SVARFORUM.cz - forum o svářečkách a svařováníChcete-li přispívat do fóra, musíte se zaregistrovat ! Navštivte také: SVAR INFO |
![]() |
Nejste přihlášen(a)
volty urcujou pruvar a posuv doladis podle sluchu. kdyz vemu v praci procesor s pulzem nastavim treba 120A a ono si to samo ladí od 80 do 180A. když to jede samo porad 180. příště už pridam i koleckem na 180A a už to nemusi tolik regulovat. volty a posuv si to zada samo. jen se dívam na pruvar. argon2,5cočka a 15mm železo 12375 za 200a a nic neřešime volty korekce 1v do plusu. od nastavení procesoru
Offline
Charon napsal(a):
Tak tomu rozumím. Sice ne moc profesionální, zato levné a účinné. Rozhodně lepší než nic. Je faktem, že přepínače a potenciometry netopí vůbec. Předpokládám, že vezmou potenciometr nebo přepínač, strčí do sáčku a hřídelkou propíchnou aby čouhala ven. kolem svazku drátů pak sáček zakroutí a jak píšete stahnou páskou.
No drátový potenciometr topit může a pokud je v zapojení zatěžován na maximální výkon, mohlo by být to zasáčkování problém.
U nedrátových potenciometrů je problém spíš pofidérní určování maximálního výkonu. Dráha potenciometru je tenká dlouhá vodivá vrstvička na izolantu. Pokud je takový potenciometr používán v oblasti blízko maximálního výkonu, stačí trochu nekvalitní přítlak sběrače potenciometru nebo trochu vyježděná dráha a místně se tam objeví vrstvička s výrazně vyšším odporem než okolí. Tam dojde k přehřátí až vypalování odporové vrstvy a potenciometr brzo odchází.
Editoval Radim (21-09-2017 14:27:39)
Offline
Radime souhlas. Drátový topit může. Vědomě jsem je vyloučil, nějak mi nesedí, že by se tam dávali drátové potenciometry a zatěžovali na maximum.
Offline
Já si stejně myslím, že u potenciometrů spíš než prašnost je problém jejich zatížení. Drátový by se měl zatěžovat do řekněme 40 % maximálního výkonu, ostatní tak do 10- 20 %.
Já jsem totiž ve své praxi, ale ne ve svařování, ale v audiotechnice zažil, že potenciometr byla vždy velice spolehlivá součástka. A to třeba i v "bazmecích" po dlouhé roky nečištěných a uvnitř zanešených vysokým množstvím prachu, přitom se s nimi pracovalo po ty roky denně. Takže to musely být minimálně jednotky tisíc provozních hodin. Rozdíl byl právě v tom, že v audio jsou potenciometry obvkle zatěžovány prakticky neznatelně.
Offline
Radime, nemůžeš srovnávat dřívější potenciometry s těmi dnešními, za 15 nebo 20 Kč. Precizně provedené dráhy, často uhlíkový jezdec, oska prakticky bez vůle. Životnost i desítky let. Samozřejmě se dneska takové taky dělají, ale ceny jsou v řádech stokorun, u běžné spotřebky by neúměrně zvedly náklady.
Edit.: chtěl jsem tím říci, že (aspoň u těch levných šmejdů) nezáleží ani tak na zatížení, spíš na štěstí, jaký se ti podaří koupit kus.
Editoval Zdenek11 (21-09-2017 15:29:14)
Offline
Radime aj starsie kvalitne potenciometre v audiotechnike ked dostali ,,zahul,, tak sa menili. Napriklad v kluboch fadre-potenciometre na mixaznych pultoch pri skrecovani mali zivotnost maximalne jeden rok a to uz hovorim o mixoch znacky vestax-precizna stara poctiva japonska kvalita a na lacnejsich ,,heblatkach,, typu napriklad geminy alebo podobnych lacnejsich pri castom uzivani sa to menilo este castejsie Alebo sa nemenilo ale ,,skripal,, zvuk potom
Offline
stejný problém jsem měl u svářečky kit 2200 která byla ve firmě kde jsem měl praxi, ať už jsem napětí nastavil na 4 nebo 7 tak na potenciometru posuvu drátu jsem musel mít nastaveno 3 až 3 a půl, jinak s tím nešlo pracovat
Editoval Kimbo (26-09-2017 19:20:52)
Offline
Ten rozsah se dá roztáhnout podle potřeby sériovými a paralelními odpory u potenciometru, chce to měřák, kalkulačku a znalost výpočtu řazení odporů. Pak už je jejich zapojení práce na chvilku.
Offline
Joe66 napsal(a):
Radime aj starsie kvalitne potenciometre v audiotechnike ked dostali ,,zahul,, tak sa menili. Napriklad v kluboch fadre-potenciometre na mixaznych pultoch pri skrecovani mali zivotnost maximalne jeden rok a to uz hovorim o mixoch znacky vestax-precizna stara poctiva japonska kvalita a na lacnejsich ,,heblatkach,, typu napriklad geminy alebo podobnych lacnejsich pri castom uzivani sa to menilo este castejsie
Alebo sa nemenilo ale ,,skripal,, zvuk potom
Já jsem za doby studia na tehdy VŠCHT v Pardubicích dělal 4 roky ve studentském rozhlase. Stará verze studia fungovala někdy od roku 1976 po 1982 - 83 , roku 1983 - 84 to technicky krachlo a dělala se nová verze a pak jsem tam byl ještě dva roky.
Vysílalo se tehdy v semestru pondělí až čtvrtek od cca 6 do cca půl dvanácté večer a přes sobotu a neděli jak kdo chtěl. A ve zkouškovým jak kdo chtěl.
Stará verze byla s magnetofony B4 a s potenciometry zvenku tahovými, které byly zevnitř lankovým mechanismem převedeny na otočné teslácké TP180 a nová verze měla 12vstupový mixpult z Tesly Vráble a magnetofony B116. A koncový zesilovač taky z Tesly Vráble 10 sekcí po 100 wattech s tranzistory Tesla KD503.
A nikdy jsem nezažil, že by byly nějaké zásadní problémy s potenciometry. Byly trochu u magnetofonů B116 a to zřejmě proto, že byly odkryté a přo přenášení se do nich občas vrazilo. Ale jinak nic. A já bych to měl vědět, protože jsem tam od druhého roku vedle běžného vysílání fungoval i jako technik na takovéhle jednodušší opravy a seřizování.
Podle mých informací to radio skončilo někdy brzo po roce 1989, pak se ho ještě lidi, co přišli po rozdělení republiky z Vysoké školy dopravní ze Žiliny, pokusili někdy v rocě 1992 - 3 zprovoznit, ale už se jim to nepovedlo. A asi taky už ta doba byla pryč.
Jinak si pamatuji, že ty tahové potenciometry byly třeba silně vyběhané, oproti novým šly absolutně lehce, potisk na mixpultu nebo magnetofonu byl třeba z poloviny smazán, ale prostě fungovaly.
Offline
Ze si Ty nemal problemy s poteciometrami sa ani nedivim lebo si vysielal zo studia kde bolo cisto a bez prachu a hlavne bez dymu Ja pisem a mixaznych pultoch v nocnych kluboch kde za jeden vecer bolo nafajcene tak,ze ani dymostroj som nemusel zapinat + prach a ked sa skrecovalo -caste rychle pohyby potenciometra -fadroveho a na lepsom mixaznom pulte sa dala menit aj charakteristika ,strmost ako sa preslo z jedneho vstupu na druhy-to sa robilo ked sa mixovalo hlavne z gramcov-gramofonov a vtedy tie potenciometre po roku boli vacsinou odpisane a nedajboze este ked sa podarilo vyliat na mix neake vinko alebo pivko lebo za deejaom chodili aj neaky stamgasti alebo faninky s chlastom tak vtedy sa fader-potenciometer menil aj po ,,vydarenom,, silvestri
Offline
TEchnicky SLAbé potenciometry. :DDD
To že je něco z Japonska a je to mrňavoučký neznamená že to vydrží věčnost.Na značce mixu nezáleží za prd stojí i motorové fejdry v D pultech .
Všichni chtějí prodávat novej kus jen co skončí záruka, ne aby to vydrželo věčnost.
Divný že ve všech starejch značkovejch mašinách je prachotěsnej Bourns a pokud ho někdo neulomí je tam.Kuli ceně je dnes levnějíší/lepší klávesnice a LCD .
Jenže 10kohm Bourns stojí 180kč a lepší 300 a nebo taky 500 .Někdo to radší prokouří
Offline
Tak tie japonske co som udal co boli v mixoch vestax boli by som povedal,ze vyssia trieda-vydrzali ovela viac ako v inych mixpultoch co sa predavali Ked som v zaciatkoch mal slovenske mixpulty od presovskej firmy seak alebo aj od vermony tak tie boli ako z blata -evidentne im asi diskotekove prostredie nerobilo dobre
Ale by som nehanil jeden kusok som mal len na doma a ten funguje doteraz bezproblemovo
Offline
Juggernault napsal(a):
Na značce mixu nezáleží
To by som netvrdil. Mám viac mixpultov , LTO a Behringer sú dávno mŕtve na potenciometroch či konektoroch , použiteľné max do skúšobne. Len dúfam že lacné invertory na tom nebudú podobne. Soundcraft je naopak maximálne spolahlivý.
Offline
Joe66 napsal(a):
Ze si Ty nemal problemy s poteciometrami sa ani nedivim lebo si vysielal zo studia kde bolo cisto a bez prachu a hlavne bez dymu
To je pravda. Dým tam nebyl, nekouřilo se tam a prachu tam bylo jen trošku.
Takže dneska to chce dávat do těch igelitových pytlíků.
Editoval Radim (29-09-2017 13:12:07)
Offline
Tak sem se k tomu po čase zase dostal a rozebral to a potenciometr je tam 10K Myslíte že kdybych dal 5K že by se vyřešil problém s tou plynulostí regulace?
Offline
5K potenciometr může pomoct, ale také může něco poslat do věčných lovišť. Pomoc očekávejte v dvojnásobné oblasti kterou používáte pro nastavení. Bylo by lepší použít 2,5K potenciometr.
Potenciometr má 3 vývody, pokud jsou zapojené 2 a třetí volný tak lze potenciometr 5K (2,5K) použít za předpokladu, že je na stejné zatížení (aspoň podobné rozměry).
Pokud jsou zapojené všechny 3 vývody tak se musí 5K (2,5K) potenciometr doplnit odporem do hodnoty 10K, nejspíš seženete 5,1K (nebo 4,7K či 5,6K).
Editoval Charon (01-12-2018 17:18:58)
Offline
Z toho servisu omicron se vám tenkrát neozvali? Kdysy tady někdo psal, myslím Discovera nebo All jak se nastavují ty trimry na desce s elektronikou a na co jsou. Jeden je na seřízení elektromotorku posuvu, tak bych to zkusil doladit tím. Nebo jestli je to podobné jako mašiny OMI 204 nebo 205 jak tady někdo psal, tak ať vám někdo koukne jaký tam má být potenciometr, ne?
EDIT: na strànkách omicronu píšou že tam má být potenciometr 10K/N tak to máte správně, jestli tam je deska KTC 112. V tom případě hledejte chybu buď v samotném potenciometru, né jeho hodnotě, nebo úplně někde jinde.
Editoval varok (01-12-2018 18:30:46)
Offline
S problémem s KTC112 bylo vlákno tady: http://www.svarforum.cz/forum/viewtopic … 32&p=1
Offline