SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

bobobo,  já chápu, že se Ti  neche hledat, co nevíš a místo toho plácáš.  Tak jsem Ti pomohl a ty informace jsem Ti našel.
https://eshop.drogeriezlatnicka.cz/fotk … nik-v4.pdf

Zvláště doporučuji k přečtení  na stránce 2 oddíl Směsi, chemická charakteristika nebo na stránce 4 oddíl 8.1 Kontrolní parametry. případně podobné údaje na stránce 5
Jinak to je docela zajímavé čtení vzhledem k tomu, že to tavidlo je poměrně agresívní látka. Asi by bylo vhodné, kdy by to tavidlo chtěl někdo  skutečně používat, si něco takového přečíst, pracovat s tím podle toho opatrně, případně používat ochranné pomůcky.

Editoval Radim (28-10-2024 11:36:56)

Já myslel , žes byl ve svazu to zjistit ....... Bože ty to vidíš .

Ale plácat kolem toho, na to čas máš.

Charone, díky za odkaz.
To jsem nevěděl, že kyselina fluorovodíková je takové svinstvo. Ale není to díky tomu, že to je kyselina ale díky tomu, že iont F- se ochotně slučuje s ionty vápníků a hořčíku na nerozpustné soli a tím je v podstatě z živé hmoty vytahuje. A tím okamžitě ty živé buňky zabíjí. Plus to, že iont F- má malé rozměry a snadno do tkáně proniká. V prvotní fázi, kde dojde ke skutečnému popálení tkáně kyselinou flurovodíkovou  se do tkáně asi naabsorbuje tolik iontů F-, že potom i po opláchnutí a neutralizaci povrchu popálené kůže v další fázi mohou hodiny pronikat hlouběji do tkáně a buňky organismu zabíjet. Stejně tak asi budou působit, když překonají kůži rozpustné soli, třeba flurid sodný nebo draselný. Jinak takhle podobně  působí kyselina šťavelová, ale ta má výrazně větší molekulu, takže hůř proniká kůží a působí tuším jenom na vápník, šťavelan hořečnatý je dost rozpustný.
Kde se pracuje s větším množstvím a koncentrací kyseliny fluorovodíkové, asi bude jako první pomoc ta emulze či kaše z oxidu hořečnatého, která by se měla co nejrychleji po polití a prvním opláchnutí, ideálně v řádu sekund nanést na popálené místo a nechat  pořádně dlouho působit. Domácí alternativou by mohla být klidně i kaše z oxidu vápenatého, neboli hašené vápno nebo kaše z práškového uhličitanu vápenatého.
V té pájecí vodě na hliník  vedle kyseliny fluorovodíkové jsou ty dietanol a trietanol aminy, což by měly být ony kvarterní amoniové soli a ty by měly působit tak, že omezují poleptání a zpomalují průnik iontů F- živou tkání. Na pájení asi moc vliv nemají, protože se odpařují při teplotě pod 100 st C. Asi s tím, v tom 30 ml balení, není zas takový problém, když se toho člověk dotkne prsty při nějaké méně šetrné manipulaci. Možná pokud na sebe nevylije třeba celých 30 militrů a hned nesundá potřísněný oděv a neopláchne to, to by už problém možná byl. Zkoušet to ale nebudu.
Ta pájecí voda na hliník, vždy v balení 30 ml ve stejné plastové flašce s různými nálepkami, je v sortimentu spousty eshopů a ve většině z nich není uvedeno vůbec žádné složení a bezpečnostní opatření. V solidnějších je poznámka, že tam je kyselina flurovodíková a v pouze malém množství nejsolidnějších jsou dostupné technické a bezpečnostní listy.

Editoval Radim (29-10-2024 12:41:29)

Radim napsal(a):

..
(1)....V prvotní fázi, kde dojde ke skutečnému popálení tkáně kyselinou flurovodíkovou  se do tkáně asi naabsorbuje tolik iontů F-, že potom i po opláchnutí a neutralizaci povrchu popálené kůže v další fázi mohou hodiny pronikat hlouběji do tkáně a buňky organismu zabíjet....

(2)..... Domácí alternativou by mohla být klidně i kaše z oxidu vápenatého, neboli hašené vápno nebo kaše z práškového uhličitanu vápenatého......

(3)....dietanol a trietanol aminy, což by měly být ony kvarterní amoniové soli a ty by měly působit tak, že omezují poleptání a zpomalují průnik iontů F- živou tkání. Na pájení asi moc vliv nemají, protože se odpařují při teplotě pod 100 st C. Asi s tím, v tom 30 ml balení, není zas takový problém, když se toho člověk dotkne prsty při nějaké méně šetrné manipulaci. Možná pokud na sebe nevylije třeba celých 30 militrů a hned nesundá potřísněný oděv a neopláchne to, to by už problém možná byl. ....

Dík za vysvětlení.
ad. (1)- Jeden má tak nějak zafixováno že v případě kyseliny je třeba rychle naředit, omýt, neutralizovat a pak je stav setrvalý nebo probíhá hojení. Tady je zákeřný to že pronikne kůží která kryje zasažený místo a brání běžnému ošetření - naředění, omytí. A škoda se prohlubuje mnoho hodin po zasažení.

ad(2)- hašené vápno, máš na mysli https://www.pro-doma.cz/vapno-hydrat (př. https://www.pro-doma.cz/hydrat-vapenny- … hody-30-kg)? Jako každý kdo potřebuje něco vybílit (a není to hospoda) tak mám doma pytel. Jenže i k tomu se chovám s úctou od té doby co mi v dětství vštěpovali příklad pána kterého nehašené vápno připravilo o zrak (ano nehašené je mnohem agresivnější než hašený). Nedošlo by ke zhoršení stavu když by se po oplachnutí zasaženého místa na to dala pasta z hašenýho vápna?

ad (3)-nemohou dietanol a trietanol aminy blokovat působení kyseliny na oxit hliníku a tím snižovat působení České pájecí vodičky oproti té Ruské? Když kápnu Českou vodičku na hliník, tak žádně bublinky z povrchu nevznikají dokud to nezahřeji. A po zahřátí jsem bublání přičítal odpařování vody. I tak ale složení bude aspoň částečně rozdílné, neboť podle videa Ruská vodička vytváří něco jako olejnatý povrch který bráni následné oxidaci hliníku.  To možná potvrdí/vyvrátí bobobo.

Nebýt oxidace hliníku, tak se na něj pájí cínovou pájkou v pohodě. Vyzkoušet to lze, pod kaplou oleje je třeba mechanicky oškrábat oxidovaný povrch a pak už jenom pájet.

@ bobobo, s tou českou historickou vodičkou jde pájet hliník, není to žádná sláva, nechytá to na pozink ale jde to jak ukazuje fotka. Proof of koncept chladiče a odhlučňovače, bohužel ukázal malou účinnost, cca 1 rok starý.

Editoval Charon (29-10-2024 13:44:03)

Kostření Al krytů MF filtrů jsem pocínoval zůsobem ad3. používal jsem jen kalafunu. Při ohřátí a pod roztavenou kalafunou jsem mechanicky Al čistil (poškrábal). Co se týká té vodičky. Několikrát jsem ji použil na malé plošky a tenkého plechu. Celkem to fungovalo. Ale na velké věci to není. Co se týká chladiče, by po ostříhání lamel při smáčknutí kanálku mohlo měkké pájení zajistit těsnost.
Charonovi: nebylo vhodné se pokoušet stejnou požít pájecí kapalinu na Al a pozink. Nejdříve bych pocínoval každou část zvlášť a pak to spájel. Je vidět, že pájka před bowdenwm přímo utíkala.
Zaujaly mě ukázky ruských přípravků od Boboa. Děkuji za informaci. Já to moc už nepotřebuji, co by šlo bych svařil TIGem.

Ty korozní zbytky po pájení nestačí jenom opláchnout, protože například kalafuna ty korozní zplodiny v sobě uzavře. Podobně když je v blízkosti pájení plast, ten taky může ty korozní zplodiny nasát a v sobě uzavřít.