SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Pro případné rady je dobré popsat - horkovzdušná-teplovodní -ocelová -litinová ?

Kramlik napsal(a):

No přepálená litina (litina jež byla delší dobu vystavéná žáru, plamenům, např. rošty výfukové potrubí a podobné) ta už moc svařovat nejde ve spálené litině je uhlík okysličený, litina je pórovitá a místo sváru se drobí, podobně nejde svařovat litinu která byla dloho ve vodě nebo oleji protože je jimi nasáklá a tak se s ní svarový kov nespojuje..

Přepálená litina opravdu svařovat nejde. Trochu se mýlíte, že uhlík v ní je okysličený. V litině dochází k oxidaci zejména železa a křemíku. Pokud je vystavena žhavým zplodinám obsahujícím síru, což velmi často bývá, je navíc téměř veškeré železo změněno na sirník železa. Těmito reakcemi součástka z litiny nabývá na objemu a zejména z tohoto důvodu samovolně mění tvar (deformuje se) a praskne. Podobně tomu je při dlouhotrvajícímu vystavení ve vodě. Zejména odpadní vody obsahují sírovodík. Jinak olej zase tolik nevadí, pokud je možné součást ohřát nad 500°C, veškerý olej se odpaří. Kde to nelze, musíte vybrušovat porezní svár a sváření opakovat několikrát.  Tolik pro info.

Editoval Frank (08-09-2010 18:03:33)

Pro Stanley26 - to hledání na severu Čech mě docela zajímá, protože kdo hledá, najde. Např. bych doporučil dotaz v některé svářečské škole (třeba EVIG v Liberci, ARTWELD v Jablonci nad Nisou i jinde). Tam všude jsou machři, kteří umí i takovéto špeky. Jen v rámci experimentu jsem nedávno zkusil zavařit prasklý tál z 80 let starých  kuchyňských kamen. Zkusil jsem ledacos, protože majitel si mezi tím nechal ve slévárně odlít 3 nové. Vyzkoušel jsem novější typy "nikelitek" a pro zajímavost po předehřátí na 350 st.C. vysoce austenickými elektrodami. Po troše vybrušování pórů v prvních vrstvách dopadly obě varianty docela obstojně až na nedostatečně zvládnuté deformace po svařování. Nakonec jsem oblast sváru nahřál a v lisu vyrovnal - a kupodivu to ani neprasklo. Tál je zpět na kamnech a uvidíme co to provede během zimního topení.

Svařte to elektrodou OK 68.81 a je to. Pokud se to nepovede hned napoprvé tak svar vybrušte a zkuste znovu. Dříve nebo později se to určitě povede.

Děkuji za vyčerpávající informace a myslím si že jsme zase o něco chytřejší. A obecně tedy litina nejde svařovat kvůli oxidaci železa (a ostatních prvků) už je mi taky jasné proč nejde vařit i ta co byla dlouho ve vodě, laicky jo to tím že ze železa je rez a ta svařit nejde...

Nebo plamenem. Litinová tyčka a práškové tavidlo. Hodně lidí se domnívá, že je to zastaralé a už to nikdo nedodává, ale pro podobné případy je to metoda, která přináší uspokojivý výsledek. Ostatní metody, vč. speciálních elektrod na spálenou litinu fungují jen tehdy, pokud není litina degradována téměř na úroveň surového železa plného oxidů a sloučenin síry.
Takže např. kombinace Fontargen A 110 VK + Fontargen F 110 nebo kombinace UTP 5 + UTP Flux 5.

Za těch pět roků od posledního příspěvku to asi nějak vyřešili. Nebo ne?

Editoval jirkati (03-11-2015 16:28:24)

Všetkých Vas zdravím. Viem, že je to už stará téma, ale nechcem zbytočne vytvárať nový príspevok. Dnes som čistil kozub ( liatinová vložka "ASI liatina" kúpená cca.10 rokov Merkur.Mark) Tiež som si všimol, že zadná  stena -zadna doska je prasknutá. Nechcem riešiť, či sa to DÁ alebo NEDÁ zvariť, ale hlavne ma zaujíma, či je možne prasknutu liatinovú dosku vymeniť napr. za oceľový plech napr. 7-10mm -"no viem, že sa da vymeniť "ale či je možne bezpečne kozubom topiť. Či náhodou sa sa plech neohne  respektíve nejako blbo nezdeformuje a niečo nepoškodí. Či nenarobím plechom viac škody ako osohu.

P.S. Pred Vianocami to poteší........

DAKUJEM

Editoval 780529 (20-12-2023 22:32:08)

To je asi věc, kterou nikdo přesně neřekne.  Krbová vložka by snad neměla být smontována natvrdo kov na kov, ale do nějakého tmelu nebo těsnění, které by mělo rozdílné tepelné pnutí trochu vyrovnávat.  Tady to ale asi nestačilo nebo byl ten litinový plát vadný.
Jak moc ta prasklina škodí záleží do čeho je.  Jestli je do uzavřeného prostoru s tepelnou izolací, tak škodí akorát tím, že propadlý popel zhoršuje kvality tepelné izolace nějakou keramickou vatou či tkaninou. Jestli je do otevřeného prostoru, tak může škodit přisáváním falešného vzduchu, rozhodí nastavené spalovací poměry v krbu a v těsném okolí praskliny rozpaluje palivo a dalším přehříváním se tak ta prasklina zvětšuje.  Jestli ta prasklina je tak, že se vypadlé žhavé uhlíky mohou dostat k nějaké hořlavině, je zle, krb se zásadně nesmí používat, dokud se to neopraví.
Případ 1 a případ 2, u kterého se zaručeně nestane případ 3, by podle mne šel spravit šamotovým tmelem, třeba v kartuši.  Když se okolí očistí a šamotový tmel použije podle návodu, má na litině docela slušnou výdrž i v žáru, pokud se do něho nějak přímo netluše třeba velkými kusy paliva.  V prostředí žhavého černého uhlí mně držel ten tmel tak čtvvrt, půl zimy, dneska při spalování dřeva nebo dřevěných briket by mohl bez problémy držet celou zimu.  Podle mne by to tak s tím šamotovým tmelem mohlo dlouhodobě fungovat, když se ten tmel bude při pravidelném čištění krbu sledovat a průběžně opravovat.
Pro případ tři raději nenavrhuji žádné konkrétní řešení.  Mimo výměnu toho plátu za příslušný litinový náhradní díl.  Ze strany ohniště možná těsnění nějakým plechem ze žáruvzdorné oceli...

mám krbovou vložku od stejného prodejce jako pan 780529, byla tak levná že jsem se vykašlal na samovýrobu a koupil ji.
Topím v ní už 8 sezónu. Vložka nemá žádné šamotové díly, pouze na zadní vnitřní stěně je přidaná jakási izolační deska, litinová. Dle její tloušťky (cca 20mm)  soudím že je to jakýsi pekáč ustavený na bok a uvnitř může být nějaký šamot.
Tato izolační deska po několika letech praskla viz foto. Nijak jsem to neřešil. Vložka má za touto přidanou deskou ještě stěnu tl. možná 8 - 10mm. prostor za vložkou mám bytelně vyplněný nehořlavým žáru odolným materiálem. Pak už je štítová zeď baráku. Z požárního hlediska jsem v klidu. Až se tato vnitřní deska rozsype úplně budu to řešit.
Prasklina se rok co rok pomalu rozšiřuje, ale nemám potřebu to řešit.

Řešit jsem musel jiné věci: rošt se žárem prohnul tak o 80mm hned po první sezoně. Chtěl jsem napsat výrobci ale dostal jsem se pouze na nějakého noname výrobce v polsku který nereaguje. Prodejce taktéž (Baumax Merkury).
Mám za barákem hromadu litinových mříží od kanálů, tl. 10mm tak jsem si udělal vlastní zásobu roštů. Ty se také prohnou žárem, když už je to neúnosné tak měním.
Další věc byl deflektor, deska nad ohništěm, ta se rovněž prohnula tak že vypadávala při neopatrném přikládání.
Deflektor není nijak upevněný, pouze leží na malých konzolkách. Jeho montáž / demontáž je celkem obtížná.
Ten původní jsem tedy vyhodil a vyrobil jiný z 10mm tlustého plechu 316L. Mám ho nainstalovaný 3 sezonu a je netknutý, originál rovný a žádná žárová koroze. Víc tohoto materiálu nemám. Až získám další takto tlustý materiál (demolice) tak z něj spáchám i rošt.

Na foto je stav krbovky po 10 dnech nepřetržitého topení. Vložka má přívody sekundárního i terciálního vzduchu.
Naložená velkými kusy dřeva vydrží hořet celou noc bez přikládání (čau Karle JUgernalte ). Musí být zavřený všechen vzduch. Jinak je palivo za hodinu pryč a vedro v celém baráku.
S vložkou jsem nadmíru spokojen až na tech pár polských odfláknutých a nedomyšlených věcí - materiál litiny.


fotil jsem prasklinu, koukám že je dobře viditelný i ten můj deflektor...
zrovna jdu krbovky vyčistit, takže byla možnost fotit.

Editoval bourač (21-12-2023 14:48:46)

obyčejný ocelový plech bych tam určitě nedával, vydrží jen pár dnů zbytečná práce.
Pokud máš prasklinu stejnou jako já - nechal bych řešení až skončí zima.
Pokud to ale rozebereš - daj fotky - Dík.

Jo už vidím úředníka na hradě , jak bude bolševikoj topit v krbu . Je neuvěřitelný , jak blbě jsou jedinci schopni uvažovat . To jako založí krby na všech úřadech , školách , nemocnicích , sídlištích atdatp . Plyn PROSTĚ DÁLE POJEDE . Není jiné řešní , tedy jedině jako v germánii , znovu postavit uhelné kotelny .