SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Čas k explozi závisí na množství plynu v lahvi a na počáteční teplotě. Ale nepřesahuje hodinu. Pokud už k rozkladu plynu v lahvi dojde, pak hadry a kýble s vodou dokážou výbuch oddálit i o hodinu. K zastavení reakce je nutné opravdu masivní ochlazování. Přesto jsem zažil explozi acetylenové lahve vhozené do požární nádrže, asi po půl hodině. A také jsem zažil praktika ve svářečské škole jak zařval "z cesty" a vyběhl s lahví, která se zrovna začínala po zpětném šlehnutí ohřívat. Venku bleskově odmontoval redukčák, otevřel ventil a zapálil unikající plyn. Když plyn po hodině dofoukal tak sfouknul plamínek, láhev zavřel a ještě ji chodil kontrolovat. Už se neohřála. To bych sice nikomu nedoporučoval, ale není-li možnost ochlazení třeba od hasičů, tak by to bylo možné nouzové řešení. Ovšem metrový čoudící plamen z takové zapálené lahve hasiče taky obvykle spolehlivě přivolá.

eros napsal(a):

jirkati napsal(a):

Čas k explozi závisí na množství plynu v lahvi a na počáteční teplotě. Ale nepřesahuje hodinu. Pokud už k rozkladu plynu v lahvi dojde, pak hadry a kýble s vodou dokážou výbuch oddálit i o hodinu. K zastavení reakce je nutné opravdu masivní ochlazování. Přesto jsem zažil explozi acetylenové lahve vhozené do požární nádrže, asi po půl hodině. A také jsem zažil praktika ve svářečské škole jak zařval "z cesty" a vyběhl s lahví, která se zrovna začínala po zpětném šlehnutí ohřívat. Venku bleskově odmontoval redukčák, otevřel ventil a zapálil unikající plyn. Když plyn po hodině dofoukal tak sfouknul plamínek, láhev zavřel a ještě ji chodil kontrolovat. Už se neohřála. To bych sice nikomu nedoporučoval, ale není-li možnost ochlazení třeba od hasičů, tak by to bylo možné nouzové řešení. Ovšem metrový čoudící plamen z takové zapálené lahve hasiče taky obvykle spolehlivě přivolá.

Vidím že jste praktik a mate zkušenosti takže když pootevru ventil a zapalim plyn tak by to nemělo vybouchnout?A může to prošlehnout když mam v horaku pojistku bv12 a na hadici 2 pojistky?dekuji

Erosi. Jirkati popisoval stav, keď už je naštartovaný proces rozkladu acetylénu vo fľaši. Ten rozklad prehrieva obsah fľaše a s vyššou teplotou sa urýchľuje. ochladzovanie fľaše proces nezastaví, len oddiali malú Hirošimu. Jediný spôsob ako predísť výbuchu je vypustiť obsah fľaše do vzduchu. Keďže acetylén vypustený do vzduchu by tiež predstavoval nebezpečenstvo, tak je ho potrebné zneškodniť už pri tom vypúšťaní, teda je ho potrebné zapáliť.

jirkati napsal(a):

Já si myslím, že ty pojistky plně dostačují.
Přesto se připojím k radám všech zdejších odborníků na svařování a doporučím dvoudenní Zaškolovací kurz podle ČSN 050705 ve Svářečské škole. Ty cca dva tisíce Kč vám jednak dodají jistotu, že to umíte, dozvíte se i nějakou teorii kolem autogenu a HLAVNĚ budete mít papír, že s tím můžete pracovat, který uznávají jak pojišťovny při úrazech a jiných průšvihách, tak i hasiči při požáru auta, garáže, baráku při práci s autogenem. Samozřejmě, je to čistě vaše věc. Papír nesvařuje, stejně jako řidičák nejezdí. Kolega v práci už několik let splácí svou jízdu na motorce bez řidičáku, kdy sejmul cyklistu, ještě ke všemu svého souseda. Ještě že přežil, jinak by kolegu sousedi zlynčovali.

dekuji a jeste prosím jaký nastavit tlak do hadic u lahvi s tlakem kyslik 50l 6 MPA,acetylen 40l 10 bar.

Acetylen 0,6-0,8 barů, kyslík cca 3 bary. Ale pozor! Pro svařování a pro pájení se nastavuje úplně jiný typ plamene. A něco úplně jiného je řezání. To je právě ta teorie, kterou člověk musí znát, kdy nastavit ostrý, kdy neutrální a kdy měkký plamen, ještě ke všemu při různých velikostech hořáku. Vědět, kde je plamen neteplejší a proč, vědět, kdy může nastat (a obvykle i nastane) zpětné šlehnutí, jak potom správně postupovat a mnoho dalšího. Vy se ale hrnete rovnou do praktického použití autogenu a to je zcela nesprávný postup, na který už mnoho lidí doplatilo. Nepřeji vám nic zlého, ale aspoň se zaučte pár dnů u nějakého praktika, který to s autogenem umí, když už nehodláte pro svou  bezpečnost a bezpečnost svých blízkých vydat nějaké peníze za zaškolení ve Svářečské škole.

Mám malú súpravu od temosu O2, pb( ten v tej plátenej skrinke) používam  ju na ohrievanie a spájkovanie.Nastavený mám pb-1,5/O2-2,5 bar .Možno to nie je správne.Ak niekto vie lepšie nech poradí.Rád sa poučím.

Horáky mám tie isté.

Ta půlka stupnice to je jako aby se nikdo neurazil, ale není to moc logický, protože pokud by s tím nebylo potřeba kroutit, udělali by to výrobci napevno. Já jsem sice do svářecí školy nechodil, ale mam za to, že je potřeba tlak měnit např aby se eliminovaly ztráty v hadicích. Každý redukčák je od výrobce určený na max vstupní a max výstupní tlak a max průtok, tyto hodnoty není dobré překročit. U acetylénu bývá červená ryska (max výstupní tlak) obvykle na 1,5 bar nebo 1,5 at, je to z toho důvodu, že při překročení této hranice rychle roste pravděpodobnost samovolného rozkladu plynu. Staré kyslíkové max vstupní tlak 150 bar (at) se např dělaly s výstupním tlakem buď 8 at nebo 16 at. Ty s vyšším výstupním tlakem se daly použít i na řezání extrémně silného materiálu- je potřeba nastavit vyšší tlak nejen kvůli úbytku tlaku v hadicích, ale lidově, taky řezák musí dofouknout až na konec pancíře. Dnes je obvykle max  vstupní tlak 200 bar a výstupní max 10 bar (30 kubíků/h) nebo 20bar (60 kubíků/h). Takže pokud by se vždy nastavovala půlka stupnice tak by byl tlak jednou 5 bar a po výměně redukčáku na stejnou práci 10 bar. Tak to není, klidně se může nastavit původní tlak.
Spotřeby plynu - tabulka je na svarinfu. Pokud se nastaví tlak pro 40m hadice a ohýbání /rovnání traverzy, zapomene se snížit tlak a dají se 10m hadice a hořák 0,5-1mm např letování 1mm ocelových drátků, velmi rychle se to pozná, protože plamen nepůjde seřídit, bude se sfoukávat. v opačném případě zase bude tak malý tlak (průtok), že buď nepůjde ani při plném otevření ventilu na hořáku nastavit ostrý plamen, nebo plamen nezůstane na špičce hořáku, ale zaběhne dovnitř, což rozhodně není dobré.
Tlaková ztráta v hadicích je závislá na délce hadic a na velikosti průtoku plynu (spotřebě). I samotný redukčák, pokud se zvýší spotřeba plynu, tak neudrží konstantní tlak - je tam malý pokles.

Vy jste mi asi špatně rozuměl,Já jsem myslel půlku stupnice od nuly po červenou rysku a ne až na konec ocejchované stupnice na manometru. jinak tohle nastavení nám doporučil náš mistr na sváření a byl to fachman co toho má už dost za sebou takže já bych se mu v tomhle neodvážil odporovat nehledě na to že to tak fungovalo a i on sám to tak používal ..jinak by nás to neučil a vůbec neříkám že by se stěmi ventily nemělo štelovat a nastavovat jiné tlaky ,musí se snimi štelovat aby se z hadic dal tlak vypustit ani nepopírám že každá autogenní práce potřebuje svůj tlak , ale každý má jinou zkušenost.

pt.kbely napsal(a):

Ta půlka stupnice to je jako aby se nikdo neurazil, ale není to moc logický, protože pokud by s tím nebylo potřeba kroutit, udělali by to výrobci napevno. Já jsem sice do svářecí školy nechodil, ale mam za to, že je potřeba tlak měnit např aby se eliminovaly ztráty v hadicích. Každý redukčák je od výrobce určený na max vstupní a max výstupní tlak a max průtok, tyto hodnoty není dobré překročit. U acetylénu bývá červená ryska (max výstupní tlak) obvykle na 1,5 bar nebo 1,5 at, je to z toho důvodu, že při překročení této hranice rychle roste pravděpodobnost samovolného rozkladu plynu. Staré kyslíkové max vstupní tlak 150 bar (at) se např dělaly s výstupním tlakem buď 8 at nebo 16 at. Ty s vyšším výstupním tlakem se daly použít i na řezání extrémně silného materiálu- je potřeba nastavit vyšší tlak nejen kvůli úbytku tlaku v hadicích, ale lidově, taky řezák musí dofouknout až na konec pancíře. Dnes je obvykle max  vstupní tlak 200 bar a výstupní max 10 bar (30 kubíků/h) nebo 20bar (60 kubíků/h). Takže pokud by se vždy nastavovala půlka stupnice tak by byl tlak jednou 5 bar a po výměně redukčáku na stejnou práci 10 bar. Tak to není, klidně se může nastavit původní tlak.
Spotřeby plynu - tabulka je na svarinfu. Pokud se nastaví tlak pro 40m hadice a ohýbání /rovnání traverzy, zapomene se snížit tlak a dají se 10m hadice a hořák 0,5-1mm např letování 1mm ocelových drátků, velmi rychle se to pozná, protože plamen nepůjde seřídit, bude se sfoukávat. v opačném případě zase bude tak malý tlak (průtok), že buď nepůjde ani při plném otevření ventilu na hořáku nastavit ostrý plamen, nebo plamen nezůstane na špičce hořáku, ale zaběhne dovnitř, což rozhodně není dobré.
Tlaková ztráta v hadicích je závislá na délce hadic a na velikosti průtoku plynu (spotřebě). I samotný redukčák, pokud se zvýší spotřeba plynu, tak neudrží konstantní tlak - je tam malý pokles.

Ako zámočník pri rezaní kyslíkom som nikdy nenastavoval redukčáky,proste chytil som súpravu čo tam bola  ,zapálil ,nastavil plameň a rezal som.Za tie rezy sa veru nemusím hanbiť,pekný tenký rez,a nie na nejakých tenkých materiáloch,400 HEB  to boli...Po 28 rokov  reku idem si spraviť papiere aspoň na páličský,však sa aspoň dozviem čo to o tlakoch ----prd,prebehol som iba bezpečnosť a bolo "vymaľované.
Evita zíram,že taká poctivá  škola aj je v akej pracujete,už som zažil aj možnosť poslať poštou  zváračský preukaz na 135-tku,to som odmietol.
Asi skúsim školu mimo bydliska a spravím si ešte raz papiere na plameň

Tu je pekné video na toto téma  https://www.youtube.com/watch?v=hHUjJ4kE-74

to je nějaké hasičské cvičení nebo armádní, nedokážu si představit podobnou procedůru konat u mě v dílně nebo na dvorku mezi pobíhajícími slepicemi a sousedkou okopávající na zahradě řepu, nebo někde ve fabrice kde na raní směně je tisíc lidí, myslím že udělali z komára velblouda, samozřejmě ohřívání acetylenové flaše je malér kor v baterii ale ta porava u zdi si myslím byla zbytečná nafouknutá bublina, pokud byli v blízkosti ti hasiči tak to opravdu stačilo nechat pod dohledem vyhořet, podle starých bezpečnostních předpisů konkrétně moje vydání z roku 1961 se mimo jiné, cituji -takováto lahev chladí z krytého místa (což na videu nebylo hasiči si tam chodili jak na promenádě) a plyn se pokud nehrozí nebezpečí výbuchu nechá volně uniknout nebo vyhořet, a to podle těchto starých předpisů pokud není možné na volném prostranství tak dokonce i uvnitř budovy kde je ale nutno otevřít všechny okna a dveře, podle dnešních předpisů je zakázáno nechávat plyn unikat či zapalovat
a ještě dodám že pokud by za mnou někdo přišel s dotazem (tak jak ho tady kdosi posílá za nějakým sousedem který s tím umí) tak tazatele bych odeslal do svářečské školy  a pokud by měl nějaké námitky tak bych mu fláknul nejraději po tlamě, jestli je mu těch relativně pár korun za kurz drahých pak takový člověk není hoden života a proto by ode mne dostal po té tlamě
jinak se omlouvám za ty drsné slova ale podobné dotazy (i odovědi ač třeba správné) mě vždycky tak akorád naserou
na elektro fóru se jako laik nedozvíš nic je třeba prokázat vědomosti a pak možno číst a oč nebezpečnější je elektřina vůči rozkládajícímu se acetylénu, myslím že je to stejné při jisté shodě okolností to může zabít..

My jsme chladili flašky s acetylenem pomocí vapky... Kapičky vody strhávají i vzduch a chladí daleko lépe. Když je zima, tak sníh a skrápět vodou taky...