SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Stránky: 1
Zdravím
v práci nemáme svařeckského technologa, proto se zde obracím s dotazem v tomto fóru. Mám pochybnosti o pevnosti bodových svarů které provádíme bodováním plechů o tlouštcce 3 s 4 mm materiálem o jakosti 17240. Přesné označení stroje nevím, zítra zjistím v práci, ale hodně se podobá vzhledu následující bodovce http://www.jesva.cz/produkty.php?idp=84 … WBP+40.06. Parametry bodování, které zvolil pracovník zde mohu vypsat v pondělí, ale vím, že proud je něco mezi 50 - 70 A. Bodujeme tzv. dveře a skříň. Dveře jsou o tlouštce 3 - 4 mm. Skříň 2 mm ta se mi zdá zbodována v pořádku. Problém je u dveří které jsou po bodování a dovařování hodně prohřáté a zkroucené. Dveře srovnáme ručně (palicí a dřevem). Stalo se nám, že bylo slyšet tzv. rupnutí a utrhl se bodový svár. Dovařování klasickou mig metodou je minimální. Po bodování jsou dveře hodně rozehřáté což způsobý následné komplikace s rovnáním.
Pro srovnání bod naší bodovky na obrázku je šroub o velikosti M6 . Jeden bod je očištěný od zabarvení druhý ne. Průměr je cca 6 mm dle fotky.
Bod od konkureční firmy, která vyráběla stejné dveře, sloupek je na šroubu M4 body jsou zabarvené . Odhadem průměr bodového sváru 12-16 mm.Jen od pohledu se mi zdají od konkurence body větší v provonání s velikostí šroubů a "lepší".
Pro pevnost spojení děláme zkoušku, kdy zbodujeme dva zkušebný plechy o stejných tloušťkách k sobě a ve svěráku od sebe krutem plechy oddělíme a jen pohledem si řekenem "ano" bod je "provařený". Dnes jsme jednu z lišt nabodovali špatně a museli jsme ji odvrtat. Pracovník začal body odvrtávat a myslel jsem si, že bude muset vratat zkz oba dva materiály, aby od sebe materiály oddělil, ale k mému překvapení narvratal horní a když začal narušovat spodní plech tak už bodový svár povolil. Náš bodový svár je o cca průměru 6 mm a díru kterou vytvořil vrtáním, aby od sebe plechy oddělil byla cca 2 mm. Myslel jsem si že bude díra minimálně 6 mm velká, aby od sebe plechy šli, takže jsem z toho vydedukoval, že naše bodové svýry drží na průměru 2 mm?
Jak docílím toho, aby bodové sváry byly spráně zabodovány? Použitím jiných parametrů? Paramtery které používáme zde vypíši a vyfotím i elektrodu a sdělím i průměr elektrody. Je v pořádku, že po zabodování neudržím na bodovém sváru ruku?
Díky za odpověďi a rady
Editoval hit.man (12-04-2014 15:01:16)
Offline
Na bodování takto tlustých plechů je třeba už pořádně výkonný stroj. Na pevnost spoje má vliv pouze několik málo parametrů: Velikost proudu a plocha bodu - tomu se říká hustota proudu, čas a tlak. Pokud se výrobek moc hřeje, je chyba obvykle ta, že je dlouhý čas a malý proud.Těch 70 A je nějaký nesmyslný údaj, výkon se uvádí v procentech z celkového výkonu stroje. Pokud tedy jedete na cca 70 procent výkonu , máte ještě možnost výkon trochu zvýšit a čas trochu snížit. Touto cestou se ubírejte.
Offline
Bodování - odporové svařování - nerezových plechů je vždycky trochu alchymie. Navíc je třeba se taky pořádně podívat na výkres, kde určitě bude předepsaná velikost bodů, resp. svarové čočky. Vždycky předepisuji na nerezové plechy tvrdé svařování, tedy vysoký proud a krátký čas, s patřičným přítlakem. A jak už se zmínil Zdenál je důležitým parametrem proudová hustota, tedy velikost proudu na 1 mm² průměru oné svarové čočky. Vše se dá poměrně snadno najít v příslušných tabulkách a v normách, včetně předepsaného průměru čočky pro dané tloušťky plechů.
Pokud náhodou děláte čočky menší, než je určeno normou, nebo předepsáno na výkresu, je to pro zákazníka důvod k odmítnutí zakázky, případně k požadování velice výrazné slevy.
Ve smlouvě byste měli mít předepsáno, jaké zkoušky bodů máte dokládat. Část zákazníků požaduje odlupovací zkoušku (podle příslušné normy), část si přeje zkoušku krutem (taky podle normy), kdy sbodujete dva pásky pod vzájemným úhlem cca 30° a pak je roztažením ukroutíte. Na rozlomeném pásku pak naměříte průměr čočky.
Offline
hit.man napsal(a):
Parametry bodování, které zvolil pracovník zde mohu vypsat v pondělí, ale vím, že proud je něco mezi 50 - 70 A.
velmi málo na 4mm AK plech...
Offline
Takže předem děkuji za reakce. Napíši zde další skutečnosti.
Zkusím zítra na zkušebním vzorku dát stroj na maximum a snížit čas jak píše Zdenál.
Zde je fotka zkušebního plechu
Dále na ukázku fotka roztržených plechů od sebe
Krutem zkoušku provádíme oddělením plechů od sebe a je vidět, že část materiálu z plechu č1. je natavená v plechu č.2.
Průměr bodu je cca 6 mm jak jsem psal.
Fotka bodovacího stroje s označením Bodovka nožní BN 25.11 výrobce je firma z Hořic. Ještě zkusím dohledat přesnýho výrobce.
Fotka elektrody . Průměr elektrody je 16 mm.
Fotka průběhu bodování stroje parametry které máme nastavené jsem si nechal blbec v práci, ale vím, že čas máme nastavený na 0,75 s a ten výkon je na cca 70. Chlapy co obsluhují bodovky mi tvrdí, že je to 70A zítra už určitě upřesním pořádné nastavení dle fotky kde jsou uvedeny parametry T1,T2 atd.
Přítlak stroje je 0,2 Mpa. viz
Jen pro info, zákazník nám nic nedefinoval. Na výkresech byly klasické děrové sváry pro MIG svařování. S dokumentací si můžeme dělat co chceme. Tzn. aby jsme ušetřili čas, protože MIGEM vyvařovat tolik bodů bez automatů je strašně zdlouhavé. Tak jsme šli cestou bodového svařování, hned to bylo poznat co se týče i zkoucení, že je cesta bodováním o hodně rychlejší.
Krutem zkoušku provádíme oddělením plechů od sebe a je vidět, že část materiálu z plechu č1. je natavená v plechu č.2.
Editoval hit.man (14-04-2014 18:05:34)
Offline
Představa, že nahradím děrový svár odporovým nějak jednoduše je mylná. Uvedeným tloušťkám materiálů by odpovídal bod o průměru min. 12 mm.
Bod na zkušebním vzorku je v tom případě legračně malý.
Pro bodování nerezů je dost problematické použít plochou elektrodu proti špičce z důvodu dodržení proudové hustoty.
Je potřeba použít přesně seřízené špičky (elektrodové čepičky) se správným tvarem dosedací plochy. V tomto případě budou dokonce rozdílné průměry obou plošek tak, aby střed svarové čočky byl mezi plechy. Myslím, že se v případě požadavku na kvalitní sváry neobejdete bez používání ořezávátek na dosedací plochy elektrod vždy po nějakých 50 - 100 bodech, protože i při použití špiček z materiálu CuCrZr se budou kvůli velkému potřebnému přítlaku dost rychle omačkávat. Použití pilníku špičku dokonale zničí.
Offline
Vše co bylo zde výše napsáno od přispěvatelů plně chápu a respektuji. Vím, že máme body "směšně" malé apod.
Povedlo se mi na dílně najít manuál k bodovkám na kterých bodujeme plechy o tloušťkách 3-4 mm.
Bodovka 25.11
http://ulozto.cz/xuFxptcE/pneumaticka-b … cast-1-pdf
http://ulozto.cz/xUP5SmAq/pneumaticka-b … cast-2-pdf
Řídící systém
http://ulozto.cz/xwRrPN7K/ridici-system-ulb-1-pdf
U manuálu část 1. Mě zaujala strana č. 7 Maximální výstupní proud je 14,1 kA.
Manuál část 2 strana 6 je pro tloušťku plechů 4 mm delší přítlačný čas přítlačná síla 3800 N, svářecí proud 10 kA, svářecí čas 160 per, rádius čepičky 100 mm, průměr 11 mm.
Výkon bodovky na materiál o tloušťkách 3-4 mm by měl být dostatečný. Čepičku dle požadavku manuálu mám poptanou. Jde mi o to jak nastavit bodovku, aby to bylo správně. V manuálu Řídící systém strana 4-5 je návod jak nastavit parametry. Mi máme zatím nastaveno takto:
T1 - 02, T2 - 10, T3 mi chybí zjistím proč. T10 T11 - 00, T4 - 0,75, T12 - 69, T11 - 00, T13 - 20, T5 - 10, T6 -10, T7 - 00, T14 - 20, pulz 01. Hodně se to rozchází s manuálem. Ještě ověřím přímo na mašině.
Myslím, že jsem zde poskytl dost údajů proto, aby jste mi prosím někdo poradil jak to máme nastavit, aby jsme správně zabodovali.
Děkuji
Editoval hit.man (22-04-2014 18:19:38)
Offline
Vy máte utkvělou představu, že tady někdo napíše nastavte X A, y per., z přítlak, použijte průměr elektrod d1 a d2 podle tl. plechu. Ale to je nesmysl. Manuál ke svářečce toho taky moc neřeší, protože vychází z ideální přípravy svarových ploch a ideaální tloušťky plechů. Ostatní tabulkové parametry jsou pak spíše výpočty a aproximace. Vytvořil jsem desítky svařovacích postupů na bodové svařování a bez znalosti všech podmínek práce na daném pracovišti, bez znalosti samotného svařence (kvůli možnému šuntování proudu), bez zkušenosti o stabilitě elektrické sítě v místě, bez ověření na konkrétním materiálu a pak i svařenci bych svařovací postup na dílnu nikdy nepustil. Podívejte se aspoň na kousíček teorie kolem bodování, třeba na http://u12133.fsid.cvut.cz/podklady/TMS … rovani.pdf , kde jsou i orientační výpočty svařovacího proudu, přítlaku, samotných bodů atd. A až si budete úplně jistý, že o tom všechno víte tak si uvědomte, že nerezový materiál má podstatně vyšší elektrický odpor a stejně tedy budou nutné korekce svařovacích parametrů. Podle mých zkušeností bodovka s max. 14 kA úplně určitě nebude schopná tak tlusté nerezové plechy správně svařit. Budete tedy z nouze prodlužovat časy a tím zase kvůli migraci tepla porostou deformace.
Offline
Co my tedy radíte? Co bych měl udělat proto, aby to bylo svařeno dobře? Dle vašeho závěru ta bodovka na to nestačí?
Offline
V současné době dělám postupy pro svářečku TECNA 4648. Něco si o ní a o obecných parametrech při svařování různých tlouštěk materiálů můžete přečíst na http://www.schinkmann.cz/files/images/2 … 043129.pdf kde je dobře vidět, jaké jsou proudové požadavky obecně používané na různé tloušťky materiálů. Při svařování dvou plechů 4 mm z oceli S355 s rameny 230 mm při 50% výkonu už svářečka docela naříkala a dokázali jsme ve dvou lidech zavařit max. 3 body o průměru 11 mm za minutu. A jen pro zajímavost - ruční svářeč mi metodou MAG s drátem 1 mm zavaří naprosto spolehlivě 2,5 děrových svárů 11 mm za minutu. Když pospíchá na oběd tak zavaří i čtyři. V normě má ale jen dva. Za ty čtyři mu už nadávám, protože si nastaví vysoký proud a nacpe tam za krátký čas hodně tepla, to zase nemají přípravky rády a hrozí nebezpečí deformací.
Offline
Zdravim,
Kluci snažím se navrhnout rozestup bodoveho svaru jedna se o material 1.4301 prumer 2 a 3mm a mám nekolik otázek akou normou se hodnoti kvalita svaroveho spoje-našel sem jenom požadavky na jakost 14554-1,2 , taky čislo normy kde najdu "předepsany průměru čočky pro dané tloušťky plechů." k tomu sem se nevedel dopátrat, a ktorou el. by ste zvolili v tomto případe. Ďekuju za rady.
http://imgworld.cz/RMrRBn6PFY.JPG
Editoval Lou112 (02-06-2017 14:07:15)
Offline
Zkuste nahlédnout do tabulek v příloze B normy ČSN EN ISO 14373.
Offline
mrkol som se do te normy našel sem rozložení bodových svarú což mi pomohlo, co se týče kvality provedeni svaru dle ktoré EN ISO sem nedohledal (řidi se tym nejaka nroma ako je to u tavneho svarovani dle EN ISO 5817?) jenom vady svaru EN ISO 6520-2. Co se tyče elektrod tak sem se dočetl ze na plech 2mm treba volit elektrodu o prumeru 7mm a na opačne strane prumer 8,5mm. Vite mi poradit kde dohledám aku velku čočku mi udelá elektroda o velikosti treba tech 7 a 8,5mm? Pak ze sou čepičky mužskeho rodu ženskeho rodu taky by mne zajimalo kde ake volit. Co se týče materialu taky sem toho moc nenašel ale na material 1.4301 asi bych volil el z CuCrZr a tvrdy svar. režim.
Editoval Lou112 (05-06-2017 09:34:59)
Offline
Zkoušení bodových svárů je samozřejmě ošetřeno normami. Které normy to jsou se dá snadno nalézt, například si je vypsat ze seznamu na http://www.cws-anb.cz/t.py?t=2&i=456
Elektrody CuCrZr jsou správná volba.
Průměr svarové čočky závisí na svařovacích parametrech, přesnějí řečeno na proudové hustotě v místě sváru i na šuntovacím proudu. Obvykle je o cca 1 - 2 mm menší, než průměr "menší" elektrody. Proto je potřeba pro daný materiál vždy aspoň 50 bodů vyzkoušet při různých parametrech a přesvědčit se - nejlépe odlupovací zkouškou - o stabilitě procesu.
Offline
jo k zkoušení bodových svaru sem toho našel taky hodne spíš by mne zajímalo neco jako u konečneho provedení danného svaru jak to je u tavneho svařováni třeba tenhle svar by mnel splnat kriteria 5817-B nebo 5817-C, tak jestli se nejaka norma nezabýva taky odporovým svarovánim a kriteriám, nebo u odporoveho svarovani se predepíše norma ČSN EN ISO 10447 a dle te normy driv nez zacnu svarovat tak si vyskoušejí parametry aby splnili určite požadovane mech. vlastnosti spoje dedukuji správne?
Ďekuji za rady.
Offline
Dedukujete správně.
Offline
Stránky: 1