SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravim,
na chate bez elektriny jsem nainstaloval par fotovoltaickych panelu a koupil baterii o kapacite 2048 Wh a maximalnim vykonu 2200 W. Je mozne k takove baterii pripojit nejakou svarecku na obalovane elektrody a sem tam neco malo svarit? Nema s tim nekdo zkusenosti?
Diky
Tom
Offline
Kapacitu baterie to chce zdvojnásobit a pak pořídit slušný 6kw měníč na 230v. Potom to půjde stejně dobře jako na síti.
Offline
Nemachruj tady s kapacitou a napiš , jaké baterie dává napětí a kolik má povolený maximální vybíjecí proud. Trvalý nebo aspoň na pár minut.
Editoval Radim (14-05-2023 12:28:54)
Offline
Už som to tu niekedy veľmi dávno dával. Pokusy s obalenou elektródou zlyhali. Veľmi dobré výsledky som mal s metódou MAG s dvomi 100 Ah Pb akumulátormi v sérii. Ak "tazatel", (prepáčia jazykoví vedci, ale v slovenčine som adekvatnú náhradu slova "tazatel" neobjavil), má v pláne využívať zváranie v ostrovnom systéme, tak, ak nemá obe ruky ľavé, nie je nič ľahšie, ako zbastliť MAG zváračku bez zdroja. Uvádzam to sem preto aby sa tazatel mohol vyhnúť nezdarov pri prípadnom experimentovaní. Je to na ňom.
Offline
MMA potřebuje vyšší napětí, tuším když se to tady probíralo, se mluvilo minimálně o třech 12V olověných startovacích baterek v sérii, kdy to už šlo. Pro komfortní svařování MMA pak bude třeba tam asi dát tlumivku pro udržení oblouku a nějaký polovodičový regulátor proudu, aby šlo nastavovat optimální proud.
Asi už bude pomalu doba, kdy se bude takové svařování stěhovat ze zajímavých "trubkových " pokusů na nějaké solidní opakované svařování. S boomem střešních fotovoltaik se šíří plno akumulačních baterií a i příslušné polovodičové součástky, jako MOS tranzistor s proud nad 100 ampér jou čím dál víc dostupnější.
Akorát musí být baterka schopná dávat příslušný proud těch cca 100 - 200 ampér. Což bude třeba, při ceně používanách LiPO4 baterkových článků dost sledovat, protože nadměrný odběr proudu může znatelně snížit životnost této drahé baterie. Která u LiPO4 je přes 10 let.
Anebo pokud se použije "plná" baterie, která může mít napětí kolem 300V, potom by se musel invertor nebo MAG zdroj kuchnout a to napětí připojit přímo na kondenzátor PFC, protože tam bývá takové napětí. Nebo, pokud zdroj nemá PFC, vzít napětí kolem 230V a připojit za usměrňovač. Proud z baterie tak do 25 - 35 Ampér.
Případně některé PFC obvody by mohly být schopny "vzít" i stejnosměrný proud z baterie bez jakékoliv úpravy. Potom by svářečka mohla fungovat i jako přímo bez úpravy připojená na baterii.
Offline
Radime. Tranzistory 100 a aj 200 A existujú, ale môžu byť použité tak v spinacom režime. Ak by mali zabezpečiť strmú charakteristiku v triede A, tak by to potrebovali znížiť napätie z 60-tích voltov zápalných na 20 V pracovných. To by znamenalo že stratový výkon by bol ΔU 40 V x I=100 A =4 kW. Šlo by to samozrejme rozsekať a potom vyhladiť tlmivkou, ale tie vysokoprúdové MOSFETy sú na nízke napätia a tlmivka, ktorá tam musí byť tak či tak, by vytvárala špičky, ktoré by ten MOSFET odrovnali. Áno IGBT , ale ?
Offline
senior: tak přirozeně jinak než PWM ve spínacím režimu by to nebylo možné. A vysokoproudové MOSfety jsou dnes už běžné i na dost vysoké napětí. Akorát nejsou v běžných seznamech prodejců.
Editoval Radim (14-05-2023 21:00:55)
Offline
Baterka ako zdroj pre zváranie má takmer dokonalú charakteristiku jedine pre MIG/MAG metódu.
Offline
Pánové, ale tazatel se ptal na připojení svářečky. Ne použít ke sváření baterii.
Online
Ale tazatel neuvedl napětí a proud baterky, kterou vlastní. Takže bohužel...
Jinak principiálně baterkou s napětím tak 200 - 250 volt a povoleným proudem tak do 20 - 40 ampér není větší problém napájet přímo invertor nebo polovodičový zdroj pro MAG, proud přejde přes diody usměrňovače do vyhlazovacího kondenzátoru úplně stejně jako u síťového střídavého napětí. jenom je třeba mít patřičně dobře dimenzovaný usměrňovač, protože při stejnosměrném napětí jde proud jen přes jednu stranu diod, zatímco u střídavého se zatížení rovnoměrně rozkládá na obě strany diod. A přirozeně všechno ve zdroji, napájení řídících obvodů, ventilátor atd musí být napájeno ze stejnosměného napětí za usměrňovačem.
A pokud je ve stroji plný obvod PFC se správně dimenzovanými součástkami, může být to vstupní napětí a tomu výkonu 6 - 8 kW odpovídající proud v rozmezí, které dovoluje obvod PFC. U nás je PFC pouze pro vylepšení účiníku a zlepšení parametrů svářečky na dlouhém kabelu, ale obecně může obvod PFC velmi snadno fungovat jak přizpůsobení spotřebiče na různá napětí. Například v USA by se mělo používat napětí 230 V střídavé, 120 V střídavé a stejnosměrné a určitý spotřebič pro americký trh by se tak mohl díky příslušně dimenzovanému PFC obvodu připojit na všechny tyto napětí a všude na nich bezproblémově fungovat.
Offline
V prve rade bys mohl uvest o jaky druh baterii se jedna. Zda to jsou olovene akumulatory nebo nejake lithiove, ktere se v posledni dobe u FV stale vice prosazuji. V kazdem pripade bych podobne vopicarny provadel POUZE s olovem a po odpojeni baterii od systemu, pokud mozno jen baterie a nejaky nizkonakladovy stridac. Pravdepodobnost, ze neco odejde je vysoka. Neuvadis napeti, informaci je vubec poskrovnu! Pokud ses znaly elektriny a mas dostatecne vysoke napeti z baterii aspon 110 V zkusil bych je zapojit primo na mustek, v zasade asi jedno, zda pred nebo za. Stridac by se mel rozkmitat a svarecka svarovat. Opet, radeji bych vzal nejakou levnou cinu (kterou mam presne pro tyto ucely) nez nejake EWM, Kitina atd.
Toto mi prjde asi jako nejrozumnejsi, zdroj bude mit tvrdou charakteristiku nez pres stridac a cely system vyssi ucinnost.
Saozrejme dnes uz existuji invertory na baterky a dale Esab ad. desitky let vyrabi pomerne kompaktni dynamosvatrecku. I tak, je to pomerne velky a tezky kram velikosti mensi palety. Dalsi moznost bezny agregat a trafo. Na invertor bych se v takovem pripade rovnou vykaslal a naucil se varit rutilkama. Bude to jistejsi a starsi trafo koupis na bazaru do 1000 Kc. Agregat stejne potrebujes i pro flexu a vrtacku (pokud nemas akunaradi).
Editoval Jakobo (15-05-2023 17:53:42)
Offline
Co jsem teď zjišťoval, tak dneska už téměř všude k fotovoltaice dávají LiFePO4 akumulátory. A tam je velmi vhodné nejít nad maximální povolené vybíjecí proudy, protože tyto akumulátory jsou velmi drahé a hrozí, že vyššími vybíjecími proudy se akumulátory poškodí a jejich velmi dlouhá životnost 6 - 10 tisíc vybíjecích cyklů a 10 - 20 let se výrazně sníží.
Offline
Keď som uvádzal že na zváranie pri ostrovnom systéme sa najviac hodí metóda MIG/MAG kde ako zdroj sa použijú batérie, nemal som ani náhodou na mysli batérie z PV. Na tento účel je treba použiť Pb akumulátory a tie počas procesu sústavne nabíjať obyčajnou nabíjačkou z dostupného zdroja. Ja som na to použil malú elektrocentralu, ktorá by zváračku neutiahla, ale dobíjať batérie stačila. Mal som výhodu v tom, že moja MIG/MAG zváračka nebola kúpená ale vlastnej výroby, takže malú úpravu pre baterkové zváranie som si mohol dovoliť bez straty květi...eee.. záruky
Offline
Já bych řekl, že jak se teď lidem všude možně cpou střešní fotovoltaiky doplněné akumulátory o kapacitě v rozmezí těch cca 5 - cca 20 KWh , že brzo u výrobců elektrických zařízení nastane poptávka po zařízeních , které se mohou přímo připojit na tu baterii na jejich stejnosměrné napětí kolem těch 230 volt a proudu do tak 10 - 20 (30) ampér. Už teď se prakticky bez problémů mohou připojit čistě tepelné spotřebiče bez elektroniky, třeba varné konvice, nebo jednoduché vařiče a trouby. A hodně elektronických spotřebičů bude potřebovat jen malé úpravy či revize elektrického zapojení, nebo teoreticky i žádné úpravy.
Jen to výrobci musí podchytit.
Offline
Spis paradoxne presne naopak, "jednoduche tepelne" spotrebice (nekonzistentni chovani - velky rozdil napeti mezi prazdnou a plnou baterkou) a jednoducha elektronika (napr srazeni napeti kondenzatorem) budou mit "problemy", zatimco prakticky vsechno slozitejsi ma dneska na vstupu spinany zdroj, ktery sezere vicemene cokoliv od 90V do 250V. Vcetne stejnosmerneho.
Offline
No to asi nepujde tak jednoduse. Stejnosmerny proud rychle znici spinaci kontakty beznych spinacu, termistoru atd. Bez nejake upravy to nejde. Tam vzniuka masivni oblouk, hlavne pri vypnuti.
Offline
Je otázka, jak rychlé by to snížení životnosti spínacích kontaktů bylo.
Offline
Na vypínanie jednosmerného prúdu v podobných prípadoch sa okrem drahých špeciálnych mechanických spínačov efektívnejšie využívajú elektronické.
Offline
Radim napsal(a):
Je otázka, jak rychlé by to snížení životnosti spínacích kontaktů bylo.
Běžné kontakty na AC mají nedostatečnou vzdálenost rozepnutých kontaktu, pro použití na DC vyšších desítek až stovek voltů. Tedy když zhasneš např: klasický lustr s několika 100w žárovkami, napájenými 200V DC tak ti vznikne oblouk mezi kontakty, který samovolně nezhasne. Hoří dokud se neutaví kontakt. Tedy snížení životnosti kontaktů může být v extrémních případech jen na jedno použití..
Ale použití DC v domácnosti je otázka blízké budoucnosti. Většina současných domácích spotřebičů funguje i na DC. Nebudu vše vypisovat, ale těch co opravdu potřebují AC je menšina a jejich alternativa na DC je otázkou poptávky.
Offline
Aha, kdysi jsem doma měnil vadný vypínač osvětlení, ještě nejspíš pravý bakelitový snad předválečný z První republiky a tam jsem koukal, že to oddalování kontaktů bylo mnohem důkladnější, rychlost odálení podpořená pružinou a na větší vzdálenost. Asi to byl vypínač, kde se ještě počítalo, že by se mohl namontovat i do nějakých místních DC rozvodů.
Offline
Zdravim,
dekuji za odpovedi a omlouvam se za nedostatecne informace o baterii. Nechal jsem si zaslat vsechny potrebne informace a ulozil jsem je zde:
https://imgbox.com/mN7v5mYq
Diky
Tom
Offline
Oblouk při rozpínání DC (ss) obvodů hoří velice spolehlivě již od 40V, takže jakékoliv spínání 200 a více Voltů běžnými spínači a např. termostaty a termopojistkami určenými pro AC (st) napájení je nemožné. Všechna tato provedení spínačů počítají s tím, že dojde ke zhasnutí oblouku při průchodu sinusovky nulou. Přímé připojení boileru nebo jiného podobného tepelného spotřebiče není možné. Řešením je použití jednoduchého střídače s výstupem s obdélníkovým průběhem s mezerou nebo speciálních elektronických spínačů typu SSR pro DC proudy používanými v průmyslových zařízeních. V minulosti se též používaly speciální stykače pro DC nebo stykače třípólové pro AC se všemi kontakty zapojenými do serie. Přesto jejich životnost byla výrazně kratší než při provozu AC.
V dávnější době, kdy se s DC z fotovoltaiky začínalo, jsem dělal pokus s rozpínáním dvou žárovek 230V 100W zapojených do serie a připojených na zhruba 320V DC (usměrněných 230V AC ze sítě s vyhlazovacím kondenzátorem 150uF). Při rozpojení vodičů se dařilo udržet oblouk až 20mm dlouhý (při proudu zhruba 0,4A)!
Offline
Neco podobneho uz se resilo zde:
http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 05#p181805
Online
tom07 napsal(a):
Zdravim,
dekuji za odpovedi a omlouvam se za nedostatecne informace o baterii. Nechal jsem si zaslat vsechny potrebne informace a ulozil jsem je zde:
https://imgbox.com/mN7v5mYq
Diky
Tom
Vsechny potrebne informace?? To myslite tu jednu tabulku z nejakeho reklamniho letaku k FV? Nemyslim to ve zlem, ale jako dobrou radu. Pokud tomu rozumite takhle jak jste dosud ukazal tak se do zadneho zapojovani svaredky sam nepoustejte. Ohrozite sebe, FV i okoli. Napiste vyrobci nebo dodavateli a zeptejte se primo tam.
Offline
Ta tabulka je bez vysvětlivek skutečně úplně k ničemu.
Potřebuješ se podívat, když ne přímo do datasheetu baterky, tak do datasheetu článku, ze kterých máš tu baterku složenou a zjistit tam trvalý vybíjecí proud článku a maximální dočasný vybíjecí proud těch článků a tyto údaje včetně podmínek, za jakých výrobce článku umožňuje ten maximální vybíjecí proud. No a potom celkové napětí baterky. Plus případně jestli baterka jako celek nemá nainstalované nějaké odpojovače, které v případě překročení vybíjecího proudu baterku odpojí, aby nebyla příliš velkým vybíjecím proudem poškozena.
S tím, že pro běžný svařovací invertor nebo zdroj MIG/MAG je třeba napětí baterie kolem těch 230 V a maximální vybíjecí proud, podle diskuzí tady na fóru, na jakých jističích se dá svařovat, mezi 16 - 32 Ampéry. S takovými parametry by jsi mohl uspět, kdybys to připojil dovnitř invertoru.
A pokud tomu nerozumíš a nedokážeš to sám ubastlit, tak máš dvě možnosti. Buď oslovovat prodejce a výrobce svářeček, jesti svářečku na DC na tu Tvoji baterku nemají a jaké to potřebuje úpravy, třeba zvláštní zásuvku, aby to tam šlo na stejnosměrný proud z té baterky připojit nebo oslovit nějakého profesionálního elektrikáře či bastlíže, ať ti to posílí a udělá tak, aby to svařovalo.
Vlastně más ještě třetí možnost, dieselagregát potřebného výkonu a na to připojenou svářečku. To se tady taky dost obsáhle probíralo.
Editoval Radim (17-05-2023 13:09:14)
Offline