SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Přesně toto trafo s dvojpulzním usměrňovačem (dvě diody a vinutí zapojená symetricky)jsem používal na eloxování. Měl jsem tam nějaké diody KY. s dost velkými chladiči. Nebyl problém. Je to tak, jak píše Zdenek 11. Mohl bych se nato podívat a případně dát foto, ale až budu doma, cca za 14dní.

Tak vám gratuluji! Pokud máte možnost a umíte trochu zacházet s chemikáliemi, je dobré v amatérských podmínkách naleptat (zdrsnit) povrch chladiče v roztoku hydroxidu sodného nebo draselného, velice pečlivě jej několikrát umýt a suchý pak lehce nabarvit černým Centrofixem Permanent, je lepší ten tlustší typ, jde to pomalu, ale dobře. Ale nenatírat lakem! Chlazení (u lesklého povrchu prakticky pouze prouděním) se tím rozšíří i o chlazení sáláním a teplota se znatelně sníží, rozdíl může být až 10°K. Ale jestli vám to chladí dobře, tak to klidně nechejte.
Zdeněk.

Protože je neelektrikář a přepojováním strojů si může přivodit problém . Pouhým připojením grece nemůže , snad , nic udělat blbě . To by jsi si po po celém pročtení měl uvědomit hlavně Ty . No a ty můstky snad ani pod 100V nejsou a tak by jste mu nemuseli motat hlavu pro něj nepochopitelným způsobem s průrazným napětím . No ale on si stejně najde další doplňující nesmyslnou otázku , než by provedl to nejjednodušší . Kdyby jsi to prostudoval celé a znal ty souvztažnosti , tak by jsi věděl , že trvalý proud tím grecem bude 4-5A a jen na start-max.30s bude těch cca 20A . A dále použitím toho grece se vyvaruje různých zkratů vyvstavších ze špatných izolací chladičů atp . Tož tak .

Víš naposled k tobě . Dostal doporučení a to neudělal . Sehnal si nějaký 6A můstek a s tím bůhvíjak laboroval . Vyhodil zbytečně peníze za diody . Víš na co má ten zdroj ? NA ŽIVENÍ TOPENÍ . Takže 10W bude topit ještě elektricky . A vůbec tomu co píše nevěřím , je to pábitel . On by měl nejdříve vždy dodat fotky .

Zdenek11 napsal(a):

Jak si to tady pročítám, uvádějí se zde někde mylné údaje, já jen aby se tím někdo neřídil. Cituji:

"Dvoudiodový usměrňovač znamená, že máš na trafu dvě stejná vinutí po 24 voltech , z jednoho odebíráš plusový průběh a z druhého minusový průběh proudu a napětí a dohromady pomocí diod skládáš v usměrněný proud a napětí.  Takže v součtu z trafa odebíráš celý střídavý proud, plus i minus průběh. Diody jsou namáhány napětím 24 x odmocnina ze dvou 1.41 , což je asi 33.8 voltů. "

Správně ale je, že diody jsou namáhány napětím 67,8V. A dále, žádné saturační napětí u diod neexistuje, jde o napětí na diodě v propustném směru a to je součtem prahového napětí polovodiče a dynamického odporu přechodu a nezávisí na průřezu polovodiče, jak je uváděno, ale pouze na stupních příměsí v polovodiči.

Standardní průměrné napětí na výkonových křemíkových diodách pro komerční účely bývá 1,0- 1,2V, málokdy jiné.

Pokud už má pan varok rozdělení vinutí, je samozřejmě lepší použít dvoudiodové usměrnění, nevím, proč mu stále doporučujete můstek. Dostane tak stejný výstupní proud při poloviční tepelné ztrátě na usměrňovači. Stejnosměrné ztráty na trafu budou zanedbatelné.

Pravda, s tím závěrným napětím jsem se sekl, má být dvojnásobné.

Saturační napětí je jinak zbytkové napětí na polovodiči v propustném či pracovním směru. U polovodičového přechodu PN v křemíku je to kolem 0.5 -  0.6 voltů, u polovodičového přechodu křemík kov ( schotky diody) je to asi 0.3 - 0.2 volt , neznám tuto hodnotu přesně. Zhruba toto napětí se na diodě drží od nějakého minimálního proudu až po proud o několik řádů vyšší, zhruba do cca třetiny, poloviny maximálního uváděného proudu. Při vyšším proudu se začíná projevovat ohmický odpor křemíku mimo funkční přechod PN a ohmický odpor přívodů, takže napětí na diodě v propustném směru začíná stoupat. Maximální napětí na diodě v propustném směru při maximálním proudu v datashetu je potom určeno vnitřní konstrukcí diody. Je tady nějaká maximální povolená teplota polovodičového přechodu PN  Tj , která bývá obvykle 150, 175 nebo 200 st C a schopnost odvádět teplo z vnitřku diody při maximálním možném dostupném chlazení. Při maximálním trvalém proudu v propustném směru If(av) povoleném výrobcem a dostupném maximálním chlazení má potom dioda mít napětí Vf  uváděné v datasheetu, 0.9  1 volt, 1.2 nebo někdy i 1.4 voltů . Při těchto parametrech dosahuje teplota přechodu PN v diodě právě maximální povolené teploty. Při které je zaručena ještě rozumná životnost diody, pár tisíc hodin nebo tak nějak.
Dioda se dá taky v propustném směru trvalým proudem proudově přetížit, potom napětí na diodě bude vyšší a teplota PN přechodu taky. Dioda pak vydrží v průměru třeba jen nějakou desítku hodin nebo ještě méně.
Oblasti vodivosti typu P a N v polovodiči nejsou žádná magie, jsou to jen oblasti v křemíku dotované různými prvky. Funkčnost polovodičové součástky je potom daná pouze jevy probíhající na styku těchto oblastí respektive chemickým gradientem rozdílu toho složení. Přehřátím toho polovodiče a přechodu PN dojde k vzájemné chemické difundaci prvků  přes PN přechod do druhé oblasti, ke snížení chemického gradientu a tím k slábnutí polovodičového jevu. Dokud polovodičový jev nezeslábne natolik, že dojde k nějaké elektrické destrukci, vývinu velkého množství tepla v malém objemu křemíku někde na PN přechodu, k protavení toho místa a tím k zničení součástky.

Je to dobře vidět třeba na pokusech použít levné můstky s uváděným maximálním proudem  35 nebo 60  ampér zapojené paralelně na usměrňování svařovacího proudu. Kdy kvůli nevyvážení nejvíc namáhaný můstek vydrží svařování tak půl, jedné elektrody a pak nenávratně odejde.

Na dvoudiodový usměrňovač by pak bylo elegantní použít dvojitou diodu, třeba BYV42-200  MBR30100CT nebo STTH6002CW atd.

Editoval Radim (12-10-2013 17:58:12)

varok napsal(a):

Takže zde přikládám nějaké fotky: http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c00146.jpg

http://www.svarforum.cz/forum/uploads/t … c00147.jpg

Omlouvám se za nepořádek v garáži.

Pěkná práce.

Tento transformátor není příliš vhodný pro dvojcestné usměrnění. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvousloupkové jádro, na kterém je navinuto na jednom sloupku vždy jedno vinutí 24V. Při použití dvojcestného způsobu usměrnění pracuje v každé půlperiodě vždy jen jedno vinutí a tím je daný sloupek jádra přesycen stejnosměrným magnetickým polem. Transformátor nepracuje v optimálním režimu, více bručí a přehřívá se. Původní paralelní zapojení sekundárních vinutí a použití můstkového usměrňovače by bylo vhodnější.

Schottkyho diodami byl problém, proč by mel byt problem? když se spravně zapojí tak fungují bezvadně.. daval jsem i do autonabiječky dote hoby 6A sousedovi funuje normalne využíva vetšinou přes zimu jine diody jsem nemel narychlo po ruce jen z počítacovych nefungčnich  zdroju  jetam hodně součastek   a vzdy se nejaka součastka upotřebí narychlo..

Ano, tady mi mistři psali, že ty sch. diody KYS30-40 mají malé závěrné napětí, proudově by vyhovovaly. Jedna ze dvou diod v háji, tak jsem použil ty KY718 a už vše funguje jak má.
ALLL: ano, ale taky záleží jaké diody a na co používáte. U nabíječky na klasické autoaku 12V stačí i ty KYS30-40, ty používal i můj nebožtík tatík, protože nabíječka dá na výstupu max. kolem 17V, plus mínus a ty diody mají myslím závěrné napětí 30V, tak se to do tolerance vleze. Já jsem ale potřeboval napětí 24V plus mínus a po usměrnění se už do 30V v závěrném napětí asi nevlezu, jak psali tady místní členové, proto mi jedna dioda asi střelila.

To už je však o něčem jiném a je to tam napsané. Závěrné napětí je tam asi 100V a proud 10A, jestli jsem to dobře pochopil v tom odkazu.