SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
No a o tom to je ........ to jsou ty mýty ... spousty takypáječů klapou o pájení hliníku , ale nikdy to neudělali ...
Offline
No, holky na Tig a plamen používaj ALsi12, chladiče plamenem Welco 1414C a zinkové slitiny jako nádržky u sekaček a zrcátka Welco 1450, dobře okartáčovat nebo oškrabat, to je základ a bude.... zdravím, vyrábím jednohubky....
Offline
Offline
Dobré video! Má s tým niekto podobné skúseností? ...ja teda nie!
Offline
Horak som kupil kvoli medenym rurkam na kurenie asi pred 1.5 mesiacom a ALU pajkovanie planujem iba vyskusat.
V tom mojom prispevku mas este jedno video medzicasom som zacal stavat Turbohorak a malu tavnu piecku.
Mame nejaky neforemny ALU odpad na zahrade ktory by mi aj Bourac zavidel tak idem z toho robit zatial Ingoty.
A do Aprila Maja 2017 ked bude teplejsie sa snazim zohnat odlievaci piesok chcem si vyskusat odlievanie PB/ALU/Fe/Cu
Dovtedy sa snazim dostudovat teoriu teploty a farby plamena typ plamena a tak nejde to tak lahko ako opalit prasa na zabijacke
Jurak K: Aj ty skoncis tak ze to zabalis ak nedas video co ti to robi bez toho aby znalci videli ti asi nikto neporadi.
Editoval ihlan (31-12-2016 13:09:44)
Offline
Veľa príspevkov tu končí tak že pisateľ sľubuje dať vedieť a potom už nič, tak daj potom nejakú skúsenosť. Inač videa v príspevku sú super!
Offline
Kdysi na škole jsem běžně pájel hliníkové fólie z tub obyčejnou pistolovou pájkou.
Kapka pájky na smyčce se pořádně přehřála, rozpustil se v ní kousek zinkového plechu z baterie a už se na fólii očištěnou od laku mohlo pájet. Tavidlo obyčejná pasta, kalafuna s trochou chloridu amonia a zinku. Kalafuna se pálila a smrděla, ale pájka držela, hlavně pokud se mechanicky pomohlo hrotem.
Žádného problému s mědí jsem si nevšiml, i když se měděná smyčka rozpouštěla dost rychle.
Ale je fakt, že tehdy bylo v zinku pro baterie i nějaké množství kadmia, tak možná k té pájitelnosti přispělo i to kadminum.
Offline
Odlievanie by som tiež chcel vyskúšať .
Na zaškolenie mam kamaráta , ktorý odlieval hliník 20 rokov.
Len neviem zohnať ten piesok .
Nevedel by niekto poradiť ,kde ho kúpim?
Postačí mi na začiatok aj 25Kg vrece .
Offline
Piecka je dobrá, keď nie je k dispozícii dvor. Inakšie sa farebné kovy a najmä hliník dobre taví aj vo vyhni a v takej hrubostennej samo-domo vyrobenej vareche.
Offline
Pokud nebude nějaký zvláštní požadavek, je jich více druhů a zrnitostí, tak by stačil i použitý a jen ho přesít, prodává třeba tady (vozidla s max. nákladem do 3 tun: 90 Kč/auto) http://www.amepo.cz/cz/article/slevarenske-pisky
nebo se dá namíchat z koupených surovin, mletý křemičitý písek - stavebniny, používá se na zásyp zámkové dlažby (pozor na mletý živec, vypadá podobně) a pojivo bentonit prodává se např v potřebách pro zvířata, nebo http://www.keramost.cz/cz/produkty/bent … evarenstvi
Ještě za svobodna jsem měl pícku, starý vysavač, tyristorový regulátor, 1/2m ocelové trubky, asi 5 kramlí (jako rošt nad jamkou v zemi), na tom 4 ks nějaké šamotové vyzdívky (do oblouku, svázáno drátem a spáry vymazány jílem) na tom 2ks rovné šamotové desky, v každé byl vyříznut otvor (poklop se čtvercovým otvorem). Tavit malé množství hliníku nebyl problém, horší to bylo se sháněním hliníkového šrotu. V odlitcích byly malé bubliny do 1mm. Pozor na dobré vysušení formy! Jednou mi bouchla, a byly hliníkové rampouchy a propálená košile.
Na pájení hliníku měl děda v takovém malém kelímku hnědou pastu, říkal tomu vazelína na pájení hliníku, nevím, jestli se tak prodávala nebo si ji namíchal. Na plech dal trochu té vazelíny, a zespodu to ohříval na plynovém vařiči (tak, aby se plameny se nedostaly na vaselinu) pod tou vazelínou to škrábal nabroušeným šroubovákem, pak přidal cín a zase škrábal. Cín a tu vazelínu setřel lehce hadrem, na hliníku zůstalo pocínované místo, stejným způsobem připravil i druhý kus a pak oba kusy normálně spájel s pomocí kalafuny, používal cín s olovem, buď pro klempíře, nebo drátkový neplněný, tenkrát ještě nebyl drátek s kalafunou.
Offline
Keď som bol ešte učeň na družstve (počítam, veď to už je viac ako 30 rokov...) a sústružník potreboval odliatok na zhotovenie remenice tak sme to robili takto:
- Vložka z traktora, jeden koniec som zavaril plechom hrubým cca 5 mm, z boku som na vložku navaril dva roxory ako držadlo
- veľkým kladivom sme porozbíjali piesty, asi tiež z traktora na menšie časti a dali sme to do kováčskej vyhne, tam sa to roztopilo
- ako formu sme používali rôzne plechovky od konzervy, štvorkilových uhoriek a pod. podľa požadovaného rozmeru
- po vyliatí hliníka do plechovky sme to zahrabali do popola aby to pomaly chladlo, opracovávať sa to dalo až na druhý deň keď to ochladlo
Dodnes máme takto vyrobenú remenicu aj doma na cirkulárke
Offline
Něco : http://www.tmp-loettechnik.de/shop/prod … narbeiten/ http://www.tmp-loettechnik.de/shop/prod … chlot-260/ http://www.tmp-loettechnik.de/shop/prod … iumlot-12/
ale věřil bych spíše tomuto , ale nastuduj si , jak se to dělá , koupil bych to na čtvrtiny . http://www.conrad.cz/sada-pro-pajeni-hl … 11.k588174 http://www.produktinfo.conrad.com/daten … _de_en.pdf
Offline
Radim napsal(a):
Kdysi na škole jsem běžně pájel hliníkové fólie z tub obyčejnou pistolovou pájkou.
Kapka pájky na smyčce se pořádně přehřála, rozpustil se v ní kousek zinkového plechu z baterie a už se na fólii očištěnou od laku mohlo pájet. Tavidlo obyčejná pasta, kalafuna s trochou chloridu amonia a zinku. Kalafuna se pálila a smrděla, ale pájka držela, hlavně pokud se mechanicky pomohlo hrotem.
Žádného problému s mědí jsem si nevšiml, i když se měděná smyčka rozpouštěla dost rychle.
Ale je fakt, že tehdy bylo v zinku pro baterie i nějaké množství kadmia, tak možná k té pájitelnosti přispělo i to kadminum.
Na měkké pájení hliníku používám už léta tuto pájku se zinkem, jde to s ní dobře.
http://www.ges.cz/cz/s70-zn-GES07713115.html
Offline
Na ten přídavek zinku jsem kdysi přišel víceméně náhodou, když jsem si s pájkou, cínem a zinkem z baterií spíš hrál než s tím něco dělal. Až teprve o hodně později, když jsem hledal mezi měkkými pájkami, jsem přišel na to, že měkká pájka cín-zinek se na ten hliník používá i oficiálně.
Přídavek zinku má zřejmě ten vliv, že hliník s cínem ani olovem, pokud je mi známo, slitiny netvoří, zatímco s zinkem snadno. Proto, pokud je zinek v roztavené pájce už v tekutém stavu a za dostatečně vysoké teploty, začne se do pájky se zinkem pravděpodobně hliník rozpouštět a tím se vytvoří přilnavost této měkké pájky na hliníku.
Pro zajímavost uvádím jeden starý chemickofyzikální pokus na hliníku. Do očištěného povrchu hliníkového dílu se mechanicky vetře rtuť tak, aby na něm vytvořila souvislou smáčivou vrstvu.
Předpokládám, že oxid hlinitý není rtutí smáčivý a proto se na hliníku normálně rtuť sbaluje do kuliček stejně jako na jiném povrchu. Pokud se ale mechanicky za přítomnosti rtuti oxidy na hliníku odstraní, rtuť se po povrchu hliníku roztáhne místo oxidu hlinitého a vytvoří na něm tenkou vrstvu směsi - amalgámu rtuti a hliníku.
Z takového povrchu potom rostou krystaly oxidu hlinitého tak rychle, že ten růst - koroze hliníku, je přímo vidět pouhým okem.
Dochází k tomu, že hliník rozpuštěný v amalgámu je velice rychle oxidován vzdušným kyslíkem a vlhkostí na oxid hlinitý, který se z toho amalgámu okamžitě vyloučí, protože není smáčivý kapalnou rtutí, jako krystaly rostoucí na povrchu dílu, zatímco do vrstvičky rtuti se rozpouští další a další hliník z podkladu.
Offline
Radim napsal(a):
Z takového povrchu potom rostou krystaly oxidu hlinitého tak rychle, že ten růst - koroze hliníku, je přímo vidět pouhým okem.
Dochází k tomu, že hliník rozpuštěný v amalgámu je velice rychle oxidován vzdušným kyslíkem a vlhkostí na oxid hlinitý, který se z toho amalgámu okamžitě vyloučí, protože není smáčivý kapalnou rtutí, jako krystaly rostoucí na povrchu dílu, zatímco do vrstvičky rtuti se rozpouští další a další hliník z podkladu.
No dobre, ale čo teraz s tým?
? pájka na hliník už obsahuje tie zložky?
? alebo je potrebné ten spájkovaný povrch ešte nejako upravovať?
? alebo to "správne prostredie" zabezpečujú práve tie spájkovacie pasty, vodičky a pod.?
Offline
Tohle vlákno bude zase nekonečné.
Již tu mnohokrát zaznělo že:
- předpokladem je, že příslušná slitina je pájitelná
- těsně před vlastním pájením je nutné mechanicky odstranit oxidy z místa pájení a jeho okolí
- očištěné místo pokrýt dostatečnou vrstvou činidla proti okysločování
- pájené místo dostatečně ohřát na teplotu předepsanou pro daný typ pájky
- u hořáku není důležitým parametrem jen teplota, ale i výkon
- rozhodujícím faktorem je praxe a zručnost a znalosti o dané technologii
Jako se asi nikdo podle youtube nenaučí operovat slepé střevo, tak se nenaučí dobře svařovat či pájet. Co je platné vytvoření obstojného pájeného místa, když je spoj špatně konstrukčně připraven.
Editoval jirkati (01-01-2017 22:51:21)
Offline
jirkati napsal(a):
Tohle vlákno bude zase nekonečné.
Jako se asi nikdo podle youtube nenaučí operovat slepé střevo, tak se nenaučí dobře svařovat či pájet. Co je platné vytvoření obstojného pájeného místa, když je spoj špatně konstrukčně připraven.
Myslím že nikomu tu na fóre nevadí že niektoré vlákno má viacej prispievateľov, že je ako píše jirkati "nekonečné..." Zvlášť to platí ak zoberieme do úvahy, že niekto píše viac iný menej zrozumiteľne ale to je čiastočne podmienené aj technickou vyspelosťou čitateľa. Z takmer každého príspevku sa dá vybrať niečo užitočné a viac príspevkov len odzrkadľuje to, že o danú problematiku má záujem viacej ľudí a preto je len dobré že sa tu otvorila. Ja za seba týmto ďakujem všetkým, ktorí do tohto fóra prispievajú!!!
jirkati: môžeš prosím trochu rozviesť ako si myslel toto?: Co je platné vytvoření obstojného pájeného místa, když je spoj špatně konstrukčně připraven
Ďakujem
Editoval Juraj K (02-01-2017 07:54:47)
Offline
Ano, mohu.
Pájený spoj nelze zatěžovat osově, tedy k tahu za pájené místo. Pájený spoj je adhezní, tedy lze jej namáhat pouze ve smyku. Je tedy nesmysl pájet dva plechy natupo, nebo koutový spoj namáhaný tahem. Plechy se musí překrýt aspoň 10 x tl. plechu.
Ještě je potřeba rozlišit pájení natvrdo a naměko. Rozdíl je v použitých teplotách. Spoje ze tvrdého pájení dosahují u Al slitin až 75% pevnosti základního materiálu, spoje z měkkého pájení nedosahují nikdy ani 40%.
Vynikající literatura je "Pájení" od slovenského autora jménem Ruža. Tato kniha se dá občas sehnat v antikvariátech, nebo vypůjčit v dobrých technických knihovnách.
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=1842
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A1je … 1jen%C3%AD
Offline
Kdysi dávno (už pár desetiletí), když jsem se věnoval vf technice, jsem často pájel uzemňovací Cu dráty na hliníkové stínící kryty vf cívek. Zkoušel jsem různá dostupná tavidla, pájecí vodičky na hliník a různé druhy měkkých pájek, se zinkem i bez něj, různé způsoby mechanického čištění před pájením. Dařilo se někdy dobře, jindy hůř, ale nikdy, i když se pájka po hliníku krásně rozlila, nedosáhl spoj nějaké lepší mechanické pevnosti - vždycky šla z hliníku pájka kolmým tahem za připájený drát poměrně snadno odloupnout. U spojů na Cu je toto věc neznámá.
Podle mně je měkké pájení Al na nějaké konstrukční spoje (a ještě třeba dynamicky namáhané) nespolehlivé, alespoň tedy s běžnými komerčními přípravky.
Offline
Tak teda podľa toho čo píšete sú videa na túto tému asi jeden veľký podvrh, či? Ihlan tu dal jedno takéto, pozrite si prvé dve minúty...
https://www.youtube.com/watch?v=2rH681CYDgw
Offline
Já jsem psal o měkkém pájení cínovými pájkami, Durafix je něco jiného.
Offline
Že záleží na použitej pájke ak tomu dobre rozumiem. Jednoducho povedané, že mäkké spájkovanie je so spájkou s nižšou teplotou tavenia, a tvrdé so spájkou kde je bod tavenia vyšší? Inak, postup je totožný?
Offline
V podstatě to tak je, používají se ale jiná tavidla, i s ohledem na pracovní teplotu pájek.
Offline
Za mäkké spájkovanie sa považuje teplota do 400 °C a tvrdé nad 400 °C.
Offline
Mám otázku na adminy a zkušené odborníky světa svařování, pájení apod. Proč tak trochu usnulo Svarinfo? Já jsem při pročítání tohoto vlákna, protože jsem taky laik bez zkušeností, koukal na videa, materiály jaké se dají koupit, jejich vlastnosti apod., ale je toho opravdu hodně a myslím, že by bylo nejlepší toto téma shrnout do článku/tabulky, kde by se dalo rychle a přehledně najít co je na co třeba, jaké to má vlastnosti, případně technologický postup použití. Chápu, že to není na chvilku, ale s pomocí zkušených odborníků, kterých zde je myslím dost, by to nemusel být až tak velký problém. Vlastně jsem byl překvapen, že v kategorii pájení je jen odsávač par na letování tišťáků...
Offline