SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Mě trvalo s trafem asi 10 - 15 hodin, než jsem se naučil zapalovat oblouk a držet ho.
Ze začátku jsem to zkoušel na odpadní pásovině 1,5 mm a tak jsem svářečkou dříve ocel řezal než spojoval.
Jako velmi důležité se u mně ukázalo očištění všech možných kontaktů, uvnitř svářečky, ale hlavně venku. Na uzemnění jsem vyhodil nekvalitní kleště, nechal z izolace kabelu prostě jen trčet měděnou žílu a nyní uzemňuji tak, že na předmětu očistím pilníkem okuje až do kovu a na to místo truhlářskou svorkou přitlačím tu holou žílu uzemňovacího kabelu. Na druhém kabelu čistím před svařováním pilníkem a šmirglem i kotaktkní místo kleští i konec elektrody, která do těch kleští je. A když přestanu svařovat a elektroda a svařované místo vychladne,  okuje z opáleného konce elektrody taky očistím pilníkem.
Naopak když je místo svařování ještě rozžhavené a konec elektrody je taky horký, oblouk vzniká mnohem ochotněji a nemusí se tak čistit. Zkušený svářeč by tak možné mohl svařovat nonstop "přes" několik elektrod, kdyby do řekněme 2 sekund zbytek staré elektrody vyhodil, okamžitě nasunul novou a pokračoval na tom místě, kde s předchozí elektrodou skončil. Ale k tomu se zatím neblížím.
Co se týká udržování oblouku, žádné vedení elektrody bez oblouku jsem nezkoušel. Oblouk nastartuji škrtáním  potom prostě táhnu. Z těchto důvodů je pro mě výhodné, pokud je jasný sluneční den, protože pokud na místo svaru svítí ostré slunce, vidím tam přes sklo halbny i bez oblouku. Pokud slunce není, škrtám naslepo a na svar vidím až ve světle oblouku. Při tažení potom pozoruji oblouk a vidím, co tam ten kov dělá. Třeba když jsem svařoval s rutilkou ER 117, která jde málo do hloubky, oddaloval jsem elektrodu a snažil jsem se, aby ten oblouk byl co nejdelší, protože čím delší oblouk, tím podle mého názoru je svařovací kov teplejší a tím ta ER 117 provařuje lépe do hloubky. Když jsem svařovat třeba s rutilcelulózovou, která jde sama o sobě do hloubky, klidně jsem elektrodu do svaru přitlačoval, až občas bylo vidět, jak kapka kovu ten oblouk vyzkratuje a až přejde z elektrody na svar, oblouk se znova obnoví.

Co se týká proudu 150 A, řekl bych, že elektrodu 3,2 musí takový prouid už docela ohřívat až žhavit. Když jsem se učil s trafem, tak u elektrod 2,5 stačilo nadstavit 5 - 10 Ampér nad horní hranici proudu a elektroda už při samotném svařování docela žhavila. Když se přilepila, i při normálním proudu, tak už za 5 - 10 sekund by elektroda šla spolehlivě do rudého žáru.

Co se týká sušení elektrod, tak maximální teploty sušení jsou v technické dokumentaci elektrod a někdy i na obalu. Třeba rutilcelulózové mají maximální teploty přesušování 80 - 100 st C, protože při vyšší teplotě se už ta celulóza degraduje.

Dva dny ve Svářečské škole udělají mnohem víc, než rok exprimentování podle internetu. Ale někteří by prý podle internetu dokázali i vyoperovat slepé střevo. Po těch dvou dnech ve Svářečské škole máte i papír o kvalifikovaném zaškolení, který v případě průseru uznávají i pojišťovny a hasiči. A dá se do té školy i přivézt vaše svářečka na vyzkoušení odborníky na svařování. Svářečských škol je v Praze skutečně hodně.
A abych uklidnil vysoce kvalifikované samouky - já vás do školy neposílám, jen radím tu nejkratší a mnohdy i nejlevnější cestu.

Ohledně té pojišťovny - zjišťoval jsem to přes našeho agenta u ČPP a Allianz a má to být tak, že pokud sváří čistý hobík v soukromí, školení mít nemusí (přirovnávali to třeba k jízdě autem po zahradě), ale když jde o profi činnost, je třeba být pojištěn

Radim napsal(a):

Třeba když jsem svařoval s rutilkou ER 117, která jde málo do hloubky, oddaloval jsem elektrodu a snažil jsem se, aby ten oblouk byl co nejdelší, protože čím delší oblouk, tím podle mého názoru je svařovací kov teplejší a tím ta ER 117 provařuje lépe do hloubky.

Radime, toto je veklý omyl. Naopak, když prodloužíš oblouk, tím se sníží proud a zvýší napětí na oblouku, tím se sníží průvar a rozšíří se lázeň. Naopak, když elektrodu přiblížíš k materiálu, zvýší se proud a sníží napětí, tím dochází k rychlejšímu utavování ekektrody a dopomůže to k opětovnému správnému nastavení vzdálenosti elektrody nad svařencem. Tím se samozřejmě také zvýší průvar a zároveň zůží housenka. Jole.

Editoval jole (25-10-2016 18:42:57)

Ta svarecska skola neni vubec spatny napad. Na pojistovnu kaslu, to jsou sami zlodeji, ale presne jak padlo, ve skole se naucim nejvic, snadno se zeptam i vyzkousim...Zkusim zitra jeste ty rutilky 2.5mm, poradne vsechno ocistim, ususim bazicke a kdyz budu mit ruce porad volsovy, po necem se podivam, za dobrou skolu/kurz mi nevadi neco zaplatit.

Editoval Ren (25-10-2016 18:03:48)

Za půl hodiny vaření nelze mít jako člověk ruce jiné , než olšové ... Vaření elektrodou jsem se učil sám , tedy s knihou svařování v otázkách a odpovědích , s autogenem mi bývalý kolega na dílně pomohl . Tedy hlavně se seštelováním hořáku , pak už jsem zase cvičil . Dnes si mnozí myslí , že to budou umět za hoďku ..... Není tomu tak !!! I když si to myslíš i ty . To jako myslíš , že za dva dny ve škole to budeš umět ? Budeš zase znát jen základy , nebudeš jen dělat nejhloupější chyby . Jinak tě zase čekají hodiny a hodiny praxe . Ne pět nebo deset ...

podle fotky to vypadá na málo proudu, zapomeň na 3,2 elektrody, vezmi tu nejmenší co máš (2,5?) a trénuj s ní. Případně kup 2.
Ty pokusy vytvořit housenku svědčí o tom že jsi táhnul elektrodu moc rychle - určitě musíš zpomalit. Po neúspěšném pokusu a odlomení elektrody musíš její konec očistit, lidi to dělaj o betonovou podlahu, svářeč má kousek brousku, já odlamuji strusku palcem.
Neboj se opřít elektrodu o materiál (při hořícím oblouku) né jak ti tady radí 3denní svařeč varok táhnout 3mm nad materiálem .
Zkontroluj kabely - oba dva a oba konce - zda je vše utažené!
Elektroda musí být naklopená trochu víc než propiska při psaní a začni vlevo a jeď doprava. Elektrodu táhnout, ne tlačit.

Tuhle žlutou krabici si koupil můj kamarád, nevím jaký to má skutečný parametry, myslím že elektrodu 3,2 to neutáhne.

To: bobobo
Kabel namotaný na bubnu se chová jako cívka. Při velkých odběrech se více zahřívá.
Mám Gamu 1550 a pokud kabel nerozmotám, tak mám po nějaké době problém s udržením oblouku.

Nemáš o elektrice ponětí , kabel na cívce se jako cívka nechová . Jo je na cívce ......

Zdenku11 - nechcete svůj příspěvek trochu výrazněji upravit? Nebo doplnit své tvrzení výpočtem. A započítat do toho i měnící velikost výkonu na 1 mm² plochy kužele oblouku promítnutého na povrch základního materiálu.

Kabel na bubnu se chová jako proudově kompenzovaná tlumivka, protože magnetické toky se odčítají, proto má podstatně menší indukčnost (impedance pro 50Hz je nízká, ale ne nulová), na vyšších frekvencích impedance roste. Týká se to hlavně nesinusového průběhu při nabíjení vstupních kapacit invertoru, trafo tady má částečně výhodu. Invertor, pokud nejede na doraz, ale má možnost v určitém rozsahu tuto ztrátu dorovnat.
Další problém je, že uvnitř cívky narůstá teplota vinutí, tedy narůstá i opor vinutí. Čím vyšší odpor, tím víc hřeje a tak dokola – vyšší úbytek napětí na přívodu.

Ládes napsal(a):

Při svařování na navinutém bubnu(obvykle průřez žíly do 1,5) se může při delším svařování vyššími proudy stát že už tu prodlužku  nerozmotáte.

Ano, to mohu potvrdit, to se mi povedlo cca před 30 roky s 50m zánovní, ještě nezaprášenou bílou PVC prodlužkou, připojil jsem na ní topidlo. Na povrchu byla jen trochu vlažná, 2 vrstvy v pohodě, 3. vrstva už lehce chycená, ale bez problémů šla oddělit, 4. a 5. spečená a se zkratem, spodní vrstva zase dobrá.
Proto, když tady někdo píše, že na trafo dá vinutí z instalačních vodičů s PVC izolací, tak se chytám za hlavu.