SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím.
Všimol som si , že v mieste kde sú zvary to pekne koroduje .
Vedel by mi niekto povedať čo je príčinou?
Napríklad na aute mám navarený lem blatníku a vidno každý jeden zvar.
Korózia sa prebila cez lak .
Ale nie len na aute , ale aj na rôznych neošetrených výrobkoch z oceli sa v mieste zvarov tvorí korózia.
Je to spôsobené prehriatím základného materiálu v mieste zvaru , alebo je to použitou metódou zvárania ?
Offline
Svary, včetně jejich TOO, jsou často díky, zejména přehřátí místa svarového spoje ovlivněny změnou struktury, pevnosti a chemickými vlastnostmi oproti základnímu materiálu. Teplem oblouku, zejména na tenčím, přehřátém materiálu dochází i vyhoření některých legujících prvků a kolem svaru vznikají oxidy. Pokud povrch materiálu po svaření není dokonale očištěn od těchto oxidů, může zapříčinit sníženou korozivní odolnost.
Offline
Frank : Vďaka za vysvetlenie .
Offline
Přesně jak píše Frank. Je docela zajímavé pozorovat jak C (uhlík) cestuje z okolního materiálu, ohřátého nad cca 1200 °C do tekutého svarového kovu. TOO je pak oduhličená, zatímco svár je nauhličený, často až křehký (při pomalém postupu vpřed je TOO širší a C cestuje víc). Čím více C, tím větší "ochota" ke korozi, protože ještě ke všemu vyhoří stabilizující legury.
To jsou přesně ty technologické informace, které svářečům obvykle chybí a kupodivu ani Svářečské školy je nijak nezdůrazňují.
Offline
jirkati: vďaka za doplnenie .
A nepomohlo by napríklad zmeniť ochranný plyn ?
Žeby som napríklad namiesto čistého CO2 používal AR+18%CO2.
Offline
Podle mě je to jedno. Při svařování je na oblouku vysoká teplota tak i tak. Možná pár stupňů sem, pár stupňů tam, ale na výše popsaný neduh to mít zásadní vliv nebude.
Po jak dlouhé době vám rez prolézá ten lem? Asi jste to špatně ošetřil.
Editoval varok (11-03-2022 11:35:00)
Offline
Pri tenkých plechoch-karosárčina je to prehriatie ešte rýchlejšie a paradox po neodbornej práci, auto hrdzavie ešte viac. Ľudí čo to naozaj vedia je už málo a dnes je preto zaužívaná skôr výmena ako oprava. Menič nemusí rozmýšľať iba vymení.
Častým problémom býva nie vysoký zvárací prúd ale rýchlosť a vzdialenosť
Editoval sttefo86 (11-03-2022 12:56:08)
Offline
varok napsal(a):
Podle mě je to jedno. Při svařování je na oblouku vysoká teplota tak i tak. Možná pár stupňů sem, pár stupňů tam, ale na výše popsaný neduh to mít zásadní vliv nebude.
Po jak dlouhé době vám rez prolézá ten lem? Asi jste to špatně ošetřil.
Ja som nič neošetroval , ja som už to auto tak kúpil vyvarené.
Možno to z druhej strany nebolo dobre vystriekané rezistinom a preto to prešlo na druhu stranu .
Navyše sa jedná o Felíciu ...
Auto celý rok stojí pod holým nebom.
Len ma zaujalo , prečo sa zvary ukazujú ako prvé.
Doslova vidno každý jeden bod.
Či ma na to v nejakej miere vplyv aj ochranný plyn alebo len lajdácky ošetrené zvary (tak ako spomínal Frank) .
Chystám sa robiť jedno svoje už historické auto (fiat126) , tak by som to chcel urobiť čo najlepšie .
sttefo86 : Videl som to na vlastné oči , že dotyčný pán auto vyvaril ale namaľoval to len z jednej strany . Z vnútra holý plech ...
Editoval m.evil (11-03-2022 15:18:03)
Offline
S Feliciou je problém všeobecný nakoľko aj originál diely neboli v miestach spojov falcovaním nijak ošetrené a v podstate prehrdzaveli znútra von, do prázdnych dutín aspoň čo to nastriekali-veľa krát to vytekalo aj niekoľko rokov a keď sa to minulo tak aj dutiny začali hrdzavieť.
Takým majstrom ruky dolámať, škoda roboty keď to po nich treba dávať dokopy.
Offline
m.evil: Jo tak, já jsem myslel že jste to auto někdy dělal. To ošetření z vnitřní strany nedělá spoustu lidí. Já se to snažím natřít alespoň základem, v poslední době zkouším epoxidový základ. Když se to udělá, tak vystříkat dutiny nějakým přípravkem na dutiny, nějaký vosk nebo Resistin apod. Mohlo to být ale zanedbané i zvenčí. Viděl jsem i pár umělců, kteří auto vyvaří, obrousí sváry a ničím to neošetří. Nějakou dobu s tím jezdí a pak to teprve natřou základem, zatmelí a nastříkají lakem. Bohužel obroušený kov více trpí na korozi, stejně jako čerstvě otrýskaný-opískovaný.
Offline
Jestli chcete dlouhou výdrž, tak bych sundal ten černý nesmysl. Potom kvalitní základ a na to nějakou kvalitní barvu.
Offline
varok: to je holý plech v oleji vrátane nosníkov .
Nieje na tom žiadna farba a dokonca ani v mieste kde sa nosníky dotýkajú plechu podlahy.
Offline
My si vlastně tykáme ne? Jsem zapomněl. Obrázek nejde zvětšit a vypadá to jako v černé barvě nebo kataforeze. Tím lépe. Tak odmastit a barvy. Nebo komaxit, ale na autech bych to já osobně nedával.
Offline
Varok: Jasne , veď na fórach si ľudia predsa tykajú nie?
Ale teraz k veci: nieje problém ten plech nastiekať , ale problém je ten , že tie plechy sú neoštrené a pozvárané do kopy.
V mieste kde sa spolu dotýkajú je surový plech .
Tam sa farba nedostane a prakticky neexistuje spôsob ako to ošetriť.
V prvovýrobe to bolo nastriekané farbou a až tak to bolo pozvárané spolu do kopy .
Niektore zinkove spreje umožňujú zváranie cez vrstvu farby , ktora je elektricky vodivá .
Ale to sa robí bodovačkou , nie CO-čkom .
Bojím sa , či zínok nejak neovplyvní pevnosť výsledného zvaru pri použití CO2 .
Tie plechy sa daju kupiť aj samostatne nepozvárané do kopy .
Editoval m.evil (11-03-2022 21:35:25)
Offline
Zdravim vsetkych. Dostal som sa k zvaracke CITIG 433 MP,,,Mohol by mi niekto,prosim,pomoct s manualom ?
Vopred dakujem
Offline
Ta černá barva co je na tom vůbec nic nevydrží. Asi je jen na to aby to nezrezlo ve skladu. Rozhodně se to musí přetřít nějakou další barvou.
Offline
Charon napsal(a):
Ta černá barva co je na tom vůbec nic nevydrží. Asi je jen na to aby to nezrezlo ve skladu. Rozhodně se to musí přetřít nějakou další barvou.
Čierna farba na karosárskych dieloch je len transportná farba, musí byť kompletne odstránená a plech sa musí odmastiť, nastriekať základnou farbou a potom lakovať bežným postupom.
Offline
Chlapi, m.evil psal, že tam žádná barva není, taky jsem prvně myslel že je to v té černé barvě. Asi to je jen tak špatně vyfoceno. A jinak, kdysi se dávala tzv. kataforéza. Údajně vypalovaná barva, asi jako se kdysi lakovaly auta. To stačilo jen zdrsnit smirkovým papírem, nastříkat plničem a lak. Tedy pokud se nesvařovalo. Ty dnešní barvy jsou jen obyčejná barva která slouží jen asi opravdu pro skladování. Občas jde vidět, jak bývá sloupnutá, ředidlem jde normálně sundat, což u kataforézy nešlo.
Offline
No, ve větších firmách s novým zařízením je kataforéza levnější než to stříkat nějakou přechodnou skladovací barvou. Pokud ty náhradní díly ale lisuje nějaká malá firma nebo firma s nějakými "docházejícími" starými halami a starou lakovnou, tak je levnější ta přechodoná barva.
Kataforéza je levnější proto, protože se tam použije výrazně méně barvy, jen kolem 20 mikronů a pokud se drahá linka rozpustí ve velkém objemu lakovaných povrchů. Přechodná skladová barva se vyplatí, pokud se lakuje výrazně menší množství plochy. Nějaká taková nastříkaná a dokonce nekvalitní barva potřebuje minimálně 40, lépe 60 - 80 mikronů. To je mnohem víc spotřebované barvy, která je obvykle navíc rozpouštědlová, tudíž tam jsou poplatky za emitování uhlíku atd.
Takže je třeba se na díl pořádně podívat, co to je. Kataforéza se pozná podle jednotné tloušťky kolem těch 20 mikronů úplně všude a že kvalita povrchu kataforézy přesně kopíruje kvalitu povrchu podkladového plechu, třeba změněnou strukturu povrchu plechu v místech, kde se v ohybech a podobně lisováním plech víc "vytáhl" a tvarově změnil. Kataforéza taky zabíhá hluboko do dutin a štěrbin, případně se při otevření dutiny pozvolna přechází od plné barvy přes poloprůhlednou až do prakticky holého kovu.
Nástřik, nátěr nebo máčení barvou se dá snadno odloupnout ve znatelných vrstvách a povrch plechu je "lakový" nepřenáší se na něho kvalita povrchu toho původního plechu. A v dutinách a štěrbinách jsou ostré přechody mezi barvou a holým kovem.
Kataforéza se pro auto musí nechat, skladová rozpouštědlová barva se nejlépe musí všechna odstranit a díl opatřit kvalitní základní barvou a dutiny voskem.
Offline
Offline
Jak je to holé, tak jestli to auto má něco vydržet, tak jedině dát do elektroforézy - kataforézy. Co se týká míst svařování, tak dnes už existují pásky, třeba kaptonové, kterými je možné místa, která se mají svařovat, před forézou chránit.
I když třeba poslední tatrovky T613 se dělaly tak, že se kára rozdělila na 2 nebo tři kusy, naforézovala se a potom se z míst svarů foréza prostě obrousila , a svařilo se to. A taky to drží pohromadě.
Je třeba jen tušit -vědět, že ten surový plech není namatlaný nějakým nekompatibilním olejem, třeba silikonovým, ten by kontaminoval odmašťovačku a další lázně forézní linky.
Dělat to alternativním způsobem by byla velká práce, to všechno pečlivě odmastit včetně dutin, použít nějakou předúpravu pod barvu, které ty zbytky mastnoty nevadí plus totéž se základní barvou a pořád by nebyla jistota, že ta barva se nebude kvůli mastnotě odlupovat.
Editoval Radim (14-03-2022 10:51:41)
Offline
Jediná cesta pro tebe je kataforéza , pokud by tě měla práce přežít . https://lakum.cz/cz/sluzby-technologie/kataforeza Na nových autech není zádný z venku viditelný spoj svařovaný . Všechny vnější plechy jsou falcovány a ještě je do spoje před sfalcováním naneseno antirestlepidlo . Prostě jednoduše , mimo zinkování , svářený spoj nejde dobře ochránit . Však dnes již prosakují info , že nová auta již trpí korozí o moc více , než ta z před 10-20ti lety . Takže něco na tom dnes flákají . Takža na spodek černý body nátěr-nástřik a poctivý , nahoru normálně základ a lak . Hlavně po svaření na nic nečekat a natírat . Staří měniči prahů na škodovkách do prahu sříhali olej ještě za tepla po svaření , aby teplý olej zavzlínal do všech škvír .
Offline
Tak automobilky zjistily, že když použijí pořádnou kvalitní odmaštovačku a fosfátování pod kataforézu, používají v lince kvalitní iontoměniči dobře upravenou demi vodu, vlastní kataforézu udržují a na vlastní kataforéze nešetří ultrafiltračními a dalšími jednotkami na průběžné čištění kataforézní lázně, tak to auto vydrží nereznout, při celoročním ježdění a solení v zimě, klidně i 15 let. Jo a ještě když konstrukci, jako všelijaké lemy, štěrbiny, bodování a třeba zvenku přišroubované okrasné plastové lišty dělají konstrukčně tak, aby tam nevznikala ohniska koroze.
Jenže aby auto drželo 15 let vzhledově jako nové, takže majitel by ho chtěl běžně provozovat třeba 25 let, tak to se automobilkám nehodí. Proto výše uvedené opatření automobilky už takových 10 - 20 let kostují.
Aby auto vydrželo nereznout jen pár let a do 5 - 10 let od datu výroby majitel musel auto poslat na šroťák.
Mimochodem jestli ten kus je podlaha, které je spodkem přímo vystavena prostředí, soli a kamínkům, tak by se možná vyplatilo ten spodek dát opatřit práškem. Zrovna bobobo uvedený Lakum má na kataforézní linku hned navazující příškovací linku. A prášek má většinou přilnavost i tvrdost - odolnost třeba proti kamínkům znatelně větší než klasické barvy. Aspoň mimo svary by se tak u té podlahy dosáhlo ještě větší odolnosti než kdyby se to nastříkalo nebo natřelo běžnou barvou.
Offline