SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Dovolím si trochu nesouhlasit.
1atm = 101 325 Pa
a
1Bar = 100 000 pa
je v pořádku
ale
760torr = 101 325 Pa.
10m v.s ( 4°C) = 98 064 Pa

Editoval VladaP (09-04-2019 08:38:54)

Trochu jsem to zpřehlednil a opravil převod torr.

Ahoj, snad jsem zvolil správné téma. Prosím o názor zkušené. Narazil jsem na webu na "hadicovou rozdvojku" a cosi mi teď vrtá hlavou.

Situace: Dva izolatéři na ploché střeše. Plochu sváří hořáky 70 kW se sólo bombou na každý hořák, v pořádku. Detaily se však vaří hořáky 35 kW s deklarovanou spotřebou plynu 2,5 kg/hod., nebo dokonce s hořáky jen 12 kW. Redukční ventily mají deklarovaný průtok 8kg/h.

Idea: Je možné použít (na bombu 33 kg) jeden redukční ventil a za ním přes hadicovou rozdvojku dva hořáky? Podle průtoků plynu to papírově vypadá, že by to šlo. Ale?

- Není to nějak nebezpečné?
- Má někdo osobní zkušenost, zda to funguje/nefunguje?

pan Aleš má pravdu,
jediná "výhoda" že postačí jeden RV. nevím jestli ta úspora stojí za problémy s chumlem hadic.

Ta podložka pod flaškou je nezbytně nutná, jinak se flaška vlastní vahou zamačkne do IPY a flaškou lze manipulovat jen současně s právě položenou novou IPou

Dovolím si zopakovat otázku.

Má někdo osobní zkušenost, zda to funguje/nefunguje?
Na bombu 33 kg jeden redukční ventil a za ním přes hadicovou rozdvojku dva hořáky?

Přeci jen je to plyn, na rozdíl od kapaliny stlačitelný. Dejme tom, že jeden hořák jede na max a druhý na sporoplamen. Druhý pustím také na max - zakolísá intenzita plamene v prvním? Atd.

První dojmy jsou opatrné nadšení. Funguje to. Dokonce ani nic nevybouchlo, což doufám, že tomu tak zůstane.

Ovšem zkouška proběhla se zcela naplněnou bombou 33 kg. Spotřebovalo se odhadem tak asi 10 kg plynu. Takže s celkovým hodnocením počkám, až se náplň bomby spotřebuje. Až jak se bude soustava hořáků chovat za nízkého tlaku plynu.

Editoval Avia_Furgon (08-05-2019 08:44:50)

"Láhev má při stejné teplotě stejný tlak po celou dobu odběru..." Jo tak. Ráno začnu svářet s plnou 10 kg bombou, do odpoledne spotřebuji 8 kg plynu, ale v lahvi bude pořád stejný tlak. Tak to jo. Co na to říkají ve Stockholmu?

(Ledaže bys to chtěl na poslední chvíli zachránit nějakou argumentací o teplotě.)

co se týče teploty - ve vztahu k rychlosti odpařování - důležitá je teplota kapaliny. Teda ne lahve ani venkovní. A ta při velkém odběru klesá, klesá tolik že se odpařování dokáže téměř zastavit.
Proto jsou pro větší práce lahve 10kg nevhodné, podchladí se rychle a nic se nevypařuje i když je třeba ještě polovina obsahu v lahvi.
Protože je láhev podchlazená jen ve styku obalu s kapalinou stačí láhev položit na bok.
Nebo použít jiný postup který sem psát nebudu

no a co směs PB versus Propan - rozdíl ceny nepodstatný, vlastnosti dost rozdílné.
Pochlub se

aha, nevím jestli se IPA pokládá i při teplotách kolem 0,- Železo se ovšem řeže i při -20°C přitom dojde k podchlazení obsahu PB velmi rychle - nejde s tím dělat.
Takže při očekávaných nižších teplotách přecházím na čistý Propan.

Avia furgon opytam sa Ta kolko rocne skusenosti mas s asfaltovymi modifikovanymi bitumenovymi pasmi?
Od roku 1995. Zažil jsem nástup mPVC folií a kotevních systémů na náš trh. S modifikací živičných pásů (abychom ta synonyma asfalt - bitumen - živice měli kompletní) se u nás tuším laborovalo už na konci ČSSR, musel bych se podívat do literatury. Po převratu se staly modifikované pásy standardem.

Myslim s ich overeneou zivotnostou alebo po kolko rokoch ich zvyknes niekomu opravovat na poruchy zatecenia?
Jsem přesvědčený, že dvouvrstvá asfaltová krytina má životnost 40 let. Zákazníkům při předání díla říkám: Už se nikdy neuvidíme.
Setkávám se se střechami, kde je krytina i déle, než 40 let. Jsou popraskané, boulovaté, ošklivé, tu a tam si už ukápnou, klempířina zcela rozpadlá (kromě žlabových háků, to je masiv 5x20 mm, věčné ingoty) a na střeše břízy, ale v zásadě pořád ty střechy ještě tak nějak fungují :-) Ona stará jednoplášťová střecha může mít i určitou schopnost hydroakumulace. Pokud už nemá v násypech drcený korek jako za první republiky, mívá násyp ze škváry. Drobné zatékání škvára pojme a během léta zase odpaří... Nejstarší provozně funkční krytinu jsem našel na podzim 2017 ve Zlíně: podle provedených sond soudím, že se jednalo o "lepenky", tzv. térák, pokládané do nátěrů asfaltu. Zhotoveno v roce 1936. Asfaltové pásy natavované plamenem se u nás začaly používat na přelomu 50. a 60. let.

Nemyslim tym obycajnu ipu.
Na plochou střechu zásadně SBS modifikovaný pás, nic jiného. SBS modifikace za "mých časů" znamenala bod ohybu -25 st. C (teplota, při které pás praská při ohybu na přesně normovaném trnu). V posledních letech v rámci katování kostů se prodávají pásy "částečně SBS modifikované" s bodem ohybu -15 st. C. Podle mě podvod na zákazníka. Buď je to SBS s bodem ohybu -25, nebo je to APP s bodem ohybu -15, ale "částečné SBS" vnímám jako kravinu. A samozřejmě to nikde na přebalu pásu není velkým písmem uvedené, to se dočteš až v technickém listu... ale je to LEVNÉ! Také mám pocit, že je v pásech větší podíl plnidel (křemičitého písku), než dříve - ale to Ti žádný výrobce nepřizná...

nevím jestli se IPA pokládá i při teplotách kolem 0
Výrobci tvrdí, že SBS pásy lze aplikovat při teplotách do -5 st. C. Já tvrdím, že ráno musí být alespoň na nule a přes poledne lehce nad nulou, aby to izolatér vydržel alespoň těch 5 až 6 hodin. Samosebou musíš perfektně vysušit podklad, abys neuzavřel vlhkost do skladby střešního pláště. Takže zvýšená spotřeba plynu na vysušení jinovatky. No a krytina při těchto teplotách musí jít na střechu až těsně před zpracováním z "temperovaného skladu". To velmi snadno zajistíš na každé stavbě, že ano...

Editoval Avia_Furgon (11-05-2019 12:58:58)

Velmi pekne dakujem za vycerpavajucu odpoved.  Ja vacsinou uz len strhavam staru krytinu-vacsinou ipu  a ked sa nieco novsie aplikuje tak  drviva vacsina dava pvc foliu-fatrafol -hoci aj ta uz dnes je lepsia ako starsi typ co mam info ale ked  odporucam sbs modifikovany pas a v  2 alebo az 3vrstvach pre istotu tak vacsinou daju vzdy prednost kvoli cene fatrafolu a kedze dnes uz aj fatrafol alebo inu pvc foliu poklada kazdy blbec co si mysli,ze to je len tak tak  potom po neakom case zase dostavam otazky ,ze kde sa stala chyba lebo im ta folia zateka-dosledok neodbornej montaze hlavne    A tak  dookola Ze odbornych informacii a hlavne z praxe nikdy nie je dost  sa nieco nove priucit