SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařování

To je super, videjko k tomu nespravili?

Tak šlo hlavně o to aby lidi co tam přišli z toho něco měli. Tu rudu co donesli v sáčku údajně rýžovali z potoka tři dny, kdyby hliněnej kelímek praskl tak by z toho neměl nikdo nic. Může se jít co já vim cestou postupného zjednodušování, příště zkusit kelímek vyrobit a když to vyjde dál udělat to uhlí nebo ulovit mamuta kvůli kůži na měch.
Mě šlo hlavně o to, proč jsem tam byl, jak tenkrát ti pra-lidi přišli nato, že z jakési "špíny" sebrané ze země udělat kov.

Na tuto otázku jsem žádnou konkrétnější odpověď zatím nedostal. Kdyby to bylo tak jednoduchý že se nahází kameny do ohně a pak z toho vyteče nějaký železo. Ale je tam spousta faktorů, teplota, správná ruda, uhlík na redukci, teď to že kelímek musí být utěsněný.

Editoval nellospeed (14-11-2021 21:55:32)

Tak  hlavně by to  chělo  ujasnit, jak  přišli  na to,  že to  bude k něčemu,  až  když  k  tomu  cínu dovezou  přes celou  Evropu  měď  z  Kypru a udělají  z toho  nějaký  bronz.
Protože pravěká  naleziště cínu  byla tuším  v západní  a střední Evropě a na Britských  ostrovech a naleziště mědi  pouze na Kypru.

nejdříve se používala na nástroje "čistá" měď, cín vedle toho se mohl používat na zdobení a pokud se obojí smíchá při druhotném přetavení, může náhodně vzniknout bronz s výrazně lepšími vlastnostmi. Oni ti předci nebyli hloupí, sice ne každý si toho nemusel všimnout, ale všechny tyhle produkty jim procházely rukama a při opracování si je důkladně otlapkali a pak už byl jen krok k odpovídajícímu využití. Jinak stejným postupem tavby se získávala i bronz. Ty historické bronzy jsou legurami dost pestré obecně podle místa původu

To  já  jsem  zase zjistil,  že v kotli  ústředního  topení  se dá celkem  bez  problémů  dělat  dřevěné uhlí. Potřebuje to  jen  nějaké velké  kleště,  aby šlo  kusy žhavého  uhlí  tahat  ven  a házet do  vody.
Hliník se nějak  taví  při  nějak  500 st  C,  takže v kotli  nebo  peci  se roztaví. A nesmí  se víc zahřát ,  odhaduji  na 700 , 800 st  C, protože v kotli  k  němu  bude mít přístup  kyslík,  hliník  by tak  asi  intenzívně shořel  na oxid hlinitý. Ostatně při běžných  požárech  hliníkové  rozvody shoří, po hliníku  nezbude ani  památka.

Co  se týká  třeba tehdejších  dob, jako  lovci  a sběrači  pro  nás jako  lidstvo  byl  prostor na zeměkouli  pro  asi 500 tisíc lidí. Přechodem  na prvobytně pospolné  zemědělství se najednou  objevil  na zeměkouli  životní  prostor pro stovky miliónů lidí. A po  většinu  pravěku se tehdejší  prvobytně pospolní  zemědělci  množili,  aby ten  životní  prostor uvolněný  přechodem  na prvobytně pospolné  zemědělství zaplnili.
Řekněme ,  že jich  v době objevení  těch  kovů  bylo  50 miliónů, řekněme,  že vzhledem  ke Gausově křivce rozložení  inteligence každý asi tisící člověk dokázal  si  za celý  svůj  život  takové  náhodné  věci,  jako  vytékání kovu  v ohništi  z  nějaké  horniny, podrobně zapamazovat,  dokázal  nad tím  přemýšlet,  analyzovat  to  a nakonec z  toho vytvořit vědomý  pořád zdokonalovaný  postup. To  je asi  50 tisíc lidí za jednu  generaci. Každých  20 let přišla nové  generace,  víc než  20 let tehdy nevydrželi. za 100 let to  bylo  50 tisíc,  za tisíciletí 500 tisíc lidí a protože ta doba zkoumání  základních  postupů výroby kovů  trvala několik  tisíc let, za tu  dobu  to  mohl být milióny lidí, kteří  se na tvorbě technologie výroby bronzu  mohli  podílet. Ve skutečnosto  to  byl  jen  zlomek  z nich,  ale i  to  stačilo.

Editoval Radim (16-11-2021 06:32:20)

No dobře, ale proč už tenkrát nevynalezli třeba střelnej prach? To bych řekl že je v porovnáním s metalurgií jednodušší záležitost.

Senior: 50 tisíc je zhruba průměr na generaci,  spočítaný - odborně odhadnutý  na integrál  postupného  demografického  růstu během  těch  několika tisíc let a příslušného počtu  generací.