SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

S355MC naprosto běžně denně svařujeme drátem 1 - 1,2 ESAB 12.51 s ochranným plynem 82/18. Nemáte omylem přehozenou polaritu?

200 amper.

Diky,zkusim zitra,to jsem jeste nezkousel.

Tak kdyz svarim 355/355,tak makro uplne luxusni.Ale jak k tomu varim tu betonku,ta se roztece jak blato a vubec se to do toho 355 neprotavi.Kdyz jsem zkusil jet housenku tesne vedle betonky a jen ji lizat,tak pruvar do 355 take ok.

Jo jasny,diky moc,ja to tak take vidim,ale bohuzel ne kazdy ve firme to pochopi :-(

Můžu potvrdit že když svařuju ocel do betonu s jinou legovanější kovářsky ta betonka už teče-přehřátá lázeň vaří a bublá jak vzteklá a ta druhá teprve začíná moknout a ano cpát svár do té 355 je v případech že to nejde nahradit jiným typem sváru asi nejlepší způsob.

Něco málo se dá vyčíst z materiálových listů, ale jinak je potřeba se hodně podrobně zorientovat v diagramu Fe - C, hlavně v jeho levé části s těmi "ocásky". Tam je právě vidět, že čím více C ocel obsahuje tím má níž teplotu solidu, tedy teplotu tavení. Naopak přísady legury v S355MC, jako Ti a V zase posouvají solidus nahoru k vyšším teplotám. Předehřev nepomůže, protože v oblouku budou v tavenině oba materiály na prakticky stejné teplotě. Jak už jsem zmínil, zkuste svařovat v poloze PF, tam se tavenina docela srovná, když se to svářeč naučí.

JardaK napsal(a):

No já tedy nevím, ale svařují se bez problémů kombinace podstatně rozdílnějších materiálů a bez problémů.
Máte určitě fyzicky ty materiály, o kterých píšete?

Jsem téhož názoru. Tam by neměl být nějak podstatný rozdíl v teplotách tavení v daných dvou materiálech výše. Nevím tedy kolik %C obsahuje ten roxor vs. ta 355ka, ale nemůže tam být nijak drastický rozdíl kvůli obsahu C, když oba mat. jsou svařitelné. To musí mít jinou příčinu.

Ládes napsal(a):

Ta betonářská ocel je třídy 10 (10 216-10 512) tedy až na pár vyjímek bez předepsaného chemického složení.Tedy pardon bývávala.

V tom chemickém složení by problém mohl být, jak ostatně zmínil jirkati výše...Je to už strašně dávno, co jsem pracoval, tehdy na nábor místo plné vojenské služby(19 měs. prac. poměr + 5 měs. vojna) v podniku Průmstav Praha. Tam jsem se té betonářské oceli něco nasvářel na montovaných stavbách. Svařovaly se v každém patře železobeton. sloupy způsobem, že na každém sloupu byla dole v patce ocel. deska a na vrchu sloupu čněly 4 pruty hřebínkové oceli průměr asi 20mm. Ty se potom při montáži svařovaly(na stoupačku) k následující patce toho sloupu, atd. Už si nepamatuji označení ani třídy ocelí té patky, ani té hřebínkové tyče. Ale nikdy problém se svařováním nebyl. Pamatuji jen, že tehdy se to svařovalo bazickou elektrodou E-5233 asi...

Editoval Frank (19-08-2016 03:45:55)

Dříve se vyráběly oba typy. Ze čtyřhranů se dělala dobrá páčidla typu "venhák".

Stále zápasím s problémem naletovat na ocelový díl TK plátky. Pro přibližení-jde o křídlo radlice podmítače,tedy zemědělského stroje.Na jedno křídlo letuji 6 TK plátků /92% karbid wolframu a 8% cobalt/.Letuji tvrdou pájkou L-Cu60Zn plamenem,snažím se pečlivě o pokrytí celé plochy plátku i ocelového dílu pájkou. Pak přiložím plátek ke křídlu a plamenem prohřeji,poté přitlačím až pájka vytéká.
Přesto mi na poli vždy jeden, maximálně dva plátky odpadnou.pokaždé na jiném místě křídla.Celkem jsem již zkoušel 5 křídel.Další plátky drží a není na nich vidět žádné opotřebení ani po 300 ha podmítání v kamenité půdě. Dík za radu jak dál.VáclavC