SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Nějak se to tady komplikuje. Prostě přidám novou svorkovnici pro přívodní šňůru pro L1,L2,L3,PE,N (jedna fáze se nezapojí), fáze připojím na fáze, novou svorku N připojím na stávající v trafu - dříve PEN, ale z té staré PEN svorky napřed odpojím všechny vodiče z kostry skříně. Tyto odpojené vodiče se nově připojí na novou svorkovnici na svorku PE a na ni se připojí zžl. vodič z přívodní sňůry. Na dřívější PEN ve svářečce se přivede modrá nula ze šňůry (přes novou svorkovnici, ta by tam měla určitě být). To je vše, na přepínač ani na vývody nesahat. Novou svorkovničku udělat třeba z čokolády na nějaké destičce, dozadu proužek papíru s popisem L1, L2, L3, N, PE.
Jednodušeji to pravděpodobně nepůjde.

Editoval Zdenek11 (04-05-2017 17:43:43)

Sender je jak nyní Sobotka , vecpal se s blbostí a protlačí ji , kam to půjde . Příspěvek 8 je konec tohoto vlákna , zbytek smazat . Kokotiny .

no, někdo kdo dřepí doma (ve své dílně) si může myslet že rozvody čtyřžíl se již nepoužívají, já ze své praxe u zákazníků vím že je to tak 40/60%. Dnes, v roce 2017.

Čtyřžilových rozvodů ve starších objektech je mnoho a ještě dlouho zůstanou v provozu, protože žádná norma nepožaduje jejich zlikvidování a není to ani nutné, pokud jsou v pořádku a udržované. Kdo je má měděné se nemusí obávat vůbec. Zásadní rozdíl je ovšem v použití zásuvek a prodlužovacích kabelů. Přes čtyřpólový zásuvkový spoj by se NIKDY nemělo zapojovat zařízení, které pro svůj provoz potřebuje vodič N. Správné řešení pro starší objekty se čtyřvodičovým rozvodem je pouze namontování pětipólové zásuvky do pevné instalace budovy a její správné zapojení. Od ní pak již pokračovat pětižilovým kabelem k zařízení. Přes kolík zásuvky nesmí nikdy procházet PEN! Proč je tento požadavek tak přísný je jednoznačné. Nedokonalý kontakt v zásuvkovém spojení nebo ulomení vodiče způsobí, že se na kostrách všech  spotřebičů takto zapojených může objevit plné napětí některé fáze.

Co se týká pochopení funkce proudového chrániče - dvoupólový pro jednofázový rozvod je jednodušší, proud, který přichází fázovým vodičem musí odcházet nulovým vodičem. U třífázového rozvodu musí být čtyřpólový chránič a při jeho zatěžování proudem platí stejná myšlenka, jen je trochu složitější představa o tom, jak to probíhá. Důvodem je sama třífázová soustava, kde jednotlivé fáze mají posuv 120° a tudíž nelze použít algebraický součet, ale je třeba uvažovat vektorově. Takže i třífázový proudový chránič nebude dělat problémy při libovolně rozloženém zatížení mezi fázemi nebo nulovým vodičem, pokud bude dodrženo, že proud bude procházet pouze přes vodiče vedené přes chránič, t.j. L1, L2, L3 a N. Nesmí však docházet k úniku proudu do vodiče PE, přímo do země nebo do osob.

Editoval VašekP (05-05-2017 08:06:40)

Oponovat mi můžeč kolik chceš, ale můj příspěvek je v souladu s platnými normami a dokonce i s neplatnými, protože tento požadavek byl zakotven již v ČSN 341010 v roce 1965. Proč k tomuto rozhodnutí došli již naši otcové či dědové je jednoznačné - již tehdá to bylo příčinou smrtelných úrazů.
Dokud se nic nestane, je to věcí každého jedince, jak se k problému postaví. Až se něco zásadního stane, bude to řešit soud a policie, pak řeči typu, že to tak dělá polovina lidí nepomůžou, zvykové právo v tomto případě neplatí a soudní znalec stanoví co bylo špatně, policie zjistí viníka a ten bude souzen za ublížení na zdraví s následkem smrti.

To, že někoho zasáhl proud z poškozené prodlužovačky zapojené za chránič není nic divného, chránič nezabrání úderu, ale zajistí, že pokud  proud procházející kam nemá je vyšší než jeho ochranná hodnota, tak rychle odpojí (v řádu desetin sekundy). To ovšem také zachraňuje životy, menší proudy nejsou tak nebezpečné, vyšší proudy, které ho aktivují zase působí velmi krátkou dobu, takže šance na přežití je daleko vyšší. Také záleží na ochranné hodnotě chrániče, ty jsou různé a pro ochranu osob je třeba hodnota 30mA (0,03A), existují chrániče s daleko vyššími hodnotami a ty se používají např. pro ochranu před požárem v dřevostavbách.  I v tebou zmíněném případě se s největší pravděpodobností dalo incidentu předejít, prodlužovačka měla být vyřazena z provozu, když se zjistilo, že má narušený kabel a pokud se to nezjistilo, tak ji před použitím nikdo alespoň vizuálně nezkontroloval.

Nejsem policajt, nedělám to co on, a přesto mně vždy na autě světla svítí jak mají a i o prodlužovačkách , co používám vím, která již dosluhuje a bude potřeba vyměnit nebo opravit.

Specielně na stavbách bývají prodlužky v hodně špatném stavu, já vím, dostávají zabrat, ale je třeba je včas vyřadit a koupit nové. Dost často se vidí kabel opravený igelitovým pytlíkem od svačiny zavázaným kouskem šňůrky kolem poškozeného místa, stejně tak opravená zásuvka a na to není třeba lupa.

Pokud byla na kabelu vada, která byla doopravdy neviditelná a navíc jedna jediná, tak to je doopravdy smůla a vyšší moc,  většinou to tak ale nebývá, kolikrát je prodlužka zralá na výměnu vidět už na dálku.

Pohybuji se v elektrotechnice již přes 50 let a viděl a slyšel jsem už toho hodně, takže nestraším zbytečně.

Praveze odhaleny ten kabel-vodic nebol-kontrolovali sme ho potom a ziadna diera alebo odlizolovana cast alebo zalomenie volnym okom nebolo vidiet  ale zase voda v trave stala-urobila sa tam mlaka a bol v mlake ,ze stane sa  aj taka prihoda 

Fakt je, že náhoda je vůl. Desetkrát se nic nestane, maximálně to syčí a prská, případně se to ještě upálí a je o čem mluvit v hospodě.  A po jedenácté to někoho pořádně kopne. Dle zákona schválnosti tehdy, když drží kovový vodivý bazmek v ruce obemknutý prsty, takže pod proudem nemá šanci bez cizí pomoci to uvolnit.
Viděl jsem u řemeslníka, co u mne dělal, prodlužku, oranžové PVC asijské provenience, co dva metry pár prasklin až do kovového lanka vodiče.... Prý prodlužku vezmu s sebou, otec ji bude potřebovat na sekačku na zahradu....tehdy bylo dost vlhko a v trávě rosa...... Zatím všichni z toho baráku žijí.....

PVC kabely nepatří na stavbu nebo ven, ať mají barvu bílou, oranžovou, červenou nebo černou. Naříznou se třeba i o kamínek v trávě a od toho místa se pak začnou lámat.  Pro tyto účely jedině kabely s izolací gumovou a zesílenou (tzv. těžké kabely).  Guma zase nepatří do autodílny a všude tam, kde se pracuje s oleji, naftou a ost. ropnými produkty. Tam je doporučována izolace chlorprenová.

v zimě praskaj

Oranžové prodlužovačky považuji za nejriskantnější. Velmi často na nich ve firmách vidím i několik poruch izolace až na drát, současně a to i v délce několika centimetrů. Stačí několik šlápnutí, přejetí vozíkem, skřípnutí dveřma. Krom toho tam kde je potřebný průřez 2,5 je 1,5 a dokonce namísto 3 jen 2 dráty.. U bílých svitprénovek jsou to jevy mnohem méně časté. Někde v předpisech jsem se dočetl, že jediná regulérní oprava poškozeného kabelu se vykonává jeho zkrácením. To znamená z jedné prodlužovačky dvě anebo z jednoho delšího kabelu od spotřebiče vznikne kabel a prodlužovačka. Alternatíva opravy izolace je ve firmě NEPŘÍPUSTNÁ.