SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

podle toho jak mu to snadno chyta i pri dotyku ze sikma jen obalem napr. minuta 6:36 i pozdeji, tak bych to tipoval na nejakou elektrodu s dobre vodivym obalem, tedy ne klasickou bazickou ale nejspis nejakou rutilku nebo tu rutilcelulozu.

podobne snadno se dela se suprou od lincolnu ale ta ma obal mirne nahnedly i kdyz video muze zkreslovat tak to nebude ale prave na takove prace vyborna, pro caste snadne znovuzapalovani i podobne svary.

huat, palec hore. Lámaná ruština by možná byla lepší. Jen ta klávesnice v azbuce, no všeobecně nic moc.

Môj repertuál je slovenčina,madarčina, nemčina a trochu angličtina.Rusky som sa učil 1 rok ešte na základke ale už skoro nič neviem,možno okolo 20 slovíčok.Skoro som zabudol že ešte trochu viem po taliansky,niečo sa na mňa nalepilo za 6 rokov ale moc toho neni.

Editoval huat (22-12-2017 23:46:05)

"to Welda". Nemusíš tiše závidět. Stačí sednout, vzít knihy do ruky a za rok můžeš být také za dva chlapy. Takže nezávidět, ale vzít osud do svých rukou. Hihihi. Hezké vánoce všem. Jole.

jirkati napsal(a):

Vylučovacím způsobem podle délky oblouku a vzhledu strusky a sváru po odstranění strusky
- není to kyselá elektroda
- není to rutilka
- může to být rutilcelulózová
- může to být bazická
Podle barvy obalu a podle svařování "s kopce" bych usoudil na rutilcelulózovou elektrodu.

Ahoj,
v komentářích uvádí, že používá elektrody AHO-21 (psáno azbukou). O nich jsem vyčetl, že jsou to rutilcelulózové. K nim bych měl dotaz - s nimi se dá tedy svářet i s hora dolů, aniž by si člověk zavařil strusku do sváru? Pokud ano, je tato "výhoda" nějak omezena sklonem sváru? Jsem naprostý začátečník, učím se zatím rutilkami ESAB E-R 118 3,2 a taky čínou J421 2,0 a 2,5. Zatím jsem si vždy mohl svařovaný matrjál vypodložit a postavit se k němu tak, aby mi struska odtékala z kopce a já táhnul elektrodu směrem k sobě. Tím se mi daleko lépe kontroluje jak tavná lázeň, tak styk svařovaných ploch (abych neujel ze směru). Což ale třeba při sváření horního pantu na futrech moc nepůjde, nejde mi moc dobře svářet směrem "od sebe". A tohle by mohlo být řešení. Nebo je lepší se to takhle neučit? V tomhle bych si rád nechal poradit.

Rozumím, díky za odpověď, takto mi to stačí.

Při sledování videa z #39 doporučuji se zaměřit na techniku svařování.
1, dokonalá příprava zkušebního sváru. Správný úkos a kořenová mezera. Bohužel, není uvedeno otupení kořenové hrany.
2, specielní vedení elektrody celou dobu kolmo k tečně trubky a s mimořádně krátkou délkou oblouku.

Velmi podobnou zkoušku na trubkách 159 x 12 mm za použití celulózových elektrod jsme kdysi dělali jako pracovní před zahájením prací na produktovodu Ingolstadt do Kralup. Nakonec se celulózkami svařovala jen trasa v Německu, na našem území se muselo svařovat bazickými elektrodami, protože naše normy se do zahájení výstavby na našem území nepovedlo změnit. Pikantností na tom bylo, že ještě neexistovaly samostmívací kukly, což bylo při každém zapalování elektrody dobrodružství. No, čas letí.

Bourači, plně s tebou souhlasdím, že se dá svařovat všelijak, i za uchem. Ale při učení je dobré se naučit zásady vedení elektrody tak, aby vzniknul co nejkvalitnější svár. A když už to člověk umí, tak si vyhraje i tak, jak to popisuješ.

Ty roboty s laserovým svařováním v MB byly zpočátku trochu opruz. Motal jsem se trochu na místě při jejich spouštění do rutinního provozu v karosárně někdy v roce 2000 a tamní šéf svařování se docela vztekal, že dlouhodobá stabilita svárů na střechách nevycházela podle představ projektantů. Nakonec museli přidat operaci úpravy dílů tak, aby po celé délce sváru byla nulová mezera. Pak to ovšem byl fofr, protože příčný svár na střeše svařovali pod 10 vteřin.

Sochat bohužel neumím, mé hobby je zaměřeno spíš sedavě .