SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

rendlík po lázni před mechanickým čištěním...

A tady už je všechno špatně

Přepálený a bez tavidla. Znova očistit, ten přehřátý cín vyhoď.

Jinak proč to všechno podstupuji? Kvůli jídlu:)...Měď je naprosto fantastický kov na vaření.Vodivost tepla je bezkonkurenční...
Měď    390 W·m−1·K−1]
Nerez   70  W·m−1·K−1]
Takže až 40% uspora energie, vývar se vaří ze všech stran, zachování vitamínů, atd, atd. Ještě vypadá dobře:)
Vyzrálý vysoký roštěnec 140c°/40min na měděném pekáči taugus chef portugal )

Ondra P napsal(a):

Jinak proč to všechno podstupuji? Kvůli jídlu:)...Měď je naprosto fantastický kov na vaření.Vodivost tepla je bezkonkurenční...
Měď    390 W·m−1·K−1]
Nerez   70  W·m−1·K−1]
Takže až 40% uspora energie, vývar se vaří ze všech stran, zachování vitamínů, atd, atd. Ještě vypadá dobře:)
Vyzrálý vysoký roštěnec 140c°/40min na měděném pekáči taugus chef portugal )

http://svarforum.cz/forum/uploads/thumb … 213634.jpg

To by mě zajímalo, odkud bereš tu úsporu 40 % energie při vaření. Řekl bych, že pokud vezmeš nějaký měřák a porovnách spotřebu v nerezovém hrnci a podobně velkém měděném, že to bude prakticky stejné. Nebo dokoce díky vysoké tepelné vodivosti mědi budou naopak v mědi vyšší tepelné ztráty a tudíž spotřeba.
Taky by mě zajímala životnost cínové vrstvy. Cín má sice teplotu tání  k 200 st C, ale už při 100 st C je mechanická odolnost cínu nízká. U pekáčů, které jsou vystavovány ještě vyšším teplotám, ani nemluvě.

Editoval Radim (14-04-2018 17:10:26)

Tu úsporu 40% sem vyguglil...Moje čerstvá praxe je taková,  že kdyš jsem zatahoval maso na klasické pánvi a pak na měděné, sem se nestačil divit, jak je to rychlé...nerez se nechytá...u lepších hrncú je sendvičové dno aby  vúbec nějak ten hrnec fungoval...živtnost je vysoká, pokud to nepřeháníš s teplotou a nedrhneš drátěnkou...v troubě je omezení...doporučují mac 200c°

Atlan napsal(a):

Nerez zle vedie teplo tak ze sa ohrieva len dno (zvykne byt upravene) zvysok tepla unika okolo hrnca. U medi sa zohrrje vsetko ale aj casti ktore niesu v kontakte s potravinou a tam len teplo unika prec.
Inak manzelka ta bude mat rada kedze bude musiet tie veci umyvat rucne.

Myčku nemám ani nechci...nadvládu nad kuchyní jsem převzal totálně...včetně úklidu a leštění měděných hrncú:)

Jo vidíš, kdo si s tím hraje, nezlobí

Ondra P napsal(a):

u lepších hrncú je sendvičové dno aby  vúbec nějak ten hrnec fungoval

Sendvičové dno je z úplně jiného důvodu a sice proto, že kvalitní nerez není magnetická a proto nefunguje na moderních indukčních plotýnkách. Jinak samozřejmě ty hrnce fungují úplně normálně jako smaltované i všechny ostatní. Jednu nevýhodu mědi bych viděl v tom, že je relativně dost měkká - hrnec spadne a abys ho vyklepával atd. Na nerezu jde taky udělat pěkná boule, ale to už musí být řacha ze slušné výšky. No nevím, nejsem žádný velký kuchař, tak to osobně neumím posoudit, ale viděl jsem v televizi pár opravdu skvělých šéfkuchařů včetně Gordona Ramseyho a nikdo z nich k přípravě skvělého jídla měděné nádobí nepotřeboval.

Editoval Aleš_ (14-04-2018 23:34:42)

Rellik napsal(a):

Taková magnetická nerez na indukčním vařiči bych řekl, že je o moc úspornější...

Kupodivu vaření na plynu je stále nejlevnější...následuje indukce sklokeramika žere...

Radim napsal(a):

No, hlavní smysl sendvičového dna je v tom, že rovnoměrně vodorovně rozvádí teplo.
Totiž na místě, kde leží potravina, třeba maso nebo brambor či cokoliv opékaného na pánvi je tou potravinou snížen přestup tepla ze dna do vzduchu. Zatímco na místě, kde je olej nebo voda, je ten přestup tepla ze dna přes horkou tekutinu mnohem intenzívnější.  Tenké dno má tak na místě krytém potravinou místně teplotu mnohem vyšší než na místě, na kterém je jen olej nebo voda. Sendvičové dno to teplo rozvádí taky vodorovně, z míst krytých potravinou do míst, kde je jen tekutina.
Proto se na tenkém dnu, třeba obyčejném smaltovaném hrnci nebo levném starém nerezovém jídlo mnohem víc připaluje než v hrnci či pánvi s masívním sendvičovým dnem. Podobně to funguje, pokud se vaří na starém vařiči s nerovnou plotnou nebo na příliš malé ploténce, sendvičové dno i tady rozvádí teplo do celé plochy dna.
Před nějakou dobou jsem koukal třeba na poměrně kvalitní hrnce Tescoma, kus nějak za 2 - 3 tisíce a u těch jsem viděl sendvičové dno pomalu silné až centimetr. Jinak to je taky vlastnost litinového nádobí, to mívá vždy velice silné dno. Ať už starého, které přežilo z dřívějších dob nebo taky se nabízí na internetu i nové, tuším ze "švédské litiny" a cenově dost mastné.
Právě měděné nádobí, pokud to dno není extra slabé, má díky veké tepelné vodivosti mědi taky tuto vlastnost. Já bych ale na mědi nevařil.

Pěkně si to napsal:)

Ono každé nádobí z různých matrošů se hodí na něco jiného, na jiný typ vaření...obecně se dá říct, že na mědi se nejlépe dělají omáčky, polívky, apod. na mírném ohni...
Jednou sem byl v zázemí restaurace a ty pánve co tam měli vypadali jak z ekodvoru...Obyčejný plech, mastný černý křivý...žádný nepřilnavý povrchy nebo teflony a pod....rozžhaví to do červena a to je pak na steak fičák...

A tímto bych uzavřel gastronomické okénko:) v týdnu pošlu příspěvky jak mi šlo cínování...ještě jednou díky všem...

Tomáš S napsal(a):

Ondra P napsal(a):

Asi s tím nikdo z vás nemá zkušenosti, ale přece jenom se to dá nějak odvodit, jak bych měl postupovat...

Tady odkaz, jak je to v podstatě jednoduché

https://www.youtube.com/watch?v=t-oTdSY1Yrs

Budu strašně vděčný za každou radu...Momentálně jsem v koncích

A co když s tím mám zkušenost? Ne teda přímo s měděnými hrnci ale ocelový plech, i zkorodovaný a okujený dokážu dokonale pocínovat.
To video je v podstatě správné ale chybí tam několik důležitých věcí.
Postupujte takto:
Měděnou pánev zbavenou hrubých nečistot a mastnoty třeba jemným pískem na nádobí a opláchnutou čistou vodou nahřejte na velkém plynovém hořáku mírně přes 100 °C
Čistým bavlněným hadříkem namočeným v pájecí klempířské kyselině ( k dostání ve svařovacích potřebách) vytřete vnitřek který chcete pocínovat tak, aby se na horké pánvi vytvořil nepatrný povlak tavidla. Teplota pánve musí být taková, že se voda z pájecí kyseliny téměř ihned odpaří.
Na dno pánve vhoďte kousek cínu a ohřejte až se cín právě roztaví. Pozor, nepřehřát. Vezměte čistý suchý bavlněný hadřík a cín za tepla rozetřete po vnitřním povrchu. Přebytečný cín vylejte. Kdyby se v některých místech cín nechytl  znovu povrch potřete klempířskou kyselinou a přetřete cínem, vše za horka.
Pánev opláchněte horkou vodou a hotovo.
Pracujte v rukavicích a venku, dost to smrdí.
Stará norma uvádí, že pro potraviny musí být cín min 90%, zbytek může být olovo.

zrovna včera jsem louskal nějaké anglické stránky, a tam se zmiňovali o nějaké kyselině před cínováním a že se to dělá venku, bo to smrdí a kouří...
ty taploty si píšu...díky moc...