SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
Nejste přihlášen(a)
Zdravím, mohl by mi někdo poradit jak odstranit "strusku" (je to taková černá sklovitá vrstva), která zůstane na svaru i po chemickém čištění.
Abych to poopravil, jedná se mi spíše o to, aby to tam nebylo vůbec. Někdy to tam je a někdy ne. Nedokážu si vysvětli t proč.
Co změnit na svařování.
Materiál 1.4301, plyn 2,5%CO2 zbytek Ar, drát 347, průměr 1mm.
díky za rady
Offline
Buďte rád, že tam je
Do roztaveného svarového kovu se různými cestami dostává kyslík. Buď z ochranného plynu nebo z okolní atmosféry. Tento kyslík by se slučoval s uhlíkem na CO, který by způsoboval pórovitost svarů. Proto se přidávají do přídavného materiálu dezoxidační prvky jako Si nebo Mn. Kyslík obsažený v roztaveném svarovém kovu je má raději než uhlík a proto se na ně naváže a vzniknou sloučeniny SiO2 nebo MnO. Desoxidační prvky jsou v přídavném materiálu v určitém poměru ( Mn:Si je cca 1,7:1 ), aby vzniklá struska měla vhodnou tekutost a snadno vyplavala na povrch tavné lázně. Ta černá sklovitá vrstva není nic jiného, než křemičité sklo.
Pokud by jste svařoval v čistém CO2 byl by 1 g strusky úměrný 150 g navařeného kovu.
Offline
Musím říct, že na jednu stranu jste mě uklidnil.))
Ale na druhou stranu, zákazník by rád čistý svár bez jakýchkoliv "nečistot" (menší sklovité vrstvy) a taky dělá to neplechu při penetryční zkoušce, kterou zákazník vyžaduje.
A odstranovat tuto plochu (ikdyž není vždy nějak velká) ještě mechanicky po chemickém čištění, by bylo moc nákladné.
Ještě bych dodal, že například jeden svářeč to tam má a druhý ne. Přitom vše dělají MYSLÍM stejně.
Proto hledám cestu jak z toho ven.
Offline
Lukáš 01 napsal(a):
...
Ještě bych dodal, že například jeden svářeč to tam má a druhý ne. Přitom vše dělají MYSLÍM stejně.
Proto hledám cestu jak z toho ven.
Asi nedělají vše úplně stejně. Velký vliv na toto má styl svařování toho kterého svařeče, celkový stav hořáku a nastavení průtoku plynu. Často není kontaktní špička ve středu hubice, často je hubice zaplněná nánosem rozstřiku materiálu, nebo mechanicky zdeformovaná. Všechny tyto aspekty mohou mít za následek vznik turbulence ochranného plynu vytékajícího z hubice, jeho smíchávání s okolním vzduchem a tím nepříznivému ovlivnění svarového materiálu.
Offline
kdyz das horak si sitkem potom na to je vetsi keramika a je lepsi trochu uzavrena.Muses dat dal volfram lepe chrani svar i okoli.Ta spina-mas asi daleko drat pri zpetnem pohybu nech ho vice u vulframu 1 as 2 cm.podle vel.svaru .Nekdy pomuse to hned po zavareni vzit kartacem dokud je to teple.Ocisti draty rounem nacisteni.a jednou z me skusenosti to bylo i draty asi byli lacine ale dodal je majitel.
Offline
Tzv. sklo na MAG svárech je trochu problém. Křemík, který má kromě mnoha dalších funkcí zajišťovat tvarovou paměť drátu a tedy přímost svařovacího drátu při výstupu z průvlaku, má při průchodu obloukem z větší části vyhořet. Jenže zpravidla všichni svařujeme na maximum výkonu a zbylý křemík pak vyplave na místa s nejvyšší teplotou, kde utvoří sklíčka. Ta silně vadí hlavně při lakování svařenců, protože na sklíčkách nedrží žádný lak a následně dochází k podkorodování jejich okrajů a to je průšvih. Při robotovém svařování tento neduh řešíme mírným snížením dopředné rychlosti svařování až do stadia, kdy křemík stačí zreagovat a vyhořet. Jedná se většinou o snížení o 10 až 20 % rychlosti, např. z 18 na 15 mm/sec. Čištění i drobných sklíček při následném lakování je ale nutné. Při ručním svařování pak záleží na tom, jak rychle svářeč postupuje, jak dlouhý drží výlet drátu a délku oblouku.
Offline