SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

varok: Aha,  tak  to já  jsem  automaticky považoval  za měď. Tak  to  je potom  pochopitelnější,  že to  tak  silně vyhořelo,  ten  hliník  prostě chytl  a začal  hořet sám  o  sobě.
Kdyby to  byla měď,  oxidy mědi  by byly černé  a po nějaké  době by to  chytlo  nazelenalou  měděnku. Nebylo  by to  bílé.

Editoval Radim (19-02-2023 13:09:06)

Ano, to jsem chtěl určit. Vzorec máš dobře - z hlavy jsem si to už taky nepamatoval, ale našel v knize.

Jsem z toho trochu jelen.

Je tam jeden přepínač 230/400V a kolik možností nastavení napětí? Myslím výstupního napětí na hořák.

Editoval davidma (19-02-2023 13:48:54)

Já tomu teď nerozumím. Takže si stavíš svářečku pro sebe a později skončí na chalupě?

Já myslel, že máš celou svářečku, ta se pokazila a teď ji opravuješ.

Jestli nemáš původní propojení , tak to bude problém . Rozhodně nemůžeš spojit paralelně vinutí s rozdílnými počty závitů ! Možná je to trafo původně i na víc vstupních napětí . Tady počítej se vzorcem 41-42 . 45 se používalo dříve na staré plechy , nedaly se dobře sesadit a byly z jiných materiálů . Ale zde bude rozhodně to amatérské číslo různé podle chtěného výstupního proudu . Dělat výzkum se nevyplatí . Ideální řešení by bylo vlézt do svářečky stejného typu a přepínat . Namotat na sec např. 10závitů , a na každý stupeň měřit naprázdno výstupní napětí . No a podělením získáš to číslo pro každý stupeň . Jinak to nepůjde . No šlo by . Namotat v čísle 41,42,43,44,45 smontovat a spustit . Naměříš reálné výsledky při sváření a upravíš primár ....  Mimo těch čísel bych ještě namotal tak 2x20z izolovaně a tím by jsi to usadil dle potřeby . když to budeš motat v mědi , tak se to vejde . Ale bude toho drátu trochu více , než jsi počítal . Jinak bych na sec nešahal . Až namotáš primár , tak stáhneš jádro truhlářskými svorkami . Pokud namotáš na 45ku , tak by měl být odběr ze sítě minimální .

Spíš by to  chtělo  vědět  sekundární  napětí naprázdno. Navinout třeba na sekundár 20 dalších  závitů  a pustit do  původního  sekundáru třeba napětí  5 V střídavé. To  by mělo  to  trafo  vydržet dlouhodobě při  odběru  odhadem  maximálně pár ampér. Změřit napětí  na těch  20 přivinutých závitech. Tím  se spočítá trojčlenkou,  kolik  je na sekundáru  původních  závitů a z  těch  původních  závitů  a známém  původním  napětí  naprázdno,  to  by mělo  být přibližně stejné  u  všech  takových  traf, se spočítá  napětí  na jeden  závit sekundáru.
A z  toho  už  by mělo  jít určit napětí  na jeden  závit primáru,  tuším  je toto napětí o trošičku,  ztráty, vyšší  než  napětí na závit sekundáru.
A když  se potom  zná  počet  závitu  primáru, mělo by být jasné,  na jaké  napětí  se ten  primár s těmi  určitými  odbočkami  dá zapojit.

Rozhodně bych  to  navinuté  trafo pro  jistotu rovnou  nezapojoval přímo  na tvrdých  400V ze sítě. Nebo  když  už,  tak  před omezovací  odpor třeba starou  spirálu  za vařiče nebo  teplomet atd,  co  by omezilo  výkon  ve vinutí na pár stovek  watt.

Šlo by to  tak  udělat,  praktici?

No a připojením těch dvou vinutí ve správných směrech máš možnost se dostat na čísla 343,351,365,373,382,391,400,408,414 a 422 závitů . To by to mohlo pokrýt .

Aha, ty nevíš z jaké to je svářečky, ty nnemáš celou svářečku jen trafo? No invertorové mašiny už mívají trafo velké třeba jako puuk na lední hokej. Měl ses mrknout po inzercích, občas se tam vyskytne velké výkonové trafo. Pak by možná stačilo převinout jen sekundár a popř. upravit primár ne?

Jak byly ty dvě části vinutí vůči sobě namotaný?

Je možný, že by sekce 8-4 a 3-5 měly stejný počet závitů a ty ses jen přepočítal? To samé pak pro sekce 4-6 a 7-3.

Kdyby ses přepočítal, tak by se pak nechalo uvažovat o tom, že přepínač v poloze na 400V řadí celá vinutí "nějak" sériově a na 230V pak sekce 8-4/3-5 a 4-6/7-3 paralelně kvůli vyšším proudovým nárokům na primární straně.

Smysly vinutí by mohly hodně napovědět.

(RIP bobobo)

Davide, nemyslím si, že by se nějaká vinutí na primáru řadila paralelně. Spíš by mě zajímalo, jak byla vinutí uspořádána.  Nakreslit tak, jak byla navíjena. T.j. odspodu cívky její odbočky,  pak druhá cívka,  vinutá ve stejném smyslu. Pak je možné se zamýšlet nad řazením odboček. Protože se jedná o trafo, které by mělo dávat při zatížení požadované napětí,bývají na těchto trafech vytvořeny i odbočky které se přepnou na svorkovnici pro přizpůsobení v místě obvyklému napětí v síti. Navíc pokud má být zachováno napětí v jednotlivých polohách přepínače nestačí pro 400V pouze přidat potřebné závity, ale aby se měnil převod trafa v přijatelné toleranci. Proto bych ponechal původní počty závitů, navinul bych to úplně stejně a řešil, jak byly odbočky projovány přepínačem, aby to dávalo nějakou odpovídající posloupnost sek. napětí, nepo počtu závitů na 1V.

A byly obě části navinuté ve stejném směru?

Tak to teoreticky mohly být paralelně pouze 8-4/3-5.

Famatere, myslíš, že je možné, že přepínač napětí nepřepínal, ale naopak zkratoval některé sekce, aby je vyřadil?

To si taky myslim - ostatně, takto bylo zapojeno i RTB.

Editoval davidma (23-02-2023 14:31:11)

Nápad z příspěvků #35 a #36 by mohl být dostatečně funkční. Teoreticky bys mohl bys mít dva přepínače - hrubě a jemně.