SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Víte z jakého materiálu je ta hřídel vyrobena?

Je to hřídel z převodovky soustruhu SU35. Nevím značku oceli, asi nějaká dvanáctka. Ta hřídel není moc tvrdá, dá se pilovat. Drážky jsou 2 naproti sobě a na obou stranách hřídele. Příjdou na to nalisovat příruby z čepový hardyspojky. Byly na to velké rázy a ty pera vymačkaly hřídel.
Soustruh má nejméně asi 7 otáček za min a pro převod proudu bych použil staré ložisko. Bojím se, ale jestli se to nemůže nějak zkroutit, je to průměr 30 mm.
Potom bych také potřeboval takto opravit hřídel rotoru elektromotoru a navařit litinové přesouvače, kol ale tam to bude asi problém.

Udělat jiný drážky by bylo určitě řešení, ale já bych potřeboval i zvětšit průměr. Jak se vymačkaly ty drážky, tak se mohl náboj na hřídeli pootáčet a tu hřídel vydřel. Je to pak potřeba nalisovat.
Tak jsem si to zkusil navařit nanečisto na jiné kulatině a moc to nešlo. Asi by to chtělo možná ještě pomalejší otáčky. Měl jsem 7 za minutu a asi je to ještě moc.

Já nesvařuju na SU35ce. Svařuju na starém volmanovi, který má u univerzály saně o 0.3mm níž než na konci. Respektive chtěl jsem. Ale nejde to. SU35 je právě soustruh, do kterého opravená hřídel příjde. Jak se často mění směr otáčení motorů tak se pero prostě vmáčklo do hřídele. Vzpříčilo se tam.
Zkoušel jsem to také tak, že jsem na starou univerzálku chytil kostru a upnul ložisko s tou hřídelí. Pak jsem otáčel ručně. Jde to krásně až do té doby než se má obrábět. Ten návar je zatraceně tvrdej. Soustružit to jakžtakž jde (plátkovým nožem), ale je to pak jedna destička na 5 minut, na tom starém soustruhu s vůlema. Frézovat nové drážky je rychlořeznou frézou nemožné. Já to sice potřebuju mít tvrdší, aby se to nevymačkalo znovu, ale při obrábění to dělá problémy. Takže u toho jsem zkončil.
Dnes jsem se po půl roce zase nadchnul, že se pokusím něco udělat. Rozebral jsem motor, mám to připravené.
To, jak říkáš s tím uříznutím je dobrý nápad, ale asi by to nešlo. Proto abych to provařil bych musel udělat velký úkos. Je to průměr asi 40 mm.
Ceočko se mi rozbilo tak se pokusím to navařit elektrodou. Uvidím jestli to půjde.

Zdravím . Navařováním tedy renovací ložiskových průměrů na hřídelích jsem se zabýval asi 6 let . byl jsem tehdy přijatý do práce u firmy , která chtěla rozjet tuto službu pro jinou firmu , která opravuje tiskařské válce pro celý svět . Celé zařízení jsem musel vymyslet a následně zrealizovat . Takže aby to bylo co nejrychlejší ,použil jsem vyřazený soustruh SU50 (pro jeho velkou točnou délku)  . Zněj jsme demontovaly motory , vyřadily převodovku . Na vřeteno ze zadu jsme přidal řemenici a koupil se pomalu běžný motor se šnekovým převodem na 220V . Zhotovil se regulátor otáček pro plynulou regulaci od 0 do ( asi) 20 ot/min a pro možnost měnit smysl otáčení . Kostra se připevnila na koníka . Z otočného hrotu se vyjmulo axiální ložisko a místo něj se daly měděné kroužky . Samotný způsob navařování spočíval v napojování jednotlivých prstenců svaru . Tedy navařil se kroužek a plynule se suportem přešlo k dalšímu . Nutné ovšem bylo navařit jako první krajový kroužek a potom začít z druhého konce . když se navařovalo od středu ven byl na konci čepu materiál příliš rozehřátý . Navařoval jsem čepy hřídelí o průměru od 15 do 200 mm . v délkách 20 až 250 mm . Výkon a velikost návaru se reguloval jednak svářečkou a za chodu hlavně kabelovým ovladačem otáček vřetene. Ideální bylo , když měl návar výšku 2mm a šířka prstence 3 - 4 mm . Takto navařené čepy se přesoustružily a následně brousily . Výsledek nesměl vykazovat žádné viditelné stopy navařování . Většinou materiál čepů byl obyčejná uhlíková ocel  nejčastěji 11523 a pod . Ovšem stalo se že jsem byl nucen obyčejným drátem navařit i nerezový čep , šlo to , jen už pak asi nebyl tak docela nerezový  :-) . Zdroj svařování jsem měl k dispozici Selko Neomig 322 a později Selko Genesis 352 přídavný materiál byl obyčejný (co nejlevnější) drát 1mm, plyn směs Ar+ CO Stargon (18/82 %).  Později abych nemusel nosit kuklu a potit se v zástěře jsem nad suport s připevněnou pistolí umístil plechovou boudu s průzorem se samo stmívacím sklíčkem a tlačítkem pro zapnutí a vypnutí svářečky . Na takto upraveném soustruhu jsem za 6 let já a můj kolega navařovali na dvě směny bez jakékoliv závady tisíce hřídelí .
pokusím se vložit fotky , tak snad se to povede :







Ke konci mé činnosti ve firmě už jsem to měl tak vychytané , že jediné co bylo při svařování cítit bylo cigáro, a slyšet jen rádio :-)

Parádní práce - vypadá to velice profesionálně!!!