SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

No mne sa to stalo to isté pri zváraním CO čkom.Nakoniec som prišiel nato že mán upchatý prívod plynu v rukoveti.Doporučujem skontrolať prietok tou plastovou trubičkou

Treba mate toho plynu  hodne ja s svařuji dratem 0.8 mam nastaveno 8 l plynu za minutu a na drat 0.6 6 l plynu hodne zaleží na sklonu horaku jestli svarovou lazen tlačíte nebo tahate.

otazku asi treba postavit inak????!!!! je vobec vhodny cisty argon na zvaranie mig?????
ja osobne som to neskusal, ale podla mna asi ani nie

marekh napsal(a):

otazku asi treba postavit inak????!!!! je vobec vhodny cisty argon na zvaranie mig?????
ja osobne som to neskusal, ale podla mna asi ani nie

Marku udělám vám v tom trochu pořádek.
Jistě znáte termíny MIG a MAG. Žádnou velkou vědu v tom nehledejte. Jedná se totiž o stejný typ svařování a mění se pouze plyn.
MIG ( Metal innert gas - Ruční obloukové svařování odtavující se elektrodou v ochranné atmosféře innertního plynu ). To je přesně ten případ, kdy použijeme jako ochranný plyn čistý Argon či jeho směsi s Heliem. Mimochodem ten český termín mi připomíná dobu národního obrození. Něco jako nosočistoplena ( kapesník ). Tato metoda se používá pro svařování hliníku a jeho slitin či mědi a slitin mědi.
MAG ( Metal active gas - Ruční obloukové svařování odtavující se elektrodou v ochranné atmosféře aktivního plynu ). Tato metoda se používá pro svařování nelegovaných či legovaných ocelí. Jako ochranný plyn se používá jak CO2, tak směsi Argonu s určitým podílem aktivní složky ( CO2 či O2 ). Podíl aktivní složky se volí dle typu svařovaného materiálu.
Innertní plyn ( netečný ) nereaguje se svarovou lázní narozdíl od aktivního. Tolik v krátkosti.

Editoval Petr (06-11-2009 23:03:19)

crosby napsal(a):

Zdravím všechny a obracím se s dotazem. Při svařování a obzvláště při bodování se mi dělaji ve svarovém kovu bubliny a někdy dost velké. Vařím strojem Lematec 160 a jako plyn používám čistý argon. MIG používám výmečně, jinak vařím nerez Tigem, proto tn argon... Nemůžu přijít na kloub těm bublinám, když svar brousím je celý porézní a občas dokonce jedna velká "vzduchová" kapsa. Mnohdy je vidět pi chladnutí svaru, jak se vyboulí a nafoukne. Zkoušel jsem různé dávkování plynu, ale nemá to žádný vliv. Nevíte někdo čím by to mohlo být? Kdyby to pomohlo připojím fotky.
Díky

Plyn se vetšinou nastavuje na 12-15 litru.
je lepší to měřit u ubice někdy redučáky lžou.Zkus změnit plny ja vařím Corgonem 18 82% argon a 18%Co2
Vařím stím dva roky děláme výrobky pro jadernou energetyku.
A memam stim problem.
Další věc co to může dělat nečistoty ve svaru ,blbý sklon hubyce

Zdravím Vás,
našel jsem podobné téma tak nebudu zakládat nové a budu pokračovat v tomto.
Jsem ve firmě jako nový svářečský technolog bez zkušeností a než jsem nastoupil, požádala firma externě jednoho svářečského technologa o návod na svaření dvou nerezových materiálů
1) austenitická ocel - X3CrNiMo134+QT650 (výkovek trubka pr.1070/pr.960)
2) martenzitická ocel - 1.4313+QT650 (výpalek P70 příruba)
Jedna ocel je feromagnetická, druhá nemagnetická. Pan technolog už psal že nejsou ideální, ale na dílně byly materiály už vychystány.
Svařujeme metodou MAG, plyn Ar 98%/CO2-2%, svařovací drát ER307 (A 5.9x1,2mm), předehřev cca 100°C.

Po vydrážkování kořene se objevují malé tečky (pórky), neví někdo co může být příčina?

http://www.imghosting.cz/view-96DSC_0227.jpg

edit: ještě bych chtěl dodat: Svářeč mi říkal, že to nejsou póry, dírky jsou malinké, snad pr. max 1 mm a přišlo mu, že jakoby ty dva materiály k sobě nešly svařit, ne že by se jednalo o studené spoje ale nedokázal problém specifikovat. Prostě špatná svařitelnost těchto dvou materiálů.

Editoval Dave1913 (17-04-2015 08:23:56)

Nějak z příspěvku nerozumím, co s čím se vlastně svařuje. Ocel  X3CrNiMo134 = 1.4313 je totiž martenzitická (podle některých pramenů matrenziticko-austenitická) korozivzdorná ocel. QT650 je dodávaná kvalita. Tato ocel není zrovna moc vhodná ke svařování kvůli svému obsahu C.
Póry v kořenové vrstvě jsou skoro typická technologická chyba. Je to vzduch při nedokonalé ochraně 1. kořenové vrstvy nějakým formovacím plynem.
Jako přídavný materiál je asi nejvhodnější použít vhodný austenitický materiál, který lépe zvládá tahová napětí ve sváru.