SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

2 Radim. Samozrejme, ak by som staval vlastný regulátor, tak by som použil iné polovodiče, najmä KF 508 by som rozhodne nahradil niečím modernejším, resp. by som rovno použil darlngtonový tranzistor. Tá schéma čo som poslal mala byť ako jedno riešení pre menej zdatného elektronika, kde by využil aj jestvujúci chladič.

Pro Vaši lepší orientaci Vám připojuji rozbor funkce obvodu od seniora.
První obr. je zobrazení činnosti při amplitudě 60V .

Druhý obr. je při krokování amplitudy od 20v do 120V .

Třetí obr. je taktéž pro amplitudu 60V střídavého napětí svářecího zdroje a změně C1 z původních 50u na 220u.  Zde máte taky zobrazeny v druhém okně stejnosměrné hodnoty uzlových napětí regulátoru .

V každém zobrazení je horní graf výstupní napětí regulátoru , tedy napětí na motoru.
Spodní graf je vstupní napájecí napětí ( na katodě diody D1 )

https://uloz.to/!gM9zGqaMadJS/regulator-ver-2-jpg

https://uloz.to/!xUwhHqSgh3hs/simulace-vent-2-jpg

https://uloz.to/!uaNufMW6m2pw/simulace-ventilatoru-jpg

Editoval JaroslavPavel (18-08-2018 11:19:33)

Pane seniore,
Z grafu č. 1 obr.: 3 je vidět , že regulátor má při zátěži motorem ( přepočtenou impedancí  120 ohmů ) hodnotu výstupního napětí 22,3 V což je perfektní , tak proč by jste měl kompenzovat zenerkou nějaký úbytek na PN přechodu .
Na tom ventilátoru ty 2 V nepůjdou poznat , tak proč s tím ještě něco vymýšlet.
Taktéž je docela nevhodné přidávat dvoucestné usměrnění. Stouplo by napětí na C1 a tím by narostla výkonová ztráta na hlavním tranzistoru a to přeci není cílem této práce.

Já tvrdím, že to Vámi navržené zapojení je perfektní a bude sloužit panu Riki 13 velmi dobře. Jen je potřeba ho udělat a potvrdit dosažené výsledky .

V #44 řešil kolega minimální proudový zesilovací činitel , ten by měl význam tehdy, kdy by jste zapojil ještě elektrolytický kondenzátor paralelně k zenerce.
Pak by se toto projevilo v činiteli filtrace nebo zvlnění výstupního napětí a to zvlnění by pokleslo s hodnotou součinu toho kondenzátoru násobeného součinem obou zesilovacích činitelů .
Dosáhlo by se tak vlastností pro Hifi zařízení.......ale to se dělá pro zvukovou techniku a ne pro svařovací techniku.
Takové vlastnosti tam zřejmě chtěl dosáhnout kolega ( autor příspěvku #44).
To je velký  přepych .
Nebo se to používá, když se musí ušetřit místo zabírané elektrolytickým kondenzátorem velké kapacity .

Editoval JaroslavPavel (18-08-2018 17:26:22)

Probral jsem znova fotky toho zařízení v příspěvku 32 a vidím to nyní tak, že původně výrobce zřejmě navrhl regulátor s jedním tranzistorem.
Až teprve když  se to realizovalo, tak se zjistilo, že použitý tranzistor SU169 (a možná i jiné uváděné v dokumentaci jako alternativa) mají příliš malé zesílení a špatně fungují.
Proto tam byl dodatečně doplněn druhý tranzistor, aby to byl darlington s dostatečným zesílením. Usuzuji podle toho, že ten druhý tranzistor je doplněn  na konci destičky a ne hned vedle prvního tranzistoru.  A jeho chlazení  je spíš nouzové vyvrtanou dírou v původní podkladové asi hliníkové destičce.
Možná výrobcem, možná to byl nějaký kutil. Možná už výrobce tam dal nějaký dostupný tranzistor KF5xx, ale možná tam dali teslácký  KFYxx, což byla obdoba KF5xx pro průmyslové použití, tudíž měly být odolnější.
Jako nejjednodušší vidím to opravit tak, že se tam ten druhý tranzistor prostě znova doplní. Asi by už byl dnes problém sehnat tranzistor příslušných parametrů v příslušném kovovém pouzdře, tuším TO39, bude třeba použít tranzistor v současném pouzdře a tu desku přizpůsobit.  Při troše šikovnosti  by to mohlo být pouzdro například SOT-32,  v jakém se prodává například výše navržený MJE340. Je tam jeden háček, tranzistory KF měly kovové pouzdro vodivě spojeno s kolektorem, proto tam nevadilo, pokud bylo to vodivé pouzdro zasunuto přímo do hliníkové desky chladiče, na které zase byl kontakt s kolektorem SU169 přes pouzdro TO3. U nového tranzistoru s pouzdrem SOT-32 bude třeba buď aby kovová ploška v pouzdru byla taky spojena s kolektorem a ne s jiným vývodem nebo aby byla izolovaná nebo bude třeba použít slídovou izolační podložku, která ale zhoršuje chlazení.
Pokud bude vadný i ten SU169, je tady určitý problém v tom, že dnes už je tranzistorů v tomto starém pouzdru TO3 málo a obvykle jsou pro tento účel příliš předimenzované  a tudíž pro tu opravu příliš drahé. Buďto bude třeba předělat tu hliníkovou destičku na dnešní pouzdra, například TO220 nebo TO247, aby šly použít dnešní výkonové tranzistory. Nebo bude třeba hledat doprodeje 10 - 20 let starých tranzistorů nebo kuchat elektronický šrot.
Například vysokonapěťové darlingtony se před 20 - 25 lety používaly do elektronických zapalování aut, nevím ,jak to je dnes. Například typ BU941 nebo do zapalování Škody Fabie se krátce po listopadu montovaly tuším SU111, (viděl jsem dokumentaci toho zapalování, dělalo se tady u nás ve Frenštátě v Siemensu.)
Další starý vhodný "trochu " vysokonapěťový tranzistor v pouzdru TO3 byl teslácký KUX41 a jeho vzor, BUX41. KUX jsem například viděl ve šrotech z asi nějakých sálových počítačů nebo průmyslového řídicího počítače staršího stroje, BUX ve starším monitoru.
Nebo ve starších televizích byly vysokonapěťové tranzistory řady SU.

Editoval Radim (20-08-2018 08:21:02)

BUX80 by šel. Má dokonce i slušné zesílení, podle datasheetu 30 při jednom ampéru a podle grafu to při 200 mA spadne na asi 26 - 27 .
Bylo by to jakž takž funkční i bez toho druhého tranzistoru, i když ten odpor 3k3 je hodně velký a pro dobrou regulaci tranzistoru by na něm muselo být nějak přes 20 Volt.
Co se týká předělávání, možná  jde pouzdro TO220 přišroubovat bez úpravy možná ne. Každopádně tam jsou úplně jinak umístěné vývody, ty by se musely vytvarovat , případně i z části zaizolovat. Pro někoho prkotina, pro jiného to je složitější předělávání. Ta hliníková destička zas tak velká není.
Jinak ano, v naprosté většině případů mají klasické bipolární tranzistory kolektor na pouzdru. Ale "na naprostou většinu případů" se nehraje, hraje se na jistotu. Je tedy třeba aspoň ohmetrem s nízkým napětím proměřit, jesti je pouzdro  s vývodem kolektoru skutečně propojeno. Nebo ještě lépe tranzistor provizorně zapojit do nějakého měřicího zapojení a změřit, s kterým vývodem je napětí na pouzdru shodné.
Asi takhle...

Editoval Radim (25-08-2018 19:26:43)

Já bych spíš řekl, že to použili prostě proto, že jedna je méně součástek a spojení než 4 diody.
Hluk ventilátoru bych řekl, že bude právě větší, protože bude asi slyšitelně kolísat  v rytmu toho jednocestného usměrnění, což může být dost nepříjemné.
Kdyby chtěli zmenšit hluk, použili by podle mne klasický graetz a zenerku ne na 27 voltů, ale na třeba 20 nebo 15 voltů. 24 V ventilátor totiž bez problémů běží i na 12 voltech.

Jinak dneska by to bylo na "splichtění" kousku plošňáku třeba i se složitějším zapojením a smd součástkami a výkonovým tranzistorem nebo dokonce MOSfetem přišroubovaným na tu původní hliníkovou destičku.

Editoval Radim (25-08-2018 19:24:42)