud v 4T)i když jsem měl pedál "na podlaze". U mé svářečky to je tak, že při startu, je nastavený proud v servisním menu. Jakmile oblouk zapálí, tak svářečka přejde na nastavenou křivku. I když je nastaven svářecí proud na př.10A, tak ale zapaluje pří startovacím proudu 20A, pokud je takto v servisním menu nastaveno. Ihned kydž svářečka pozná zapálení, přejde na těch 10A v řádu ms. Mě ale s eletrodou to nefungovalo. Měl jsem nastaveno 75A, ale zůstalo to na těch cca 20A. Zkusím to znovu i na druhé svářečce.
Offline
To Famater:
Aha, já to mám u svářečky Miller Dynasty 200 AC/DC tak, že mohu nastavit na mašině svařovací proud a pedál použít buď jen jako start, nebo lze přepnout na regulaci proudu i start pedálem.
Offline
#25 Myslím, že s poslední větou by se souhlasit mohlo.
To že se svařovalo na každém dvorku bylo dáno především tím, že mnoho chlapců a chlapů procházelo kvalitní učňovskou školou technického směru přičemž nedílnou součástí jejich přípravy byly výcviky jako svářečský, soustružnický, frézařský, kovářský a jiné. V délce trvání jeden, dva týdny. To většinou stačilo na to aby těm osvícenějším zaplo.
#29 Naprostý souhlas. Od prvního písmenka až po tečku na konci. Ve fabrice se přesně vědělo co se kdy bude vyřazovat a na co se to hodí. Pár lahvinkama bylo vždy potuplované aby se to dostalo k tomu kdo to potřebuje. Transformátory, plechy anebo dynama z náklaďáku to byly strategické a dobře hlídané ,,suroviny,,. Podstatné je že v čele toho ,,vývoje,, se vždy našel člověk, který ovládal ten matematický aparát okolo a byl ochoten pomoci a poradit. Většinou za flašku, ale to nevadilo.
#22 Předpokládám, že čekáš na otázku. Když nikdo nic, tak já budu první. Řekněme, že nejčastěji se okolo baráku vaří trubky, jekle a tenký plech. Co by si nám mohl doporučit. Neberu to jako reklamu, protože mám ve zvyku zpravidla kupovat širší spektrum a z toho si pak vybírat. Ale určitě je dobré dopředu vědět po čem šáhnout a nenechat si vnucovat to čeho by se prodejce rád zbavil.
Offline
Spíš to bylo tím, že tehdy když se řeklo práce, tak 90 % lidí mělo na mysli dělnickou práci a to hlavně něco s kovem, Svařování, řezání, lisování, stříhání.
Dneska, když se řekne práce, tak 2/3 lidí, zvláště mladí, mají na mysli sezení u počítače a nějaké psaní , grafiku, programování atd. nebo třeba jen starání se o firemní facebook a podobně. A z té zbývající třetiny má tak 20 % na mysli práci třeba s plasty, dřevem, látkami a jen zbytek práci s kovem. Taky výrazně stoupl podíl práce, kdy se ten konkrétní dílec nemění, ale jen se odněkud nakoupí, přiveze a namontuje do nějakéjho celku. Takže dnes se s nějakým svařováním i jiným přetvářením kovového materiálu setkává jen málo lidí.
Offline
Zváral som s 3 rôznymi typy invertorov, a moja skúsenosť je taká že VŠETKY klamú a udávajú premrštené údaje o maximálnom, zvarovacom prúde za účelom reklamy a lepšieho marketingu predaja. Mám aj starý trafousmerňovač WTU-200 s max prúdom 250A. Ten ale keď nastavím 200 A je tu uplne iné cafe ako keď na hociktorom invertori nastavím 200A. Skúšal som typy GAMA 1950A, AirLiquid COLT a ešte nejaký čo si značku nepamatám. na WTU-200 pri nastavenom prúde 200A môžem variť aj bazickou 5 - 6 mm elektrodou, a materiál hrubý 30 mm. To isté som skúšal s tými invertormi, ani jeden si z nich ani neuprdl ... Holt starý socialistický stroj nemá páru !
Editoval kovboj2000 (30-11-2020 19:10:39)
Offline
kovboj2000 napsal(a):
Zváral som s 3 rôznymi typy invertorov, a moja skúsenosť je taká že VŠETKY klamú a udávajú premrštené údaje o maximálnom, zvarovacom prúde za účelom reklamy a lepšieho marketingu predaja. Mám aj starý trafousmerňovač WTU-200 s max prúdom 250A. Ten ale keď nastavím 200 A je tu uplne iné cafe ako keď na hociktorom invertori nastavím 200A. Skúšal som typy GAMA 1950A, AirLiquid COLT a ešte nejaký čo si značku nepamatám. na WTU-200 pri nastavenom prúde 200A môžem variť aj bazickou 5 - 6 mm elektrodou, a materiál hrubý 30 mm. To isté som skúšal s tými invertormi, ani jeden si z nich ani neuprdl ... Holt starý socialistický stroj nemá páru !
Zdravim Vas
No ono klame, neklame... invertory jsou na hranici proudove moznosti jednofazove zasuvky. Pokud chcete 100A tak na oblouku potrebujete cca 20-30V coz uz je 2-3kW ze site a to jeste pridame na pokryti ztrat menice, do toho ubytek napeti na casto dlouhym privodnim kabelu...
Offline
Stránky: 1 2