SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Ano, protože trh si to žádá. Ty menší invertory stojí kolem 5000,- kč. Kdyby tam dávali nějaké špičkové součástky, tak se na takovou pěknou cenu nikdy nedostanou. A myslíte, že by lidi kupovali mašiny pro hobby za 10000,- kč? Nebuďte směšní!

Môže to byť čokoľvek z toho čo radí Radim, prípadne aj ďalšie poruchy, ale ešte jednú radu pridám. Ak nie si v elektronike doma, nehľadaj chybu sám, ani so susedom, ktorý síce vie zapojiť vypínač alebo aj zásuvku v komore.

Atlan napsal(a):

ono to je vyrobene naschval tak aby to klaklo.

.

Pravda. Co by chudák výrobce vyráběl a prodával? Kdyby to vydrželo dlouhá léta.
Na 2letou výdrž se dnes dělá téměř vše (např. televize za 2tis.€)

Páni, zas to nepreháňajte. Ono do tých výrobkov by sa aj teoreticky dalo zabúdovať nejaký procesor, ktorý by mohol odpočítavať čas pre umieračík, ale to by si výrobca aj vykopal vlastný hrob. Takáto iniciatíva by bola rýchle odhalená. Faktom je, že frekvencia porúch sa u elektroniky časom zvyšuje a podľa mojich skúsenosti to majú na svedomí z 80% elektrolytické kondenzátory. U tých je ale rozptyl životnosti hrozne veľký a nedá sa predvídať ani u kusov,ktoré vyšli z jedného stroja z výrobnej linky. Dnes sú to kondíky veľmi malé s pomerne veľkou kapacitou a zásoba elektrolytu je veľmi veľmi malá. Hermetičnosť je obalu je achilovou pätou týchto súčiastok a po určitom čase najmä v prostredí so zvýšenou teplotou ale najmä vplyvom impulzného zaťaženia sa zvýši ESR tým sa teplota aj únik sa znásobia. Porucha sa môže objaviť v ktoromkoľvek obvode a to vplyvom nedostatočného odfiltrovania impulzov. Je pravdou, že u kvalitných značkových elytov je tá frekvencia poruch nižšia, ale vyskytuje sa. Najviac sa tomu výrobcovia brania navýšením počiatočnej kapacity, keďže najmä u filtrov vyššia kapacita nie je na závadu.

Já do elektroniky (jako koníčka) už fušuju pěknou řádku let, ale na opravu invertoru bych si asi netroufl, je potřeba především dobře znát principy funkcí jednotlivých obvodů. Osobně jsem si zkoušel před lety opravit několik poškozených zdrojů z PC, ale bez výraznějšího úspěchu - jeden jsem opravil, ale dva další úplně dorazil. Ono najít a vyměnit shořelou součástku zas tak velký problém není, ale ta vadná součástka bude s největší pravděpodobností jen následek, nikoliv samotná prvotní příčina.
Vřele doporučuji do svářečky vůbec nelézt a poslat ji do servisu - nemusí se vždycky jednat o nějaké závratné částky za opravu. Pokud přesně nevíte co a kde hledat, může se následná oprava skutečně o dost prodražit.

Proč asi aby jsme jetu nepomluvili na tom to foru..  Jasmam mam gamu od roku 2010 a svařuje pořád bez chyby elektrodou svařuji tak 6x za rok vetšinou malíčkosti jinak vše ostatni kčemu se da použít ceočko tak ho použiji raději..

To, že jsou menší chladiče, nemusí vůbec nic znamenat. Možností je více. Mohli použít novější polovodiče s menšími ztrátami, mohli upravit budicí obvody pro lepší spínání a opět menší ztráty při spínání a rozpínání. Mohli dát výkonnější ventilátor a zlepšit proudění vzduchu atd. Ale samozřejmě je tu i možnost, že to prostě víc ošidili. Ale to nepoznáme jen tak od pohledu, ale jedině nějakým měřením.

No, základní datasheetové zapojení PFC je obvykle o něco jednodušší než vlastní invertor. Pokud se nejedná o vícefázové PFC.
Jinak obecně a teoreticky, když je tam zhruba 1,5 x víc součástek o to PFC, bude asi, za stejné kvality součástek, 1,5x vyšší počet poruch.
Na druhé straně za určitých podmínek, pokud chcípne jen PFC a ostatní bude fungovat, se tady nabízí možnost snadné "opravy" invertoru, protože blokově je zapojení PFC vřazeno mezi bloky vstupního usměrńovače a výkonového střídače.
Teoreticky by se PFC mohlo vyřadit a vstupní usměrňovač propojit rovnou s výkonovým střídačem invertoru. Svařovalo by to o něco hůř, protože výkonový střídač by nedostával stejnosměrné napětí cca 400V výstupu z PFC, ale napětí  za usměrňovačem vyhlazené kondenzátorem z PFC, o něco nižší a mnohem kolísavější. Ale fungoval by to asi fungovalo.

Editoval Radim (12-07-2017 10:58:11)

styles napsal(a):

Ach to holé teoretizování. Ale z praxe vás mohu ubezpečit, že PFC je složitější než svářecí invertor a hlavně choulostivější na nastavení a seřízení. S techniky kteří zvládají opravy PFC dělat, se už dá o něčem mluvit.
    S druhým odstavcem souhlasím, ale takové řešení je opravdu o ničem, když už to PFC ve stroji je a ani to rozpojení a bypas přes PFC není zvládnutelné pro neznalého a tak ani nejde nějak ani nouzově dosvařovat. Mnoho povyku pro nic.

PFC je zvyšující měnic. Je tam jeden MOSFet, jedna tlumivka, jedna usměrňovací rychlá výkonová dioda a jeden akumulační kondenzátor. Aspoň pokud se jedná o jednofázový PFC.
Kde je třeba větší výkon než se dá dosáhnout vhodným tranzistorem nebo je třeba menší kolísání výstupního napětí, používá se víc větví s více tranzistory, tlumivkami a diodami ovládané postupně vícefázově.
Složitejší je řízení toho tranzistoru, protože tam fungují tři regulace. První určuje odběr proudu měniče  podle vstupního napětí na usměrněné sinusoidě. Na začátku sinusoidy při malém napětí odebírá málo, "nahoře" na sinusoidě měniě odebírá hodně, aby byl "vytvarovaný" odběr přesně ve tvaru sinusoidy. druhá určuje obálku odběru v rámci celé sinusoidy tak, aby při největších proudech nebyl překračovám maximální proud tranzistoru, diody a tlumivky. Třetí udržuje nastavené výstupní napětí na akumulačním kondenzátoru. Ty všechny tři regulace musí fungovat dohromady a nesmí se vzájemně mlátit.
Složitost PFC pak bude hodně záležet na použitém řídicím obvodu. Třeba s L6560 je obvodově docela jednoduché. A ta jednoduchost se nejspíš bude zvyšovat, protože Brusel chce, aby pFC obvod měly všechny elektronické spotřebiče od nějak 30 - 60 watt výkonu. To znamená i třeba elektornické předřadníky větších zářivek a LEd svítidel, radia, běžné televize, monitory a časem kvůli internetu věcí snad úplně všechny spotřebiče. Takže to bude muset být velmi jednoduché a levné.

Ano , nejsi elektrikář a právě proto jsou kondíky 50 let u zářivkových svítidel , aby v přívodu na halu nemusely být 16 mm , ale stačí 10 . Pokud to šlo , kompezovalo se na místě . Ale to nemá s problémem výše co dělat . Norma jasně říká , že izolace vodičů nesplňuje bezpečnost provozu . Tyto stroje by neměly být vůbec prodávány , jelikož při průrazu může dojít k tvrdému přívodu fáze na svařovací vodiče . Ale to nemá na funkčnost spínaného zdroje vliv . Ba právě těsná vazba snižuje ztráty na trafu . Ale jako téměř u všeho je jeden parametr proti druhému .

Právě mám na mysli levné strojky , které mají obě vinutí přes sebe zalité jen lakem . Na fotkách jsem tato trafa viděl . Myslím , že fota byla dostupná i zde na foru . Stroje s mechcanicky oddělenými vinutími v to pochopitelně nepočítám .