SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Aby ventilátor neběžel, když je svářečka v klidu (požadavek z #1), by šlo udělat jednoduše i jinak - zpožděným vypnutím ventilátoru (třeba jen s 555 a výkonovým trandem) třeba 1 min na dochlazení vždy po skončení svařování, určitě by se dala najít ve svářečce možnost, jak detekovat provoz - svařování a jeho skončení. Při vlastním svařování by se asi dal hluk ventilátoru tolerovat.
Offline
Já na teplotě pod 25°C budu mít otáčky ventilátoru cca 20% z maxima. Nad tuto teplotu budou plynule stoupat a při cca 45°C dosáhnou maxima. Ta spodní teplota je jako zarážka, kterou mohu nastavit i níže děličem. Já vůbec nepočítám se zastavením ventilátoru. Při těch 20% je hluk snesitelný. Co se týká trafa a tlumivky, tak to mohu změřit. Počítám s tím, že po zprovoznění provedu ještě kontrolní měření.
Online
Asi to bude všechno OK. Je to spíš už má profesionální deformace, když jsem navrhoval nějaké systémy, musely se mimo běžný provozní stav ještě obsáhnout kritické mezní stavy. Dřív se nechávaly nějaké rezervy, mám pocit, že dneska už se všechno navrhuje na doraz, alespoň v komerční sféře - všechno co možná nejmenší, nejslabší, nejlevnější.
Offline
Já jsem zavedl toto téma abych získal nějaké nápady a upozornění na možná úskalí, která bych si neuvědomoval - víc hlav víc ví. Děkuji za účast. Tím to ale neuzavírám.
Online
Ještě k příspěvku 18. Kdysy mi bylo řečeno člověkem přímo z oboru elektronika, že když běží nějaký přístroj delší dobu a je studený, tak je špatně navržený. Třeba u zdrojů s klasickým trafem se kdysy dávaly velké trafa a i při delším chodu byly studené. Dnes jsou trafa stejného výkonu poloviční velikosti, při delším chodu jsou teplé, řekněme do 40°C. U výkonových tranzistorů u zesilovačů jsou chladiče taky teplé.
Teď nemyslím šmejdy z taiwanu, ale i u značkových věcí.
Offline
varok napsal(a):
Ještě k příspěvku 18. Kdysy mi bylo řečeno člověkem přímo z oboru elektronika, že když běží nějaký přístroj delší dobu a je studený, tak je špatně navržený.
To bylo asi reakce na stroje vyrobené za socialismu, kdy za prvé necítili potřebu tu elektroniku jakkoliv kostovat a za druhé firma necítila potřebu "nařídit" průměrnou životnost elektroniky na pár let, protože necítila potřebu si dlouhodobě udržovat nenasycený trh. Ale stejně to neplatilo všude. Třeba motory kotoučových magnetofonů z Tesly Přelouč měly provozní teplotu takových 60 - 80 nebo i víc stupňů C, přesto tyto magnetofony držely běžně stovky nebo i tisíce hodin. A u leckterých z nich, hlavně těch starších, byla elektronika v jejich těsné blízkosti.
Jinak co se týká oteplení, principiálně je pravda, že pro největší životnost mají být ty součástky prakticky studené nebo jen mírně ohřáté. Je ale třeba určit, jaká ta životnost konkrétně je požadována. Pro nějaký noťas či foun od třeba Apple je požadovaná životnost každý den aspoň 8 hodin, ne li 16 nebo dokonce 24 po dobu minimálně několik let. To je řekněme 20 - 50 tisíc hodin.
Zatímco neprofesionální svářečka, kolik hodin svařování musí vydržet, aby vydržela 5 - 10 let? Řekl bych, že pokud si s ní ten člověk aspoň nepřivydělává, tak maximálně 100 - 200 hodin. To jsou potom na ty provozní teploty vzhledem k maximálním úplně jiné požadavky.
Jinak si myslím, že jestli má svářečka nebo jiný přístroj víc zdrojů ztrátového tepla, tak pokud se chladí všechny "paušálně" jedním ventilátorem bez regulace, musí tam být nějaká rezerva ve vyváženosti i chlazení. Otázka je, jak je velká, ale typově tam rezerva buď je nebo je tento typ svářečky víc poruchový z důvodů právě nějakého přehřátí něčeho.
Svářečka by měla snést, mimo vysoká letní vedra či svařování na přímém letním slunci na rozpálené střeše atd, paušální snížení otáček ventilátoru o takových minimálně 20 %, bez jakékoliv teplotní regulace. Pokud se tam zavede i jen hrubá teplotní regulace, tak by mělo jít ještě dolů, za "studena" na takových 70 - 60 % plných otáček, ta "tepla" 100 %. Už to by mělo pomoct.
Pokud se ale chladiče a jná místa s vyšším ztrátovým teplem proměří , měly by být ty informace mnohem přesnější a potom by mělo jít "za studena" ty otáčky ventilátoru snížit ještě výrazně víc. A přirozeně nastavit přesnější teplotní bod či křivku, kdy ventilátor přechází s minima na maximum otáček.
Jinak tak trochu by mě zajímalo i bližší upřesnění typu toho ventilátoru. Doma používám na odsávání potrubní ventilátory průměr 100 a s výkonem 20 watt, na 220 V. A ten jejich hluk, pokud se poslouchají přímo, tam skutečně je. Jedny mám s kuličkovým ložisekem, druhé s kluzným, ten s kuličkovým ložiskem má, zdá se, menší nebo trochu příjemnější hluk.
https://www.ventilatory-shop.cz/produkt … ts-100-vko
Tyto typy ventilátorů se prodávají i s motorkem na 12 či 24 voltů. třeba by trochu pomohlo místo ventilátoru s kluzným ložiskem použít ventilátor s kuličkovým, nový ventilátor je ale za pár stovek kč.
Druhá věc je, že tyto ventilátory obvykle víc hlučí, pokud je v jejich blízkosti nějaký pevný předmět .Projevuje se tak efekt sirény, kdy proud vzduchu od lopatek je tím předmětem periodicky přerušován a tím přímo onen zvuk vytváří. To se dá omezit, buď když je ventilátor na sání a výtlaku zasazen do kousku hladkého potrubí, na to ale v té skříni asi nebude prostor. Nebo druhá možnost je dát mezi lopatky ventilátoru a ony předměty, nejspíš to bude nějaký káblík nebo držák nebo dokonce začátek chladiče, síťku či jemné pletivo, která ty vzduchové rázy "rozmělní" a tím ten vznikající hluk omezí. Množství foukaného vzduchu se sice o trochu zmenší a občas bude třeba sítka vyčistit, ale celkově by i trochu snížené chlazení mělo stačit. Takhle se třeba odhlučnovaly nebo odhlučňují skříně větších počítačů, třeba herních.
Editoval Radim (08-09-2018 13:39:51)
Offline
Už jsem osadil čidla, večer provedu měření. Předběžně jsem zatížil v DC 200A a vyvařil jsem jeden drát 3,2. Překvapivě na chladičích primárního střidače stoupla teplota z 21°C na 23. Na chladiči, který je společný pro usměrňovač (sekund) a AC střídač stoupla teplota na 28,5°C. Večer začnu měřit v různých režimech, AC, DC. Nejhorší bylo se k tomu odhodlat. Protože chci mezi jednotlivými měřeními svářečku nechat vychladnout, tak to bude trvat trochu déle.
Online
novsie a elektronikou prespikovane zvaracky meraju teploty na kazdom s tychto dielov... a aj to v diagnostike vypisu aj s aktualnou teplotou...a asi aj riadenie ventilatora je viac /cestne/
Zvaral som pri vonkajsej teplote 34stupnou celzia to si ventilator zamakal... teraz pri 16 ide asi na minimum len obcas jemne zdvihne otacky...
Offline
Nikdo nepíše, že poběží ventilátor trvale na nízké otáčky a chladiče, tedy i součástky se budou přehřívat! Psalo se o regulaci podle teploty. Doby kdy se zapla svářečka, roztočil se i ventillátor na max. otáčky, plechová vrtule 30cm a velký asynchronní motor jsou dávno pryč. Taky to dělalo hrozný krávál. Dnes dávají výrobci do svářeček většinou malé plastové ventilátory na napětí 12 nebo 24V. To je opravdu jak siréna. Tak proč to poslouchat celou dobu, když svařujete na malý proud nebo když svařujete na větší proud ale jen krátce, kdy se součástky moc nehřejí?
Offline
Tak jsem měřil. 200A DC, 200A AC (150Hz, 60Hz, obdélník a sinus). Celé se to zjednodušilo tím, že na chladičích primárního střídače nestoupla teplota nad 23°C, přitom teplota vzduchu byla 21,5°C. Na druhém chladiči teplota rychle stoupala dosahoval jsem teplotu do 40°C. Včera večer kdy jsem to na DC smažil déle, teplota dosáhla 44°c. Takže osazení jednoho čidla nebude činit problémy. Nastavím regulátor na konstantní otáčky 22% max. otáček při teplotě pod 20°C, pak plynulý nárust až do 40°C.Na 40°C budou otáčky konstantní 100% Při sváření mě hluk nevadí. Po osazení regulátoru to pro kontrolu změřím znovu.
SO 545. To je trend. Dnes musí být snímače tlaku i v pneumatikách. Dokázal bych to udělat, ale byla by to zbytečná práce, protože bych to dělal paralelně vedle řízení svářečky.
Pozn. Nečekal jsem takový rozdíl. Nechtěl jsem tomu věřit. Musel jsem se rukou přesvědčit, že měření nekecá.
Online
Ono to pomůže i jinak. Když ten ventilátor fučí pořád, tak i v málo prašném prostředí se tam potom nastřádá vrstva prachu. Takže o to rychleji se zhoršuje chlazení. A jestli tam je na desce "něco" malého, co se víc zahřívá, s malým chladičem nebo i bez chladiče, tak taková věc by na to měla být nejcitlivější a přehřeje se nejdřív.
Případně to někde vytvoří nežádoucí svod či zkrat, pokud tam jsou nějaké kovové piliny z třeba broušení.
Offline
To jsou stejně vševhno nesmysly . Pokud jde např o kondy , musím měřit jejich teplotu , pokud jde o teplotu polovodičů , musím měřit teplotu přechodu . Ostatní jsou ptákoviny .
Offline
Tak to jsem se zase něco dověděl. Netušil jsem, že můj TP1500 asi má na přechodech všech polovodičů a na kondensátorech termostaty zapojené paralelně, aby jeden z nich zapnul ventilátor. To je mi fakt novinka.
Online
Však psal, že to jsou nesmysly.
Offline
bobobo napsal(a):
To jsou stejně vševhno nesmysly . Pokud jde např o kondy , musím měřit jejich teplotu , pokud jde o teplotu polovodičů , musím měřit teplotu přechodu . Ostatní jsou ptákoviny .
U polovodičů a u chladičů bývají uvedeny tepelné odpory. Takže není problém podle povrchové teploty chladiče nebo holého pouzdra polovodiče dojít výpočtem k teplotě přechodu polovodiče. U kondenzátoru to je individuální, podle vnitřní kosntrukce a použitého materiálu.
Ale to je spíš pro vývoj nového zapojení. Teoreticky by se to mělo propočítat i při takové změně chlazení jako je tady úprava toho ventilátoru, ale jednak přesnost těch výpočtů bez proměřování vzorků asi nebude nejlepší a jednak v odladěné fungující svářečce by nějaké takové problémy se slušnou pravděpodobností neměly nastat.
Offline
Stránky: 1 2