SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
franta 486 napsal(a):
...Tedy to teplo na kapání mědi způsobuje co? Teplota oblouku?
Jistě, větší nebo menší část energie dodaná do oblouku (podle polarity zdroje) se koncentruje na ten malý průřez drátu a stačí k jeho ohřátí na teplotu nad bod tání Cu. Na tak malý průměr drátu ta energie nemusí být nijak závratná.
Offline
Účelem zdroje bylo barvení titanu vrstvičkou oxidu. Tedy ten oblouk byl vedlejší produkt. Jen jsem chtěl vědět zdali je to ono, protože silová část obou schemat mi přijde identická. Oproti schematu plazmové řezačky tam mám navíc jen triakový regulátor, ale ten byl otevřen na 100% a trafo na 115V sloužíc v podstatě jako oddělující.
Tenhle zdroj je druhý v pořadí. Ten první byl velmi slabý, trafo cca 100VA. Podobný oblouk na něm šel také zapálit, ale byl slabý, těžko udržitelný a také velmi svítivý.
Ptám se na to také proto, že mám k dispozici podobné trafo P400V / S2x115V 5KVA u něhož mě jiná využitelnost než na oddělovací trafo pro plazmový řezák nenapadá. Ale to je hudba budoucnosti na budoucí pětiletky.
V současnosti ladím anodizační zdroj třetí generace, ale jako spínaný polomost řízený ka7500 s rozumnějším proudem max 5A. (Možná ještě uberu) Naprázdno to chodí 13-144V, zatížit to také lze, ale jakmile zareaguje proudové omezení, tak to zakmitá a nějaká špice mi prostřelí výstupní diody, jenž jsou na 600V. To už je ale jiný příběh, na dlouhé povídání, do tohoto vlákna se nehodící. Až nebudu vědět co s tím, tak si přijdu pro radu.
Offline
franta 486 napsal(a):
Naprázdno to chodí 13-144V, zatížit to také lze, ale jakmile zareaguje proudové omezení, tak to zakmitá a nějaká špice mi prostřelí výstupní diody, jenž jsou na 600V. To už je ale jiný příběh, na dlouhé povídání, do tohoto vlákna se nehodící. Až nebudu vědět co s tím, tak si přijdu pro radu.
Každá indukčnosť ktorou preteká prúd nemá rada prudké zmeny tohoto prúdu. Je to v podstate analógia zotrvačníku v mechanike. Tohoto javu je napr. využité v indukčnej cievke. Odtiaľ je aj vznik oblúka.
Offline
koukam se to vyvinulo úplně jinam nakonec toto:) ale plazma je pořád jenom plazma:) asi jako vítr je pořád jen vítr:)
Offline
To máš pravdu, ale plasmová řezačka, o co ti přece šlo, je využití plasmy, jako nositele obrovské energie k řezání elektrovodivých materiálů, je způsob vytvoření a soustředění velikého množství plasmy. Tedy nejen to, že nějaká plasma vznikne. A k tomu větru je jedna základní filozofická otázka: "Kde je vítr když nefouká?" Zkrátka, ty musíš být asi pořád vítěz!
Offline
to není filozofická otázka ale otázka z fyziky a mechaniky tekutin a sdílení tepla:) a o zachování energie v kosmu a časoprostoru vůbec:)
filozofie je jen věda o kecech a pocitech:) nic podstatnýho.... prostě věda pro holky.
tož čus, jdu řezat flexou zatím plazma by mi fšecko zapálila:)
Offline
Tak ses chytil na ten vítr. Protože je podstata větru snad každému známa, není problém pochopit, že se jedná o vtip. Asi se zase považuješ za vítěze. Už ti dám pokoj.
Offline
Famater napsal(a):
. Asi se zase považuješ za vítěze. Už ti dám pokoj.
Co čekáš od patnáctiletého kluka ,a pokud mu je víc tak je mentálně pořád patnáctiletý.
Offline
Ale klid, každý někdy většinou dospějeme.
Ale nedá mi to a musím se zastat filozofie. Ona totiž matematika i fyzika mají svůj základ ve filozofii. Například některé africké kmeny, dosud nezasažené filozofií, mají jednoduché počítání jeden prst, dva prsty a moc prstů. A kupodivu je jen otázka dohody, že 1 + 1 = 2. Ve vysoké matematice se dá poměrně snadno dokázat, že to nemusí být vždycky pravda. Ostatně i výraz "pravda" je filozofická kategorie. Je to z toho důvodu, že žádná absolutní pravda neexistuje a pouze se k ní třeba i asymptoticky prostřednictvím parciálních pravd přibližuje.
Navíc existuje řada číselných soustav. Třeba v elektronice dvojková 1 + 1 = 0, obdobně třeba soustava šestnáctková, naše oblíbená desítková, atd.
S tím větrem je to velice jednoduché. Masy vzduchu se pohybují z míst s vyšším atmosférickým tlakem do míst s nízkým atmosférickým tlakem. Hybatelem jsou v tomto případě Slunce a rotace Země.
Pro zachování tématu ještě zopakuji, že řezací plazmový paprsek je vysoceenergetický zdroj tepla, jehož původcem je trvale vznikající elektrický oblouk mezi středovou elektrodou se středem z hafnia a vnější Cu elektrodou. Takto vzniklý ionizovaný paprsek je vytlačován vysokou rychlostí obvykle tlakovým vzduchem.
Offline
No jeden cas som upravil zvaracku berlan, vo vzduchu pripojil dalsie biody na usmerniene - polu, zmenil spatnovezobny odpor. A na vystupe dostal okolo 100V lenze v tedy som este nevedel ako poriadne funguje plazma. Tak ze vysledkom bolo troska rozrezaneho plochaca a znicene dizy a spicky. Vyhoda bola ze berlan ma hf zapalovanie pre tig. Napatie 100V bolo asi malo tak ze som musel nastavit nizky prietok. Alebo som mal zle poskladane trysky. Uz neviem ale k uspechu to neviedlo. Ani neviem ako sa chovala zvaracka v rezime tig ked mala fungovat ako plazma. To by trebalo merat a skumat.
Offline
Pozeral som na štítok na svojej plazme , tak pri 20A je napätie 88V a pri 40A je to až 96V .
Offline
Chytré knihy, odborná literatura i docela krutá praxe říkají, že pod 200 V se nedá stabilní plazmový paprsek udržet. Když jsem se v práci docela dlouho motal kolem zavádění robotizovaného řezání plazmovým paprskem, tak mohu zodpovědně prohlásit, že je to tak. V konečné etapě jsou dokonce použity hořáky se třemi vrstvami atmosféry od světové firmy Hyxxxxxm. Už to řeže 9 roků. Řezy se nemusí čistit, díly jdou rovnou na robotizované svařování.
Offline
no vysoký napětí mají strojní řezačky protože na to většinou zádnej blb nešahá rukama při práci to je celý
dlouhej oblouk je samozřejmě udržitelnej snadno při vysokým napětí a pak už to nezfoukne žádnej chabej tesco kompresorek a mužeš tam hrnout i tlakovou vodu a nezhasne:) a hořák muže bejt podstatně dál od matroše a není tak zaflusanej kapkama od ostřiku. a i ten výkon je nutně vyšíí a požez 100kW a víc( nebo raději 100VA?
prostě ruční řezačky mají málo napětí aby ti pracovnící nepadaly na huby sotva vemou hořák do ruky:)
rozhodující určite bude i provedení pracovní části hořáku, rozměry a opracování součástek trusek a tak, vysokotlaké proudění je svině a tvar těch proudových kanálú dělá tvar plazmovýho parsku co z toho cáká prostě obsáhlá vědecká problematika.
Offline
jirkati napsal(a):
Při svařování WIG/TIG žádná plazma nevzniká. Vzniká tam jen "měkké" UV záření snadno odfiltrované oblečením (i sklem na kukle).
věřte moderátorovi, při celodenním řezání plasmou se člověk opálí i skrz montérky . Stačí se podívat při čůrání na břicho- tam kde my nenudisti máme hranici mezi opálením od slunění a zákryt plavkama.
nechce se mi rozepisovat princip řezací plasmy - ale elektrický oblouk to není
Offline
koukejte co prodávaj:)
http://mankann.buy.lightneasy.org/pz5de … -200p.html
Offline
to si piš že to plazma je:) ale není fokusovaná ve trisce ale jen mezi elektrodama wolframovou případně jinou kovovou a zákl. matrošem:)
Offline
má to extra vývod na plazmovej hořák nevím co řešíte.
Bude tam navíc jeden PCB s trafem a inventorem pro Plazmu nebo navíc vinutí atd..
http://www.metalwebnews.com/howto/plasma/evolution.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Plazma
atd.. máte internet použíjte ho . vymýšlet něco co už je vymyšlené ale jinak je dobrý nápad pokud to někam vede.
Jde to i s transformátorem tak nevidím problém to bastlit pokud dodržím hodnoty napětí a proudu.
Takže pokud si mám koupit hořák a ostatní mám jsou náklady cca 1000kč.
Offline