SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1 2
Dokázal by mi niekto vysvetliť ako to vlastne je? Hovorí sa, že bázické elektrody majú hlbší prievar ako rutilky a že rutilky sa hodia na tenké plechy a podobne. Lenže ak používam invertor, alebo teda usmernený zdroj, tak bázické elektródy majú byť pripojené na + pól a rutilové na - pól. Ďalej som sa dozvedel, že pri zváraní jednosmerným prúdom vzniká väčšia teplota na + póle a preto mi nejde dohlavy to, že bázická elektróda pripojená na + pól, teda tam kde je vyššia teplota a zváraný materiál sa ohrieva menej lebo je pripojený na - pól, má väčší prievar ako rutilka. Veď ak bude rutilka na - póle a materiál na + póle, tak by sa mal materiál viacej zahrievať (taviť) a teda by tam mal byť aj hlbší prievar ak sa nemýlim. Ak mi to niekto dokáže vysvetliť, tak budem vďačný a už budem zaspávať bez brouka v hlavje.
Ďakujem
PS: doteraz som doma bojoval s trafom RTB3 neusmernené a s rutilkami a vždy som sa rozčuloval jak pes lebo kútový zvar to bol skorej zázrak ak sa podaril. Teraz som kúpil omicron GAMA 1550A. Je ešte v krabici, ale dúfam, že to bude aspoň trošku lepšie a neboli to vyhodené peniaze. Tiež by som chcel vedieť ako tenký materiál je ešte možné zvárať obalenou elektrodou a aj teda ako zvoliť elektrodu či rutilku alebo bázickú a polaritu na tenký plech.
Ď.
Offline
Tenkej plech s tím nesvařuj,propálíš ho.Snad jedině rohovej svár a opatrně.Když chceš svařit na tupo kousek plechu,tak jedineě,když si místo kde budeš svařovat podložíš měděným špalíčkem,nebo měděnou pásovinou.Ale zase malej proud,malá elektroda a opatrně.
Offline
Pokud by jsi svařel tigem tak víš že wolframova elektroda je na -polu krom jineho hlavně ale kvuli jejimu co nejmenšímu tepelnému zatížení.Pokud ji zapojime na + pol (mimo schopnosti rozbijech oxidy hliníku) dochazi k jejímu velkemu tepelnemu zatížení ktere rapidně snižuje jeji proudovou zatizitelnost.Pokud je na+ polu bazicka elektroda tak se sice logicky vice ohřívá ale vzhledem k tomu že se pak material elektrody spoji se zakladním materialem tak teplo předa jemu (to se projevi v pruvaru).Pokud chces svařet slabe plechy pak je na to vhodnější metoda Mag Tig a pokud chces použít MMA pak si sežen elektrody s ∅2 nebo lepe 1,6mm.
Elektrodou plech tloušťky 1,5 mm ale spis 2mm a vice.
Editoval Honza007 (23-03-2018 23:05:52)
Offline
Honza007 napsal(a):
Pokud by jsi svařel tigem tak víš že wolframova elektroda je na -polu krom jineho hlavně ale kvuli jejimu co nejmenšímu tepelnému zatížení.Pokud ji zapojime na + pol (mimo schopnosti rozbijech oxidy hliníku) dochazi k jejímu velkemu tepelnemu zatížení ktere rapidně snižuje jeji proudovou zatizitelnost.Pokud je na+ polu bazicka elektroda tak se sice logicky vice ohřívá ale vzhledem k tomu že se pak material elektrody spoji se zakladním materialem tak teplo předa jemu (to se projevi v pruvaru).Pokud chces svařet slabe plechy pak je na to vhodnější metoda Mag Tig a pokud chces použít MMA pak si sežen elektrody s ∅2 nebo lepe 1,6mm.
Elektrodou plech tloušťky 1,5 mm ale spis 2mm a vice.
Dobre takže dajme tomu idem zvárať kútový zvar z plechov 3 mm. Rutilka asi nebude moc dobrá kvôli zatekaniu strusky. Použijem bázickú elektródu a priemer 2,5 mm alebo radšej 2,0 mm?
Offline
Radsej 2mm, ale nebal by som sa ani 1,6mm.
Offline
K původnímu dotazu: Na to jaký závar bude elektroda mít záleží na obalu. Když se podíváš na odhořelou bazickou, tak je na konci dost hluboký kráter. Ten usměrňuje vznikající plyny. U rutilcelulózových je přidána celulóza, která vytváží větší množství plynů, což má také vliv na hloubku závaru. Zkrátka je v tom mnohem víc fíglů, než je směr toku elektronů.
Offline
Famater napsal(a):
K původnímu dotazu: Na to jaký závar bude elektroda mít záleží na obalu. Když se podíváš na odhořelou bazickou, tak je na konci dost hluboký kráter. Ten usměrňuje vznikající plyny. U rutilcelulózových je přidána celulóza, která vytváží větší množství plynů, což má také vliv na hloubku závaru. Zkrátka je v tom mnohem víc fíglů, než je směr toku elektronů.
Takže keď to všetko zhrniem bez ohľadu na to, že elektróny vyletujú z (-) pólu a pri dopade na (+) pól ho viacej ohrievajú... aj tak ak vezmem rutilku 2,5 pripojenú na - pól a bázickú 2,5 pripojenú na + pól, Ampére nastavím +/- rovnako, tak s tou bázickou elektrodou ten plech prepálim skorej? Ide mi to po fyzikálnej stránke proti srsti, ale ak to tak je tak to asi tak platí.
Offline
Zase tak jednoduché to není. Jsou Rutilky a Rutilky. Když vezmu ER117 a EB121, tak EB121 propálí dřív. ER117 byla určena na tenké plechy. Když vezmu ruilku na konstrukce (ER113), tak už rozdíl nebude takový. To, že se zatížení prvotně jinak rozdělí, neznamená, že se ten výkon nepřenese zpátky do svarové lázně. To dělají ty horké plyny o kterých jsem se zmínil. U bazické vzniká z obalu kráter, který soustředí tok těch horkých plynů do svarové lázně, podobně jako u kumulativní nálože protitnkových střel (Panzerfaust). Nemá smysl zbytečně spekulovat. Stačí si koupit pár kusovek od různých typů elektrod a vyzkoušet si to.
Offline
Famater to popsal přesně. Podle fyzikálních zákonů se svařovaný materiál podle polarity ohřívá více, nebo méně, podstatnější tady ale je teplota a tlak plynů oblouku přímo v bodovém místě hořícího oblouku.
Offline
jsem sice amater samouk a moc si netroufam radit ale uz jen z me zkusenosti se neda rict ze kdyz vezmu jekoukoliv rutilku 2,5 a jakoukoliv bazickou 2,5 a dam stejny proud tak musi platit ze bazicka provari vic. Zalezi na elektrode, jejim slozeni a urceni. Jak je psano vyse 2 rutilky jineho typu o stejnem prumeru a provari ruzne. A co se tyce koutaku tak s bazickou 2mm + gama 1550 +profil 3mm musi jit krasne (mnohem lepe nez s rutilkou), i kdyz jsou i rutilky se kterymi se ten koutak da lepe nez s jinymi.
Offline
Tak ďakujem všetkým za vyjadrenie. Rutilky E-R 117 mám, kúpim nejaké bázické a budem skúšať. Čo som pozeral malé balenia po 10ks majú bazícké, ale 7016 a to nie je 7018 (E-B 121), dúfam, že to nebude nejaký veľký rozdiel. Ešte by ma zaujímalo... čo si myslíte o samostmievacích kuklách, teda či tam nejako tá elektronika stárne a po rokoch už treba nemá také ochranné vlastnosti ako za novoty (rýchlosť zatmenia a pod.)? Vždy som používal klasickú kuklu a potom som zohnal od jedného pána kuklu, na ktorej je teda vidno že už má nejaký ten rok a bola používaná. Vymenil som v nej baterku pre istotu, dal mi k nej aj pár ochranných predných štítkov. Jedná sa o kuklu Speedglas 9000V, teda už pomerne dosť starý kúsok. Čo ma ale prekvapilo, tak na žiarovku na strope (LED) reaguje normálne, ale ak zasvietim na nu ledkou od telefonu (blesk) tak nereaguje. Potom som na nu zasvietul ledkou čelovkou na max. intenzitu a nereaguje ale ked som znížil čelovky na nižší stupeň tak zasa zatmavila. Neviem na ako príncípe to funguje. Či na základe nejakej frekvencie alebo čo netuším. No hlavne mi ide o to aby som si nekazil zrak.
Offline
Videl som 16 ročný spreedglas čo sa ešte furt používala.
Offline
K těm elektrodám. Taky nejsem profi svářeč, ale cosi jsem už posvařoval. V práci používáme jen basické. Zkoušeli jsme nedávno a užjdou dát i na - pol, ale je to takové spíše lepení. Má to jiný zvuk, svár je spíše takový studený, protože to má malý průvar a hodí se to na vyvaření větších děr. Ale bral bych to jako nouzovku. U moderních invertorů se dají pořád používat i rutilky, zapojí se na - pol, ale co jsem zkoušel, tak není nad basické. U basických elektrod ale taky opět záleží na výrobci, některé jsou lepší, jiné horší. Já osobně zkoušel asi 5 různých značek a rozdíl docela brutální pro amatéra.
Offline
varok napsal(a):
K těm elektrodám. Taky nejsem profi svářeč, ale cosi jsem už posvařoval. V práci používáme jen basické. Zkoušeli jsme nedávno a užjdou dát i na - pol, ale je to takové spíše lepení. Má to jiný zvuk, svár je spíše takový studený, protože to má malý průvar a hodí se to na vyvaření větších děr. Ale bral bych to jako nouzovku. U moderních invertorů se dají pořád používat i rutilky, zapojí se na - pol, ale co jsem zkoušel, tak není nad basické. U basických elektrod ale taky opět záleží na výrobci, některé jsou lepší, jiné horší. Já osobně zkoušel asi 5 různých značek a rozdíl docela brutální pro amatéra.
A ktorá značka elektród teda pre amatéra ako píšeš bude taká najprijateľnejšia bez ohľadu na cenu, alebo ako by si ich porovnal od najhorších po najlepšie.
Ďakujem
Offline
Nejsem profík, ale lepší se mi zdají Esab OK 48.00 nebo Boehler. S těmi se mi svařuje pěkně. Měl jsem pár elektrod z práce Oerlikon a hrůza. Typ přesně nevím, označení 7018, takže by to měly být basické. Zkoušel jsem pár elektrod z baubau, nevím přesnou značku a nic moc, přirovnal bych je k těm Oerlikonům. V jedné firmě kde jsem dělal jsme měli elektrody od Lincolnu, typ jen 7018, označení nevím, ale taky se s nimi svařovalo super. Dokonce se mi zdají ty novější Esab 48.00 lepší než starý typ EB 121.
Offline
tom3248 napsal(a):
Tenkej plech s tím nesvařuj,propálíš ho.Snad jedině rohovej svár a opatrně.Když chceš svařit na tupo kousek plechu,tak jedineě,když si místo kde budeš svařovat podložíš měděným špalíčkem,nebo měděnou pásovinou.Ale zase malej proud,malá elektroda a opatrně.
Mám kamaráda vietnamce, byl profi svářeč než si (světě div se) otevřel obchod.
Bavili jsme se o vaření tenkých plechů elektrodou - říkal že ve Vietnamu (už to bude třeba 20 nebo i více let zpět) to dělali tak, že svařovaný místo podkládali blátem (možná jílem?). Nevzpomenu si už sílu plechu, ale jednalo se o čluny. Nevim jak tahle vychytávka funguje, píšu to jako zajímavost.
Offline
s tim jilem to je dobry, to zkusim. Me se na domaci prace z hlediska univerzalnosti nejlepe osvedcily LINCOLN BASO 48SP, jsou to vlastne rutilbazicke, dobre znovuzapaluji, stejne jako rutilky, takze se hodi i na kratke svary, zadne zbytecne oskrtavani. Pritom ale vari jako bazicke - dobre se udela koutak, zavarit struska se snad ani neda. Jsou na AC iDC. V pdfku na strance vyrobce pisou, ze jsou popularni ve svarecskych skolach, coz nejspis neni jen marketingovy kec, protoze se s nima dela fakt vyborne. Myslim ze na uceni ideal. Jinak na uceni doporucuju standardni normalni znacky s normalnima vlastnostma typickyma pro sve oznaceni, tedy od znamych vyrobcu jako fox, lincoln, esab atd. Ruzne ciny si nechat pro jejich dost promenlive vlastnosti na pozdeji. Bazicke e7016 v baleni po 10ks jsem videl v prodeji u nas jenom ciny.
Offline
Co mám katalog Lincoln, je Baso 48 ACDC +, průměr 2,5-4mm, ale možná už je to jinak, mám to už pár let
Offline
To 48SP bude asi dulezite, zde aktualni specifikace
http://www.lincolnelectric.com/assets/g … sp-eng.pdf
zde klicove vlastnosti
Rutile basic coated electrode with excellent start- and restart properties, Weldable on AC and DC
v nadrazene prehledove tabulce na webu ve sloupci aplikace: General purpose applications, Welding schools
takze vpodstate elektroda primo ucebni, skolni :-)
Jinak treba BASO 49 (bez SP) je ciste bazicka, ale tu jsem nezkousel.
fakt je ze je skoda, ze jsou od 2,5, stejne jako treba u rutilek supra - kdyby byly i tensi (2,0) hned bych je bral, ale asi to ma nejaky svuj duvod.
Offline
U té Supry mě to také mrzí, že je až od 2,5
Offline
Jak se 48SP chovají s ohledem na vlhkost? Je potřeba je přesušit?
Ve specifikaci mají "Redry electrodes 2-4h 350 ±25°C after removal from cardboard boxes".
Offline
nepresusoval jsem je a delalo se s nima vyborne, po skoropul roce co byla otevrena krabice v dilne kde je celkem vlhko jsem nezaznamenal rozdil. Samozrejme nedokazu posoudit veci jako pory ve svaru nebo nejake neviditelne vady co to muze zpusobit. pri mem domacim svarovani me to moc netrapi. Presuseni by pro me melo vyznam kdyby se tim mely nejak vyrazne zlepsit vlastnosti elektrody pri samotnem svarovani a to by se asi nestalo ale priste to zkusim. Stejne si musim udelat nejaky vzduchotesny obal na elektrody 350mm, mam jen na 300mm a proto jsem ty lincolny nechal zatim jen tak valet, jak supry tak baso a obema to evidentne moc nevadi.
Offline
Perfektní, tak to je zkusím. Jsem zvědav na rozdíl proti Lincoln Supra.
Offline
rob. napsal(a):
s tim jilem to je dobry, to zkusim. Me se na domaci prace z hlediska univerzalnosti nejlepe osvedcily LINCOLN BASO 48SP, jsou to vlastne rutilbazicke, dobre znovuzapaluji, stejne jako rutilky, takze se hodi i na kratke svary, zadne zbytecne oskrtavani. Pritom ale vari jako bazicke - dobre se udela koutak, zavarit struska se snad ani neda. Jsou na AC iDC. V pdfku na strance vyrobce pisou, ze jsou popularni ve svarecskych skolach, coz nejspis neni jen marketingovy kec, protoze se s nima dela fakt vyborne. Myslim ze na uceni ideal. Jinak na uceni doporucuju standardni normalni znacky s normalnima vlastnostma typickyma pro sve oznaceni, tedy od znamych vyrobcu jako fox, lincoln, esab atd. Ruzne ciny si nechat pro jejich dost promenlive vlastnosti na pozdeji. Bazicke e7016 v baleni po 10ks jsem videl v prodeji u nas jenom ciny.
Tak som objednal LINCOLN BASO 48SP 2,5mm keď si o nich napísal len pozitívne veci. Nie som žiaden zvárač, ale potrebujem aj niečo povariť teraz doma a aby to aj pekne vyzeralo a jednoducho tie kútové zvary so starým striedavým trafom RTB3 a rutilkami E-R 117 sa mi nejako stále nedaria, proste stále zatečená struska. Dúfam, že už lepšie elektródy a invertor vyriešia moje nervovanie sa nad zvarmi.
Offline
Stránky: 1 2