SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Mam 20kVA bodovku s timto ovladanim a neni mi jasne jaky vyznam pro svarovani ma:
1) Delka te nabehove rampy k prvnimu svarovacimu impulzu (parametr "slope").
2) Pocet svarovacich pulzu a proc vubec svarovani prerusovat a varit v nekolika pulzech.
Budu svarovat k sobe tenke draty 1-1.5mm. Zatim jsem vicemene metodou pokusu a omylu nastavil 1periodu na tu rampu a 1 periodu na svarovani. S 30% proudu to davalo zatim nejlepsi vysledky, ale vzdy to muze byt lepsi.
Jaky material elektrod se pouziva pri vyssim pracovnim tempu?
Zatim tam mam klasicke cucrzr ale linka bude delat pri plnem vykonu cca 50.000 svaru za smenu a cucrzr mi na prvni pohled neprijde nejak zvlast tvrdy. Mam strach aby se v elektrodach casem nevymackaval dulek (draty budou vuci elektrodam porad ve stejne pozici) a nemenily se tak parametry svaru. Ty draty jsou pomerne tvrde a pokud se prilis prohreji pak se ve svaru lamou coz je nezadouci.
Editoval ferda11 (26-12-2017 09:54:58)
Offline
Co jsem kdysy dělal na bodovačce Tecna 90, tak nastavení vám moc neporadím. Elektrody dělali z Chrom mědi, ale to je asi ta slitina co píšete. Na opotřebování jsme používali jemný plochý pilník. Měli jsme několik párů elektrod. Vždycky jsme to jemně šmidlali pilníkem, když už to bylo trošku opotřebované, tak to vydrželo déle. Při větším opotřebení už to ale nepomáhalo, tak vyměnit a ty opotřebené se stočili na sousruhu.
U toho nastavení vím jen to, jak se ptáte na těch více impulsů, tak u svařování se mohl používat větší proud kvůli větší pevnosti. Když dáte větší proud, tak by byl spoj při normální délce pulsu spálený. Pulsy nastavíte třeba dva krátké, proud vyšší. Vyzkoušejte.
Online
Musíte se podle základního materiálu a provozních podmínek rozhodnout mezi tvrdým a měkkým svárem. Pro tak vysokou kadenci, jakou naznačujete, bych doporučil tvrdý režim. O mnoho lepší elektrody než CuCrZr asi z cenových důvodů nepoužijete. Proto bude nutné do směnového času zařadit opracování obou elektrod. Používají se k tomu tzv. ruční nebo strojní ořezávátka. Někdy je vhodnější zařadit do směny pravidelnou výměnu po odzkoušeném počtu svárů. Prostě elektroda se musí obrobit třískově na tvar, nikdy pilníkem! Pilník zkrátí životnost elektrody na polovinu, i méně.
Offline
Tvrdy rezim rozhodne. Ten nerezovy drat se v zadnem pripade nesmi prohrat tak aby v miste svaru doslo ke zmene jeho vlastnosti v podstatnem prurezu dratu - v tom pripade se ulomi. Casy jsem nastavil nejkratsi jake sly, tedy 1 perioda ta nabehova rampa a 1 perioda svarovani. Proud jsem zvysoval do te doby, nez doslo k prohrati dratu v celem prurezu (barevnym zmenam) a pak vratil o kus zpet. Teplotu dratu v miste kontaktu s elektrodou tezko rict, tipuju max 200C.
Cena elektrod neni uplne rozhodujici, linka musi bezet pokud mozno kontinualne, proto bych radeji volil lepsi material nez platil pikolika ktery bude menit elektrody.
Jaka je vlastne pricina opotrebeni elektrod? A proc pri pouziiti pilniku dochazi ke zkraceni zivotnosti?
Jeste mne napadlo udelat do elektrtod drazky jako na obrazku. Ty by se pak uz netvorily za provozu a nedochazelo by tak k nezadouci zmene prechodoveho odporu a tim i vlastnostem svaru v prubehu opotrebeni elektrod.
Nebylo by mozne pripajet na konce elektrod tenkou vrstvu kontatkniho materialu s vyssi tvrdosti i za cenu snizene vodivosti?
Treba takovy karbid wolframu ma vodivost srovnatelnou s oceli, ale tvrdost s korundem.
Editoval ferda11 (26-12-2017 14:16:18)
Offline
Q = RI² . t
Takže na každém elektrickém (i přechodovém) odporu v obvodu se bude vytvářet teplo. Každá dodatečná kontaktní vrstva bude mít větší elektrický odpor, bude se ohřívat se všemi následky pro vytvářený svár. Při profi výrobě svařovaných sítí se používají docela složité systémy přítlaku a spouštění svařovacího proudu do jednotlivých elektrod. Přibližně totéž platí i třeba při přivařování serií matic a svorníků na plechu.
Prostě každé z variant odporového svařování je potřeba věnovat komplexně. Bez řádné předchozí teoretické analýzy a porovnání praktických výsledků s výpočty z oblasti spolehlivosti, jakosti, ale i ekonomiky, se rozumně odporově svařovat nedá.
A ještě k tomu "orovnávání" elektrod. Lidská ruka a pilník nejsou schopny vytvořit dostatečně rovnoběžné plochy v dotykových rovinách.
Offline
S tim zahrivanim bych to nevidel az tak dramaticky. Kdyz vezmu ze napriklad wolfram ma vodivost o cca 50% horsi nez CuCrZr z logiky veci vyplyva, ze se bude 3mm tlusta wolframova spicka zahrivat stejne jako o 6mm delsi elektroda CuCrZr + neco na prechodovy odpor pajky. Vzhledem ze rozdil odvodu tepla do okoli pri delce elektrody zvetsene o 3mm se da zanedbat, myslim ze s oteplovanim problem nebude.
Spis mi slo o to, jestli se takove reseni pouziva v praxi, jestli tam neni nejaky dalsi hacek apod. Je mi jasne ze se to bude muset vyzkouset, ale nerad bych se poustel do slepych ulicek hned od zacatku, jako napr. medene elektrody apod. Vsichni tu rikaji ze je to blbost, ale stejne si to kazdy kutil musi vyzkouset na vlastni kuzi sam :-)
Offline
Měli jsme v automobilové firmě problém se životností elektrod pro bodování. Přesto, že jsme měli mraky informací z velkých automobilek, nedůvěra přetrvávala. Návar z tvrdokovu se neosvědčil, přehříval se a opotřebené elektrody se už nedaly ani orovnat ani renovovat. Elektrody s nalisovanou vložkou z wolframu zhavarovaly ještě rychleji, protože vložka se velmi rychle v elektrodě uvolnila. Nutnost svařovat s přesně definovaným průměrem hrotu elektrody nakonec vedla k použití elektrod CuCrZr s počítáním bodů, kdy po určitém počtu bodů se ořezávátkem opravily dosedací plochy a po určeném počtu orovnání se elektrody měnily bez ohledu na jejich vzhled, protože spolehlivost odporového spoje je důležitější než možnost, že se elektroda "proboří" a chladící voda zaleje pracoviště.
Offline
Jo, to zni rozumne. Ja budu potrebovat to same, radeji vymenim elektrody driv nez zacnou byt problemy. Jen u CuCrZr mam obavy z toho, ze se budou v elektrode vymackavat dulky protoze drat bude stale ve stejne pozici vuci elektrodam. Odhaduju ze u trech period za sekundu na 30% vykonu 20kVA stroje nebude hlavni problem teplota. Od vlastniho svaru se budou zahrivat jen minimalne, jen od prechodoveho odporu.
Dik za info ze jsou wolframove elekrtody vubec pouzitelne, mel jsem obavy z ruznych oxidu na povrchu elektrod apod.
Da se aspon radove odhadnout zivotnost CuCrZn elektrod pri takovem provozu? Pokud vydrzi alepon jednu smenu (50.000) bodu bez srovnani, nevidel bych v tom problem, ale obavam se ze to je nerealne. Pritlak bych odhadoval cca 100N. Musim to zmerit, ale kdyz jsem mezi stlacenymi hroty protahl smirgl, nekdy se roztrhl , nekdy ne.
Offline
Ten přítlak je potřeba pořádně ošetřit. 100 N by bylo velmi málo!
Viz: https://www.google.cz/search?q=m%C4%9Bk … 8Qe67oTwCw
Offline
S tim pritlakem si muzu pohrat, to mne nenapadlo. Zatim je to nejak nastavene pruzinou jeste z vyroby, v lince tam bude samozrejme pneumaticky pohon.
Dik za tip.
Offline
Parametr slope je náběh proudu - znamená to, že za určitý počet pulzů naběhne proud na požadovanou úroven. Má vliv na prskání , vypalování elektrody a bodovaného materiálu. Tento čas se sčítá s hlavním svařovacím časem.
Pulzní bodování se používá při bodování pozinkovaných plechů, případně jinak znečištěného materiálu. prvním pulzem se vypálí zinek, další pulzy svařují. Smysl mají dva až tři pulzy.
Při vyšším počtu bodů se používají wolframové hroty, které si jednoduše vyrobíte tak, že si koupíte wolframovou jehlu průměr 4 až 5 mm a tu zalisujete do běžných měděných hrotů. Pozor nesmí vyčnívat z mědi ven. Potom bodujete v místě toho woframu.
DOBŘE NASTAVENÁ BODOVKA NESMÍ PRSKAT.
Offline