SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

Radim ja tu nikde nespominam konstrukcne chyby striech ale Realitu v podobe zvieratka ktore dokaze len tak z nicoho prekusat na rohu stablona podbitu osb dosku 22mm co som videl.  Ze ziadne medzery a nic ine !  Mozes mat aj pedantne ukoncene detaily a ta k,u,v,a kunovita sa tam dostane  Ked uz som odbeho od zeleza       Inak po 3rokoch je bezne na niektorych miestach hydroizolacia-folia  potrhana co som rozoberal pri prerabke novsie baraky a napriklad taka plastova ochrana proti vtakom-mriezky .  Sa niektora uz po 5rokoch zacina rozpadavat co som ju drzal v ruke    Ale navonok to vyzera ,ze je ok.

Joe66 napsal(a):

Radim ja tu nikde nespominam konstrukcne chyby striech ale Realitu v podobe zvieratka ktore dokaze len tak z nicoho prekusat na rohu stablona podbitu osb dosku 22mm co som videl.  Ze ziadne medzery a nic ine !  Mozes mat aj pedantne ukoncene detaily a ta k,u,v,a kunovita sa tam dostane  Ked uz som odbeho od zeleza       Inak po 3rokoch je bezne na niektorych miestach hydroizolacia-folia  potrhana co som rozoberal pri prerabke novsie baraky a napriklad taka plastova ochrana proti vtakom-mriezky .  Sa niektora uz po 5rokoch zacina rozpadavat co som ju drzal v ruke    Ale navonok to vyzera ,ze je ok.

Nuž riešením je u drevostavby strecha s malým sklonom (napr 5°), oplechovaná tiež z boku na celú hrúbku strechy, na obvodvé steny z vonku osb doska, na ktorej je rošt so zváraným pletivom a na tom fasáda.. Mám to tak a kuny sa do konštrukcie nedostali, pritom v pôvodných budovách behajú po povalách, ako je rok dlhý.  A kún máme toľko, že cez deň sa naháňajú po dvore, bo zvedavejší tvor ako kuna asi ani neexistuje... Ale zas všetky stavby, čo máme sú stavané tak, že musia odolať hlodavcom a kunám...     

Radim, mám jednu zle postavenú ubikáciu, cca 13 rokov stará, kde sme zabudli dať časť parobrzdy. Strop bol obložený OSB s olejovým náterom. V ubikácií bola vlhkosť cca 90 percent, bežali zvlhčovace. OSB sa po rokoch už rozpadávala na hobliny, avšak pri oprave trámy mali iba povrchovú pleseň! Celé tajomstvo je v použití vhodného reziva - ideálne červený smrek, či agát (kvalitne vysušené, impregnované)... Dá sa použiť aj smrekové drevo, ale to ošetrujem aj pár vrstvami epoxidu ...

Editoval jarinox (31-01-2023 19:04:19)

Ale Radim zase kecá . Dehtový nátěr je zakázáno u nás používat více než 30 let . Kecy v kleci . Je s tím i ohromný problém na cestách , kde obalovny někomu posloužily a zpracovaly do balené dehet . Proto máš často hory balené a divíš se proč to nedají zpět na cestu . Je to jednoduché , je v tom dehet a dnes si nikdo nelajskne ho položit na cestu . S kunami mám problém i já , zaplatím za trvalou likvidaci . Nejsem schopen 200let starý barák uzavřít .

Ono je dneska také uzené , které nebylo v udírně . Pravověrný dehet obsahuje látky škodící životnímu prostředí a nedejbože se dostat do vody .

Na slimáky by měl být práškový fosforečnan železitý. Oni ho z nějakého důvodu žerou, i když je to v podstatě inertní látka a ta je zabije. Mělo by jít levněji než přímo nakoupit vyrobit z chloridu železitého a nějakého fosforečnanu, třeba sodného nebo amonného.
Jinak na slimáky se mně velmi osvědčila obyčejná skleněná cca 2 litrová mísa s hladkým a šikmým vnitřkem. Stačí je tam na začátku nalákat na trošku lákadla a jak je uvnitř mokro, oni na hladkém skle už z toho nevylezou, protože na hladkém a podpořeném vlhkostí jejich sliz maže a v té míse hynou. A další slimáci už jsou přitahování jenom jejich mrtvolami, protože slimáci žerou jiné mrtvé slimáky.
Co  se týká dřevního dehtu, je to krásná ukázka, jak je vhodné využívat komplexně chemickými procesy a přírodou nabízené produkty. Když se dělá dřevěné uhlí, můžou se ty těkavé produkty nechat  utéct do vzduchu, potom to je ale nerentabilní, protože jen dřevěné uhlí to nezaplatí. Když se to ale udělá v uzavřeném prostoru nějakého reaktoru,  mohou se ty těkavé těkavé složky z toho dřeva vymývat výševroucím organickým rozpouštědlem, v tom se zachytí dřevný dehet na úpravu dřeva a oddělená vodná fáze se může neutralizovat vápencem. A ze vzniklého octanu vápenatého zase tepelným rozkladem vzniká aceton. A jako zbytek už jen menší množství dalších odpadních látek. Takže vzniknou tři užitečné produkty, o které je docela zájem.

Zdravím, měl bych dotaz, budu dělat základ pro místnost 5x5m a do základových pásů budu dávat roxor ( pro jistotu jako výztuž).
Mám udělané třmínky, můžu je k roxoru nabodovat CO2 místo vázání drátu? Jen pro info, vedle mojí práce je firma, která vyrábí armovací kose do pilířů a obvodový drát bodujou k nosménu roxoru, jak se tady psalo, že by se nemělo svařovat, tam jedou svářečky celý den..... Děkuji za info.

jakože jsem se docela vyděsil, po přečtení celého vlákna ohledně svařování roxorů.....ale nestavím most

I když budeš stavět most, tak klidně naboduj.

ocele na vystuž sú vyrábane podľa EN 10020 klasifikujú sa ako ako nelegovane akostné ocele. Zvárateľnosť je teda určená predovšetkým ich chemickým zložením. zásadný vplyv má obsah uhlíka. So zvyšujúcim sa obsahom uhlíka síce rastie pevnosť a tvrdosť, avšak plastické vlastnosti sa znižujú, pričom rastie riziko zakalenia ocele pri zváraní. Zvárateľnosť v súlade s STN EN 10080 určuje uhlíkový ekvivalent a obmedzenie niektorých prvkov. tieto ocele sú vyrábane termomechanickým spracovaním s riadeným ochladzovaním a hodnoty majú cca  Re 500MPa a po zváraní je hodnota cca 400 MPa(dôjde k popusteniu), je nutné vylúčiť predohrev a medzi húsenicová teplota cca 500°C. Pri štandardných podmienkach zvárania výstuže betónu však nie je nutne vykonávať žiadne opatrenia a chladnutie môže prebiehať na vzduchu. po týchto múdrych slovách už asi zbytočný záver. Zváraj. ocele na betónovú výstuž sú špeciálne vyrábané na to aby boly zvárateľné.