SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Znáte někdo žlutou krevní sůl chtěl bych se odní něco dozvědět třeba k čemu se používá a taky něco o její bezpečnosti prý jeto jedovatý. Používají to u nás v práci pro zlepšení oceli k dosažení večí tvrdosti.
děkuji za rady
Offline
K4[Fe(CN)6] - hexakyanoželeznatan draselný, ferrokyanid draselný, potassium ferrocyanide. Jedovatá není - dále viz strejde google.
Offline
svarovani napsal(a):
Znáte někdo žlutou krevní sůl chtěl bych se odní něco dozvědět třeba k čemu se používá a taky něco o její bezpečnosti prý jeto jedovatý. Používají to u nás v práci pro zlepšení oceli k dosažení večí tvrdosti.
děkuji za rady
Používá se, jak správně sám uvádíte, na povrchové vytvrzení oceli. Jde o tepelný proces, kdy se krevní sůl rozkládá a uvolňuje uhlík do povrchu oceli, kde vzniká reakce s Fe za vzniku karbidu železa, nebo také zvaný cementit, chemický vzorec Fe3C. Tato látka má orthorombickou krystalovou strukturu. Je to velmi tvrdý a křehký keramický materiál. Takže takto zušlechtěná ocel má vysokou povrchovou tvrdost, zatímco vnitřní materiál zůstává houževnatý.
Mimochodem ta sůl sama o sobě jedovatá není, nicméně reakcí se silnými kyselinami uvolňuje kyanovodík a ten je prudce jedovatý!
Editoval Frank (26-02-2009 15:00:40)
Offline
No jo ,KCN neboli cyankali reaguje v zaludku s HCl za vyvoje kyanovodiku HCN. Ten zablokuje bunecne dychani a konec. oxid uhelnaty jde na to humpolacky ,ten zabranuje vubec navazani kysliku na krev uz v plicich. nebo kecam?
Offline
pa napsal(a):
No jo ,KCN neboli cyankali reaguje v zaludku s HCl za vyvoje kyanovodiku HCN. Ten zablokuje bunecne dychani a konec. oxid uhelnaty jde na to humpolacky ,ten zabranuje vubec navazani kysliku na krev uz v plicich. nebo kecam?
Co jeto za skratku KCN HCI HCN nevím cojeto za chemickou skratku (ve škole jsem z chemie propadal)
Offline
ahoj frank , aký pomer sa dáva soli , viac krát som to chcel vyskúšať , sol mám , len pomer neviem a sem tam by sa mi to aj hodilo . dakujem, len ja mám cervenú krevnú sol (-býčiu krv) tuším haxakyanoželezitan draselný.
Offline
roman 16 napsal(a):
ahoj frank , aký pomer sa dáva soli , viac krát som to chcel vyskúšať , sol mám , len pomer neviem a sem tam by sa mi to aj hodilo . dakujem, len ja mám cervenú krevnú sol (-býčiu krv) tuším haxakyanoželezitan draselný.
Přiznám se, že nerozumím co chcete dělat Můžete to rozvést do konkrétní podoby?
Offline
venujem sa reštaurovaniu historických strelných zbraní výrobe damascenskej ocele a následne nožov z nej, gravírovaniu strelných zbraní ...atď , ale hlavne som mal na mysli opravu súčiastok , poprípade výrobu novej pri ktorej je makké jadro a pevný oteru odolný povrch súčiastky , tým pomerom som myslel pomer krvnej soly vo vode , pri kalení , ako chladiacu lázeň , aspoň mi takýto spôsob popísal kalič , bohužial som sa nespítal v tedy na pomer .
Offline
roman 16 napsal(a):
venujem sa reštaurovaniu historických strelných zbraní výrobe damascenskej ocele a následne nožov z nej, gravírovaniu strelných zbraní ...atď , ale hlavne som mal na mysli opravu súčiastok , poprípade výrobu novej pri ktorej je makké jadro a pevný oteru odolný povrch súčiastky , tým pomerom som myslel pomer krvnej soly vo vode , pri kalení , ako chladiacu lázeň , aspoň mi takýto spôsob popísal kalič , bohužial som sa nespítal v tedy na pomer .
To je hezké hobby. Ale to nefunguje tak jak si to představujete. Ta krevní sůl (žlutá) se nerozpouští ve vodě a není to kalící lázeň. Pokud chcete docílit efektu, aby vnitřek materiálu byl měkký a houževnatý, musí být použita uhlíková ocel asi 0,25% C a procedura se provádí tak, že na zahřátý materiál asi 950°C sypete krevní sůl, ta se teplem rozkládá na uhlíkaté sloučeniny a uhlík prostupuje do povrchu oceli. Potom se celá věc zakalí a ta nauhličená vrstvička materiálu se stane tvrdou. Vnitřek se nezakalí. Tato metoda se nazývá cementování a lze ji pomocí žluté krevní soli a autogenu v amatérských podmínkách provést.
Vy ale asi máte na mysli něco jiného. Nitridování. Podropbný popis je nad rámec tohoto příspěvku - podívejte se sem:
http://sci.muni.cz/chemsekce/c8870/pdf/ … pzprac.pdf
Je tady popsané jak to cementování, tak nitridování. Tam se ale používají kyanidy a ty jsou prudce jedovaté.
Offline
Na díly uvnitř houževnaté a zvenku odolné proti otěru jsme používali galvanicky nanesené povlaky takzvaného tvrdochromu anebo jako alternativa chemicky vylučovaného niklu. Třeba na písty a vnitřky vzduchových válců i různých složitějších vzduchových rozvaděčů. Spousta technologie, vrata linek, upínací přípravky i jednoduchá logika atd v dílnách byly dělány na pohon tlakovým vzduchem. Tyto povlaky se taky dají nanášet i v poměrně velkých vrstvách desetin milimetru.
Offline
frank dakujem , tak som to zle pochopil ,cementovanie v prášku s dreveného uhlia robím je to stará technika a myslím si že aj velmi dobrá len časovo náročná- ak chcem hrubsí povlak, ale ostanem pri zaužívaných spôsoboch -tie kyanidy ma moc netahajú. a pri technike s uhlím som si už vychital chyby. dakujem
radim , a vedel by si zloženie lázne tvrdochomu , alebo ste to kupovali už zarobené ? nejeké recepty na chromovanie a niklovanie mám , ale asi to nieje to isté čo tvrdochróm.
Offline
Bohužel nevím, byl jsem jen koncový zákazník, někdo pro mě skládal tu technologii, kde byl do těch válců předepsán ten tvrdochrom. Ten dával dělat do místní galvanovny. Běžné rozšířené pokovovací recepty budou nejspíš dekorativní povrchy, tvrdochrom je něco jiného a specialita.
Editoval Radim (22-10-2009 13:40:37)
Offline