SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Atlan napsal(a):
Tak neviem ja stymi 421 neviem urobit zvar (proste sa to nespoji a ostane tam troska. Naproti tomu eb121 nez problemu.
Tak ze 421 je cinska pohroma.
srovnavat rutilku s bazickou a stezovat si, ze s rutilkou tam zustane struska a jeste z toho vyvozovat zavery, ze je to cinska pohroma, protoze je horsi nez znackova elektroda o xkrat vyssi cene uplne jineho typu... Ale jak jsem uz psal neni cina jako cina a se stejnym oznacenim se od jineho cinskeho vyrobce muzou dost lisit. Vubec by nebylo spatne, kdyby se sem davali zkusenosti s ruznyma cinama, nekomu to muze pomoct aby nekoupil zbytecne ty horsi. A je spousta praci kolem baraku, na ktere je eb121 proste skoda, ne-li primo vyhozene penize.
Offline
Evb50 nestoji vela, zvara luxuxsne a myslim ze jeden balik okolo domu vydrzi aj 5 rokov tak casto sa zase tie ploty nevyrabaju.
Offline
Já mám zkušenosti, že rutilka musí mít přesné nastavení proudu.
Že oblouk na elektrodě hoří třeba při 20 ampérech jen dokazuje, že svářečka má velice dobré dynamické charakteristiky. Sice to na dílci možná nějaký kov nafluše a ten se možná i spojí s podkladem, ale rutilka má obvykle v oblouku svarový kov hodně hustý a když se svařuje s nízkým proudem, je ještě hustší a struska tak vůbec nestihne vyplavat na povrch , než svar ztuhne. U rutilek je tedy nutné nastavit optimální proud s přesností na pár ampér, těsně předtím, než je proud už příliš velký a je příliš velký rozstřik. A jestli má elektroda ten kov příliš hustý, možná u těch levných čínských a je třeba hodně kvalitní svar, tak třeba i nastavit proud ještě mírně přes. Za cenu většího rozstřiku a třeba i toho, že elektroda při svařování už začíná žhavit.
Výjimkou jsou pouze rutilcelulózové elektrody, kde ta celulóza v obalu elektrody dělá svarový kov tekutější.
Offline
No právě , pak to prská a prská . Nesvářím s tím . I když je doma mám ....
Offline
Tak urcite ja budem laborovat na cinskej pomste na 2 A presne... A ako budem zvarat v inej polohe? Ked musim mat mensi prud?
Asi tie moje elektrody su blbe. Lebo s bazickymi je radost zvarat.
Offline
ty ciny jsem zkusil prave protoze o nich nekdo tady na foru psal, ze jsou dobre na tenke veci, tedy ty e6013 2mm. Chce to trochu trpelivost nez si na ne clovek zvykne, na prvnich deseti jsem se taky rozciloval, chce to asi trochu grif ale nakonec jsem jim prisel na chut, delalo se mi s nima nakonec lip nez s ok43.32, ty chtely o fous vetsi proud a vice propalovaly. Naprosto souhlasim, ze i na bezne prace kolem baraku to nema ani z hlediska ceny moc smysl, ale rad experimentuju a zrovna jsem delal ploty kolem cele zahrady. A bazicke E7016 od stejneho vyrobce jsou slusne, zavarit struska se s nima prakticky neda, pri cene 44kc/kg vcetne dph. Zkusim sem vlozit obrazek, at je jasno, ktere to jsou.
Offline
podle specifikace vyrobce jsou treba ty ok43.32 2mm od 40A, tyhle ciny jsou dle specifikace od 30A, je to sice jako kdyz kadi zizala, ale kdyz se s tim zalepi dira, tak je to porad lepsi nez ji zalepit zvykackou :-).
Offline
Dříve každý doma neměl trafo s usměrňovačem, tak se vařilo rutilkama. A nastavení na ampér přesně? Na odbočkovém trafu? Jsme rozmlsaní soudobou technikou. Jak bylo uvedeno jinde v dotazu, čím svářejí Němci a odpovědí bylo, že převážně rutilkama, mluví o tom rozmlsání v naší kotlině.
Offline
Jaké rozmlsáni? Sám svařuji na invertoru rutilkama, ale kvalitníma od Böhleru. Cenově to vychází určitě dráž než nějaké obyč baziky od Esabu. Ale svár je krásný jak od tigu, žádný rozstřik, struska se sama odlupuje, nenavlhají, tudíž netřeba sušit (kdo z vás to u bazik dělá?), obal ohnu klidně o 180 aniž by popraskal a hlavně zapalují samy na škrtnutí.
Vidím to spíš na určitou českou ješitnost - s rutilkama svařují amatéři s trafem a s bazickýma my mistři. A možná i, že dřív za komárů tu kvalitní rutilky prostě nebyly.
Editoval Jimmys3 (15-03-2018 13:46:07)
Offline
Já to vidím tak, že za socíku se svářeči dělili na amatéry a profíky.
Amatér potřeboval svařit třeba plot nebo stojan, tak někde sehnal svářečku, logicky to bylo spíš pouze trafo bez usměrńovače a v práci sehnal rutilky. Plus navíc bylo k tomu to, že tehdejší rutilky svařovaly, i když nebyly vysušené a ležely roky v garáži a třeba už začínaly rezavět.
Profík buď svařoval v práci nějakým zdrojem stejnosměrného proudu nebo to studoval a šťoural do svářeček a tak si doma pořídil usměrńovač ke svářečce a svařoval bazickými.
Po revoluci začaly být mnohem dostupnější usměrňovače a později polovodičové invertory a tak svářeči chtěli být "profíky", opustili svařování střídavým proudem trafem a začali svařovat stejnosměrným proudejm a bazickými.
Já jsem to v podstatě zažil taky, když u nás doma na vesnici byly vesměs dostupné pouze všelijaká trafa. Od samodomo po třeba tehdy prodávané, kterým se na akci Z svařovala armatura do betonu. Zatímco v práci ještě za socíku mě kolega projektant svařování "lámal" na pořízení stejnosměrné svářečky a svařování bazickými, prý "mnohem lepší než rutilkami".
No, dodnes mám jen trafo.
Offline
Anebóóóó z fabriky vynesl trojfázový motor. Z dílen ČSAD (za pár flašek a někdy i jen za jednu) sehnal dynamo z autobusu. Spojil to přes klínové řemeny. Kámoš elektrikář vynesl trojfázový kabel s bakelitovou vidlicí, vypínač a už to ty vošo frčelo. Chtělo to ale pořádné uhlíky, protože ty hořely. Ale daly se sehnat a vynést v kapse. Nejdřív se to provizorně na stole zmontovalo. Svařil se vozejk s pořádnýma kolečkama, taky výnos. Pak se to finálně smontovalo. A šlo to. Kolik se jich ještě po garážích válí. Když se tak zamyslíte, kolik lidí by bylo ochotných něco takového podstoupit. Ale když se stavěl barák, tak to prostě muselo být.
Editoval Welda (19-03-2018 09:31:16)
Offline
No, když jsem si kdysi dávno pořídil usměrňovač k trafu, tak určitě ne proto, abych byl "profík". Bylo to hlavně kvůli tomu, že stejnosměrný proud umožnil používat spoustu jiných elektrod (na litinu, tvrdonávary, přechodové atd.) a ty se daly bez problému po pár kouscích sehnat po fabrikách. A už jen jako bonus bylo to, že třeba koutové svary byly s bazickou elektrodou nesrovnatelně lepší, než rutilkou - taky jsem je pak hodně brzo přestal používat. Ještě se daly koupit kyselé EK103, ale u nich mi jednou prasknul při chladnutí svár a tím u mně skončily.
Určitě ke všemu přispělo i to, že v obchodech se daly na trafo běžně koupit jen klasické ER, dneska už je situace úplně jiná.
Offline
U nás dříve byl takový standard rutilek, ER117. Proto se nebylo čemu divit, že každý kdo uměl nebo mohl dělal všechno proto, aby si přídil něco, co by svářelo s bazickýma. Přitom existovaly také ER113, které měly hlubší závar a také ER118, RC, které "vařily jako báseň". Přitom tyto elektrody bylo obtížné sehnat. Nové typy rutilek se u nás nevyskytovaly. Jednou jsem (po roce 90) koupil balík ER113 od esabu. Když jsem ho otevřel, tak byly nějaké divné, mnohem světlejší a popsané- bylo na nich PH28. Svářelo se s nimi ještě lépe než s původními ER113. Tak jsem objevil PH28 (Elektrochimika, dnes Oerlikon). Tehdy ale vždy v obchodě: Chci elektrody na trafo-prodali ER117. Tak si myslím že byl u nás vytvořen k rutilkám odpor a také doslova bablitých svárů na plotech vlastníma rukama stavěných domů.
Offline
Muzete mi prosim doporucit elektrodu, se kterou jde navarit co nejvice hmoty na co nejtenci plech s co nejmensi tendenci ho propalit? Zkratka elektrodu s minimalnim zavarem. Tady na foru jsem se docetl, ze na tohle je delana prave ER117, ale jak je na mnoha mistech zmineno tak je to historie a slusne receno nic moc a vzhledem k tomu mi prijde neadekvatne vysoka cena. Mam treba lincoln supra, ale ty jsou od 2,5mm a i s minimalnim proudem v teto tloustce neco navarit na 1mm plech je nemozne. Mam taky jak jsem psal vyse ok43.32 2mm a zlute ciny e6013, ty ok chteji vetsi proud a tudiz takovy tenky material snaze propaluji nez ty ciny, takze nakonec nejlepsi mi pro tento ucel vychazi ta zluta cina 2,0mm. Ale nechce se mi verit, ze by nakonec nejlepsi rutilkou na tenke veci byla cina za 50kc/kg. Zkousel jsem i chemveld 7000 1,5mm, ale ty chteji paradoxne vetsi proud (jinak se jen prilepi) a vice propaluji nez ty ciny 2,0. Takze pokud mate nejake tipy tak sem s nima... Potrebuji pri opravach stareho zahradniho naradi misty doplnit a zesilit zakladni material. Ted to delam tak, ze navarim tou tenkou cinou s minimalnim proudem par housenek pres slaba mista. Tim material zesilim a potom to prekryju bazickou 7018 (fox) a drzi to dobre. Jsem domaci amater samouk a rad si necham poradit, muj dotaz tedy zni co za elektrodu je nejlepsi prave na to zesilovani a navarovani tenkeho (a casto zkorodovaneho) zakladniho materialu.
Offline
Já na to mám možná stejné rutilky z Ćíny - ve žlutém obalu z Bauhausu, těmi se dá i docela dobře "psát" nebo "kreslit" a opravdu snesou jen minimum proudu. Supra je dobrá, dělá hezký svár, ale na tohle jsem ji nikdy nezkoušel
Offline
rob. napsal(a):
... co za elektrodu je nejlepsi prave na to zesilovani a navarovani tenkeho (a casto zkorodovaneho) zakladniho materialu.
Nebude se cena přídavného materiálu blížit ceně nového nářadí? Na tenký plech používám MAG, navrstvíš si kolik chceš; i já občas opravuji zahradní nářadí; ale zkorodované a jěště elektrodou je celkem problematické...
Editoval davor (23-03-2018 22:00:09)
Offline
Nevím jak teď, ale dřív se prodávaly ER917 pr.1,6. S nima se takové věci daly slušně svářet. Řílaki jsme jim "pastelky", protože vyby v takové krabičce jako pastelky.
Offline
souhlasim s tim ze opravovat takove naradi nema ekonomicky moc smysl ale bavi me to a objevil jsem toho na pude celou hromadu snad za nekolik desitek let, znate to, kdyz se neco pokazi, ulomi, praskne tak se to nevyhodi (ani nespravi) ale da na pudu :-). A ted kdyz chybelo naradi tak bud muzu koupit nove nebo opravit stare a trochu se na tom pocvicit. Navic nektere clovek ani nekoupi, treba takova extra siroka motyka na nahrnovani brambor - to presne potrebuji a nikdy jsem nikde prodavat nevidel. Ty er917 jsem nikde nenasel, mozna to bylo necim nahrazeno. Prave takove "pastelkove" elekrody me zajimaji. Nejlepsi je zatim fakt ta "zluta cina", viz foto obalu vyse. A uprimne me zklamaly chemweld 7000 1,5mm (ktere jsou 6X!!! drazsi), proste chteji vetsi proud nez ty ciny a propaluji a s nizsim proudem jsem jeste nevidel aby nejaka rutilka takhle lepila. Oproti tomu treba bazicke chemweld 7018 jsou vynikajici, ale to uz je na neco jineho.
Offline
Ještě před 1989 byly k dostání čínské rutilky. Měly světlý obal, ohebné a měly vynikající vlastnosti. Nad čínskými, slovinskými elektrodami není třeba ohrnovat nos.
Offline
ER-117=6013 po americku. Rutilová elektroda pro malý průvar.
Číst produktové listy někdy je to tam napsáno doslovně někdy je tam "výborná na svařování plechů" nebo "vhodná pro stehování. "
Editoval Vedra (24-03-2018 13:34:47)
Offline
Jenže ER113 také 6013, PH28 také 6013, Boehler 6013¨všechny sjou 6013 a s každou se vaří jinak.
Offline
ER-117 nesahají čínským J-421(E-6013)ve žluté krabici ani po kotníky.
Offline
ER-117 nebyly moc dobré,raději jsem používal ER-107.S těmi šlo vařit i v polohách.Čínské vyzkouším.
Offline
Dobrý den,
měl bych dotaz. Zda se dá poznat o jaký elektrody jde. Rutilová nebo bazická. Děda měl trafo a mix elektrod v krabičce. Ty co jsou rozměrově do krabičky, tak jsou J421 (lze použít jako náhrada za rutilky e-117), jsou tam dvě barvy, buď světle šedé nebo tmavě šedé. Nevím které jsou jako originální obsah. Pak jsou tam ještě o 5 cm delší. Táta je použil na trafu a v poho, já mám týden invertor. Nemůžu ho nějak poškodit? Mám je používat jako rutilky? Začínám se svařováním a myslel sem si, že bych je mohl použít jako na naučení. Dík za radu.
Offline
charlie81 napsal(a):
Dobrý den,
měl bych dotaz. Zda se dá poznat o jaký elektrody jde. Rutilová nebo bazická. Děda měl trafo a mix elektrod v krabičce. Ty co jsou rozměrově do krabičky, tak jsou J421 (lze použít jako náhrada za rutilky e-117), jsou tam dvě barvy, buď světle šedé nebo tmavě šedé. Nevím které jsou jako originální obsah. Pak jsou tam ještě o 5 cm delší. Táta je použil na trafu a v poho, já mám týden invertor. Nemůžu ho nějak poškodit? Mám je používat jako rutilky? Začínám se svařováním a myslel sem si, že bych je mohl použít jako na naučení. Dík za radu.
Jestli to trafo nebylo usměrněné, tak budou všechny rutilové.
Rozdělit je vizuálně podle druhů, určit zhruba podle průměru a tabulek svařovací proud a na nějakém kovovém odpadu doladit ten svařovací proud na optimální. A ten zapsat pro příště.
Pokud byly ve vlhku, tak ještě předtím přesušit. Rutilcelulózové při teplotě 80- 100 st C ( při vyšší teplotě začnou smrdět a tmavnout, celulóza se rozkládá), čisté rutilky při teplotě vyšší, zase se to dá zhruba určit, že obal se nesmí měnit a nesmí uvolňovat smradíky.
Invertor by se zkoušením poškodit neměl, pokud už nebude načatý. Ta pravděpodobnost je u elektroniky vždy, u kvalitní a nové velmi malá, u vykostované a staršího data znatelně vyšší.
Offline