SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
V mojí elektronické dílně to vypadá podobně jako v kokpitu posledního modelu Airbusu a lidi se mě občas ptají "na co potřebuješ tolik těch přístrojů"? Říkávám jim, že elektronika je jako paralelní vesmír - bez správného vybavení prostě nemáte šanci zjistit co se tam děje. (btw. to je také jedna z věcí, co mě na ní fascinuje a proč jsem se rozhodl studovat)
K věci:bez vybavení a znalostí může tazatel jen zkusit štěstí - chladící sprej je dobrý nápad. Za mě osobně bych doporučil preventivně přepájet veškeré spoje od součástek
a) těžkých b) tepelně namáhaných. Je mnohem větší šance, že závada bude právě v těchto dvou skupinách, než v nějakém SMD rezistoru 0805. K inspekci pájení se mi osvědčil elektronický USB mikroskop, např. tento http://www.banggood.com/Andonstar-500X- … 41488.html
Editoval Aleš_ (31-07-2016 16:30:12)
Offline
No, elektronika a záchodky uvnitř atomové elektrárny jsou věci, kterým v zásadě "rozumí každý" a proto taky do toho plno lidí šťourá.
Nejvíc asi souhlasím s přispěvatelem Aleš_.
Kdo nemá příslušnou techniku, tak maximálně jen prohlídnout, jestli náhodou nemám štěstí a prohlídkou to nenajdu. Pokud ne, tak prostě je smůla.
Jen s multimetrem se toho podle mně dá poznat dost, ale je to strašně zdlouhavé, protože se musí měřit děje při činnosti toho invertoru, optimálně ve dvou lidech, jeden pracuje a druhý měří. A hlavně musí se tomu rozumět, aby bylo jasné, co se naměřilo. Jenže lidi, co tomu rozumí, tak obvykle se tomu věnují pořádně a mají příslušné vybavení.
Nejhorší na takové opravy jsou potom "měniči", co místo zkoumání a zjišťování poruchy vypájí a nahradí novou součástkou cokoliv, co je jen trochu zaujme.
Offline
Pokud se tazatel rozhodl z nějakého důvodu ověřit, zda by nemohl nějak přispět k opravě, tak šance je, ale opravdu malá, že při tom pádu něco na viditelném místě prasklo.
Rozhodně bych nedoporučoval preventivní přepájení výše uvedených součástek, to pájení chce taky svoje, hlavně spoje s bezolovnatou pájkou, navíc se některé pájky nesnáší. Předpokládám, že je šance, že by větší firma zabývajícím svářením mohla mít použitelný mikroskop, kde by se dalo pár míst na desce zkontrolovat. (tazatel neuvedl dostupnou výbavu, ani zkušenosti, a jsme na svářecím fóru)
Rozhodně někdo nechá kolegu si hrát s mikroskopem a riskovat výměnu žárovky, než mu svěří osciloskop. Pokud by se opravdu podařilo najít přerušené místo, doporučoval bych to zanést do nějaké místní ověřené opravny elektroniky k přepájení poškozeného místa, to by nemělo stát majlant. Použitím fotáku např už dost starého FZ30 se rozhodně nedosáhne zvětšení a kontrastu jako u dobrého (optického nebo digitálního) mikroskopu, ale je to pořád lepší než běžná lupa na čelence.
Offline
Je to věc názoru. Co jsem potřeboval, tak jsem zatím vždycky s dobrou hodinářskou lupou (používám podle okolností 6x, 8x a 12x) a s kvalitním světlem studený spoj našel. Velmi často jej provází i změna barvy nebo odlišná struktura jeho povrchu. Přepájení bezolovem by snad velký problém nikomu dělat neměl, ale většinou stejně stačí jen jeho přetavení s pájecí kapalinou nebo pastou. Osciloskopem, v případě, že už se vypne prakticky celý zdroj, studený spoj nenajde.
Editoval Zdenek11 (31-07-2016 17:26:19)
Offline
Stylesi, studené spoje se už desítky let dají běžně lokalizovat opticky (lupou nebo mikroskopem) nebo tepelnou expozicí DPS, buď lokálním ohřevem nebo chlazením částí DPS. Pokud toto nevíte nebo neumíte využívat, nevím, proč vlastně vůbec reagujete na příspěvky, které se aspoň nějak snaží dotyčným pomoci. Snad svým neustálým napadáním někoho a něčeho chcete budit dojem, že jste tady jediný, kdo umí pájet nebo používat měřicí přístroje.
Editoval Zdenek11 (31-07-2016 21:08:15)
Offline
Já jako kutil mám zkušeností méně, že by mi něco přestalo chodit a mohl za to studeňák od výroby jsem nenarazil. Přesto bych ve specifických případech mikroskop nezavrhoval. U tak malé desky (dálkové ovládání brány) mi nalezení závady v asi 3 případech trvalo do 2 minut.
U mého ovládání byla přerušena dráha mimo pájení. Přerušení bylo dobře vidět i pod maskou, nejlépe při šikmé poloze vůči objektivu, kdy se světlo jednoho z vlnovodů odráželo od mědi rovnou do objektivu, tedy ta dráha svítila. Plynulé zesílení nastaveno cca na 1/3. Lupou jsem nic neviděl, hodinářskou lupu nemám. Závada byla způsobena tahem (velmi tenký spoj blízko baterie, navíc jsem mezi kontaktní plochou pružinu dal dříve silikonovou gumu, abych zlepšil kontakt baterie. Deska je navíc z druhé strany od baterie zeslabená otvory.
Další ovládání byla jiná, tam mne hned zaujal menší plošňák připájený cca 7 spoji kolmo k hlavní desce. (nebyla použita rohová deska –úspora místa) Protože jsem předpokládal vystavení dlouhodobými vibracemi, začal jsem hned mikroskopem. U jednoho byly patrné praskliny na dvou spojích, u druhého byly praskliny na více jak polovině spojů. Závady byly způsobeny nevhodnou konstrukcí a častými vibracemi na palubní desce.
U tohoto konkrétního invertoru bych nezavrhoval optickou kontrolu rizikových míst, vzhledem k tomu, že byl vystaven velkému nárazu.
Výrobci (alespoň evropští) konstruují obaly drobné elektroniky tak, aby zařízení vydrželo pád: spodek obalu ve výšce stolu a pády na stranu, hranu a roh. Ano, i např LCD monitor nebo TV by v obalu měla takový pád bez úhony přežít. Nejmenší přetížení na elektroniku v g je při pádu na roh, ale je to největší nárok na pevnost obalu. Při pádech je přetížení cca 25g, dlouhý ráz. (25g je pro představu: zápěstí na stole a tužkou bez gumy klepnout do stolu co to jde (krátký ráz). Tedy nevím, v jakém obalu to přišlo, a jak byl poškozený, ale jestli to nespadlo na ostrý předmět, tak to musela být pěkná šlupka. No a 25g zjednodušeně znamená, že po dobu rázu váží feritové trafo 25x víc.
Offline
Opravovat elektroniku je o znalostech. Vybavení o penězích. Ten kdo znalostí má, tak se vybaví podle toho co potřebuje podle jeho zaměření. Mnohdy je potřeba vymysllet náhradní postup, ev.udělat přípravek, když zrovna nějaký přístroj chybí. Všechny uvedené metody jsou použitelné, ale jejich aplikace je vhodná případ od případu. Já osobně zastávám postup,kdy nejdříve vytipuji obvod, který závadu způsobuje a měřením zkontroluji jestli to je tak. Nedovedu si představit, že bych preventivně přepájel všechny spoje, nebo mikroskopem kontroloval celou desku. Tím nechci říct, že by k tomu nakonec nedošlo, když bych zjistil, je některý spoj přerušený.
Offline
styles napsal(a):
Pane Zdeňku11..... Raději mi místo výčitek objektivně odpovězte s jak velkým procentem povrchových vad odhalených opticky a z jakého množství oprav jste se stretnul??...
Na to, jaké procento závad všeobecně tvoří studené spoje odpovědět nemůžu, nejsem profesí opravář elektroniky, to bych byl na jiném fóru. U mně, co mi známí nosí na opravu, je to procento hodně vysoké - většinou se jedná o zařízení, které se jim nevyplatí do servisu dávat nebo chce servis opravu řešit výhradně výměnou desky, což je dnes velice časté. Konkrétně jako poslední jsem známému opravoval řídící jednotku kotle Dakon, servis jako jedinou variantu nabídl výměnu jednotky v ceně 4700,- Kč. Závada byla klasická - po pár letech provozu studený spoj u jednoho výstupního kolíku ke konektoru. Podotýkám, že k nalezení vadných spojů nebo přerušení cest se nedá použít jiná lupa, než hodinářská, ta klasická je zase třeba vhodná na osazování. Známého to nakonec přišlo na láhev slivovice.
Editoval Zdenek11 (01-08-2016 09:31:25)
Offline
Přepájet všechny spoje je s odpuštěním zoufalost. Normálně kontrolovat celou desku invertoru nemá cenu, pouze v tomto konkrétním případě (přišel s rozbitým konektorem, naklepnutý roh, pokud to nebyl pád na ostrý předmět, ale na zem tak to muselo být víc tak 40g. Navíc to není závada způsobená přetížením nebo dlouhodobým provozem, ale nechodí to od samého začátku, tedy je dost vysoká šance, že porucha má souvislost s tím pádem. Přesto objevení závady touto cestou nedávám velkou šanci, protože vadné místo může být zakryté nějakou součástkou např. chladič nebo uvnitř součástky např. svitkový kond. Pochopitelně neprohlížet celou desku, pouze riziková místa.
A hlavně je to asi jediné, kromě složení a odeslání do servisu, co tazatel může zvládnout, na víc mít asi nebude.
Offline
Ano, je to prakticky to jediné. Koupit si hodinářskou lupu za 150,- a vzít silnou baterku (což asi má) a zkontrolovat na DPS spoje a cesty. Je to odhadem práce na dvě, tři hodiny. Může mít štěstí a ušetří spoustu peněz, nebo ne a přijde o 150,- a chvilku času. Tak to prostě chodí.
Offline
Já bych jen poznamenal, že ono asi hodně záleží, jak kdo vidí.
Například já jsem silně krátkozraký, bez brýlí vidím nerozmazaně na vzdálenost jen mezi cca 8 - 12 centimetry, zato i ve svém věku pořád poměrně ostře. V ostrém světle vidím detaily 0,1 mm i ještě docela dobře detaily 0,05 mm.
Takže pro mě není problém desku vzít a někde pod světlem prohlídnout. Ono je někdy docela zajímavé ty detaily vidět, protože docela dobře vyleze třeba jestli to pájení těch součástek je solidní s rezervou nebo jestli to tak tak drží.
Měření invertoru s multimetrem se přirozeně musí dít v takových bodech, kde vysokofrekvenční rušení není, třeba na napájení řídicích a dalších obvodů.
A když se měří tam, kde je, tak přes filtrační a vyhlazovací obvody.
Jinak jako amatér v tom praxi taky nemám.
Jediný vícevýkonový impulzní spotřebič, který jsem měl k opravě v rukách, byl impulzní vařič, který zlikvidovala kapalina, co pronikla dovnitř přes odlepenou krycí nálepku spínačů. A tam jsem to jen vizuálně prohlídl, pod proudem proměřil multimetrem, identifikoval vstupní napájecí část, odrušovací filtry, výkonovou součástku a kapacitu rezonančního kondenzátoru.
A potom odložil, protože podle všeho byl tento vařič řízen naprogramovaným procesorem.
V budoucnu, "až bude trochu času" , využiji horní keramickou desku vařiče, resonanční cívku pod ní, celou krabici vařiče a zbytek dobastlím.
Jinak v minulosti jsem bastlil hlavně zesilovače a jinou audiotechniku a opravoval hlavně magnetofony, nejvíc naše kotoučáky.
Editoval Radim (02-08-2016 10:12:01)
Offline
Do 50 jsem viděl dobře na dálku i na blízko, ale teď žádná sláva, už delší dobu se chystám na silnější brýle, i v kukle mám k brýlím na čtení přidány 1,5 dioptrie, na čtení šuplery nebo důlčíkování si beru k brýlím ještě čelenku.
Při bastlení nového vařiče bych měl obavy z řízení kmitočtu, tím jsem se nikdy nezabýval.
Offline
Jako zajímavost uvádím, že mezi "opraváři" PC elektroniky v komponentech se občas doporučuje vadnou desku "zapéct" v elektrické troubě při teplotě tavení cínu.
Já když jsem to slyšel poprvé, tak jsem si o tom myslel svoje, ale zřejmě podle některých ohlasů v internetových diskuzích, i když dám korekci na to, že si leckdo vymýšlí, to asi občas funguje.
Pravděpododně má většina součástek ještě nad povolenou teplotu skladování určitou rezervu, která umožní, že deska se všemi součástkami to prostě vydrží a přitom studeňáky, zvláště pokud se pájelo bezoplachovými tavidly, které tam ještě na tom cínu mohou být, se mohou propojit.
Přirozeně nesmí tam být displej, taky většina izolovaných traf a cívek by asi odešla a některé další součástky, plastové výlisky....
Offline
No u vývodových součástek se mají při zapájení součástek správně přihýbat drátové vývody. Potom změnu rozměrů při změně teploty kompenzuje průhyb drátu.
U SMD součástek to je vzhledem k plošným spojům téměř natvrdo a u BGA pouzder v podstatě úplně natvrdo. Hodné té kompenzace při změnách teploty pak musí svou pružností dělat plošňák.
Vidím to tak, že při běžném zatížení je tohleto všechno v mezích a všechno dlouhodobě drží. Pokud se v levné elektronice součástky v SMD využívají na doraz, ohřívají se taky pouzdra na doraz a může být na doraz i pružnost plošňáku při kompenzaci délkové roztažnosti na doraz. A po roce , dvou to někde praskne = další kurvítko.
U toho přetavení předpokládám se používá podobný teplotní režim jako při pájení PCB, pár minut při cca 130 st C, potom na cca 10 sekund nárůst teploty na hodnotu o 30 - 50 st C vyšší než je teplota tavení pájky - vlasní přetavení a potom zase pokles na těch cca 130 st C, kde to zůstává nějakou minutu, než se to vypne.
Editoval Radim (03-08-2016 06:27:43)
Offline
Kdo to strčí do trouby je magor . Viděl jsem na netu opravy kuličkováním . Byla tam ukázána i ta "spodní" strana a zašedlé-zkorodované plošky . To se nikdy bez očištění nespojí .
Offline
Já se ptám, protože taky něco podobného připravuji.
Děkuji za informace.
Offline