SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
To bude spíše otázka pro metalurgy.Neznám žádné sloučeniny N2 s W,Fe,s uhlíkem tvoří akorát nestabilní sloučeninu dikyan /CN/2,která při svařování nemůže vzniknout.Jaký je v tom háček?
Offline
Vzhledem k ochotě dusíku tvořit všemožné sloučeniny tam při reakčních podmínkách el. oblouku bude vznikat všechno možný. Oxidy dusíku, nitridy (existujou nitridy jak železa, tak wolframu, dokonce i uhlíku) a spousta jiných zajímavých věcí . Dusík není inertní plyn ani náhodou - stačí se podívat na škálu jeho sloučenin a to jak organických tak anorganických. Například proslulá kniha Chemie dusíku od Hradského má několik set stran zabývajících se touto tématikou...
Editoval Pruduch (16-12-2009 22:47:23)
Offline
Pruduch napsal(a):
Vzhledem k ochotě dusíku tvořit všemožné sloučeniny tam při reakčních podmínkách el. oblouku bude vznikat všechno možný. Oxidy dusíku, nitridy (existujou nitridy jak železa, tak wolframu, dokonce i uhlíku) a spousta jiných zajímavých věcí . Dusík není inertní plyn ani náhodou - stačí se podívat na škálu jeho sloučenin a to jak organických tak anorganických. Například proslulá kniha Chemie dusíku od Hradského má několik set stran zabývajících se touto tématikou...
Oxidy vznikat nemůžou,protože tam žádný kyslík v oblouku nebude.Jestli vznikají nitridy v roztaveném železe,pak by nemohla fungovat vysoká pec.To by při odpichu z ní musely vytéct nitridy železa.Ve skutečnosti tam po nich nejsou ani stopy.Dokonce i konvertoru je jedno jestli v něm probublává vzduch nebo 20% O2 v argonu.N2 se v roztaveném železe neúčastní žádných chemických reakcí ani se v něm nerozpouští.Nitrid wolframu?Co je to za sloučeninu?Vzniká při vysoké teplotě?
Offline
pkod napsal(a):
Ty oxidy dusiku budou nebezpecne pro obsluhu. Vnikat budou na rozhrani dusiku a vzduchu, kde je jeste dost vysoka teplota.
Jestliže je to pravda,proč se používá na TIG směs plynů: Ar He a N v některých aplikacích,když by při tom měly vznikat pro obsluhu nebezpečné oxidy dusíku?
Offline
Něco jsem našel na diskusi "svařování TIG pod CO2" tak tedy ten plyn s obsahem 2%N pro TIG se jmenuje ARCAL 31.Z toho vyplývá,že W s N nijak nereaguje ani v oblouku.Dále je u něj napsáno,že N je tam proto,že stabilizuje v železe poměr austenit/ferit.Tak sakra proč se nepoužívá čistý N?
Offline
A nemoze to byt napriklad pre teplotnu vodivost? Rozdiel medzi heliom a argonom je napr v hlbke zavaru, v heliu sa to teplo akosi (laicky povedane, nekamenujte ma) lepsie prenasa.
Offline
Ještě k těm nitridům železa.Podle Wikipedie existují.A dokonce se používají v metalurgii.Ovšem železo musí být legované a na velmi dlouhou dobu vystaveno při 500°C NH3.
Něco si pamatuji od dědy,že se má kosa po naklepání a nabroušení zapíchnout na pár dní do hnoje.Ony ty nitridy jsou extrémně tvrdé.Tam to ovšem vzniká přes organické katalyzátory.
Offline
semancko napsal(a):
A nemoze to byt napriklad pre teplotnu vodivost? Rozdiel medzi heliom a argonom je napr v hlbke zavaru, v heliu sa to teplo akosi (laicky povedane, nekamenujte ma) lepsie prenasa.
Tak by se používal v aplikacích,kde je třeba zrovna takový závar.Jenže se nepoužívá vůbec.
Offline
Vlastimil Kornas napsal(a):
semancko napsal(a):
A nemoze to byt napriklad pre teplotnu vodivost? Rozdiel medzi heliom a argonom je napr v hlbke zavaru, v heliu sa to teplo akosi (laicky povedane, nekamenujte ma) lepsie prenasa.
Tak by se používal v aplikacích,kde je třeba zrovna takový závar.Jenže se nepoužívá vůbec.
Helium přenáší teplo dobře, u CO2 laserů se používá na vnitřní chlazení rezonátoru..
Offline
No shrňme to.Pravdu se nedovíme,pokud to někdo nevyzkouší.Není se čeho bát,o wolframovou elektrodu by se při tom pokusu nemělo přijít.Musí se ale použít čistý N.Pak pravda vyplave na povrch.Jak drží oblouk?Jestli zrcátko roztaveného kovu nepění,hloubka závaru.Výsledek trhací zkoušky na lisu,kvalita svaru-póry bublinky,trhliny na Fe ocelích a nerezech.
Offline
Dovolím si zasáhnout do této diskuze. Zaprve si uvědomme, že ve vzduchu je cca 80% dusíku. N2 není netečný plyn. Pokud by úvaha o použitelnosti N2 měla reálný základ, mohli bychom nahradit ve směsi Ar + CO2 drahý Ar dusíkem, protože obsah Ar se pohybuje od 80 do cca 90%. Jenže všechno je jinak. N2 se v tekuté lázni kterékoliv uhlíkové oceli bleskově rozpouští v obrovském množství. Bohužel, při tuhnutí svarové lázně nestačí vytěkat a zůstává v podpovrchové i v povrchové vrstvě jako kuličky zamrzlého plynu. No, a my jim říkáme póry. Pokud dusík působí na už tuhnoucí lázeň v kořenu u supernízkouhlíkových (nerezových) ocelí, k rozpouštění N2 už nedochází.
Offline
Já jsem sem už původně nechtěl vstupovat, ale nedá mi to. Nebudu zde opakovat, co tady kolegové napsali. Pravdu mají všichni, kdo tvrdí, že čistý N2 se pro svařování nepoužívá, protože inertní rozhodně není. Nebudu popisovat chemické reakce, to je mimo rámec této diskuse.
Je to zhruba tak, jak píše Jiří (jirkati). Dokonce ještě horší. Pokud někdo zkoušel použít čistý dusík jako náhradu inertního plynu pro přímé TIG svařování, musel dospět k poznání, že to VŮBEC NELZE!!! Po zapálení oblouku a nahřátí materiálu se začne tavná lázeň bouřlivě vařit (bublat) a želeo se začne vypařovat. Svár vůbec nelze provést!!! Jednak roztřik železa ulpí na wolframu a potom to odpařování Fe je tak bouřlivé, že zhasíná i oblouk. Pokud to zkoušíte s vypnutým HF tak oblouk vůbec asi nezapálí. Na místě tavné lázně po ztuhnutí zůstane pěnové železo.
Dusík je přidáván do Ar, nebo Ar + He, v poměru max. 2% a tato směs je vhodná pouze pro svařování austenitických a pro zvýšení odolnosti vůči korozi u duplexních nebo superduplexních materiálů. Při použití této směsi na jiných druzích oceli spíše škodí.
Offline
Frank napsal(a):
Já jsem sem už původně nechtěl vstupovat, ale nedá mi to. Nebudu zde opakovat, co tady kolegové napsali. Pravdu mají všichni, kdo tvrdí, že čistý N2 se pro svařování nepoužívá, protože inertní rozhodně není. Nebudu popisovat chemické reakce, to je mimo rámec této diskuse.
Je to zhruba tak, jak píše Jiří (jirkati). Dokonce ještě horší. Pokud někdo zkoušel použít čistý dusík jako náhradu inertního plynu pro přímé TIG svařování, musel dospět k poznání, že to VŮBEC NELZE!!! Po zapálení oblouku a nahřátí materiálu se začne tavná lázeň bouřlivě vařit (bublat) a želeo se začne vypařovat. Svár vůbec nelze provést!!! Jednak roztřik železa ulpí na wolframu a potom to odpařování Fe je tak bouřlivé, že zhasíná i oblouk. Pokud to zkoušíte s vypnutým HF tak oblouk vůbec asi nezapálí. Na místě tavné lázně po ztuhnutí zůstane pěnové železo.
Dusík je přidáván do Ar, nebo Ar + He, v poměru max. 2% a tato směs je vhodná pouze pro svařování austenitických a pro zvýšení odolnosti vůči korozi u duplexních nebo superduplexních materiálů. Při použití této směsi na jiných druzích oceli spíše škodí.
Díky.To by mohla být pravda.Teda že základním nedostatkem je tvorba bublin,pórů a pěny při rychlém chladnutí Fe.
Offline
Ochranné plyny používané pri zváraní
TIG sa delia podľa STN EN 439 do troch
základných skupín :
• inertné plyny ( argón, hélium, zmesi argón +
hélium) ozn. I,
• redukčné plyny ( argón + vodík, dusík + vodík )
ozn. N,
• nereagujúce plyny ( dusík ) ozn.E.
Zdroj: http://www.sjf.tuke.sk/transferinovacii … /79-83.pdf
Offline
Napisy - jde jen o to správně porozumět tomu, co čtete.
- že je v oblasti svařování označen N jako nereagující neznamená, že se při dostatečně vysoké teplotě nějaká reakce neobjeví. Hraniční teplotou je cca 1200 º C. Proto je možné směs N+ cca 5% H používat jako formovací plyn při svařování, ale není možné ho použít jako ochranný, protože se extrémně rychle rozpouští v tekutých ocelích a při chladnutí z nich nedokáže dostatečně rychle vytěkat, tím se vytvoří při tuhnutí pěnovitá struktura kovu.
- úplně stejné vysvětlení platí při použití N při řezání laserem. Laserový paprsek nepůsobí na materiál teplem! Laserový paprsek je "studený", ale rozkmitá atomy ve směru svého působení natolik, že se změní toto úzké pásmo na taveninu a N slouží k tlakovému vyfouknutí taveniny ze spáry. A protože materiál vedle spáry je chladný, tak dusík nemá s čím reagovat. Pokud byste měl možnost se podívat na ten vyfouknutý materiál videl byste nepravidelné, na povrchu dírkované kuličky právě se zamrzlým dusíkem.
Offline
Stránky: 1