SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Famater napsal(a):
Welda o tom jistě bude vědět víc...
Tady má každá vesnice svoje historky, protože v okolí obce jich je opravdu mnoho. Jen v naší dolině už roky 10 - 15 ks. Oni migrují, denně i 50 km, takže jich někdy může být i mnohem víc. Momentálně rostou krásné velké hřiby a do lesa skoro nikdo nejde.. Ale abych taky přidal jednu, v nedaleké obci se medvědice pokoušela dostat ke včelám a ohradník ji v tom bránil. Ohradník podhrabala a medvíďata si tam poslala pro nejbližší úl. Ten pečlivě rámek po rámku vyčistili. Včelař si pochvaloval, že načnula jen jeden úl. Mohlo být mnohem hůř.
Ještě k těm ohradníkům. Někde mám LED zkoušečku na ohradníky, tuším můj bateriový dával 10-12kV. Statkáři měli výkonnější sítí napájený model, dával tuším okolo 14kV. Avšak jejich výkon se neodvíjel jen od dosaženého napětí, ale tuším že se udával v joulech a od toho se i odvozovalo na jakou zvěř je vhodný. Ale už je to dávno.
Editoval Welda (13-09-2022 15:40:14)
Offline
Joe66 napsal(a):
10KV co je 10000voltov a iskra preskoci aj 3mm. No a to mi neako nesedi lebo zo skoly si pamatam,ze pri 1000voltoch iskra dokaze preskocit na 1cm a pri vyssom napati sa to nasobi. Sice uz nepamatam ci to je pri striedavom alebo jednosmernom napati ? Ale furt je to na 10000voltov malo len 3mm ?
Myslim ze si to pamatujete dobre, ale je to slozitejsi
Ty 3kV/mm (muzete overit v Tabulkach, Wiki https://sk.wikipedia.org/wiki/Dielektri … vnos%C5%A5 nebo jinde), plati pro homogenni el pole. a suchy (a na svarecskem foru dulezite nezionizovany) vzduch, a je to napeti, pri kterem ta jiskra preskoci. Kdyz tam mate cokoli nehomogenniho (jehlu, hranu, ...), tak kolem toho je lokalne pole mnohem silnejsi, a jak se jednou ten vzduch v okoli zionizuje, tak uz je situace diametralne jina - na Teorii elmag. pole se na to pocitaji v elektrostatice krajne nehezke cviceni ;-), v praxi je to pak treba duvodem, proc se VVN vede trojici vodicu a ne jednim tlustym, proc jsou hromosvody spicate, proc blesk spis prasti do stromu nez do plocheho pole, proc obrousena TIG elektroda chyta lip apod. Nicmene v pripade soustavy (ne prilis tenke) lanko - milimetrova mezera - povrch tela, se to vicemene da tim homogennim polem aproximovat.
Ale to se nevylucuje s tim co pisete Vy. Kdyz je to udelane napr z oceloveho lanka a cumi z toho dratek, tak to proste skoci mnohem dal prave kvuli ionizaci kolem toho dratku. To same kdyz mate tistak a na nem se casem nachyta prach (a idealne i trochu navlhne). apod. Neni ten 1kV/cm co si pamatujete spis bezpecna vzdalenost, aby jiskra nepreskocila? Tuhle cast si uz ze ze skoly nepamatuju, jen ze je v norme opravdu neco podobneho je a ze to radove dava smysl.
Offline
Já mám pocit, že mezi plošnými spoji na sítové části a spoji na nízkonapěťové části má být jako bezpečná mezera 2,5 mm. Ale nevím to přesně, ve škole jsme, co si pamatuji, nic takového nebrali. Co se týká ohradníků napájených vysokým napětím z indukční cívky, tam to vysoké napětí běžně přeskakovalo na vzdálenost víc milimetrů, možní i přes centimetr. Když ohradník nebyl zrovna na kilometry dlouhý, obvykle se stačilo zaposlouchat a téměř vždy bylo odněkud slyšet lupání jskry vysokého napětí.
VašekP: SUčka jsem tehdy nějak nebral moc v úvahu. Částečně asi proto, že byla drahá a přece jen byla málokdy k sehnání a taky proto, že měly zoufale malý zesilovací činitel. Tehdy jsem s tím ještě neuměl moc pracovat. A na to moje zapalování KTZ12 byly nevhodné, tam bylo třeba proud tak aspoň 15 - 20 Ampér a napětí tak aspoň 200 V.
Offline
SU - čka drahá byla, v příspěvku # 100 jsem je dal i s parametry. Jinak by se dala použít také KU 608, ta měla UCB0 250V. Spínací transistory mají vždy malé zesílení.
Offline
KU608, při jejich použití by se musel dát velmi nízký odpor BE, aby se víc využilo vyšší napětí Ucbo než Uce. Ale stejně na tranzistorové zapalování by KU608 měla moc malý Uce, na tyristorové zapalování KTZ12 zase moc malý proud. Navíc řada KU, co si pamatuji, byla dost citlivá na druhý průraz.
Ty Su sice byla v katalogu, ale v obchodech v Čr moc sehnat nešly. A velmi malý zesilovací činitel, někdy se blížící až k jedné způsoboval, že by se stejně musely řídit vysokým bázovým proudem , až několika ampéry. Tudíž stejně by se musely zapojit do darlingtonu nebo podobného zapojení s dalším výkonovým tranzistorem, aby se plně otvíraly.
Jinak to zapalování na favorita , našel jsem to, mělo darlingtony BU921 nebo SU111
https://www.skoda-techweb.cz/clanek.php?id=2
A pro amatérské stavby zapalování se ještě používal například BU931.
Editoval Radim (13-09-2022 20:04:55)
Offline
Aj s KU605 a KU608 som do MB 1000 vyrobil pár zapalovaní, ktoré dávali také iskry, že keď bol vytiahnutý VN kábel z indukčky, tak iskra lietala z VN vývodu na skrutku primaru, cca 5 cm. Vtedy ešte neexistovali BU208 za 90 Kčs ani horšie ale drahšie SU161 za 300 Kčs. Nebolo to síce klasické TZ ale tyristorové, kde KU605 fungoval čoby bloking, čím sa nabil kondenzátor na cca 400 V a náboj sa vybíjal do cievky.
Online
Radim napsal(a):
Jinak to zapalování na favorita, našel jsem to, mělo darlingtony BU921 nebo SU111
A pro amatérské stavby zapalování se ještě používal například BU931.
Už si také houby pamatuji, několik těch zapalovacích skříněk pro Š-F jsen opravoval a jednu dokonce upravoval pro jiné vozidlo, kde bylo optické snímání bodu zážehu, jenže to je všechno víc jak 25 let, takže transistor z NDR jsem si pamatoval, že to byl darlngton už ne.
Offline
Také jsem si s tim hrál, bohužel poruchovost byla značná a tak jsem se po čase zaměřil na něco jiného. Nějaké tranzistory z té doby by se ještě v šuplíku našly.
Offline
senior napsal(a):
Aj s KU605 a KU608 som do MB 1000 vyrobil pár zapalovaní, ktoré dávali také iskry, že keď bol vytiahnutý VN kábel z indukčky, tak iskra lietala z VN vývodu na skrutku primaru, cca 5 cm. Vtedy ešte neexistovali BU208 za 90 Kčs ani horšie ale drahšie SU161 za 300 Kčs. Nebolo to síce klasické TZ ale tyristorové, kde KU605 fungoval čoby bloking, čím sa nabil kondenzátor na cca 400 V a náboj sa vybíjal do cievky.
Tak u toho zapalování kTZ12 byl problém v tom, že oni se rozhodli nabít ten kondenzátor 0,4 mikro či kolik na 400 Volt pro vybití tyristorem do zapalovací cívky jedním jediným impulzem do druhé pomocné cívky - autotransformátoru. Aspoň tak jsem to zapojení tehdy pochopil. Proto potřebovali tranzistor na vysoký proud i současně napětí. Který byl v té době obtížně sehnatelný. I když zachytil jsem na internetu, že někomu to zapalování fungovalo bez poruchy. Možná tam byla odchylka hodnot nějaké součástky nebo nadtabulková odolnost polovodiče, nevím.
Každopádně pokud by se zapalování udělalo složitější tím, že místo jednoho impulzu by se na nabití toho kondenzátoru použil běžný impulzní zdroj, který by se po nabití kondenzátoru na stanovené napětí blokoval stejně jako by se blokoval v době vybíjení tyristorem do zapalovací cívky, tak by se s přehledem dal použít jakýkoliv běžný tranzistor KU nebo menší KD. Případně dva pro dvojčinný zdroj. Akorát by to bylo složitější a asi dražší na výrobu.
Oni tehdy asi měli problém se součástkami, například onen hlavní kondenzátor cca 0,4 mikro na víc než 400 V byl složen ze sériovoparalelního zapojení 3 nebo 4 baterií malých kondenzátorků z MP papíru za sebou.
Offline