SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Poradi prosim nekdo,jaky pouzit prid.material na S355MC?Pouzil jsem ESAB OK 12.51 met.135,ale vubec se to neprovari do zakl.mat.,pritom sila 3mm,tak nechapu,v cem je problem.Mate s tim nekdo zkusenosti?Diky moc za radu.
Offline
S355MC naprosto běžně denně svařujeme drátem 1 - 1,2 ESAB 12.51 s ochranným plynem 82/18. Nemáte omylem přehozenou polaritu?
Offline
Polarita je ok,varil jsem k tomu obycejnou betonku tazenku,ta se protavi v pohode,ale pruvar do toho S355MC neni zadny.Kdyz jsem zkusil tu betonku privarit k obyc.plechu,tak byl pruvar na tom plechu take ok,ale jakmile tu betonku varim k S355MC,tak se to nechce provarit.A to tam mam 2000 amper,tak nevim.
Offline
A co se děje, když stejným drátem a za stejných podmínek k sobě svaříte dva kusy z S355MC?
Offline
Diky,zkusim zitra,to jsem jeste nezkousel.
Offline
Ale zkousel jsem udelat samotnou housenku na S355MC a zavar tam take nebyl skoro zadny,kdyz jsem udelal makro.
Offline
Tak kdyz svarim 355/355,tak makro uplne luxusni.Ale jak k tomu varim tu betonku,ta se roztece jak blato a vubec se to do toho 355 neprotavi.Kdyz jsem zkusil jet housenku tesne vedle betonky a jen ji lizat,tak pruvar do 355 take ok.
Offline
Takže jasný problém. Ta betonová ocel má jednak trochu nižší teplotu vlastního tavení, druhak vyšší tekutost, takže řídký kov zaleje lázeň ještě před řádným natavením té 355ky. Zkuste svařovat v poloze PF, kde se tato nectnost tak neprojeví. Svár ale nebude moc pohledný. Někdy je lepší změnit konstrukci takového spoje z kouťáku na plechu na jiný typ sváru, třeba tyč nasouvat do předvrtané díry a svařovat to jako vnitřní kouťák v díře.
Offline
Jo jasny,diky moc,ja to tak take vidim,ale bohuzel ne kazdy ve firme to pochopi :-(
Offline
Derovy svar tam bohuzel nelze,nevarime tu betonku dokola,ale podelne.I tak moc dik.
Offline
Můžu potvrdit že když svařuju ocel do betonu s jinou legovanější kovářsky ta betonka už teče-přehřátá lázeň vaří a bublá jak vzteklá a ta druhá teprve začíná moknout a ano cpát svár do té 355 je v případech že to nejde nahradit jiným typem sváru asi nejlepší způsob.
Offline
Nevite nahodou nekdo,kde bych nasel jednotlive teploty taveni ruznych druhu oceli?Kdybych treba tu 355 predehral,aby se vyrovnal teplotni rozdil taveni mezi tou betonkou a tou 355 ?
Offline
Něco málo se dá vyčíst z materiálových listů, ale jinak je potřeba se hodně podrobně zorientovat v diagramu Fe - C, hlavně v jeho levé části s těmi "ocásky". Tam je právě vidět, že čím více C ocel obsahuje tím má níž teplotu solidu, tedy teplotu tavení. Naopak přísady legury v S355MC, jako Ti a V zase posouvají solidus nahoru k vyšším teplotám. Předehřev nepomůže, protože v oblouku budou v tavenině oba materiály na prakticky stejné teplotě. Jak už jsem zmínil, zkuste svařovat v poloze PF, tam se tavenina docela srovná, když se to svářeč naučí.
Offline
No já tedy nevím, ale svařují se bez problémů kombinace podstatně rozdílnějších materiálů a bez problémů.
Máte určitě fyzicky ty materiály, o kterých píšete? Dám dva případy z praxe:
1) Zákazník si myslel, že 1.4301 (běžná, tzv. potravinářská nerez) a 1.4305 jsou prakticky totéž. Ta trocha S (síra) v 1.4305 že nehraje roli...
2) 12 050 místo 12 020. 0,5%C...
Offline
JardaK napsal(a):
No já tedy nevím, ale svařují se bez problémů kombinace podstatně rozdílnějších materiálů a bez problémů.
Máte určitě fyzicky ty materiály, o kterých píšete?
Jsem téhož názoru. Tam by neměl být nějak podstatný rozdíl v teplotách tavení v daných dvou materiálech výše. Nevím tedy kolik %C obsahuje ten roxor vs. ta 355ka, ale nemůže tam být nijak drastický rozdíl kvůli obsahu C, když oba mat. jsou svařitelné. To musí mít jinou příčinu.
Offline
Ta betonářská ocel je třídy 10 (10 216-10 512) tedy až na pár vyjímek bez předepsaného chemického složení.Tedy pardon bývávala.
Editoval Ládes (18-08-2016 18:26:53)
Offline
Ládes napsal(a):
Ta betonářská ocel je třídy 10 (10 216-10 512) tedy až na pár vyjímek bez předepsaného chemického složení.Tedy pardon bývávala.
V tom chemickém složení by problém mohl být, jak ostatně zmínil jirkati výše...Je to už strašně dávno, co jsem pracoval, tehdy na nábor místo plné vojenské služby(19 měs. prac. poměr + 5 měs. vojna) v podniku Průmstav Praha. Tam jsem se té betonářské oceli něco nasvářel na montovaných stavbách. Svařovaly se v každém patře železobeton. sloupy způsobem, že na každém sloupu byla dole v patce ocel. deska a na vrchu sloupu čněly 4 pruty hřebínkové oceli průměr asi 20mm. Ty se potom při montáži svařovaly(na stoupačku) k následující patce toho sloupu, atd. Už si nepamatuji označení ani třídy ocelí té patky, ani té hřebínkové tyče. Ale nikdy problém se svařováním nebyl. Pamatuji jen, že tehdy se to svařovalo bazickou elektrodou E-5233 asi...
Editoval Frank (19-08-2016 03:45:55)
Offline
dřív mívávala i jiný tvar na průřezu-kříž s půlkulatými příčnými žebry(z toho se zatraceně blbě překovává cokoliv jiného).Kamarád mi říkával:"není roxfór jako roxfór" a měl pravdu.
Offline
Dříve se vyráběly oba typy. Ze čtyřhranů se dělala dobrá páčidla typu "venhák".
Offline
Stále zápasím s problémem naletovat na ocelový díl TK plátky. Pro přibližení-jde o křídlo radlice podmítače,tedy zemědělského stroje.Na jedno křídlo letuji 6 TK plátků /92% karbid wolframu a 8% cobalt/.Letuji tvrdou pájkou L-Cu60Zn plamenem,snažím se pečlivě o pokrytí celé plochy plátku i ocelového dílu pájkou. Pak přiložím plátek ke křídlu a plamenem prohřeji,poté přitlačím až pájka vytéká.
Přesto mi na poli vždy jeden, maximálně dva plátky odpadnou.pokaždé na jiném místě křídla.Celkem jsem již zkoušel 5 křídel.Další plátky drží a není na nich vidět žádné opotřebení ani po 300 ha podmítání v kamenité půdě. Dík za radu jak dál.VáclavC
Offline
VaclavC:
Pro zachování přehlednosti:Neexistuje už pro tento problém(pájení TK plátků na břit radlice) samostatné téma?
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=6841
Editoval Ládes (22-08-2016 15:47:16)
Offline